Jasno lepo podstín zhyna přehled
Sara Baume
![Jasno lepo podstín zhyna Jasno lepo podstín zhyna](https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310022/bmid_jasno-lepo-podstin-zhyna-wia-310022.jpg?v=1550075351)
Pozoruhodný titul úspěšné prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství dvou psanců – osamělého člověka a týraného psa. Sedmapadesátiletý podivín Ray žije sám v domě po svém otci v nejmenovaném městečku na pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými společníky jsou knihy. Jednoho dne si v místním útulku pořídí zohaveného jednookého psa, rychle k němu přilne a poprvé v životě pocítí hluboké pouto k jiné živé bytosti…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , OdeonOriginální název:
Spill Simmer Falter Wither , 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jasno lepo podstín zhyna. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (132)
![intelektuálka intelektuálka](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/points/5.png)
Nějakou dobu to trvalo, než ke mně kniha doputovala ....
Ale přišla v pravý čas - tak to knihy někdy umí ....
A já se postupně začítala do dojemného příběhu dvou osamělých, ztracených, světem zraněných a lidmi nechápaných postav ....
Ray a Jednooko - jsou na cestě ....
Jsou zde jeden pro druhého .... Ray se brání osamělostí a Jednooko agresí ...
.... Neměl jsem žádné právo ti vnucovat svá lidská kriteria....
..... Mně to, že jsem člověk. nikdy nic dobrého nepřineslo ....
A tak se spole vydávají na road movie - na útěk před lidskou zlobou...
Přes čtyři roční období - jasno, lepo, podstin, zhyna .... a tato alegorie nám přibližuje i jejich smutný osud ....
Krásné popisy irského venkova - i s poznatky místní přírody .... a také moře ....
.... Moře je tak trochu jako řeka ... ale místo aby teklo z jedné strany na druhou, mezi dvěma kusy země - tak utíká pořád dál , až se rozlije do oblohy ....
A stejně tak probíhá pouť těch dvou .... na konec útesu, kde je pouze moře a obloha ....
..... Nepatří mi roční doby, nepatří mi moře .... a nepatří mi ani obloha ....
Ovšem to, co jim patřilo, byla zvláštní láska jeden k druhému ....
Pomalé a vnímavé čtení - doporučím.
![Luccinda Luccinda](https://www.databazeknih.cz/img/users/12_/122377/m_luccinda-656507a5979a9.jpg?v=1701119910)
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Kniha je rozdělena do čtyř částí podle ročních období a zatímco první část mě opravdu zaujala, v těch už se autorka hodně opakovala. Přibývaly lyrické popisy krajiny, které já v knihách moc nemusím. Čekala jsem také, že se příběh bude více točit kolem psa Jednooka, ale přišlo mi, že postupně byl jeho vztah s hlavním hrdinou spíše upozaděný. To bylo to, co mě na knize zklamalo asi nejvíc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„Nikdy bych si nepomyslel, že budu muset tolik couvat, abych si udržel přímý směr.“
„Brzy se v obchodech objeví bachraté oranžové dýně (...) a plastové masky na gumičku s dírama pro oči. Brzy nastane čas, kdy být pochmurný a strašidelný, podivný a zpotvořený je skoro přijatelné.“
„A stejně tě musím obdivovat, jak se chováš podle svého. Nechci z tebe udělat takovou tu hračku na baterky, která ťape a ňafá, když jí zmáčkneš knoflík. Neměl jsem ti říkat fuj. Neměl jsem žádné právo ti vnucovat svá lidská kritéria, když mně to, že jsem člověk, nikdy nic dobrého nepřineslo.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Ocenění knihy (1)
2017 -
Magnesia Litera
(Litera za překladovou knihu)
Kniha Jasno lepo podstín zhyna v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 402x |
ve Čtenářské výzvě | 140x |
v Doporučených | 52x |
v Knihotéce | 160x |
v Chystám se číst | 365x |
v Chci si koupit | 67x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
prvotina irská literatura osamělost člověk a pes člověk a zvíře Magnesia Litera
Titul knihy je buď dokonalý nebo naprosto zavádějící, protože jeho význam jsem nerozklíčovala, dokud jsem si nepřečetla knihu. A i potom můj logický mozek klopýtal o zřejmou snahu zakomponovat poetiku a skryté významy ročních dob. A přece právě kvůli titulu jsem se chtěla seznámit se Sarou Baume. Irsko jsem zatím neměla příležitost navštívit, i když západní Anglie se mu snad trochu přibližuje. Tady jde totiž o zřejmou inspiraci rodným krajem, jeho zvláštnostmi i půvaby. A Baume vystavila nejlepší možnou pozvánku, jaké se člověku může dostat. Vedle drsné i krásné přírody to je osobní, intimní svět autorky, který se promítá do příběhu společenského outsidera Raye a jeho jednookého psa. Svět, který není každému blízký a snadno pochopitelný. Vztahy bývají složité, láska však nikoliv.
A tak sledujeme monolog muže, jehož současné Irsko (píše se rok 2013) opustilo, s jeho psem, kterého opustil lidský svět, nejdříve však pořádně ztrestal. Prostě proto, že mohl. Jako bych nahlížela klíčovou dírkou do světa, kam se člověk běžně nepodívá. Baume nabídla jedinečný pohled na svět a jeho mezilidské vztahy se smyslem pro krásu a detail. I když praktickými obtížemi života Raye a Jednooka se jaksi nezatěžovala. Pro příběh zjevně nehrály rozhodující roli. Jde o duši živé bytosti, proč se zatěžovat účty ;-). Ocenila jsem taky znalost irské fauny a flóry; já téměř naprostý neználek jsem se rozhodla se v blízké budoucnosti dovzdělat a lépe porozumět světu kolem sebe beze slov. Ne každého Sara Baume osloví, to ji ale asi moc netrápí.