Atlas mraků

Poslouchala jsem jako audioknihu. Rozdělení hlasů pomohlo zážitku. Pustím si to určitě ještě jednou.

Atlas mraků je netradičně koncipovaná kniha, skládá se ze 6 zdánlivě samostatných povídek. Tyto jsou vnořeny do sebe (děj se postupně vypráví od první k šesté, v polovině se obrací a vrací zpět k první). Trochu jako matrjoška.

Tichomořský deník Adama Ewinga (1850): Americký notář cestuje na lodi přes Tichý oceán. Během plavby postupně odhaluje kruté zacházení s domorodci a zároveň je nenápadně tráven jedem ze strany zištného lékaře. Deníkové archaické vyprávění.
Dopisy ze Zedelghemu (30. léta 20. století): Mladý, talentovaný a nemajetný britský skladatel Robert Frobisher prchá před dluhy. Nechá se zaměstnat jako společník/písař u starého excentrického skladatele, aby dokončil své vlastní mistrovské dílo (Sextet Atlas mraků). Povídka v dopisech.
Poločasy rozpadu: První záhada Luisy Reyové (70. léta 20. století): Investigativní novinářka Luisa Reyová odhaluje nebezpečné spiknutí a bezpečnostní pochybení v nově budované jaderné elektrárně v Kalifornii. Dramatická detektivka, líbila se mi velmi.
Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe (asi současnost): Starý, samolibý londýnský nakladatel je lstí svého bratra zavřen do podivného sanatoria pro seniory, odkud se s dalšími obyvateli pokouší o bizarní útěk. Satirická černá komedie, rozhodně nejlepší.
Orison Somni~451 (budoucnost): V totalitním, korporacemi ovládaném státě v Novém Soulu žije klonovaná dívka Somni~451. Postupně získá vědomí a stává se symbolem revoluce. Tyto dystopické sci-fi záležitosti nemám v oblibě, ale pro získání dojmu z celku jsem to dala.
Jak to bylo u Slooshova brodu, a co se pak seběhlo (daleká budoucnost): Po globální civilizační katastrofě žije lidstvo na Havaji na úrovni primitivních kmenů. Hlavní hrdina Zachry se setkává s vyspělou průzkumnicí (tzv. Vědmou), která jim má pomoci zachránit vědomosti upadajícího lidstva. Postapokalyptická povídka, jako jediná vyprávěná v kuse, bez rozdělení. Přesto jsem neměla pocit, že jsem to úplně pochopila.

Jednotlivé povídky spojuje drobný motiv mateřského znaménka a od dvojky také hudby.

Knihu jsem si dost neprozřetelně půjčila v angličtině. Anglicky se sice domluvím a nebyla to první kniha v angličtině, ale přijde mi, že zde bych potřebovala být o level výš.
Knihu už jsem četla docela dávno, v době, kdy byl v kinech film a přišla mi tehdy dobrá, ale nepamatovala jsem si tedy vůbec nic.
Po letech jsem si ji tedy chtěla přečíst znovu a těšila jsem se na výborný čtenářský zážitek. Smekám klobouk před autorem, který dokázal do jedné knihy vtěsnat 6 různých příběhů a 6 různých stylistických forem a zároveň je propojit subtilním spojením. Akorát tedy dějově mě kniha moc neuspokojila. Děje byly značné fádní a předvídatelné. Snad jen mimo Somni. A i filozofie tam trochu chyběla. Ale spisovatelský je to rozhodně dobře povedené řemeslné dílo. Proto ty 4 hvězdy.

Musím přiznat, že tuto skvostnou knihu jsem objevil až s příchodem ukázky filmové verze, a jsem rád, že jsem si ji přečetl ještě před jejím zhlédnutím.
Autor nádherně vykresluje jednotlivé příběhy i jejich postavy, které mají dostatečnou hloubku, aby se čtenář mohl do děje skutečně ponořit. Velmi oceňuji, že každá dějová linka nabízí trochu odlišný přístup odpovídající danému příběhu.
Masterpiece, které stojí i za opakované přečtení.

