1. Domů
2. Autoři
3. Sara Baume
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 3
• Bazar 5
• Životopis
• Citáty 20
• Diskuze 2

Populární knihy

Nové komentáře u knih Sara Baume

Jasno lepo podstín zhyna

„“Protože labuť vypadá jako svatební šaty, tím to je. A kavka vypadá jako černý pytel na odpadky. Protože takhle lidi měří hodnotu života.” Nádherná kniha především po jazykové stránce, kdy autorka využívá své schopnosti vidět svět v pestrých barvách a obrazech a vhodně ho přetavit do textu. Symbolika čtyř ročních období jako běhu života, byť člověka vyřazeného z “normální” společnosti, je moc hezká. Líbí se mi i dokonalý vhled do lidské duše a pozvolné odhalování nešťastného dětství a tím i důsledků jednání v současnosti. No a hlavní poselství? Láska a přátelství a to je víc než hřejivé.“... celý text
— Janina2609

---

Vyšlapaná čára

„Autobiografické zápisky autorky z nelehkého období, kdy se potácela v tvůrčí i existenciální krizi, nejsou zrovna lehkým čtením, originální styl psaní však dokáže zaujmout. Text působí natolik autenticky, že se postupně dokážete naladit na velmi citlivé vnímání světa hlavní hrdinky, její osamělost, nejistotu i zvláštní pozornost, kterou věnuje zdánlivě obyčejným věcem kolem sebe. Na dlouhou dobu mi však tento intenzivní ponor postačí a než se pustím do další knihy Sary Baume, nechám asi uplynout nějaký čas. Navíc je v knize bohužel poměrně dost chyb, které mě při čtení rušily a u tak osobitého textu mi vadily o to víc.“... celý text
— Farida

---

Sedm věží

„Tento román vyjadřuje překrásné poetické vyjádření každodennosti, lyrické popisy přírody, ticho, které zní. Není to drama plné zvratů, takže čtenář toužící po silných emocích, zvratech a jízdách bude otrávený. Ale milovníci poezie, krásné češtiny, zajímavých přirovnání, ti si pošmáknou. Překladatelka odvedla obdivuhodnou práci, to, co umí s češtinou, to je fantazie. Pro mě to není kniha o něčem (jak to dopadne, co se stalo), ale nechala jsem na sebe působit obrazy, vjemy, emoce, představovala jsem si krajinu, rána, večery, psy s jejich vlastnostmi. Pozorovala jsem dva lidi, jak srůstají... Jsem nadšená!“... celý text
— kopeceli

---

---

Vyšlapaná čára

„Knihu jsem dočetla asi do půlky, ale pak odložila. Nějak jsem se do hrdinky nedokázala vcítit a její peripetie a pocity mi přišly jako pouze trýznivé čtení, které mě bohužel nevtáhlo. Nicméně myslím si, že kniha je dobrá a hluboká, jen mě neoslovila.“... celý text
— Hamu

---

Sedm věží

„Cože?! Že si někdo vůbec troufá napsat takovou knihu! Vždyť se tam nic neděje?! ...Až na to, že právě naopak. Děje se tam totiž život. Je to kniha, která je v dnešním uspěchaném a předimenzovaném světě doslova unikát. Nutí vás se zastavit, vcítit se do příběhu, rozhlédnout se kolem sebe, pořádně se zamyslet. Vrací ke kořenům. Chápu, ne každý ji asi vydrží číst. Ale pro mě byla zkrátka tou pravou. V doslovu se píše o »manifestu nerůstu« a o »netečnosti vůči krizi«. To mi přišlo zajímavé a relativně výstižné. Možná bych spíše řekla vymanění se z krize současného světa. Hlavní postavy se rozhodly absolutně odmítnout to, co dnes většina lidí považuje za normální. Sledujeme jejich každodenní rutinu, stále dokola se opakující rituály. Sledujeme postupný rozklad materiálních hodnot, ale naopak pevné utužování hodnot duševních a vztahových. Ach a Cinka si prostě žijí po svém, sice možná nepochopeni lidským okolím, ale zároveň téměř v symbióze se vším ostatním okolím - horou, domem, krajinou, velkou i drobnou zvěří. A postupně za ty roky dospějí také k absolutnímu vzájemnému porozumění. Tahle myšlenka se mi také moc líbila. Na konci už nejsou líčeni jako dvě osoby, ale jako jediný život. Podle mě to tedy není kniha, která by neměla děj. Jen je tam zápletka, a především její vyvrcholení, dávkováno po tak malinkatých doušcích (řádcích), že může někomu klidně uniknout. Ale celou dobu jsme k němu směřovali.“... celý text
— Lu_books