Černobílý svět

dnes

čtivá knížka, pro odreagování, děj pěkně plyne, bez nějakých velkých nečekaných zvratů

3 12. srpna

Úžasná knížka! Nemám slov , po dlouhé době kniha od americké spisovatelky, co mě dostala.
Moc se těším na film a ....nechápu, že tento rukopis musela dát k přečtení více než 50 nakladatelům, než jí kniha vyšla - i když teda chápu....protože 90% americké literatury posledních 10 let se nedá číst a této knize se nevyrovná.

Přečtená jedním dechem nebyla - moc jsem si ji šetřila, protože byla úžasná a já věděla, že jak ji dočtu, budu smutná :)

1 07. srpna

Nádherná knížka,zajímavé téma o kterém jsem toho moc nevěděla a nemohla jsem knihu odložit dokud jsem ji nepřečetla do konce ...

2 29. července

Kniha byla krásná, četla se sama. Byla plná odvahy, přátelství, ale i pokrytectví a hranic mezi lidmi. V knihách je mi hodně sympatické, když hlavní hrdinky nejsou idealizované a popisované jako nejkrásnější, nejsympatičtější, nejoblíbenější. V této knize to tak nebylo, tak jsem byla spokojená a postavy jsem si dokonale zamilovala.

15 22. května

Krásná kniha. Autorka bravurně vylíčila poměry mezi černými služebnými a jejich bílými pány. Dojala mne dobrosrdečnost, odvaha, láska, moudrost, síla a statečnost hospodyň, které celý svůj život zasvětily práci pro bílé pány. Oproti tomu předsudky, nadřazenost a hloupost jejich bílých paniček ve mě vyvolávaly chuť, přetáhnout je holí. Kniha jako celek mne nesmírně bavila, krásně lehce se četla, zasmála jsem se, líbila se mi ta správná černošská mluva i věrohodná jména služebných... Dala bych více než 5*.

2 11. května

Nejdřív jsem neměla moc chuť na toto téma, ale pak mě knížka chytila a nepustila. Doporučuji všem - poučná, čtivá, zajímavá, krásná. Jeden z těch příběhů, co se nedají odpožit s odložením knihy..

1 08. května

Úžasné. Nejvíce mi k srdci přirostla Celie :-)...

8 06. května

Nádherný příběh, v němž je naprosto všechno. Je to kniha o tom, že život má tisíce odstínů duhy a rozhodně není černobílý. Je to vyprávění o tom, že bez ohledu na to, jakou barvu má naše kůže, krvácíme všichni stejně a rány nám dokáží ublížit stejně, ať už jsou vedené pěstmi nebo slovy.
Atmosféra amerického jihu šedesátých let je popsaná prostě skvěle. Horko a vlhko panující ve vzduchu a hustá atmosféra mezi mladými ženami na mississipsském maloměstě z knihy jen sálá.
A není to jen příběh o tom, kterak je těžké být v téhle době na tomhle místě černou ženou. Je to o tom, jak těžké je být ženou vůbec - protože nejen ty černé jsou svázané pravidly a trpí, úplně stejně, byť samozřejmě jiným způsobem, jsou svázané a trpící i ty "privilegované" bílé paničky, jež musí něco říkat, nějak se chovat, něco nosit, naplňovat určitou představu o mladé dámě. Musí přijmout svou roli, mít brzy děti a řešit kraviny, protože řešení toho, co je skutečně důležité, přináleží v téhle době mužům. Je to doba emancipace, boje za lidská práva, boje za ženská práva.
Autorce se krásně podařilo zachytit plastický obraz společnosti - milující muže i ženy, nenávistné muže i ženy, hloupé i chytré, agresívní i andělské, chybující, zoufající, šťastné, zbabělé i statečné. A nikdo není jen jedno. Tak jako je tomu ve skutečném životě.
Opravdu úžasná kniha.

Průběh 60. let 20. století v jednom z nejvíce "protibarevném" státě Mississippi v USA, kde i téměř 100 let po zrušení otroctví je s černými zacházeno jako s méněcenným artiklem degradovaným na bídného červa. Příběh sleduje převážně život černých hospodyň a jejich bílých paniček, kde je mužský prvek až na výjimky potlačen a hraje spíše druhé housle. Rozdíly mezi paničkou, která si sama sotva utře zadek, kdežto nahodit róbu, makeup a podlejzáckou lichotku své panička-kamarádce zvládá na jedničku, a hospodyní, jež vypucuje celý dům, vychová osadu dětí, odčurne si na separátním záchodě (aby náhodou nešířila negerské nemoci) a ještě u toho poslušně a poníženě klopí hlavu do země, kde hypnotizuje vlastnoručně vytřenou podlahu, je markantní. Tak markantní, jako když si panička na jedné straně duhy hraje s jednorožci a chudák holka s uhelnou pletí se na straně druhé máchá v Mordorské peci. Je mi bytostně špatně, když čtu o rasovém bezpráví, to samé se pojí na jakékoliv kastové rozdělení a cokoliv, co si hraje na "nižší" a "vyšší" třídy. Povrchnost, arogance a pocit nadřazenosti, typické pro tehdejší dobu a "moderního člověka" se mi hnusí a je pro mě neuvěřitelné, že v jisté formě to pokračuje dodnes. Stejně tak neuvěřitelné je, kolik lidskosti a sebeoběti se najde v těch, kteří trpí nejvíce.

