Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce přehled

25.04.2025

Příběh „dvacítky“, který píše zralá žena v podstatě jako reportáž ze života. Přesto je příběh emotivní a uvěřitelný. Bezdětní, resp. spíše bezdětné si ho přečtou jistě se zájmem, „dětné“ si do něj své emoce dostanou samy. Mnohým sotva dospělým dívkám se stalo a stále stává, že ve fázi zamilovanosti udělají spoustu pitomostí. To je také případ hlavní hrdinky. Chytrá, inteligentní, opečovávaná holčička se zamiluje do vesnického primitiva, který se jí - byť má jistý selský rozum – nemůže mentálně ani morálně vyrovnat. Dívka je ochotna slevit z většiny svých zásad a přesvědčení – z mého pohledu neuvěřitelné, ovšem když si vzpomenu na svých 19 a 20 let, zcela normální. Stejné je to i se schopností komunikace s okolím. Ve zralém věku víme, co všechno ta holka (u)dělala špatně, ale z pohledu dvacetileté je to opět normální. To, že je někdo plnoletý, neznamená, že není nezkušený a bezbranný.
Nesmírně mě iritovalo, jak se nikdo, ani sama hrdinka, nepozastavil nad tím, co za připitomělé blbečky byli kamarádi, kvůli nimž k tragédii došlo. Život na zcela odříznuté samotě a nejbližší sousedé z úplně jiného světa. Člověka napadá, jak by to asi dopadlo, kdyby se neštěstí nestalo – po jak dlouhé době by hlavní hrdinka sbalila kufry a dítě a prostě odtamtud utekla. Jakmile by vyprchalo období zamilovanosti, jak by dokázala žít s člověkem úplně jiné nátury a morálky a v neustálém strachu z rusáků, s věčnými kontrolami propustek a arogancí esenbáků atd.?
Kam příběh ústí po tragédii, k níž došlo, bylo jasné vlastně od začátku. Dosti oceňuji linku s naprosto neschopnými babičkami, které nemohly být tak staré, vzhledem k věku hlavní dvojice – o otci dítěte nemá smysl ani uvažovat, v osmdesátkách neexistovalo, že by se třeba postaral, ani dnes to není normou. Proto také došlo k další ráně, jež na hlavní hrdinku dopadla a po jejím návratu nastalo z mého pohledu nejtěžší období jejího života, kdy jí jen mateřská láska zabránila poslat všechny své nevyzrálé a infantilní blízké do horoucích pekel a prásknout dveřmi. A ač nechápu, kolik si toho nechala líbit, přece jen to zjevně mělo smysl.

05.04.2025

Jednoduchy pribeh, ale rikajici hodne.