Úzkosti a jejich lidé

Tahle knížka mě extra bavila!

Nejlepší je na ní vlastně to, když zjistíte, že je o úplně něčem jiném, než si myslíte.

Odhaluje tajemství hlavních postav, jako je samota, vzpomínky, pocity, tajemství.

Kdo má rác hluboké knihy, bude spokojen.

Určitě doporučuji!

Můj první Backman.
A asi i poslední.
Nejprve jsem zkusila číst klasicky knihu - měla jsem dojem, jakoby na mě ta kniha křičela, styl jaksi uspěchaný, agresivní a tlačící na pilu, aby "byl vtipný".. No, nebyl. Audiokniha díky panu Otakaru Brouskovi ml. v rychlosti 1,5x byla o hodně lepší a snesitelnější.

Občas jsem si díky tomu v sobě otevřela nějaká vlastní traumátka, ale nejvíc traumatizující byly postavy samotné. Asi nejsem cílovka..

Backman vykrádající Backmana aneb Slepičí polévka pro romatickou duši.
Tohle bylo tak urputně a ukoptěně slzopudný a jakože hluboký, že jsem to převalovala v hubě jak nedovařený kus hovězího.
Backman se u mě definitivně zařadil na pomyslnou poličku vedle Coelha, kterýho jsme svýho času taky všichni hltali, protože nám v tom jednom časovým okně měl co říct. A tohle je prostě stejný. Pořád si pamatuju, jak mě Muž jménem Ove nadchl a i když další knihy byly hodně podobný, byla jsem ochotná s autorem tuhle hru hrát.
Ale čas plyne a lidi se (naštěstí pro ně, naneštěstí pro zastydlý autory) vyvíjejí.
A tahle kniha je prostě překombinovaná slátinana plná klišoidních proslovů o rodině a vztazích zalidněná absurdníma, absolutně nereálnýma a extrémně protivnýma postavama (psycholožka, co se nechává urážet arogantní bankéřkou s ocd, policajti jak ze sit-comu z 90. let...) a samozřejmě dopadne bezvýhradně dobře, protože má dojmout a pohladit po dušičce.
Give me a break.
A nějakou pořádnou knihu na překousnutí.
Nějakou, která nebude mít tisíc falešných konců (jako tenhle komentář), která se z vás nebude snažit vymačkat i poslední slzičku a která, proboha, nebude napsaná tak otravně.

A pak tohle odentruje a půjde zkontrolovat, jestli její příšerky nemají otevřený v pokojíčku okno.
Je totiž první mrazivá noc v roce a ona nechce, aby nastydly.

A ráno se probudí a bude ji čekat další den ve společnosti písmenek. Tak už to proste v životě překladatele chodí. Pořád jen obrací v rukou cizí slova, až z toho někdy zatrpkne. Nemějme jí to za zlé.

(A všemi oblíbená knížka nechápe, proč o ní tak ošklivě píše a proč se na ni tak zlobila? Vždyť ji všichni ostatní chválí a líbí se jim a vůbec nic neprovedla! Jenom hladí a je laskavá, tak proč ta jedovatá slova?)

Jak říkám, donekonečna bych to šlo natahovat. Tak hezky, backmanovsky.

Několik pasáží jsem si musela vyfotit, jak krásně byly psané. Kniha k tolika zamyšlení a přitom vlastně docela jednoduchý příběh.

Moje první setkání s autorem - poslouchala jsem jako audioknihu a nějak jsem tomu nepřišla na chuť. Asi mi nevyhovoval zvláštní způsob vyprávění a dějové kličky. Ačkoli jsou v knize místy opravdu zajímavé myšlenky a životní moudra, dějově mi kniha nesedla. Jednoduše jsem očekávala něco jiného.

Co na tom Backmanovi všichni mají? Toto má skoro 90 %? Je to takové praštěné, ti policajti jsou divní, co to ti lidé melou. Říkala jsem si, co je toto za zvláštní knihu. Pak jsem se občas zasmála nahlas. Začala jsem se těšit na pasáže u psycholožky. A pak to začalo zapadat. Začala se dostavovat ta euforie. Začala jsem o tom všude mluvit. Citovala jsem známým přečtené pasáže. Chtěla jsem , aby si to všichni v mém okolí taky přečetli. Chtěla jsem o knize diskutovat. Začala jsem se přihlouple usmívat. Miluju tu knihu. Nasála jsem ji do poslední věty, do posledního písmenka v poděkování. A jdu se vrátit na začátek, abych měla ten původní počáteční dojem úplně jiný a říkala si, jak je to geniální. Chci číst další knihy od tohoto člověka. Mám ofocené stránky a posílám je přátelům. Jedna z nejlepších knih v mém životě