Obdivuji autorův styl, jak dokáže pracovat nejen s různými příběhy a časovými rovinami, ale i zakomponovat do děje reálné historické události a postavy, byť většinou "jen" formou metafor. Poselství knihy je hluboké, přitom je text velmi čtivý, často mimořádně vtipný, děj je svižný a uvěřitelný, dokonce i v kapitolách Orison Somni, což je čistá sci-fi, která ale neurazí ani odpůrce tohoto žánru. Také film je podle mého názoru zdařilý, byť se mnohé scény, zejména ty vtipné, nevyrovnají literární předloze. Podle mého názoru pozoruhodná kniha.

V tomto případě doporučuji knižní i filmovou verzi. Je mezi nimi dost rozdílů, co se týká dějových linií jednotlivých postav, ale hlavní linie a obsah je zachován. Příběhy v knize mají méně „romantická“ zakončení. Všechny jsou propojeny skrze odkazy z minulosti (deník, hudbu či film). Tyto střípky minulosti ovlivňují současnost a v jiné přetvořené formě pokračují dále. Počet stran a velikost knihy není úplně ideální na přenášení, ale klame tělem.
Je lehčí, než se zdá na první pohled.

Opravdu nevšední román. Šest příběhů různých lidí, které jsou zasazené do různých časových období, napsané odlišným stylem i žánrem, a současně je vždy něco spojuje. Zpočátku jsem byla zmatená nezvyklým utnutím příběhu, který nedospěl k žádné pointě a pokračoval další, nicméně následně všechny dospěli ke svému závěru. Film jsem zatím neviděla, ale kniha mě bavila.

Výborný. Ale nejvíc ze všeho bych si přál přečíst nějaký Cavendishův román. Nic tak vtipnýho (o důchodcích) jsem už dloubo nečetl. Kam se hrabou Tajné deníky nebo Stoletý stařík...

Už nějakou dobu mám Atlas mraků doma a letos mi přišel vhod do výzvy, protože jsem viděla nejdřív film. Film mě ani neurazil, ani nenadchnul, takže od knihy jsem neměla žádná zvláštní očekávání a nakonec se mi celkem líbila, ale ne tak, abych se k ní chtěla vracet. Chyběla mi nějaká dramatičtější hlavní zápletka. Na knihu, jejíž pointou je ponaučení, je to až zbytečně dlouhé. Kdybych si nepřečetla, jak je kniha stavěná, a kdybych neviděla film a nevěděla, že tam pak někde je zajímavá část se Sonmi-451, asi bych se neprokousala první třetinou. Takhle jsem vydržela a příběh Sonmi-451 mi jakž takž vykompenzoval pomalý začátek knihy i části, které pro mě byly tak nějak navíc. Za nejlepší považuju právě příběh Sonmi-451 a hned v závěsu příběh pasáka koz Zachryho. To je jádro příběhu (a tak je pochopitelně uprostřed!) a vše předtím a potom jsou (až zbytečně zdlouhavé) přípravy a dohry. Ten formát se mi líbil, ale zase sám o sobě nestačil k tomu, abych knihu potřebovala mít ve své soukromé knihovně. Některé jednotlivé příběhy mě obsahově nezaujaly a ani pro hlavní linku mi nepřišly tak významné, aby to ospravedlnilo jejich rozsah.

Film byl skvělý. Bavily mě prolínající se příběhy minulosti, současnosti i budoucnosti. A ta hudba! Ale kniha nic moc. Ztrácela jsem se v ději (i po zhlédnutí filmu, bez jehož pomoci bych knihu jinak nepochopila). Například příběh Sonmi-451 mi absolutně unikal spolu s pointou. Některé knihy nám prostě nejsou určeny. Ale nechci jen házet špínu. Místy byla zábavná, někdy jsem knihu nemohla odtrhnout, ale to bylo pouze malé procento.

