Černobílý svět

Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh, zasazený do 60. let 20. století na americký Jih, je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška, slečna Skeeter, s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/67_/67760/cernobily-svet-nIj-67760.jpg 4.71459
Originální název:

The Help (2009)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Knižní klub, Euromedia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (303)

Přidat komentář
Godžaver
31. října

Dobré čtení. Při čtení jsem si vzpomněla na Nežádoucího, to je skvělá kniha.

Kaleigh
25. října

Perfektní kniha. Náhled do života Američanů v 60. letech 20. století, kdy by člověk čekal moderní společnost bez předsudků. Zdání klame. I tak jsou tam světlé i temné chvíle, kdy si člověk řekne, že přece všichni jsme na stejné lodi.

lenkaabooks
21. října

Kniha, která se mi nečetla zrovna lehce a tedy jsem jí louskala delší dobu. 60.léta na americkém Jihu, bílé paničky a černé hospodyně. Je to příběh tří žen - Sketter, Aibí a Minny. Sketter sepisuje vyprávění hospodyň o bílých pánech. Jak moc je to nebezpečné a co nakonec kniha odstartuje, jak se projeví skutečné povahy, obavy, ale i hrdost a láska, to vše je velmi dobře napsáno a moc by mně zajímalo i filmové zpracování.

Evaho73
19. října

Nie je to román iba o rasizme, diskriminácii, zlobe, nenávisti, pomstychtivosti, ľudskej hlúposti.........ale hlavne o ODVAHE, PRIATEĽSTVE, LÁSKE, MÚDROSTI, OBETAVOSTI, SÚDRŽNOSTI.......
Jednoznačne odporúčam prečítať !!! ⭐⭐⭐⭐⭐

Heisenberg
11. října

Abych pravdu řekl, a omlouvám se těm které možná urazím, ale původně jsem chtěl dát za 4* - každý má rád samozřejmě něco jiného a každý se může vyjádřit. Ale kvůli tomu konci, podle mého názoru trochu uspěchanému, který je přitom ale tak skvělý musím dát maximální hodnocení, až mi ta slaná voda co mi teče z očí ukápla. Problém je asi v tom, že kniha je spíše pro ženské pohlaví, ale to ji neubírá na kvalitě, ale já jsem prostě chlap :D Některé části jsou nezáživné, ale ne natahované, a nenudí. Některé části jsou velmi pěkně emocionálně vypjaté, ale díky bohu ne přeslazené. Některé části jsou velmi vtipné, a neurazí. Někdy jsem prostě nadával na ty namyšlené americké paničky, a to je dobře, když ve vás kniha vyvolá všelijaké emoce. Někdy jsem prostě valil bulvy, a přitom ty momenty nebyly až moc "drsné", ale přitom velmi silné. Moc se mi líbí, jak autorka takhle pěkně vyvážila misku vah. The Help je prostě takový ten typ knihy, který vás v uvozovkách "nenadchne", nic se v ní "neděje", ale přesto vás to nějakým způsobem uchvátí a prostě se vám ta kniha líbí. Jsem spokojen. Slabších 5* = 90%

