GeRaltzRiVie01 komentáře u knih
Ačkoliv kniha není ve skutečnosti tak dlouhá, tak pocitově rozhodně je. Děj se neskutečně táhne a Ellie to s tou naivitou občas přehání.
Úplně zde nevidím tu zmiňovanou proměnu/vývoj postavy. Od chvíle, kdy v dětství onemocněl mi přišel už víceméně stejný - robot, který žije pro Německo a vykonávání rozkazů (ať jsou jakékoliv). Dostalo mě přirovnání k pilotovi, který na rozkaz shodí bombu na město a vlastně taky spáchá masovou vraždu.
Oproti filmu je zde vše krásně vysvětleno a i Harryho dospívání je takové plynulejší a uvěřitelnější. V některých scénách je to ukázkový puberťák. Bohužel to ale obnáší velkou spoustu stránek a čtení je úmorné.
Narozdíl od předchozí dílů jsou zde již drobné, ale pro mě zásadní rozdíly mezi knihou a filmovým zpracováním. Zde je spousta scén a detailů, které se asi do filmu nevešly a dost ubraly na zážitku a navíc pořádně nevysvětlily např. Voldemortův návrat z nicoty. Film tedy nebavil, ale kniha pořád 100%ní a spravila chuť.
Přehledně a logicky se zde rozkrývají největší kauzy a klíčové postavy spojené (byť i vzdáleně) s AB. Je neuvěřitelné na co všechno byl napojený a i když se z toho člověku dělá špatně, tak už jen pro ten rozsah musí mít k této postavě i trochu obdiv. Klidně bych nechal zfilmovat.
Možná by občas nebylo na škodu soudit lidi podle vzhledu viz třeba Boblig a jeho pomocník.
Další postava silné ženy, kterou nic nesloží a která vidí na všem špatném i něco dobrého. Takové příběhy mam asi nejradši.
Ta krysí metafora je prostě dokonalá. Konečné střetnutí s realitou mě udeřilo asi stejně jako postavy tábora. Nezapomenutelný konec, stejně jako i X dalších scén a vlastně celá kniha.
Čtivé a napínavé. Hlavní postava uvěřitelná - narozdíl od ostatních detektivek nemá žádný výrazný talent ani schopnost, kterou by převyšovala kolegy. Snad jen to, že je tam jediná žena na celém okrsku, takže na vyřešení případu mizejících žen se dokonale hodí (zvlášť když ostatní jsou tupci nebo v tom jedou)
Taková skoro moderní rodinka ve špatné době. Táta Kvida z této výstřední rodinky bavil asi nejvíce.
Moje první audiokniha a úplně mi nesedla - nevím jestli to bylo tím pro mě nezvyklým médiem nebo mi prostě nesedla kniha. Dle mého navštěvování svých jiných verzí nebylo domyšlené.
Taková nenáročná detektivka. Audrey bych zabil klidně sám.
Obtížnější čtení, ale pobavilo. Čekal jsem více eskapád Saturnina, takto mi připadala potrhlejší teta Kateřina.
Ove je přesně ten typ otravného dědka, který z nudy chodí na "inspekce" a sekýruje ostatní lidi, kteří na rozdíl od něj mají co na práci. Přesto mě vždy dokázalo dojmout s jakou láskou vzpomíná na zesnulou manželku bez které neví jak žít. Naštěstí sousedé (občas také otravní) nejsou "až tak úplně k ničemu" a dokážou toho asociálního člověka vtáhnout mezi sebe.
PS: zvláštní, že žádný z přerušených pokusů o odchod ze světa nezkusil 2x
Super jako vždy. Před četbou jsem již viděl film, ale i tak to na zážitku neubralo - další nesporný fakt svědčící o kvalitě těchto detektivek.
1. příběh - čtivé, ale téma už takové všední, nezajímavé
2. příběh - líbil se mi dějem i formou (@ komunikace)
3. příběh - zajímavý prostředím, ale hlavní postavu se mi nedovedlo patřičně pochopit a tedy i ocenit.
Spousta detailů a postav (hlavně nekonečný popis právního systému a Švédské policie), ale tolik to nevadilo. Kniha má spád a vyšetřování krásně graduje na všech frontách (i když mi přišlo, že Mikael měl již od začátku nedostižný náskok před všemi). Před soudním procesem nešlo přestat se čtením.
Postava Zuzany mi jako člověk moc sympatická nebyla, přesto jsem ale musel obdivovat její vnitřní sílu. Je to přeživší a jde dál. Téma holokaustu nebyl hlavní motiv, ale jen nepříjemná etapa života, což oceňuji (škoda, že ani potom to nebyla žádná sláva). Kniha se četla sama, líbil se mi styl psaní a spád děje. Dětství, dospívání, dospělost - každá část měla co nabídnout. Paráda
Knihu jsem přečetl v podstatě za den. Válka a hrůzy páchané sověty zase z trochu jiné stránky - tentokrát očima lidí ze severu Evropy, kteří byli deportováni na Sibiř. Ačkoliv se mi příběh velmi líbil, tak mi přišlo, že kromě popisu utrpení postav a jejich vzájemnému dodávání naděje nic moc jiného nenabídl.
Na rozdíl od jiných knih na toto téma mě kniha tolik nezasáhla. Postavy mi nebyly sympatické - ani ty černošské ani s. Skeeter. Dojal vztah Aibileen k dětem, ale to je tak všechno.