Příběh si mě naprosto získal už v kině, viděl jsem ho nesčetněkrát. Mé hodnocení tak může být trošku ovlivněné zážitkem na obrazovce a neskutečným Tomem Hanksem. To ale není podstatné. Tohle je moc dobrá knížka a jednotlivé příběhy mě bavily. Všechny. Četl jsem poprvé a musím se k ní dostat znovu. Jazyk jednotlivých příběhů byl náročný, autor si dal na každé části knihy opravdu záležet a vím, že jsem ani zdaleka nedohlédl všechno, co nám chtěl sdělit. O lidstvu, o humanismu, o budoucnosti a pomíjivosti. Těším se, až se k ní dostanu znovu. A doufám, že až budu ve věku Timothyho Cavendishe, budu alespoň z poloviny takový cynik, jako byl on :)

"Three or four times only in my youth did I glimpse the Joyous Isles, before they were lost to fogs, depressions, cold fronts, ill winds and contrary tides … I mistook them for adulthood. Assuming they were a fixed feature in my life´s voyage, I neglected to record their latitude, their longitude, their approach. Young ruddy fool. What wouldn´t I give now for a neverchanging map of the ever-constant ineffable? To possess, as it were, an atlas of clouds."

"One fine day, a purely predatory world shall consume itself. Yes, the devil shall take the hindmost until the foremost is the hindmost. In an individual, selfishness uglifies the soul; for the human species, selfishness is extinction."

Asi bych neměla hodnotit to, co jsem nedočetla. Film jsem neviděla a údajně je lepší než knižní předloha. Ta má rozhodně krásný obal a uznávám, ze se jedná o velice nevšední čtení, ať už skladbou příběhu, způsobem vyprávění i množstvím detailních informací, kterými je prošpikována.
Nicméně mně to připomínalo žvýkání suché slámy - taky je to nevšední zážitek, žvýkám žvýkám, čelisti bolí, ale nic se nemění, nikam se to neposunuje, pořád stejná chuť, konzistence se nemění, takže po nějaké době vyplivnu a nezůstal žádný vjem.

Původně jsem této knížce chtěla dát tři hvězdičky, ale kvůli originalitě, s jakou je napsaná, dávám čtyři. Těmi příběhy, které se tak vrstvily mi kniha připomínala cibuli. Ne každá vrstva mi "chutnala" stejně a částečně to byl i test paměti propojit si začátek a konec příběhu, ale celkově mám z knihy dobrý dojem..

(SPOILER) Spojler - po pěti stech stanách se dozvíme - teď pozor, víření bubnů - že maj bejt lidi na sebe hodný, jinak skončej špatně. Uff...

Jediný zajímavý na knize je asi jen ten formát, kterým jsou příběhy uspořádány. Juknu ještě na film, páč jsem zvědavá, jak to filmaři vizuálně ztvárnili, a tím pro mě Atlas mraků odnese kometa zase do hlubin vesmíru, blikajícího protentokrát jen dvěma hvězdami...

Kniha je vyprávěna v er formě šesti různými postavami, které žijí na jiném místě a v jiné době. Domníváte se, že se jejich jednotlivé příběhy nakonec nějak propojí? Asi se to stalo, ovšem mě to minulo. Jako celá pointa této knihy.

Toto bude nejspíš má nejkratší recenze, protože já vlastně nevím, co napsat. Ještě se mi u žádné knihy nestalo, že bych po dočtení nevěděla, o čem jsem četla. Děj bych nedokázala převyprávět, stejně tak bych ani nedokázala říct jméno jediné postavy. Nebo možná na nějaké bych si vzpomněla, ale už bych nevěděla, kdo to byl. Nevím, jak ty postavy vypadaly, kolik jim bylo let, co dělali, proč to dělali.

Mám ráda složité příběhy, kdy se jednotlivé dílky skládají postupně do sebe. Tady jsem nedostala do ruky nic, čeho bych se mohla chytit a od čeho se odrazit, abych ty dílky složila a dosáhla výsledku, který mi něco předá.

Kniha je také zfilmovaná a film by mi prý nějaké věci osvětlil, ale zároveň i ten je potřeba vidět na víckrát, aby se pochytily všechny detaily. Upřímně se do něj pouštět nebudu. Navíc, pokud je zapotřebí vidět film, abych pochopila knihu, tak je asi někde chyba. Nejspíš ve mně, protože jsem viděla, že kniha má hodně spokojených čtenářů. Pro mě bohužel ta pravá nebyla.

