Kathryn Stockett

Nové komentáře u autorových knih

„Ani nevím čím to bylo ale kniha mi přišla mnohem silnější než film a teď nemluvím o ději. Velmi čtivě napsaná a právem úspěšná kniha. Je zajímavé, kam jsme se posunuli od těchto dob a jaký byl rozvoj dnes mi připadá že některé děti vychovávají spíše instituce než chůvy. Zároveň se mi líbila společenská témata a velmi čtivě popsanou dobu 60.let“... celý text
— DreamerX9

Černobílý svět

„Hodně zajímavá kniha o postavení černých obyvatel v 60. letech. Knihu jsem četla dlouho, protože ne vždy jsem na ni měla náladu. Tento příběh vás donutí přemýšlet nad různými otázkami, není to úplně odpočinková četba. Přesto je místy docela humorná a vy si oblíbíte všechny dějové linky. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, určitě se k ní někdy vrátím.“... celý text
— Viky007

Černobílý svět

„Fandila jsem jim všem, Minny, Aibileen i Skeeter. Příběh je čtivý a rychle odsýpá, až je mi líto, že končí. Vřele doporučuji.“
— Jessybelle

Černobílý svět

„Beletrie, založená na rasové segregaci probíhající ve Spojených státech je jednoznačně stále silné, tristní, přesto přitažlivé téma, které citlivé čtenáře nenechává chladným. Je zvláštní srovnávat 60. léta 20. století v Americe s totožným léty v Evropě, potažmo u nás. Mentalita bílých zaměstnavatelek je nepochopitelná. Místo, aby se samy podílely na výchově svých dětí, tuto roli přenechávají ženám, které jsou podle nich špinavé a plné nemocí. Jedí jejich jídla příbory, které leští černé ruce, a přitom jim zřizují oddělené toalety. Zvláštní. Já jsem si Aibileen, Minny i slečnu Skeeter velmi oblíbila a těšila jsem se na jejich vyprávění. A tak jako u filmu, jsem brečela i tady. Oběti, které tyto odvážné ženy podstupují jsou obdivuhodné. Román, ač má velmi drobný text, je neuvěřitelně čtivý. Rozebírá složitá společenská témata, boj za rovnoprávnost a svobodu černošského obyvatelstva, ale i hlubokou lásku. Tady není o čem polemizovat, jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších příběhů.“... celý text
— Janamed

Černobílý svět

„Skvěle se četlo. Téma je neotřelé, zajímavě zpracované. Některé postavy jsou pojaty, co se jejich charakteru týče, taky dost černo-bíle. Ale jinak příjemné čtení z období, o kterém se dočítám minimálně, o tématu, jež je známé spíš z dob koloniálních, dob otroctví.“... celý text
— mataaskorice

Přejít na knížky autora