Smrt je mým řemeslem

od:


KoupitKoupit eknihu

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2087/smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg 4.62630
Orig. název:

La mort est mon métier (1952)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (411)

Přidat komentář
jfialova
14. října

Kniha, na kterou jen tak nezapomenete. Aneb jak lze splnit jakýkoli úkol, jak lze z masové likvidace lidí učinit efektivní proces, jako by šlo o výrobu šroubků. Mrazí z toho, tím víc, že se to opravdu stalo. Rozhodně doporučuji ke čtení.

Susan94
11. října

Dost silný příběh, který by si měl přečíst každý, jakožto součást naší minulosti. Po celou dobu čtení jsem měla nepříjemný pocit, kusí kůži. Neuvěřitelné co dokáže člověk udělat jinému člověku. Nejhorší opravdu je, že se Rudolf na Židy díval na jakési jednotky, bez kouska citu, je dokázal hromadně likvidovat. Šílené.

Kyta
06. října

Robert Merle se mistrně zhostil úkolu vykreslit životní příběh Rudolfa Hoesse, vedoucího koncentračního tábora Osvětim. Atmosféra, kterou autor vytvořil, mě nenechala ani na chvíli chladnou – všechno bylo vykreslené do velkých detailů a tak živé. Oceňuji možnost nahlédnout na holocaust a celkově na období první poloviny 20. století očima důstojníka SS a člověka, jenž byl ze srdce oddaný Německu.

Po formální stránce se dílo četlo bez problémů; nevyskytovaly se zde žádné archaismy nebo něco podobného, jen tu autor v hojném množství používal německé výrazy – různá zvolání nebo názvy hodností, ve kterých jsem se ztrácela, protože jsem nevěděla, co která hodnost přesně znamená, což mi připadalo jako škoda a snížilo to můj celkový požitek z knihy.

Rudolfova povaha je z mého pohledu hodně komplikovaná – už od svého dětství byl vychováván přísně a tvrdě a žil v rodině, kde musel plnit všechny rozkazy, které mu byly dány. To na něj samozřejmě mělo dopad a takový zůstal po celý život. Neexistovalo, aby neuposlechl rozkaz, takže by se nezdráhal ani v tom zabít člena své rodiny, kdyby mu to bylo rozkázáno. Stal se věrným občanem své země a byl na to hrdý. Německo se pro něj stalo vším a když vypadalo, že je s ním konec, ani on nechtěl žít dál. Vyvražďování Židů bral také jako další rozkaz, který musel splnit. Bylo vidět, že je nepovažoval za normální lidské bytosti, které mají právo na život stejně jako on, ale za jednotky, kterých je třeba zničit co největší počet. Všechno vykonával znamenitě a vždy byl na něj spoleh, proto se dostával do stále vyšších pozic. Rudolfovu ženu jsem litovala – žila v nevědomí toho, co její muž provádí za práci a když to zjistila, byla zhrozená a znechucená. Nepřispělo tomu ani zjištění, že by Rudolf zabil vlastního syna, kdyby k tomu dostal příkaz.

Občas mi ze čtení běhal mráz po zádech, protože některé části byly opravdu nanejvýš silné. Nejvíc na mě zapůsobila první kapitola, ve které je popisování Rudolfovo dětství. Jeho rozhovory s otcem mi nebyly vůbec příjemné a ta atmosféra katolické rodiny, ve níž má hlavní slovo fanaticky věřící otec, na mě padala v plném rozsahu a já se potom cítila velmi deprimovaně a sklíčeně. Neuměla bych si představit, že bych musela každý den žít podle pravidel a přesně zavedeného pořádku. Také na mě zapůsobila atmosféra v Osvětimi a dalších koncentračních táborech, které Rudolf navštívil. Vše tam bylo popsáno do největších detailů, o kterých bych radši nevěděla.

Je neskutečné, když si člověk uvědomí, že se jedná o příběh napsaný podle skutečných událostí a že se tyto hrůzy skutečně děly. Je to jedno z nejsilnějších děl, které jsem zatím přečetla. Určitě bych doporučila těm, kteří se zajímají o období druhé světové války, holocaustu apod. Kniha rozhodně stojí za přečtení a obohatí vás.

