TomTomis TomTomis komentáře u knih

☰ menu

Houbařka Houbařka Viktorie Hanišová

Musím říci, že se mi zpočátku do knihy vůbec nechtělo. Knihy od českých autorů moc nečtu, ale nakonec jsem se nechal zlákat a knihu, která mi ležela v knihovně, vytáhl. Nelitoval jsem. Temný příběh s jakýmsi malým světýlkem na konci. Atmosféra hledání. Nejen hub, ale i smyslu života a vyrovnávání se s minulostí. Kniha je komorním příběhem mladé ženy. Vřele doporučuji.

26.08.2019 5 z 5


Saturnin Saturnin Zdeněk Jirotka

Tohle nemá chybu. Přečteno už třikrát a stále se mi knížka neomrzela. Je to vhodné i pro hlasité předčítání, u čehož jsem se hodně bavil. A posluchači také:)

09.12.2016 5 z 5


Kroky vraha Kroky vraha Michaela Klevisová

Tak jsem neodolal a říkal jsem si, že zkusím tu Klevisovku. No překvapilo mě, že i z českého prostředí je možné napsat dobrou detektivku, která překvapí. Je dobře napsaná. Na 5/5 to nemá, uvidím, jak mě dostanou další díly:) Těším se a to je co říct.

24.12.2022 4 z 5


Atlas mraků Atlas mraků David Mitchell

Tak tohle byla jízda. Prvních asi 100 stránek jsem skoro trpěl, ale pak jsem přicházel tomuto textu víc a víc na chuť... Příběhy v příbězích, jazyk vytříbený, spousta zajímavých pohledů na člověka jako takového, střídání různých časů, stále ve mně kniha rezonuje. Kniha je spíše pro náročnějšího čtenáře. Netuším, jaký je film, skoro si říkám, jak by se tohle vůbec dalo zfilmovat...

10.01.2022 5 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Ale jo, dám plné hodnocení. Kniha mě bavila. Určitě jsem se u ní nepotrhal smíchy, spíše to ve mně budilo opačné emoce, ale to mi nevadí. Příběh Oveho je zvláštní procházení životem jednoho stárnoucího muže s nemocným srdcem. Kapitoly jeho přítomnosti se střídají s pohledy do minulosti a my tak nějak začínáme tomu podivnému muži rozumět. Možná , že ho začneme mít i rádi, abychom se na konci rozloučili. Sbohem Ove, měl jsem tě rád...

23.09.2020 5 z 5


Úzkosti a jejich lidé Úzkosti a jejich lidé Fredrik Backman

Moje první kniha od Backmana. Budu muset dát šanci i těm dalším, kterým jsem se poněkud vyhýbal díky velkému humbuku kolem nich. Kniha má zvláštní druh humoru. Odkazuje na lidi, co trpí různými formami úzkosti. A i když v knize působí náhoda místy mírně našroubovaně, líbilo se mi, jakým směrem se román ubírá. Pobavení, poučení, zajímavé myšlenky.

19.08.2020 5 z 5


Smrt přichází na prohlídku Smrt přichází na prohlídku Anders de la Motte

Tak tohle by mohla být milá série nenáročného, oddechového čtení. Připomnělo mi to atmosféru klasických detektivek- hádanek. Malé množství postav, zajímavý detektiv a vyšetřovatelka. Ke konci jsem si byl tak nějak jistý, kdo je vrah, ale to by mohla být jen náhoda, že jsem se trefil. Snad vyjde i pokračování. Detektiva Vinstona si nejde neoblíbit, i když je to poněkud svéráz.... To byl koneckonců i Poirot od Agathy...

27.06.2022 4 z 5


Eleanor se má vážně skvěle Eleanor se má vážně skvěle Gail Honeyman

Svérázná Eleanor a její cesta ke štěstí, k větší svébytnosti a samostatnosti. Pomalými kroky dokazuje sama sobě, že chce prožívat štěstí, že stojí za to. Objevuje svoje omyly, někdy smutná cesta, někdy plná smíchu. Někdy je Eleanor nepochopitelná, někdy nepochopená. Sledujeme její traumata a odkrýváme její příběh minulosti...