Hodnocení dávám alespoň za pár kapitol, kdy jsem se do děje dostala a za originalitu v tom, že každá postava byla odlišená jiným stylem psaním. Ale i tak jít výše nemůžu.

Tohle pro mě byla dosti náročná jízda, ale stálo to za to. Příběhy jsou výborně propracované, každý má osobitý styl/žánr, prostředí, postavy, zápletku, jazyk a rozuzlení, přesto jsou protkané společným motivem. Rozhodně to není dílo, které by se četlo dobře a lehce, ale možná právě o to je působivější.

6 příběhů v jedné knize. Některé byly skvělé jiné mě moc nenadchly.

V knize najdete celkem šest příběhů, které se odehrávají v různých časových pásmech. Příběhy jsou unikátní, některé jsou dojemné, dramatické a detektivní. Všechny příběhy mají jeden společný fragment, který je spojuje, a tím je reinkarnace duše a poselství s tím spojené. V knize se dozvíte, co se stane, když se jednotlivec odhodlá změnit budoucnost a najít pravdu, kterou skrývá samo lidstvo.
Na knize je geniální to, jak jsou příběhy poskládané. Budete je číst od začátku do konce, kde se Vám až na konci knihy odhalí, jak dopadl jeden z prvních příběhů. Když se dočtete do středu knihy, tak budete odměněni jedním uceleným příběhem, který je zároveň z budoucnosti a tím pádem je závěrečný.
V knize jsem našel mnoho podnětných myšlenek, které mnou rezonují a nedávají mi spát.

Doporučení Vám dám na můj nejoblíbenější příběh z knihy, to ale neznamená, že by ostatní příběhy byly špatné. Tento ve mně zanechal mnoho emocí a myšlenek. Jedná se o příběh Sonmi-451, který se odehrává v dystopické budoucnosti .Příběh Vám ukáže svědectví o jejím krátkém životě v čase, kdy se lidstvo štěpí na čistokrevné a klony. Somni spadá do řádu klonů - servantek, které jsou zneužívány ve prospěch společnosti, jsou nuceny otročit pro privilegovanější vrstvu na zemi, živí se „mýdlem a pracují do úmoru. Somni během svého krátkého života začíná zjišťovat, že vše, čím jí společnost „krmila“ byla jen lež. Poté, co ztratí všechny své iluze, bude se snažit bojovat proti nadvládě, moci a dát lidem naděj a víru v lidstvo.
Avšak její skutky nedokáží odvrátit nevyhnutelný pád společnosti, ale stane se takzvaným symbolem pro závěrečný příběh knihy.

Jak by řekl Zachary v posledním příběhu (knižní mluva tohoto příběhu byla naprosto excelentní :-D) -

„Kdo teda způsobil Pád, dyž ne Starej Georgie? Jasnozřivá vodpověděla: To Dávný způsobili svůj vlastní Pád. Jo, její slova byly jak lano ukroucený z kouře. Dávný ale přece měli moudro! Vodpověď si pamatuju: jejich moudro ovládalo nemoci, míle i semínka a zázraky měnilo na vobyčejnou věc, jedno ale vovládnout neumělo, kdepak, hlad v lidských srdcích, jo, hlad mít víc.“

Knihu doporučuji všemi deseti. Atlas mraků je dílo, které stojí si za to přečíst, i když se jedná o lehce náročnější čtivo. Existuje i filmové zpracování, které je skvělé, ale chybí tam dost podstatných scén z knihy,

Hodnocení 9/10

Uf, to bylo tedy dřina. Filmové zpracování mě opět minulo, ale vím že existuje. Dal jsem tedy knihu a bylo to vážně náročné. Příběh první se mi líbil asi nejméně, ale zatnul jsem zuby a dal jsem pár dalších stran...kupodivu pak už to bylo lepší a lepší. U Timotiho jsem se dokonce smál. Celkově je ta kniha vyvážená, ale že bych ji chtěl číst znovu, to opravdu ne. Dnes střed.

Mám rád těžké čtení...těžké příběhy a nesourodost. Trochu mi to připomíná mě. Téměř ničemu nerozumím, ale celek, tak nějak drží ten příběh opatrně pohromadě.