Killingjoke
04. října

Tak jsem si po 20ti letech dal opáčko a znovu přečetl román Smrt je mým řemeslem, jenž ve svém názvu trefně vyjadřuje podstatu tohoto příběhu. Ten sledujeme očima Rudolfa Langa (ve skutečnosti Rudolf Höss), jenž je prototypem člověka, jako stvořeného stát se jedním z členů zločinecké SS. Dětství strávené pod tvrdou rukou despotického otce, potřeba seberealizace, slepá poslušnost a nejspíš i nízká inteligence. To vše jsou ingredience, které při "správné" kombinaci v člověku probouzí vraždící bestii... Robert Merle už pár let po 2.SV napsal velmi sugestivní román, jehož hlavní síla není ani tak ve vyobrazení průmyslového plánování a řízení Konečného řešení, jako v jisté morální nejednoznačnosti osoby velitele pekla zvané Osvětim. Jsou okamžiky, kdy může Rudolf Lang vyznívat trošku jako oběť, načež však je jasné, že prostě byl obyčejná nacistická svině, která by z rozkazu klidně nechala popravit celou svou rodinu. Tuhle dualitu Robert Merle zvládl na výbornou, stejně jako celkový popis celé té nacistické mašinérie zla... Knihu jsem četl poprvé v době, kdy jsem knížky a příběhy o Holocaustu vyhledával mnohem víc a častěji než dnes. Tohle téma pro mne bylo takřka posedlostí. A mimo dalších knih na mě tehdy tato kniha měla takový dopad, že jsem několikrát navštívil Osvětim, abych ta temná místa viděl na vlastní oči. Dnes už tolik o Holocaustu nečtu, přesto mi ty vzpomínky už nikdo nevezme. Jsou pořád velmi silné a smutné, stejně jako tahle knížka, která je pro mne i po těch 20ti letech pořád neuvěřitelně intenzivní.

Allla9
03. října

Plnil jsem jen rozkazy. A ano, zabil bych na rozkaz i svého syna.

Lenoulinka
01. října

"Byl to rozkaz." a proto zabil JEN 2,5 milionů osob... To číslo je neskutečné a nedokážu si představit, jak s tím ten člověk mohl žít.
Kniha se mi četla kupodivu velice dobře a přečtení mohu jen doporučit. Moc pěkné zpracování.

hermína14
17. září

chápete ho...a zároveň nemůžete pochopit, jak se to mohlo stát, že jste schopni to chápat...a pak nad tím dlouze přemýšlíte...a klidně se i pohádáte s kamarády
(a zase se stejně nejvíc dozvíme o sobě)

OdvaznyMladyMuz
01. září

"Německo není poraženo. Německo zvítězí. Válka neskončila..."

Přečteno jedním dechem.

jaroiva
31. srpna

Nejděsivější na této knížce je uvědomění si, jak lehce se dá sklouznout v podstatě k čemukoli... Stačí plnit rozkazy...

pixiepickpocket
31. srpna

Rudolf "Lang" je snem každého vojenského velitele. Vždy bezpodmínečně uposlechne rozkaz. Jako voják za sebe nechává myslet a rozhodovat své nadřízené. Neklade si otázky, odpovědnost necítí, jen plní přidělený úkol. Ale od toho vojáci jsou, nicht wahr?

Befehl ist Befehl!

Luna7
28. srpna

Musím říct, že když jsem celý příběh viděla Rudolfovýma očima, tak jsem pochopila, jak může být někdo schopný zabít dva a půl milionů lidí a shrnout to větou "Byla to protivná práce." Prostě plnil svědomitě rozkazy a problémy měl pouze technické a ne mravní.

fincik
24. srpna

Hodně, hodně zajímavá kniha, která umožňuje nahlédnout do duše masového vraha. Paradoxně nejzajímavější mi přijde část, kde se popisuje jeho dětství a dospívání, díky čemuž se dají alespoň částečně pochopit některá jeho jednání v budoucnu.

Jupijow
19. srpna

Nelze neuposlechnout rozkaz...jak "správná" výchova a národní hrdost v kombinaci s lehce vyšinutým jedincem dokáže stvořit lidi jako Rudolf. Neděsí vás to ?

Leniii
19. srpna

Na tuhle knížku jsem se těšila, dostala jsem na ní v podstatě "dobrou" recenzi a po zhodnocení tady, jsem si říkala, že prostě tuhle knížku musím přečíst. Mám ráda knížky z týhle doby, zajímám se o to..ale nad touhle knížkou jsem se hrozně trápila, byla jsem schopná přečíst tak čtvrtinu a prostě nemůžu dál..vůbec mě to neoslovilo..asi budu jediná, ale bohužel...někdy se k ní třeba vrátím, asi není ještě její čas....

knihovniceVS
19. srpna

Dokonalá kniha. Jedna z mála, kdy musíte chápat a litovat lidskou zrůdu, protože jste se dozvěděli, jaké měl dětství; co ho dovedlo k tomu být takový, jaký je... Přečteno pětkrát a jistě ne naposled.