Koka
06. října

Zdejší nadšené komentáře mě na knihu lákaly, odpudivá, nevkusná, kýčovitá obálka mi zas radila se jí vyhnout. Nakonec jsem neodolala a konstatuji:
Postava hodné, laskavé a obyčejně i tlusté, dobrosrdečné černošské hospodyně se táhne americkou literaturou jak hospodský výčepní tou českou - stačí si jen vzpomenout třeba na Mummy v Jihu proti Severu, nebo na Calpurnii v Jako zabít ptáčka. V jisté době a v jistých částech USA byla černošská hospodyně běžnou součástí "domácího vybavení" a nikdo se moc nestaral, zda tato početná skupina nepochybně schopných žen něco cítí, vnímá, uvědomuje si své postavení a reflektuje jeho dobré i špatné stránky. Po dobu minimálně prvních tří čtvrtin 20. století byla většina bohatých i středostavovských domácností v minimálně polovině států z těch "spojených" obsluhována ženou tmavé pleti, kterou většina bílých domácích pánů vůbec nevnímala a „bílé paničky“ (jak své zaměstnavatelky označují v této knize) se v různé míře staraly o jejich nesnáze. Nejpodivnější je (a tato kniha to taktéž dokazuje), že bílé rodiny černošskými hospodyněmi pohrdaly, vytěsňovaly je (v souladu s tehdy platnými zákony!) do podřadného, nedůstojného, segregovaného a vykořisťovaného postavení a přesto (!) jim celodenně svěřovaly své děti a v mnoha případech právě na ně ponechávaly celou jejich ranou výchovu.
Autorka této knihy dobře vystihla ten zmatek v myšlení těch několika málo osob, které – jako zde paní Skeeter – nějak nejasně cítily, že rasizmus je něco zvráceného, lidsky nepřirozeného, špatného a nebezpečného, a tu absurditu vykreslila na té nejpřirozenější lidské potřebě – používání záchoda.
Kniha mě opravdu zaujala, i když se tam našlo několik vysloveně slabých míst a úrovni moc nepomohl ani český překlad a jeho odbyté korektury. Ale rovněž mě zaujala informace z doslovu, že než tento příběh vyšel, nejdřív jej údajně 50 jiných vydavatelů odmítlo. Nemohu uvěřit, že by tolik amerických vydavatelství nerozpoznalo jeho literární kvality, a proto si to vysvětluji jediným možným způsobem: že téma rasové a sociální nerovnosti je v USA nadále natolik živé, bolavé, výbušné, že mnozí vydavatelé si nechtěli „pálit prsty“ - ještě tam jistě pořád působí hodně "paní Hilly". Jen pravděpodobně v současnosti místo černošek drhnou ty podlahy amerických domácností Portorikánky a Mexičanky a americkým dětem vyměňují pokakané plíny „aupérky“ z východní Evropy. Třeba o tom jednou napíšou také …
Nelze také vyloučit, že původní rukopis vypadal dost jinak a až stovky redaktorských zásahů a rad udělaly z paní Stockett jednu z nejúspěšnějších literárních debutantek současné americké literatury.

jarka2222
30. září

Tak tahle kniha mi asi dlouho zůstane v srdci. Stále o ní přemýšlím. Ukazuje, že moudrost není výsadou vzdělaných, bohatých či mocných. Obyčejná lidskost je moudrostí pramenící ze životních zkušeností a osobní statečnosti prostých lidí. Země, která dopustila, aby se takhle podřadně zacházelo s jejími občany, aby se báli povědět pravdu o svém životě a co hůř... Aby sami občané vnímali společenské rozdíly jako naprosto normální. Tahle země nám vytýkala, že u nás režim porušoval lidská práva? No, myslím, že jsme si neměli co vyčítat.
Skvostná knížka, všem ji moc doporučuji k přečtení.

punktruhlicka
25. září

Myslím, že padesát literárních agentů se teď bije do hlavy a lituje, že knížku nevydali.

Na knížku jsem narazila u kamarádky v knihovně. Rozhodně nelituji, že jsem se do ní pustila. Ze začátku mě úplně nenadchla, ale čím víc jsem četla tím víc jsem se od ní nemohla odtrhnout a u konce jsem chtěla číst dál a dál. Hned po přečtení jsem si pustila film, který je super, ale na knížku nemá.
Téma rasové diskriminace je pořád aktuální a myslím, že ještě dlouho bude. Pořád tu je dost lidí jako Hilly, kteří si připadají nadřazeně a ovcí, které jdou s davem. Naštěstí i my tu máme aktivisty, kteří se umí postavit za správnou věc.

aesedefe
19. září

K výběru této knihy mě inspiroval nádherný oscarový film, který zbožnuji. Kniha jako taková je velmi netypická svou formou, kdy čtenář stojí mimo děj, který mu je zprostředkován třemi hlavními postavami, kdy jednotlivé pasáže do sebe přesně zapadají a navazují na sebe. Kniha se četla opravdu krásně, člověk si po každé stránce musí říct jak to bylo asi v tu dobu těžké, protože bezmoc a strach úplně vyzařují z každé věty hospodyň. Za mě jednoznačně 5 hvězd a mohu jen a jen doporučit.