16.03.2020 5 z 5


Tiché roky Tiché roky Alena Mornštajnová

Kniha se mi líbila svou jednoduchostí vyprávění, stylem. Střídáním pohledu otce a dcery. Zajímavě otevřeným koncem. Přesto musím říci, že mi cosi chybí. Oproti Haně kapku slabší. Zbývá mi přečíst Hotýlek a pak si dám od autorky chvíli klid. I když se každá kniha liší svým příběhem, autorka se pohybuje v podobném stylu vyprávění- velký časový úsek, střídání časových rovin, komorní drama několika postav. Tím nechci říci, že je to špatně! Jen nejde číst takové knihy hned za sebou...

19.01.2020 4 z 5


Jasno lepo podstín zhyna Jasno lepo podstín zhyna Sara Baume

To byla velmi pomalá jízda. Komorní příběh. Smutný. Četl jsem těch 250 stránek neuvěřitelně dlouho. To není výtka, to je jen konstatování. Někdy jsem si procházel některé pasáže znovu. Snažil jsem se vnímat jazyk hlavního vypravěče, i když nevypráví mě, ale oslovuje hlavně svého čtyřnohého kamaráda.
Těším se, že se někdy dostanu k autorčině další knížce.

17.03.2019 5 z 5


A každé ráno je cesta domů delší a delší A každé ráno je cesta domů delší a delší Fredrik Backman

Útlá knížka, co jsem si přinesl z knihovny... Přečteno rychle. Knížka dovede dojmout. Citlivé vyjádření o pomalém odchodu člověka. O tom, jak je to těžké, když někdo odchází dřív než jeho tělo...

24.10.2021


Stín větru Stín větru Carlos Ruiz Zafón

Kniha člověka pohltí svým zajímavým příběhem... Vše začne objevenou knihou a pátráním po spisovateli. Vynořují se tajemná místa a postavy. Vše na pozadí Barcelony. Musím říci, že autor umí dovedně namíchat zvláštní směsku romantiky, až detektivní zápletky, rodinnou ságu...A to vše podává zajímavým jazykem, místy stojí některé pasáže za opakované čtení a zamyšlení. Těším se na další autorovy knihy.

28.07.2020 4 z 5


Alias Grace Alias Grace Margaret Atwood

Další "atwoodovka" přečtená. Musím říci, že jsem ji četl dlouho, ale užíval jsem si to. Místy víc, jindy méně, ale každopádně se autorce povedlo zachytit život v polovině 19. století a dát mu ráz jakési skutečnosti. Nahlížíme do světa vězení, psychických poruch vnímaných tehdejšíma očima, seznámíme se s myšlenkami krásné Grace. Román není pro čtenáře, který hledá rychlý a akční příběh. Tohle je příběh lidské mysli.

20.04.2020 5 z 5


Než vystydne káva Než vystydne káva Tošikazu Kawaguči

Kniha má svoje kouzlo, když člověk přistoupí na autorovu hru se čtenářem. Kniha na mě pro zmíněné častější opakování některých informací působí jako čtyři povídky, které mají svoje propojení. Nechybí věci, co si čtenář musí domyslet sám. Atmosféra japonské kavárničky. Kdo bude zkoumat onen fantaskní prvek, který knihou prolíná, asi by našel nějaké nesrovnalosti, ale o to autorovi dle mého nešlo. Šlo mu asi hlavně o to říct, jak je důležitá přítomnost a že je to to nejdůležitější, co máme. Pokud bychom se mohli přesunout v čase, uvědomovali bychom si některé věci víc. Ale ono stačí, když si dovedeme z minulosti udělat pomocníka a ne strašáka, jak to má hromady lidí...

