Sophiina volba

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rozsáhlý mnohovrstevnatý román (1979) začíná okamžikem, kdy se mladý jižanský spisovatel Stingo přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy začne být proti své vůli vtahován do citového dramatu mezi jeho sousedy: přecitlivělý Žid Nathan se propadá do zničující duševní choroby a krásnou Polku Sophii poznamenalo prožité v utrpení v Osvětimi. Stingo sleduje, jak jejich osudy směřují k tragickému závěru, a poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Pomocí psychologické drobnokresby a epické malby charakterů i prostředí obnažuje autor otázky viny, kolektivní odpovědnosti a povahy zla, ať už jde o nacismus či o americké stigma otrokářské minulosti. Sophiina volba zůstává románem trvalé literární hodnoty....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539/big_sophiina-volba-19n-539.jpg 4.32911
Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Sophie's Choice, 1979


více info...
Nahrávám...

Komentáře (469)

Kniha Sophiina volba

marketa3815
22. června

Na tuto knihu nelze zapomenout, i když jsem četla před mnoha lety, pamatuju si z knihy skoro všechno. Nenechá člověka lhostejným, dotýká se něčeho velmi hluboko v nitru mnoha lidí.

whale77
09. května

Úžasný příběh, který mě nejdřív uhranul jako film s naprosto dokonalým hereckým obsazením a „dorazil“ mě v knize, která se na dlouhé roky stala mou nejoblíbenější. (Ne, že bych teď měla nějakou knihu víc oblíbenou, jen už prostě nevnímám věci tak jednoduše, abych o nich uměla rozhodovat, která je v čemkoliv nej... Záleží na okolnostech.) Pořád ale patří mezi mé topovky a užila jsem si ji i v audioverzi, v přednesu Martina Stránského. Naštěstí to byla má první audiokniha v jeho provedení, protože poté jsem si od něj naposlouchala všechny knížky od Jonassona a ze začátku jsem v Analfabetce a jiných Jonassonových humoristických hrdinkách slyšela Sofii, což se moc neslučovalo, ale pořád to ještě byla ta lepší varianta, než kdybych ty dva žánry poslouchala v obráceném pořadí.
Jak jsem již jinde zmiňovala, příběhy z 2. světové války mají (nejen pro mě) své kouzlo a dokážou se nás dotknout hlouběji. Sofiin speciální příběh, který je hlavním táhlem a tím, co vám po dočtení knihy / shlédnutí filmu uvízne v hlavě, je tak mrazivý, že přebije vše ostatní v knize – i to, že hlavním hrdinou je vlastně Stingo.


LynnGunn
08. května

Pod chladným pískem snil jsem o smrti / však záhy ráno jsem se probudil / a uzřel jitřenku v její zářné slávě.

wotana
22. dubna

Knihu jsem několikrát odložila, strašně blbě se mi četla. Konečně jsem ji dočetla :-) Samo o sobě je to hrozné téma a nevím, jak bych se zachovala já, kdybych se měla rozhodovat jako Sofie. I přes divný styl autorova psaní, knihu hodnotím kladně.

Filomena1961
06. dubna

Při čtení knihy si člověk uvědomuje a hlavně děkuje osudu, že nemusí prožívat hrůzy války a není postaven před rozhodnutí, které musela vyřknout Sophia. Je to kniha, která v nás lidech burcuje odhodlání dělat, co je v našich silách, aby se daná situace už neopakovala. Přesto se nám to nedaří a k moci se dostanou lidé, kteří veškeré lidství potlačují a jdou si pouze za svým osobním prospěchem a chamtivostí a je jim jedno, co za sebou zanechávají.

Barbanka
04. dubna

Tak zajímavý námět a tak zbytečně zdlouhavá kniha. Spousta absolutně nudných pasáží.I když jsem poslouchala jako audioknihu musela jsem to ukončit ,protože něco co by mě tak nebavilo už jsem dlouho nezažila….

Knišíl
13. března

Rozsáhlý Styronův román je vybudován na odkazu faulknerovské prózy, sáhodlouhé souvětí, často se linoucí přes půl stránky však nejsou na obtíž čtení. Děj, ač pro někoho možná až příliš rozvleklý, pracuje s bergsonovsky laděným prolínám minulosti a přítomnosti, kdy rány minulosti nejsou nějaký odosobněním fyzikálním pojmem, ale citelným zářezem do duší, a některé se přes to už nikdy nedokážou přenést. V závěru románu Styron přesně vystihuje fenomén čirého zla, jakým byly koncentrační tábory, abych to volně parafrázoval, na otázku:
Kde byl v Osvětimi Bůh?
Lze odpověď: A kde byl člověk?
Styron koncentrační tábor nezažil, ale přesto se mu velmi dobře ústy Sophie podařilo vylíčit absurditu a absolutní degradaci lidskosti, která bezpochyby utrpěla velikou ránu. Dějiny jsou plné krutostí a válek, a člověk se může pořád ptát, kolik dalších takových románů musí ještě být napsáno, aby se to znovu a znovu neopakovalo.
U Styrona oceňuji, že se až tolik nenimral s dějem odehrávajícím se v koncentračním táboře, jelikož to sám nezažil, neznamená to, že o tom nemůže psát, každopádně určitý respekt k lidem, který to zažili na "vlastní kůži" je u Styrona znát, a tak nás v určité části knihy spíše odkazuje na jiné knihy, které bezprostředněji a autentičtěji zachycují události, na které je sice těžké vzpomínat, ale na které by se rozhodně zapomenout nemělo.

Dziras
01. března

Typ knihy, u které byly nutné během četby občasné pauzy. Ačkoliv je schopna si čtenáře podmanit během několika prvních stran, komplexnost a emoční náročnost děje mu nedovoluje se při čtení kompletně uvolnit. Styron mistrovsky zachytil ironii lidského osudu, zmítaného průběhem druhé světové války a jejich dopadech na společenské myšlení. Knihu bych doporučila čtenářům rozhodným dostat se až na její samotný vrchol a pokračovat do konce.

1 ...