LucieT komentáře u knih

Navzdory některým negativním komentářím jsem z knihy úplně nadšená - i když uznávám, že ne každému může takový styl psaní sednout. Minimum přímé řeči, zápletky na bázi bouřky a zmoklých bylinek (s nadsázkou řečeno) a sonda do myšlenek a pocitů osoby, která na svoje okolí působí jako podivínka. Kniha mě ale pohltila tak, že jsem se vůbec nemohla odtrhnout. A vůně bylin je popsaná tak podmanivě, že mě úplně šimrala v nose.

Nádhera! Zprvu jsem se nemohla začíst a znovu koukala na komentáře a hodnocení, zda jsem se v titulu nespletla… ale jak jsem se nořila do močálu víc a víc, už jsem byla chycená a nešlo knihu odložit. Konec mě trochu překvapil, možná až zamrzel, ale i tak dávám plný počet hvězd, kniha je opravdu nádherná a bude ve mě dlouho odeznívat.

Uf, tak to bylo hodně těžké čtení. A kolikrát jsem se opravdu do čtení musela nutit - nikoliv proto, že by mě to nebavilo, ale proto, že jsem se bála, co dalšího ještě přijde. Bylo mi Barušky hrozně líto a kdyby to šlo, tak ji obejmu. Je s podivem, kolik se autorce do tak útlé knihy podařilo dostat emocí... ještě teď je mi z toho smutno.

Opět plný počet hvězd. Skvěle vykreslené postavy, charaktery, vesnice i doba 50.let. Konec překvapivý, po jeho dočtení do sebe zapadlo to, proč se věci děly tak, jak se děly. Nyní v sobě musím nechat tento příběh (ba celou trilogii) nějakou dobu doznít, jsem ze psaní autorky opravdu nadšená a potřebuji to v klidu strávit.

Na styl psaní jsem si musela chvíli zvykat, ale pak už to jelo… krásná kniha o nelehké době, po jejímž přečtení jsem si uvědomila, že se mám oproti Anně jako v bavlnce (a to nemyslím materiálně).

Uf, tuto knihu by si měl povinně přečíst každý, kdo žehrá na dnešní dobu. Na to, jak je útlá, tak je totiž velmi silná. Nechápu, že dozorcům se za jejich surové chování nedostalo žádného spravedlivého potrestání, vždyť to bylo trýznění jak v koncentračních táborech. Jinak za sebe bych uvítala o něco rozvinutější konec, návrat domů a třeba i začlenění Míly zpět do běžného života, ale chápu, že by to bylo svým způsobem už odklonění od hlavního tématu.

Nemám slov, velmi poutavé čtení o nelehké době, kdy už byl konec války sice na dohled, ale doba přitom stále byla plná krutosti a bolesti. Hlavní postavy mi byly moc sympatické, vše jsem s nimi prožívala a tak není divu, že mě konec velmi zasáhl a jen těžko jsem ho potom dostávala z hlavy. Ihned pokračuji dalším dílem.

Prostě super. Žádné brutality ani zvrácené mordy, vše je takové normální a hlavně uvěřitelné. Začetla jsem se hned po prvních stranách a mrzelo mě, když příběh skončil. PS: pachatele jsem stejně jako v minulých knihách této série neodhadla, ale právě proto knihy od MK tolik miluju, že jím může být kdokoliv :D

Fajn čtení, děj rychle odsejpá a obě hlavní postavy vyšetřovatelů jsou sympaťáci. Konec byl celkem překvapivý, i když v něčem trošku nedotažený s přetrvávajícími pochybnostmi. Přesto dávám plný počet, opravdu se mi to líbilo!

Perfektní, vůbec jsem nedokázala knihu odložit. Hlavní hrdince patří obdiv za to, jak všechny ty nelehké chvíle zvládala, ve vězení i potom. Uff.

To byla jízda, vůbec jsem nemohla knihu odložit a i ve chvílích, kdy jsem zrovna nečetla, jsem se v duchu k příběhu vracela. Opravdu nemám slov. Jen mě mrzí/děsí, že je to na základě skutečných událostí, že se to opravdu dělo..

Z knihy jsem nadšená, už po prvních stranách jsem se vezla a nedokázala ji odložit - tak mě příběh pohltil. K německé rodině jsem navzdory událostem získala sympatie a sama jsem občas nevěděla, na čí straně vlastně stojím. Moc se těším na další díl a jsem zvědavá, kam hrdiny čas zavane!

Další super kniha pana Moravce. Už jen jeden díl a mám sérii kompletní - docela by mě zajímalo, zda se chystá další díl a s kým případně rozhovor bude, ať se mám na co těšit!

Přečteno hned v návaznosti na Kyselé třešně - ty se mi asi líbily o malinko více, i tak ale dávám Pátému jablku pět hvězd. Velmi čtivé, poutavé a konec je nečekaný. Hned pokračuji dalším dílem a těším se na další postavy a osudy z Předmostí.

Tak tohle bylo něco, ještě teď se z konce a vlastně celé knihy vzpamatovávám. Dlouho jsem nečetla příběh, který by mě tolik rozhodil, kolikrát jsem během čtení musela vstát a jít svoje děti jen tak obejmout a strašně, opravdu strašně jsem toužila udělat totéž i Cácoře. Nemám slov, takhle psát umí snad jen paní Mornštajnová, klobouk dolů.

Za mě úplně super, moje snad první severská detektivka bez brutalit (přitom by se klidně dějem mohla odehrávat i kdekoliv u nás). Trochu mi to připomínalo detektivky paní Klevisové, nedá se říct, že by se napětí dalo krájet, i tak ale knihu nemůžete odložit.

Půjdu nejspíš proti většině, ale mě kniha bohužel tolik neoslovila. Ke Gertě ani jiným postavám jsem si za celou dobu moc nedokázala najít vztah a několikrát jsem se (zejména od druhé poloviny knihy) i ztrácela v čase/ději. Nic to však neubírá na hrůze, která se děla, jen mě to prostě nedokázalo narozdíl od jiných titulů z tohoto období tak strhnout.

Neskutečná kniha. Člověk sice leccos o životě v KLDR tuší, ale to není ani zlomek toho, co se tam skutečně děje, jak těžký život lidé mají, co se všechno kontroluje a trestá, jak je jim život naplánován, volný čas, vojna, práce, že i partnera vybírá strana, žádná zdravotní péče, hlad... Mám z toho úplně husí kůži a nevycházím z údivu. Vedení rozhovorů se mi moc líbilo, dobře kladené otázky a autorka se často zeptala na to, co se mi zrovna honilo hlavou. Opravdu tleskám.

Wow, to byla síla. Už po přečtení prvních pár stran jsem měla problém knihu odložit, tak mě příběh pohltil. Před hlavními hrdinkami smekám a jsem vděčná osudu, že mi takto nenaložil.

Kniha se mi kvůli krátkým kapitolám dobře četla, i když občas jsem se ztrácela v čase. Po dočtení však převládají smíšené pocity, prolnutí hlavních postav pro mě bylo hrozně krátké a taky jsem úplně nepochopila, kde skončilo to kulaté cosi. Poslední kapitola ze současnosti mi také moc nesedla. Přesto dávám 4hvězdy, protože mě čtení přes to všechno bavilo.