Svědectví o životě v KLDR

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázky najdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457486/big_svedectvi-o-zivote-v-kldr-msu-457486.jpg 4.81771
Nahrávám...

Komentáře (437)

Kniha Svědectví o životě v KLDR

allebra
předevčírem

Nina Špitálníková pořídila unikátní rozhovory obyvatel KLDR, kterým se podařilo ze země uprchnout. Sedm rozhovorů žen a mužů různého věku, různého sociálního postavení i různých zkušeností s režimem nám přiblížilo pro nás nepředstavitelný a nepochopitelný život v nejbizarnější části světa. Slyšela jsem pár rozhovorů o vzniku této knihy, takže jsem už nějakou představu měla, i přesto jsem u čtení neustále udiveně kroutila hlavou a kniha pro mě byla silným zážitkem. Chystám se rozšířit si informace i prostřednictvím knihy Mezi dvěma Kimy. Děkuji autorce za zprostředkování náhledu do této prapodivné země.

JP
18. května

Jestliže je vašim jediným problémem, že jste single - nemilování, utápíte se v nekonečném moři zklamání nad sebou samým a vlastně hledáte smysl, v nekončící práci a tom, jak okolo nic smysl nedává (escapism na kvadrát) - Korea vám v téhle knize řekne jen "Hold my beer, JP (teda pokud jste zrovna v rodině, kde si to pivo můžete dovolit)... you are living a dream." Opět ale narážím na to, že každý si nese svoje démony a ničí nejsou větší, či menší. Jen "zlo", je v případě sevekorejského režimu jasněji definovatelné, je tu jasněji daný rámec (ale drogy se tam seženou snadněji jak káva; představte si zemi, kde se vám vyplatí si vzít gramy metamfetaminu místo gramů kávy, haha. "Sorry, dnes nemám na guatemalu... ale víš co? Dej mi alespoň 50g pingdu")... západní systém je přeci jen rafinovanější ve svých postupech manipulace a zneužívání, ať už jde o cokoliv... Severní Korea je tak nějak od podlahy, ale průhledná. Občas mě bavila i ta úsměvná naivita Špitálníkové, která možná ještě neslyšela a nezjistila, co vše se ve světě děje (spolu s většinou čtenářů téhle knihy) a tak jí Severní Korea magnetizuje a přijde jako něco z jiné planety, nebo galaxie. Ale opět a jak jinak, u tuzemských (rumů), vděčné téma, co se prodává samo a příběhy byly zajímavá koláž. Dávám 8 z 10 Kimů.


AnetaKor
16. května

Myslim, že tohle je daleko důležitější než souřadnice koncentračních táborů a přesné popisy jaderných zbraní.

Svobi
15. května

začal jsem číst jako literaturu faktu a dočetl jako sci-fi

EvaApple
10. května

Vlastně se ani nechce uvěřit, že něco takového je v dnešní době ještě možné. Ale jsem ráda, že někdo má odvahu a koule se na to všechno ptát a dát na papír. Velmi empatické a čtivé, rozhodně doporučuji.

Lucieoknihach
09. května

Knih a článků o dění v Severní Koreji jsem četla několik, toto téma mě zajímá hodně. Proto jsem hned věděla, že si knihu Niny Špitálníkové budu chtít přečíst. V rozhodnutí mě ještě utvrdilo, když dostala autorka za tento literární počin Magnesii Literu.

Kniha je formou rozhovorů, takže se četla velmi dobře a byla přehledná. Obdivuji Ninu za přesné a empatické dotazy, které dokázala pokládat. Líbilo se mi, že mezi uprchlíky byli lidé různých věkových kategorií i společenských postavení, kteří měli často rozdílné názory na chod v jejich rodné zemi. Věděla jsem, že život v KLDR není jednoduchý, ale překvapilo mě, že jsou v zemi tak rapidní rozdíly mezi městem a vesnicí.

Celá kniha je skvělým přiblížením tamní kultury, na některých uprchlících bylo opravdu znat, jak jim v zemi "vymývali mozky" smyšlenými příběhy o vůdcích. Hlavně ta nenávist k Američanům, která je všem vštěpována do hlavy už od malička je děsivá.

Co mě překvapilo bylo, že lidé, kteří tam žijí, dokáží vnímat zemi i pozitivně. Je to tedy hlavně z toho důvodu, že nemají srovnání. Ale umíte si představit, že vám hrozí zastřelení proto, že nosíte džíny nebo se díváte na americké filmy? Děsivé, že popravy se nevyhýbají ani dětem.

Pokud Vás tohle téma zajímá, knihu vřele doporučuji. Já si z ní hodně odnáším, včetně mnoha emocí.

MarkétaI.
06. května

Sedm lidí. Sedm příběhu. Sedm pohledů na život v KLDR.
Kniha je psána formou rozhovorů s lidmi, kterým se podařilo uprchnout.
Zajímavé, přínosné čtení, které stojí určitě za přečtení.

prochajda
06. května

Kniha stylem rozhovorů, sedm otřesných zpovědí uprchlíků z různých sociálních vrstev v Korejské lidově demokratické republice. Opravdu tvrdý totalitní režim, kde se hlídá i kolikrát byl kdo v noci na záchodě. Stát plný korupce, dřiny, strachu, hladu a nedostatku základních životních potřeb. Povinná účast na veřejných popravách i pro děti, povinná služba v armádě i pro ženy, jsem ráda, že žiji, kde žiji. Nepředstavitelná kontrola a hlídání úplně všeho. Domluvené sňatky, na které dohlíží stát a zpečetí Korejská strana práce. A ty povinné portréty vůdců v bydlištích a odznaky na klopách.....

1 ...