Silně doporučuji i film, kde především postava Hilly je archetypem naprosté mrchy, kterou bych hodil na hranici a upálil.

2 24. dubna

Úžasná kniha. Nenáročné čtení, které v sobě nese hromadu emocí. Doporučuji všem.

3 22. dubna

Jak už to často bývá, když jsou všichni nadšeni, já bývám rozčarovaná. O problému rasové diskriminace už jsem četla lepší knihy, tahle je úspěšná, protože je dobře a citlivě zabalena do ženských emocí, brnká tak na ty správné strunky v našem srdci.
Chyběla mi atmosféra amerického jihu (opakované zmínění teploty, posedávání na verandách a ledový čaj nestačí). Černé hospodyně jsou hodné, milující, trpící a bílé paničky (až na naznačené výjimky a Skeeter) povrchní, zlé, hloupé, intrikánské, necitlivé. Navíc ten americký happyend. Pro mne je Černobílý svět příliš černobílý.

4 09. dubna

Tahle kniha mě doslova dostala. Téma, které byste očekávali, že se bude řešit spíše o 100 let dříve, ale ten problém je blíž než si mnozí z nás myslí a někde je dodnes. Kniha, která mě více otevřela oči a věřím, že i dalším. Ani se mi to nechce přiznat, ale byly i slzy.

2 06. dubna

Asi jsem čekala něco jiného, i přesto se mi tento román moc hezky četl. S postavami jsem se sžila, držela jim palce a fandila, některým samozřejmě nadávala, některé vůbec nechápala. Po dočtení příběhu mi chvíli všichni chyběli a přemýšlela jsem o tom, jak to s nimi asi bylo dál........ Žádnou knihu s touto tematikou jsem ještě nečetla a i mě překvapilo, že se jedná o 60. léta minulého století. Asi dva dny po dočtení této knížky dávali v TV dokument o zavraždění M. L. Kinga, kdybych ji nečetla, asi bych u pořadu nezůstala. Teď vím, že si někdy rozhodně přečtu i další knihu s tímto tématem.

3 29. března

4,5* Nikdy bych si nemyslela, že ve mě zrovna tahle kniha vyvolá tolik emocí - stalo se!

Autorka si vybrala ne zrovna lehké téma, ale pojala ho velice zajímavým způsobem. Po chvíli jsem se sžila s hlavními hrdinkami a prožívala celý příběh s nimi. Přiznám se, že jsem chvílemi měla chuť zakroutit některým bílým paničkám krkem.
Kniha jasně ukazuje, že nic není černobílé. Existují jak lidé dobří, tak lidé zlí. Zároveň je to silný příběh o přátelství, vůli, naději a odvaze změnit svět.

Uvažujte o přečtení, podle mě za to stojí.

6 22. března

Na Černobílý svět jsem se chysala už hooodně dlouho. Vědět, že se bude tak skvěle číst a vyvolá ve mě tolik emocí, přečetla bych ji hned po zakoupení. Člověk se u ní zasměje, popláče, rozzuří.....otázkou pro mě zůstává nakolik by s obsahem knihy souhlasily ženy, které opravdu v 60. letech uklízely, vařily a staraly se o děti v "bílých" rodinách.

Kniha není jen sondou do historie 60. let na jihu Ameriky, ale také ukázkou toho, jací lidé dokážou být, ať už z té dobré stránky (přátelství, láska, porozumění, empatie), tak z té špatné (nenávist, rasismus, potřeba cítit se nadřazení, někoho komandovat a všem velet (ano, to přesně je Miss Hilly)).

Filmovou verzi jsem viděla, když to byla žhavá novinka, líbil se mi, ale zdaleka ve mně nevzbudil tolik pocitů, jako kniha.

3 12. března

Pokud mohu, tak tuto knihu doporučím všem kteří chtějí něco vědět mezi Jihem a Severem...
Krásné ale i smutné vyprávění toho, čeho my (evropané) si asi neumíme ani představit.
Knížka se čte moc hezky, jako by jste seděli u Aibileen doma v kuchyni....

