Jessybelle komentáře u knih

Jako nenáročná oddechovka by to šlo. Název je dle mě mimo mísu, upřímně jsem od toho čekala něco trochu jiného. Historické romance ze Skotska mám ráda, ale z téhle jsem malinko v rozpacích. Určitě se k ní nikdy nevrátím a budu velmi zvažovat přečtení jiné autorčiny knihy.

Chápu to pobláznění touto sérií, kniha je čtivá a pohodová. Jako oddechovka pro podzimní odpoledne je ideální. Jen ten úplný závěr mě přivedl myšlenku: To jako vážně?
Ale i tak mohu s klidným srdcem doporučit k přečtení.
Nepatří ovšem mezi knihy, ke kterým bych se vracela.

Vondrušku mám ráda, píše čtivě a má skvělé zápletky.
Oba příběhy jsem si užila.
V prvním případě jsem bohužel odhadla padoucha velmi záhy. Ale i tak to byli fajn.
Druhý mě zavedl do tudorovské Anglie, kterou mám hodně ráda. Uvítala jsem i paní Kateřinu. Líbí se mi jejich špičkování.
Příběhy nejsou dlouhé, příjemně výplní podzimní odpoledne.

Útlá knížečka obsahuje velké množství informací. Je srozumitelná a dobře zpracovaná. Mě velmi pomohla ujasnit si a zopakovat získané znalosti.

Hledáte ideální knihu na léto? Na víkend? Na odpoledne na pláži? Nebo deštivý den? Nebo jen tak?
Nehledejte, tady je.

Knížka, ve které najdete romantický příběh o druhých šancích a odvaze se zamilovat.

Je psaná ze dvou pohledů.

Klárka je obyčejná mladá žena, s níž se osud rozhodně nemazlil. Je skromná, pracovitá a osamělá. Vychovávala ji babička, možná i
proto je taková. Ztráta babičky ji zasáhne víc, než čekala. A když zahlédne ve vesnici, kam za babičkou jezdí na hřbitov, dům jejich snů, neváhá ani na okamžik. Jenže s domem přichází i jeho majitel.

Ben vyrůstal v bratrově stínu a rozhodně se o něm nedá říci, že je beránek. Inu od potetovaného motorkáře to nikdo ani nečeká. Ale co když je to všechno jinak?
Po návratu do rodné vesnice, do domu svého bratra, který na něj má dohlížet, na něj všichni koukají přes prsty. A tehdy potkává Klárku. Ta jediná ho bere takového, jaký je. Rebel s něžným srdcem a sny.

Postupně k sobě nacházejí cestu, jenže Benova neuzavřená minulost jim připraví nejednu těžkou chvilku.

Dokáží se společně poprat s osudem? Najde v sobě Ben dost odvahy uzavřít minulost jednou pro vždy? Najde Klárka to, co si v životě nejvíc přeje?

Přečtěte si příběh o laskavé ženě, která se učí žít, i příběh o muži, který hledá své místo v životě.

Knížka vás dojme, romanticky naladí, pobaví a hlavně pohladí po duši. A to je v dnešní době potřeba.
Četla se opravdu dobře, až mi bylo líto, že jsem ji zhltla tak rychle.

Určitě všem doporučuji.

První setkání s autorkou, což je mi upřímně líto, že jsem na ni nenarazila dříve. Protože se mi kniha opravdu líbila.
Raději čtu teda postupně, ať mohu sledovat linku vztahů mezi lidmi na oddělení. Co se stalo, stalo se.
Konečně příběh, kde na oddělení řeší více případů, což jí samozřejmě dodává nádech opravdovosti.
A konečně detektiv, který nechlastá nebo nemá nějakou jinou úchylku.
Určitě si dočtu předchozí díly, protože mě to neskutečně bavilo, i když pachatele ( tedy jednoho z nich) jsem odhalila brzy.

Za mě skvělý díl, napadení bohatých a privilegovaných párů vyústilo ve vraždu. Nastupuje Eva a její tvým. Tentokrát je opět více zainteresovaná tím, co se jí stalo v minulosti.
Jedinou vadu spatřuji v tom, že po těch x dílech mám autorku "přečtenou" odhadní pachatele. Nicméně i tak jsem si čtení užila.
Za čas další díl.

Knihy o tom, co se dělo v táborech smrti, by si měl každý z nás přečíst, aby se nezapomnělo.
Je to silný příběh židovské ženy, obyčejné učitelky, kterou ani hrůzy koncentráku nedokázaly připravit o lidskost a laskavost.
Nechci zásluhy této ženy nijak zpochyňovat, protože to, co dokázala v těch nejhorších podmínkách, je skoro zázrak.
Ale občas mi to přišlo malinko nereálné. Všechny ty náhody, kdy se zachránila, i jak se chovala k německým dorozcům. Jako by měla z pekla štěstí.
Určitě si příběh přečtěte. Nicméně za sebe mohu říci, že jsem četla jiné, lepší (to je divné napsat), prostě takové, které mi nedovolily přestat číst. Možná je to i vzpomínkovým stylem, jakým je to psáno. Některé vzpomínky mohou po letech vyznít trochu zkresleně.

Četla jsem kdysi dávno (cca před 25lety) v nemocnici, kde jsem si ji půjčila. A dodnes nosím příběhy v sobě, tedy ty poslední tři, přičemž Zápisník jedné lásky je top. Pak Bílá puma, Advokát chudých. Naopak Ikonu si vůbec nepamatuju.