Miluju Backmana! Úžasná kniha, plná životních mouder a pravd. Jak rychle se člověk může dostat na dno, a jak skvělé je, když má kolem sebe správné lidi, co mu pomohou nahoru.. moc se mi líbila

To je prostě Backman :o) Přiznám se, že začátek mi přišel zvláštní, ztřeštěný, nekompaktní, podivný, ale postupně se skládal dílek k dílku a já hltala stránku za stránkou a po dočtení jsem uvnitř cítila wow pocit. Tohle umí snad jen Backman-jeden z mých nejoblíbenějších autorů. To je tak lidské a milé čtení, ikdyž je vlastně neveselé, ale podáno tak citlivě. Na spoustě míst v knize jsem se pozastavila, abych myšlenku, kterou autor chtěl sdělit nechala doznívat.... Děkuji.

Kniha má zcela oprávněně takové hodnocení, protože se jedná o velmi milé čtení, které pohladí po duši.

Pro mě šlo o první seznámení s autorovou tvorbou, ale kdo už něco přečetl, ten mě pochopí... Backmanův styl psaní je jednoduše neskutečný. Je vtipný, zábavný, čtivý, ale zároveň inteligentní, dojemný a hluboce lidský. Úzkosti a jejich lidé rozhodně stojí za pozornost a já jen lituju, že jsem se k autorovi dostala teprve teď. Mám rozhodně co dohánět!

Upřímně z počátku jsem byla naprosto nadšená. Ke konci se mi to už trošičku vleklo.

Každopádně. Nikdy jsem asi nečetla zajímavěji napsanou knihu . Je to pro mě nevšední styl a proto mě to asi i tolik zaujalo .

Během knihy můžeme cítit všemožné pocity , strasti i smutek . Uvědomíme se jak může být život pro každého z nás těžký jiným způsobem . Jak si každý z nás nese na zádech svoje bolesti .

Bylo to čtivé, skvěle napsané a zanechalo to stopu , kterou si ponesu .

Tato kniha mě naplnila emocemi. Zejména nadějí. Nadějí v to, že všechno co se v mém životě děje, je v pořádku.

Musím velice ocenit překlad, který je naprosto brilantní. Jsem taktéž v úžasu z kompozice díla. Nic podobného jsem ještě nečetla. Pro Backmana neexistuje nic jako čas. Všechno je v naprosté jednotě samo se sebou. Děj přeskakuje sem a tam, nicméně to funguje výtečně.

Je to zkrátka jízda po vlnách lidskosti!

28.07.2025

Ty jo, nečekala jsem, že mě kniha tak pobaví. Poslouchala jsem ji načtenou panem Brouskem a ani nevím, proč jsem na ni narazila, ale byla to zábava. Nejspíš se podívám na další autorovy knihy, čas od času je potřeba si dát v šatně lahvinku vína

Díky této knize jsem začala číst Backmana. Nádherné, doporučuji.

Velice zajímavý příběh. Zpočátku jsem byla trochu zmatená, ale člověk pak pochopí. Moc se mi líbilo to propojení časových linií a různých úhlů vyprávění a také to, že každý detail měl nějaký význam. Bylo to vtipné, hluboké a poučné. Od autora si určitě ještě něco přečtu.

(SPOILER) Velice zajímavá kniha, bavila mne od začátku do konce. Psaná velmi vtipně nebo drze? Zjistit, kdo je ono individuum, nebylo lehké a nechala jsem se napálit stejně jako Jack. Z knihy plynou poučení: pokud je u sousedů tráva zelenější, je to jistě dobrým hnojivem (asi bude plná s**ček) a každý jsme blbec, který se snaží tvářit, že zvládá svůj život.

Tato kniha sbližuje skupinu lidí, kteří se navzájem potřebovali, ale nevěděli o tom. V průběhu knihy se dozvídáme o každé postavě něco nového. Líbí se mi, že jedna událost může změnit životy tolika lidí. Tenhle příběh je jako pavučina. Začínáme uprostřed ní a zbytek knihy tvoří další části sítě, až do konce, kde se vracíme do středu sítě, protože se všechno se pomalu skládá dohromady. Tato kniha je podnětná k zamyšlení, dojemná, zaměřená na postavy a dobře napsaná.

Čteno podruhé a opět jsem se skvěle bavila. Výborně poskládaná kniha plná zápletek s nevysvětlitelným dějem, ale plná lásky a naděje. Vřele doporučuji

Z anotace, která se na první pohled může zdát jakkoli absurdní, se vyklubalo velmi příjemné, laskavé a vlídné čtení. Mně osobně se to líbilo ještě víc než autorova geniální trilogie Medvědín.