4 07. března

Maximálně oceňuji, že i tak hutné téma jako je rasové segregace, dokázala Stockettová podat lidsky, humorně a s nepřílišným patosem.
Černobílý svět je naprosto vyvážený, obsahuje pasáže smutné, kde si zanadáváte na tehdejší společnost a nastolený režim, které zanedlouho vystřídá zase milá a humorná pasáž.
Ústřední postavy se celkem vydařily, i když působí všechny možná až příliš kladně, nicméně knize to rozhodně neubírá na kráse. Svérázná Minny vás bude zásobovat neustálým přísunem vtipných hlášek. Celkově se jedná o příjemné, svižné čtení, i navzdory tomu, že se zaobírá poměrně drsným, kontroverzním tématem.

2 07. března

Kniha se mi velice líbila. Je smutná, dojemná. Říkám si v jakém světě to žijem. Určitě ji všem doporučuji. Nutí k zamyšlení.

5 27. února

Román byl zábavný, čtivý, téma pro mě bylo zajímavé. Vznikající knize jsem sice fandila a doufala, že spiknutí bude mít úspěch a nikomu se nic nestane – ale už z celkového ladění románu bylo jasné, že na Ku Klux Klan ani jiné nechutnosti nedojde. Což bylo na jedné straně uklidňující, ale na druhé straně ta předvídatelnost vývoje byla až na škodu. A poctivě musím zmínit, že i nějaké další vady na kráse by se našly – všechny hospodyně byly až neskutečně lidově moudré a poctivé, (jen jedenkrát došlo ke krádeži, a i z té vyšla lupička jako morální vítěz). Vlastně se od sebe moc nelišily, byly jak jedna naklonovaná postava. Takže abych to shrnula - jako čtení na dovolenou fajn, ale žádné vysoké umění nečekejte.

2 18. února

Úžasně čtivé. Kniha se mi moc líbila, ráda čtu knihy z amerického jihu a z této doby. Postavy jsou úžasné, myslím, že kniha se musí líbit všem. Existuje i výborné filmové zpracování, které věrně kopíruje knihu.

2 14. února

Dramatické, srdcervoucí, vtipné, čtivé až do konce. Příběh není založen na skutečných událostech, ale kniha je založená na historických základech. Nemám jí co vytknout, opravdu skvělé dílo.

krásná knížka....od té doby si pamatuji, že mokrou útěrkou nemůžu brát horký kastrol, protože se spálím ..mám to pořád v hlavě
Souhlasím s názorem, že by měla být v doporučené literatuře k maturitě

4 06. února

Četla jsem a nevycházela z úžasu. Protože zkušenost se služkami, které by se mnou šly životem, je pro mě tak vzdálená, nechala jsem se unášet dějem a nechápala ženy, které pohrdají jinými ženami a zároveň jim svěří své děti. Muži zmlátí kovovou tyčí chlapce, který se spletl a použil špatný záchod. A tohle se dělo jen před 60 lety? Skoro neuvěřitelné.

Kniha, kterou by si měl přečíst každý. Napínavý příběh, skvělé postavy a zápletka. Četla se sama a její poselství je i dnes aktuální. Lišíme se sice barvou kůže, ale stále jsme lidé, kteří cítí stejně.

4 01. února

Naprosto úžasná kniha! Must have, povinně přečíst! Na některé postavy budete mít vztek ještě dlouho. Na jiné naopak vzpomínat se spokojeným úsměvem. "Ajbí" a její děti mě dostaly...

14 22. ledna

Před lety jsem viděla film, nyní jsme si přečetla i knihu. Můžu jenom doporučit. Skvělá kniha, čte se to samo a hlavním hrdinkám držíte palce, aby vydání knihy dopadlo dobře. Aby se ukázalo, co se děje a třeba se i podařilo něco změnit. Z dnešního pohledu je to pro nás naprosto nepochopitelné, jak to dříve chodilo. O to více je potřeba, aby o tom lidé věděli a podobné knihy si přečetli. Tato je navíc opravdu čtivá a těžko se od ní člověk odtrhává.

20. ledna

Zatracená Emma Stone!

8 13. ledna

Jedna z knížek, která by se mohla dostat do výběru knih k maturitě. Obsahuje zajímavé, citlivě zpracované téma a zaujme jak starší tak mladší ročníky!.

6 04. ledna

Krásné. Až mne udivilo, že to není tak dávno a tak hrozné pohrdání a zacházení jen proto, že někdo má odlišnou barvu kůže. Domnívala jsem se, že se toto dělo dávno v historii. I když co se divím. Xenoxóbní myšlení a rasistické smýšlení /ač k tomu nemáme zas až důvod/ se děje u nás směrem k uprchlíkům právě nyní. Jak smutné.

24 26.12.2017

Problematika této knihy je mi vzdálená, proto jsem se ráda začetla do povídání o rasových a třídních předsudcích.
A stejně jako u knihy Tanec s vlky, kde jsem poprvé pochopila, jak indián vidí bílou rasu, i tady si říkám: opravdu si někdo myslí, že barva kůže člověka předurčuje k jeho osudu? Nikdo z nás nemůže ovlivnit, jaký se narodí....