25.08.2019 4 z 5


Půlnoční knihovna Půlnoční knihovna Matt Haig

V zásadě milá kniha. Děj občas zdlouhavý, místy možná trochu neuchopitelný. Hlavní postava neustále hledá ve změti svých životů, který by ji oslovil natolik, aby byla spokojená. Vše tak nějak plyne k nevyhnutelnému závěru, myslím, že docela optimistickému. Aspoň něco:)

22.05.2023 4 z 5


Šepot včel Šepot včel Sofía Segovia

Tak tohle byla dobrá volba. Knihu jsem sice četl dlouho, ale užíval jsem si každou stránku. Místy mě přechod na další postavu, z jejíž perspektivy je vyprávěno, rušil, ale šlo o zvyk. Budované napětí, magično. Střípky, co nejsou řečeny a postupně se vynořují. V tom měla kniha velké kouzlo. Více takových knih...

26.06.2022 5 z 5


Případ mrtvého redaktora Případ mrtvého redaktora Josh Lanyon

Super! Poslední odpočinková knížka letošního roku. Myslel jsem, že tuhle knihu budu ještě číst v roce 2023, ale nedalo mi to. Svištěl jsem knížkou až do konce. Asi mě nebavila ani tak ta zápletka jako vtipné narážky, dialogy (i když tady bych měl i pár výhrad) a samozřejmě i romantika dvou mužů, což autorka zřejmě umí dost dobře, neboť toho s podobnými hrdiny napsala už moře. Kdo nehledá nějakou vážnou literaturu a má chuť si přečíst něco oddechového, je to dobrá volba a mohu jen doporučit.
Případné výtky na prostředí atd.mi přijdou poněkud liché. Nenechte se odradit :) Kniha je fajn, snad vyjde i něco dalšího od autorky.

31.12.2022 4 z 5


Dům v blankytně modrém moři Dům v blankytně modrém moři TJ Klune (p)

Poslední moje přečtená kniha za rok 2022. Parádní závěr roku. Musím říci, že jsem se knihy docela bál. Kniha mě vtáhla do děje a do světa osamělého člověka, který hledá svou cestu. Taková cesta za světlem. Za barvami. Za pravdou. Kniha plná laskavého humoru a lásky. Kdyby tak svět měl takové Linuse, Arthury atd. ... , bylo by na světě jistě líp.

30.12.2022 5 z 5


Vše, co jsme si nikdy neřekli Vše, co jsme si nikdy neřekli Celeste Ng

Po dlouhé době jsem knihu přelouskal za dva dny. Příběh rodiny mě vtáhl do sebe. S každou bytostí, která se tu objevuje, jsem nějak souznil, chápal, v čem se zmítá a proč jedná tak, jak jedná... Každá z postav komorního dramatu si jde za svými cíli. Některé se protínají, jiné jdou přímo proti sobě. Vznikají tlaky a protitlaky. I když kniha začíná tak morbidní větou (Lydia je mrtvá...), myslím, že romám má v zásadě pozitivní náboj a vyznění. Sice nevíme, co se s postavami stane později, ale spisovatelka nám jemně dává nahlédnout, co by to mohlo být, a je jen na naší fantazii, co se nám v naší představivosti vynoří...

06.02.2019 5 z 5


Malý dům Malý dům Kjóko Nakadžima

Vzpomínání na minulost může být ošidné. Koukat do daleké vzdálené minulosti má ale i jakési kouzlo. Stará služebná nás nechává nahlédnout do reálií Japonska v určitém období. Pohled na jednu rodinu a dům, kde prožila kus života. Miluji takový ten zvláštně neuchopitelný styl asijských autorů, kteří různě naznačují, všímají si detailů a maličkostí, které mohou, ale nemusí mít nějakou symbolickou hodnotu. Děj plyne pomalu, se skoky do přítomnosti...

22.05.2023 5 z 5