AyaEssa
15. září

Pekna kniha, nuti k zamysleni nad tim, jak nas svet navzdory pokroku zustava stale cernobily.. Priznam, ze diky kritice ceskeho prekladu jsem radeji zakoupila verzi v jinem jazyce.

rodak
13. září

Paní Hilly by potřebovala zakroutit krkem.To byla teda příšerná ženská.Tady je vidět jak jedinec dokáže strhnout ostatní.Hezké to bylo,občas smutné občas zábavné.Poselství z knihy je jednoznačné...

Mahulenka86
02. září

Must have :). Knížka se mi líbila moc, nejdříve jsem si jednou za čas přečetla kapitolu jedné z hrdinek knížky, ke konci jsem se ale už nemohla odtrhnout,nechala všeho a všechny a jen četla a četla.

Jana283
20. srpna

Jedna z mých oblíbených knih (a moc se mi líbil i film). Znáte ten pocit, milí knihomolové, když si říkáte: brzdi, nečti tak rychle, taková literární dobrůtka tě dlouho zase nepotká..., ale nemůžete se zastavit, s očima zarudlýma otáčíte stránku za stránkou, protože vy ten příběh nečtete, ale žijete. A když knihu zaklapnete, je kus života pryč a vám je smutno skoro jako když vám dobrá kamarádka řekne, že se stěhuje na druhý konec světa... Tak takovou knihou je pro mne Černobílý svět.

Carol96
20. srpna

Kniha je psána velmi čtivě a zajímavě. Líbilo se mi, že autorka velice dobře popsala život v 60. letech minulého století - místy jsem si připadala, že se nacházím v té době.
Je to opravdu velmi drsný příběh hospodyň.
Během čtení jsem byla často naštvaná na bílé paničky, které si myslely, že jsou nejlepší na celém a mohou si k hospodyním všechno dovolit.

Knihu určitě doporučuji každému!

Ilona18
17. srpna

Kniha, která se mi velmi dobře četla. Mám ráda téma rasismus a diskriminace. Určitě doporučuji i knihu " Jako zabít ptáčka", kde je téma podobné. Po přečtení jsem koukla na film a potvrdilo se mi pravidlo, že kniha je mnohem lepší.

bakjo95
16. srpna

Po knize jsem sáhnul kvůli vynikajícímu hodnocení a nelituji toho. Knihu jsem četl cca půl roku a myslím si, že to bylo jedine dobře. Děj byl sice hodně poutavý, ale vždycky jsem si našel nějakou knihu, kterou jsem četl v pauze, kdy jsem vstřebával všechny myšlenky z Černobílého světa.
Jako v každém legendárním příběhu se i zde vyskytuje zlá negativní postava, kterou z počátku nelze porazit, protože má téměř neomezenou moc a je na vrcholu sociálního žebříčku a na druhé straně je tu hodná dívčina, která se snaží ze světa udělat zase normální místo pro život, ale všechno jde proti ní a tlačí na ní společnost, rodina, vztahy a čas...ale přece jenom to zvládne, a tak to má být :) Doporučuji - 100%

Veronika33
10. srpna

Kniha patrí medzi moje najobľúbenejšie, neskutočne dobre napísaná. Námet knihy je veľmi zaujímavý a pútavý. Slovenský preklad trošku sklamal, meno hlavnej predstaviteľky fakt nie je nutné prekladať doslova, pôsobilo to rušivo. Aj keď som videla skôr film ako knihu, užila som si ju rovnako. Veľmi odporúčam!!!!

