Černobílý svět

12 24. března

Výborně odvyprávěný příběh, barevně vyladěná verze černobílého světa, v němž nic není tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá. Živoucí postavy, tragikomický nádech (v těch nejdramatičtějších momentech jsem si nemohla pomoci a smála se nahlas), důležité téma s přesahem, napětí a spád. Hospodyně k sežrání, bílé paničky rovněž, v obou případech tak či onak... Na film jsem zatím nenarazila, možná časem... A ano - to, že je zachycen výhradně ženský svět a přitom nemám pocit, že čtu román výhradně pro ženy (což dokazuje i množství mužských komentářů níže), považuji za velké plus.

5 22. března

Černobílý svět mě zaujal nejprve svou filmovou obálkou, jelikož hlavní postavu Aibileen ztvárňuje Viola Davis, jsem ale zastánce teorie - prve kniha, poté film. I v tomto případě se mi postup osvědčil. Černobílý svět svým motivem neskutečně připomíná "Jako zabít ptáčka"; vtáhla mě kniha Stockettové od první strany, tedy mnohem rychleji než "ptáček". Od prvních vět až do závěrečného odstavce jsem hltal a prudce vdechoval každé slovo, větu i událost. Obě hlavní postavy, Aibileen a Minny, byly neskutečně reálné, ačkoliv trošku spadaly do stereotypní kategorie postav "trpící ženy", a tento výraz se mi držel v mysli. To nicméně nesnižuje výpovědní hodnotu, obsah i styl vyprávění. Kniha Vás nenechá vydechnout, neustále se něco děje a já zažíval obavy, co přijde na další straně a komu bude ublíženo. Vyprávění ze tří pohledů bylo koncipováno posloupně, což dávalo možnost orientovat se v množství postav. Nicméně mi chyběl minimálně pohled čtvrtý, a to postavy Celie, která je největším hybatelem příběhu Minnie. Byť je její příběh relativně ukončený, některé aspekty chování mi nebyly autorkou objasněny. Možná by byl užitečný i občasný pohled hlavní "záporačky", Hilly. Její chování a činy dostáváme pouze zprostředkovaně, přes ostatní, což zní činí pouze jen stereotypní a zase ne tak zajímavou osobnost. Prospěl by větší náznak ambivalentnosti a motivů chování. Citelně mi scházela i větší závěrečná konfrontace s ostatními postavami, minimálně se Skeeter, jejíž postava je založena na nekonvenčním chování a smýšlení oproti době, do které je román umístěn. Od počátku jsou postavy Hilly a Skeeter v opozici, proto mi jejich poslední žvatlání o ničem v závěru knihy, přijde nedostačující. Zde by se měla osobnost Skeeter napevno rozvinout, což by korespondovalo i s úsilím, které v příběhu vynaloží. I přes tyto nepodstatné výhrady jsem byl knihou učarován a mohu jen vřele doporučit.

18. března

Dočetla jsem, ale měla jsem trochu zmatek v postavách. Dlouho mi trvalo zorientovat se kdo je kdo. Kdysi jsem knihu četla, ale nedočetla. Tentokrát jsem si řekla, že dočíst chci, když se to tak vychvaluje. V polovině jsem přerušila čtení a za "chvíli" jsem přečetla jinou napínavou knihu a vrátila jsem se k Černobílému světu. Teď už se mi četla lépe, ale na pět hvězd to nevidím.

12 10. března

Krásná kniha, jejíž příběh se odehrává výsostně ve společnosti žen. Dvě strany, dva úhly, dvoje vidění. Výborné vykreslení postav a emocí, které v tomto "černobílém" světě vládnou, ať už jsou to nadřazenost, panovačnost, předsudky až hloupost, druhá strana nastavuje pokoru, statečnost a především ohromnou vnitřní sílu...
Nejsou tu žádné zbytečné kudrlinky, vlastně je to dosti přímočaré... Skvělá kniha a i filmové zpracování je moc hezké.

2 03. března

Úžasně strhující, výborně se to čte a není to blbost.

15 28. února

„Černobílý svět“ jakoby trochu doplatil na to, že jsem ho četla víceméně odpočinkově ke knížce, která mě úplně zavalila. Myslím tím, že bych asi napsala (pokusila bych se) obsažnější shrnutí, než moc se mi to líbilo (což docela určitě není málo).
Vedle toho, že mě to bavilo číst, mě neustále fascinovalo a zároveň vyvádělo z míry povědomí o nejrůznějších událostech, které se v tu samou (vlastně nedávnou) dobu odehrávaly u nás i jinde po světě. Právě porovnávání toho všeho mě asi nejvíc zaujalo, provokovalo a proměňovalo čas v podivuhodně nestabilní veličinu. Neméně provokativně působivé (a mnohé otázky vyvolávající) bylo závěrečné slovo autorky, její osobní zkušenost, to, že okolnosti žila, to, že knihu napsala, a právě takto.

6 28. února

Kniha se mi četla velmi dobře, poutavý příběh.