Marekh
13. srpna

Hlavní postavou knihy je Rudolf Lang, inspirovaný skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. Kniha popisuje jeho dětství, účast na různých válečných operacích, popisuje jeho různá zaměstnání, kterými prošel, vstup do SS, seznámení se s jeho ženou Elsou až po nejnáročnější úkol v jeho životě - Konečné řešení židovské otázky!!! Od samotného počátku stál u zrodu koncentračního tábora v Osvětimi, měl za úkol navrhnout takové řešení, které by zabilo co nejvíce Židů!!!

V knize se dočteme o testech, návrzích a stavbě plynových komor a následně o různých způsobech odstraňování mrtvých těl. Tyto pasáže byly pro mě nejnáročnější na četbu, při četbě jsem pociťoval beznaděj a smutek, všechno se ve mně bouřilo.. V závěru se dočteme, jak se obhajoval u Norimberského procesu.

Kniha určitě stojí za přečtení, poněvadž nahlédneme do myšlení nejvyšších představitelů SS a také Rudolfa Hösse. Kniha je výborně napsaná.

Citáty z knihy, které mne oslovily, a které jsou zarážející!!!

Je nutné, aby pochopili, že příslušník SS musí být ochoten zlikvidovat i svou vlastní matku, když k tomu dostane rozkaz.

"Abyste rozuměl," pokračoval, "zabíjet, to je hračka. Ale pohřbívání si vyžaduje spoustu času."

Jsem obyčejné kolečko, nic víc. Když dá v armádě velitel rozkaz, je odpovědný on a jenom on. A když je ten rozkaz špatný, je potrestán velitel a nikdy ne ten, kdo jeho rozkaz provedl.

To se dá těžko vysvětlit. Zpočátku jsem měl nepříjemný pocit, ale ten se postupně docela ztratil. Myslím, že to bylo nutné. Jinak bych nemohl pokračovat. Pochopte mě, bral jsem Židy jenom jako jednotky, ale nikdy ne jako lidské bytosti. Soustředil jsem se na technickou stránku svého účelu.

Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu."

Affares
09. srpna

Neskutečně silná a intenzivní kniha. Právě tuto bych zařadil do povinné četby na střední školy. Člověk se najednou na celý systém vzniku a průběhu koncentračních táborů divá jinak aneb jak společnost dokáže postavit i tyto ohavnosti do pozice běžných a nutných, byť vykonavatelé jsou normální běžní lidé. Celé dílo je zpracováno na výbornou a mohu jen a jen doporučit.

Adell-ka
30. července

Výborná kniha, po jejímž přečtení jen kroutíte hlavou a říkáte si, jak je možné, že se z docela obyčejného člověka stane robot, který "jen plní rozkazy" bez špetky lidskosti a svědomí... Zhruba v poslední čtvrtině knihy, kdy je popisováno budování koncentračního tábora Osvětim a vyhlazování židů, mi přišlo neuvěřitelné hledání stále důmyslnějších a rychlejších způsobů, jak zabít a zlikvidovat stále víc a víc židů bez sebemenšímu přihlédnutí k tomu, že se jedná o lidské bytosti! Nad tím opravdu zůstává rozum stát, a to navzdory tomu, že tento "člověk" byl v soukromém životě poměrně starostlivý otec a manžel...

Tom121
19. července

Z počátku by jednomu bylo Rudolfa líto, jak má těžký život. Pak se však dostane do fáze, jak se zbavovat jednotek co nejefektivněji a je to pryč. Určitě výjimečný "člověk", jehož schopnosti a talent byly využity nejhůře jak mohly. Kdyby raději zůstal u obnovování farmy v močálu.

AliStejsy
13. července

Zpočátku jsem knihu chtěla asi po 40 stránkách zavřít, ale děj se postupně stává zajímavější a zajímavější, až jsem se nakonec nemohla od knihy odtrhnout. Hvězda dolů za ten začátek, který byl pro mne hodně zvláštní, zdlouhavý..

Barbora216
12. července

Smrt je mým řemeslem je opravdu zvláštní kniha. Ohledně této tématiky je spousta knih, ale tahle je naprosto specifická. Ani v nejmenším jsem nečekala takový příběh pro mě naprosto nepochopitelného muže. A ano, svým způsobem je to pro mě alespoň malé vysvětlení toho, jak se někdo může chovat takto hrůzně, protože to absolutně nedokážu pochopit, kdo je toho schopný. Tato kniha vykresluje povahu, myšlení a vývoj jednoho z nejhorších zločinců té doby, dokáži tedy alespoň zčásti pochopit jeho jednání. Stejně si ale myslím, že taková povaha je výjimkou, a tak si stále kladu otázku - to byli všichni nacisté takhle narušení nebo jak je možné, že se na takových hrůzách může někdo podílet?
Jedna hvězdička dolů za styl psaní, dlouho jsem si na něj nemohla zvyknout a ačkoliv je příběh neuvěřitelný, styl psaní mi moc nevyhovoval.