Nemáte, co číst? Anebo i když máte!
Kniha, ve které se mísí dva příběhy, mladé ženy Lady ( nebo spíš 25 leté dívky, která díky událostem v knize dospěje v ženu) a malé holčičky Alenky, jejíž dětství naopak vezme za své.
Oba jsou strhující. Oba donutí přemýšlet. Oba vás pohltí.
S hlavními hrdinkami se ocitáme v minulém režimu pár let před jeho koncem.
Lada a Alenka jsou sousedky, jejichž osud se spojí, protože Ladě není lhostejný osud plačícího dítěte u sousedů, jenže ouha otec dívky je zanícený komunista na vysokém místě.
Vzápětí se dostává dostává v práci do problémů. Ale ani tehdy nedokáže pustit Alenčin pláč z hlavy a být lhostejná.

Alenka má jedno tíživé tajemství, které její dětství proměnilo od základu. Snažila se být vzornou dcerou, žákyní i Jiskrou, ale stejně to tátovi nestačilo. Cokoli udělá je špatně a následuje trest.

Mohlo jedno zaklepání na dveře změnit život obou hrdinek?

Přečtěte si příběh laskavé a někdy naivní Lady, která dospěje v ženu, i příběh malé Alenky, která to nemá právě jednoduché, i proto, že její otec je spíš komunista než táta.

Já četla stylem ještě jednu kapitolu. Pohled Lady byl pro mě nový, protože já tu dobu prožila v Alenčině věku. I když se může zdát, že je to těžký a smutný příběh, což i je, ale je také protknutý nadějí.

Určitě doporučuji všem.

Knížka psaná v přítomném čase, přímá řeč bez uvozovek, psaná je tak nějak jinak, ale ne špatně. V podstatě bych to přečetla asi na jeden zátah, chtěla jsem vědět, co tam bude dál, i když jsem tušila. I když tam jsou jen náznaky hrůz války, zasáhly mě. Rezonuje ve mně. Doporučuji.

Kniha se mi líbila, díky Alici to nebyl jen typický slaďák. Mám ráda koně, kovboje, ale trochu mě unavují dokonalé ženy a muži.
Někde v koutku duše mám pořád pocit, jako bych něco podobného už v některé z jejích knih četla.
Nicméně jsem knihu shltla jak malinu. Takže účel oddechovky splnila na jedničku.

První detektivka se mi líbila víc, i když jedna věc odhalená na konci mě napadla daleko dříve.
U druhé trvalo docela dlouho než se vůbec něco stalo, pak už se to četlo rychle. Ale bylo tu pár věcí, které mi neseděly.

Kniha zhltla jak malinu, vlastně jsem ji přečetla v podstatě za den, stylem ještě jednu kapitolu.
Jo měla nějaké mouchy a rozhodně bych ji sama nezařadila do sedmdesátých let, občas mě Olivia docela štvala, nicméně její zdravotní problém byl popsán věrohodně a celá její postava i s minulostí byla dobře napsaná. A Hendrson? Může za pár dní člověk takhle prozřít?
A konec byl skvělý.

Romantická oddechovka, místy trochu přitažená za vlasy. Ale četla se pěkně, i když jsem nečekala, že to tajemství bude tak záhy prozrazeno.
Mám obavu, že bude brzy zapomenuta.

Taková milá nenáročná oddechovka. Něco mě zarazilo, něco by možná šlo malinko propracovat líp. Jenže kniha se četla velmi dobře a nemohla jsem přestat. Konec předvídatelný, ale nechtěla bych jiný.
Kateřina z minulosti se mi nelíbila tak jako Katka z budoucnosti. Nedokázala jsem s ní úplně soucítit.
Nechci a nebudu spoilerovat. Takže to víc nebudu komentovat.
Přečtěte si to sami. Těším se na další knihu.

Taková milá oddechovka, nicméně čekala jsem od toho asi víc.
Sophie mě občas dost štvala a chovala se jako malé dítě, které nikdy nedospělo. Ale zase je tam vidět posun v chování hlavní hrdinky.
A že je to příběh jak z červené knihovny, no a co?

Knize nelze upřít, že je čtivá. K tomu přispívají i krátké kapitoly a střídání pohledů.
Příběh je jako ze života, jen místy trochu přitažený za vlasy. Upřímně, u Matyldy občas bylo převarlatováno. Nejvíc jsem si ji oblíbila až ke konci knihy.
Jana byla solidní intrikánka. Její postavu jsem nesnášela, ale seděla mi, až ten konec to, bohužel, trochu zazdil.

Oblíbila jsem si i vedlejší postavy.
Kniha je vcelku odpočinková, zhltnete ji hned.
Pokud si chcete udělat vlastní názor, přečtěte si ji. Buď vás zaujme nebo nikoli.

Tohle byl oblíbený seriál mojí mámy, viděla jsem ho před minimálně 29 lety možná i víc.
Ovšem kniha je skvělá. Možná místy trochu přitažená za vlasy, nicméně autorka psát umí. Čte se to velmi dobře i přes drobné písmo.
Takže za mě ano.

Napsat, že to byla oddechovka, nemůžu. Byly tam pasáže, které teda romantické nebyly, spíš trochu drsné. A reakce na ně mi přišla divná, hlavně ze strany Antonyho.
Četla se dobře, to bezesporu. Ale čeho je moc, toho je příliš.
A konec trochu uspěchaný.
Nicméně přečtěte si ji a udělejte si na ni svůj názor.