kh123
09. srpna

Bohužel se nemohu vyhnout srovnání, protože jsem nedávno dočetla "Jako zabít ptáčka". I když doba se trochu liší, hlavní myšlenka je podobná a L. Harris ze srovnání vychází o mnoho lépe, pravdivěji. Černobílý svět ale ukazuje zase jiný pohled, srovnání hospodyně vs. paničky je originálně pojaté, hlavní postava sympatická, napsané je to také pěkně, možná jen trochu rozvláčně. Jeden z motivů v souvislosti s Minny mě nenadchl, ale patřil k zápletce, budiž. Myslím, že se u Černobílého světa čtenář nudit nebude, příběh ho vtáhne.

annarehakova
07. srpna

Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit špatnou referencí na film. Knížka je napsaná tak dobře, že mám pocit, že postavy znám a vzpomenu si na ně ještě za několik let, jak kdybych s nimi chvilku žila. Možná ten příběh byl až moc černobílý (celkem souhlasím s Ječmínkovým komentářem), ale pro to, jak byl napsaný a jak dobře se četl, nemůžu dát jinak než 5 hvězdiček.

KnihomolkaMaky
07. srpna

Naprosto dokonalá kniha! Dozvěděla jsem se o ní úplnou náhodou a jsem za to nesmírně ráda :) Mohu jen doporučit! I film s Emmou Stone se stal mým oblíbeným :) (3

Chochi26
23. července

Jsem moc ráda, že jsem se k této knize dostala. Jak jsem ji začala jednou číst, už jsem nemohla přestat. Krásný a jistě pravdivý příběh, který ukazuje zvěrstva, která se děla a bohužel si stále myslím, že úplně nevymizela...

Evule81
09. července

Skvělá. Doporučuji

Sorrow
05. července

Příběhy "obyčejných" lidí na pozadí závažných historických událostí - to mě prostě nikdy nepřestane bavit. Autorka má cit pro jazyk a především dovedla neuvěřitelně lidsky popsat osudy svých postav.

ajka91
03. července

Humorná i smutná. Nešlo se od ní odtrhnout. Autorka dobře zpracovala téma rasové segregace v USA. Doporučuji, stojí za přečtení.

Kerberos
08. června

Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla

Ječmínek
26. května

Hospodyně byly až moc moudré a paničky až moc plytké.

Jane007
21. května

Šokující, čtivá, napínavá, vtipná, poučná,... knížka. Těžko k uvěření, že se něco takového v Americe vůbec dělo (i když myslím, že rasové předsudky se dějí neustále i u nás). Teď už mi zbývá zhlédnout film. Doporučuji

Peprnicka
08. května

Mám ráda knihy, kde je ukázaný pohled ze strany hlavních hrdinů...kniha mě chytla a překvapila, jak hluboce zakořeněný rasismus byl (a věřím, že stále je) v Americe ještě nedávno...musím říct, že mi to dost připomínalo některá segregační nařízení ohledně Židů...na to, že to bylo dvacet let po válce... ale knihu určitě doporučuji, já se nemohla odtrhnout

AlenaZelova
03. května

Skvělá knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout! Byla jsem v šoku, že ještě v 60. letech se takové věci děly. Jednu chvíli jsem si říkala, je to 1860 nebo 1960?
Knížka se zařadila mezi moje oblíbené knihy a určitě doporučuji!

Ivan F
07. dubna

Na prvotinu veľmi podarená kniha, ale nadšenie sa v mojom prípade nekoná. Kniha je napísaná pútavo a svižne, ale .... ale za srdce nechytí, hoci by veľmi chcela. Na to je veľmi nevýrazná a pomerne plytká. Veľkým plusom je, že nekončí happy endom, hoci sa tam tak trošku rysoval. Podtrhnuté a spočítané: solídne čítanie, ktoré - teda aspoň podľa mňa - je prvoplánové. A to mu ubližuje.