Majdule
01. července

Já samozřejmě nepopírám,že hlavní postava románu je nacistická zrůda, ale mě tenhle román zasáhl zejména pro svou morální nejednoznačnost. Pro to, že onen zločinec byl tragickým, pokřiveným způsobem taky obětí a to rozhodně nemyslím jako omluvu. Právě proto, že Merle geniálně předkládá morální dilema obětí a vrahů, je každé slovo tohoto příběhu ostnem, který nás drásá. Podobně na mě zapůsobil i film Pád třetí říše, který ukazoval, že Hitler byl člověk s rysy, které ve vás vyvolají záchvěv lítosti, abyste se vzápětí zhrozili sami nad sebou, co že to vlastně cítíte. Kniha, která vás donutí přemýšlet a cítit a co víc vám knihy mohou dát?

dancadragneel
28. června

Prostě ohromná kniha, která vás prostě překvapí. Věděla jsem do čeho jdu a stejně mě dílo svým příběhem překvapilo a dostalo. Rozhodně doporučuji pokud chcete vidět jak to kdysi vypadalo.

ElfkaEleanor
19. června

...A tak to dopada, kdyz psychicky slabi jedinci bez vlastni vule a nazoru pisi dejiny...

Bravurni romanove zpracovani zivota Rudolfa Hosse.

Ellen16
19. června

Není divu, že po dětství, jaké Lang měl, se z něj stala naprosto bezcitná bytost zvyklá jen plnit rozkazy a nepoužívat vlastní rozum. To ho ale v žádném případě neomlouvá, v některých chvílích jsem měla pocit, že nečtu příběh člověka, ale jen nějakého stroje. Děsivé.

Pazúzu96
18. června

Velmi skvěle udělaný pohled do hlavy kovaného nacisty, pro kterého bylo splnění rozkazů svaté. Hösse jakoby neměl svědomí ani výčitky, jeho psychika byla opravdu ojedinělá. Hrozné, když se takový "stroj" pustí do práce. Zároveň bral rozkazy velmi vážně, sám se snažil o co nejefektivnější způsoby, jak zabít co nejlevněji velké množství vězňů. Proč se tak choval popisuje kniha ve své první části, kde se seznamuje s Hössovým dětstvím.

Trustty
09. června

Příběh vyprávěný z pohledu velitele největšího vyhlazovacího tábora v Osvětimi R. Langa. Od dětství veden k poslušnosti a plnění nařízených úkolů. Nežil ničím jiným než plnit rozkazy. Za Německo by položil vlastní život. Čest vojáka byla pro něj vším. Takto zformovaný již od dětství se dostal až k zabití 2,5 milionům lidí. Po odsouzení oběšen ve svém světě, který stvořil. Vzhledem k tomu, že vypravěčem je sám Lang je kniha psaná bez emocí a citu. Doporučuji

Aleen
27. května

Četla jsem již dávno, ani si nepamatuji, jak dávno. Přesto si pamatuji, jak silné bylo, číst o koncentračním táboře z pohledu jeho velitele a jeho rodiny. Tahle kniha dodnes patří mezi mé nejoblíbenější a ráda ji doporučuji.

Alizon
22. května

K teto knize se mi tezko pise komentar. Robert Merle se mistrovsky zhostil nelehkeho ukolu a podival se na holokaust z "druhe strany". Z pohledu poslusneho nacisty Roberta Langa, ktery je pouze jakymsi strojem - strojem plnicim prikazy - strojem ktery se "z prikazu" i ozeni a cely svuj zivot zasveti tomu byt co nejvykonnejsi a nejposlusnejsi. Paradoxne me nejvic (pokud jde o zpracovani) oslovily prvni kapitoly knihy, kdy je popisovano jeho detstvi s despotickym otcem - tu atmosferu strachu a napeti v rodine Merle vykreslil naprosto bravurne. Pres popis Langovy kariery se az ke konci knihy dostavame do koncenracnich taboru - a jelikoz vse je stale popsano z pohledu Langa - pro emoce neni misto, ukoly je treba splnit, vezni jsou jen jednotkami, cisly, statistikami. Tomu odpovida i usecny styl vypraveni. Trochy lidskosti se dockame pouze v okamziku, kdy Langova manzelka zjisti podrobnosti "ukolu". Opet bravo pro meho oblibeneho spisovatele.

Dáma s hrnstjm
13. května

Tato kniha nepotřebuje k vyděšení čtenáře popisy nacistických zrůdností... bohatě stačí náhled do předválečné rodinky a sledování jednoho uvědomělého mladíka. Strohé vyprávění bez zbytečných příkras. Deutschland, Deutschland über alles...