Smrt je mým řemeslem

od:

Smrt je mým řemeslem

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2087/smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg 4.62334
Originální název:

La mort est mon métier (1952)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (349)

Přidat komentář
silvie5281
včera

Z počátku jsem uvažovala, jak hodnotit knihu. Zanechala ve mně neskutečné pocity, ale dávat hvězdy za sepsání životopisu vraha takových rozměrů? Nakonec ale převážil fakt, že by vlastně nikdy nikdo nesměl hodnotit žádné dílo s tímto tématem.
Tuto knihu jsem četla po přečtení Velitelem v Osvětimi, a zaráží mě o dost víc. Těžko se mi hledá slova, jak popsat vše, co ve mně momentálně je. Knihu jsem četla jedním dechem, až na okamžik, kdy se začalo popisovat pálení tel v jamach na informační návštěvě. Neskutečné, jak nacisti dokázali udělat z masového vraždění všední událost. Závěrečný soudní proces dokreslil jen celou povahu hlavní postavy.. Doporučuji všem.

miska98
04. listopadu

Skvěle napsaná knížka, která pro mě překvapivě není o fanatikovi nebo sadistovi, ale o sociopatovi, který mohl skončit úplně jinde a jinak, nebýt neuvěřitelné shody náhod. Někde jsem četla, že kouzlo této knihy tkví v tom, že v jistém momentu začnete s nacisty, resp. s Rudolfem sympatizovat. Dovolím si nesouhlasit. Podle mě je to v dokonalém pochopení toho, jak se to celé seběhlo - Rudolf si svůj konec zasloužil, o tom žádná, jenom přesně víte, že kdyby žil jindy nebo jinde, byl by jen osamělým podivínem na okraji společnosti. Historie s ním ovšem měla jiné plány - a tak se zrodil jeden z největších vrahů historie. Mrazivé, strhující, dokonalé.

Lucy1905
02. listopadu

Celá kniha je podle kruté historie a stejně, tak její hlavní postava Rudolf Lang, jenž jenom poslouchá rozkazy a nedbá na to, jaké mohou mít následky. Protože musí věrně sloužit Říši. Koho zajímá 2. světová válka a je silnější povahy, ten přečte knihu jedním dechem. Troufám si říct, že je to nejsilnější kniha, jakou jsem četla.

RavuX
01. listopadu

Precteno jednim dechem. Kniha o necem, co mohou historii studovat, statistici analyzovat a filozofove rozebirat, ale co clovek nikdy, nikdy nemuze pochopit. Doporucuji.

hroneczek
30. října

Další obraz válečné doby, ze kterého vám půjde mráz po zádech. Vždy, když čtu něco podobného, je mi nesmírně líto nevinných lidí nehumánně povražděných během války (válek). Bohužel ve spoustě případů nemá na daná rozhodnutí vliv jen člověk, který je vydává, ale i lidé kolem něj a způsob jeho výchovy a zacházení s ním.

SuperSojka
28. října

Kniha není špatná, ale mou osudovou knihou od Merleho je Malevil. Čekala jsem pro to, že mě dostane podobně jako ona, což se nestalo.

ThePeace135
13. října

Po mnoha knihách plných výpovědí těch, kteří přežili holocaust jsem chtěla sáhnout také po příběhu z "druhé strany" a čí příběh by to měl být, než samotného Rudolfa Hesse (v knize jako Rudolf Lang). Nechtěla jsem knihu číst proto, abych snad mohla Němce obhajovat, ani proto, abych se je snažila pochopit, ale prostě proto, abych viděla pohled na věc také z jejich strany, abych věděla, co je k tomu vedlo.... A Smrt je mým řemeslem je toho dokonalý důkaz... Nejprve mi trochu vadilo, že zhruba 3/4 knihy (cca 200 stran ze 300) pojednává o Rudolfově dětství a dospívání, celkem dost podrobně vidíme Rudolfa vyrůstat v přísné katolické rodině, jeho útěk na frontu během 1. světové války i živoření po návratu domů po jejím skončení. Jsme svědky toho, jak jediným "domovem" a "rodinou" se mu stává armáda, strana a válka, zatímco podstatné části je věnováno zhruba posledních sto stran, občas ještě dost letmo. Nicméně všechno to, co bylo před Hessovým jmenováním do velitele koncentračního tábora Dachau a posléze Osvětim, nám pomáhá pochopit, co to bylo za člověka. Ani v nejmenším ho neomlouvá, že to jaké prožil dětství a dospívání, ho vedlo k tomu, co dělal. Byl zvyklý poslouchat na slovo veškeré rozkazy, ať už od svého otce nebo kteréhokoliv nadřízeného v armádě, což ho ale neopravňovalo sprovodit ze světa přes 2 miliony nevinných lidí. Vyprávění očima člověka, který dotáhl myšlenku Konečného řešení židovské otázky, bylo neuvěřitelně poutavé a především tak skutečné, že z toho mrazilo v zádech. Závěrečný norimberský proces s Hessem jen pomáhá dokreslit jeho obraz jako čisté lidské zrůdy bez sebemenšího kousku pocitu viny. Hájit se tím, že rozkaz je rozkaz nemůže nikdy omluvit to, co udělal... a samozřejmě v tom nebyl sám.

Black.Swan
13. října

Táto kniha sa dá ohodnotiť hviezdičkami? Nemyslím si... Každopádne, Merlemu klobúk dole za spracovanie, avšak hodnotiť túto knihu mi príde trocha absurdné :))

Messilina
10. října

Kniha popisuje život fašisty Rudolfa Langa. Od dětství až do roku 1947, kdy byl Lang odsouzen k trestu smrti. Lang byl, řekla bych, vyobrazen celkem realisticky. Ale fakt je, že tahle kniha je spíš pro silnější povahy.

JP
11. září

'Důslední' Němci a jejich dopracování se k praktičnosti plynových komor pro splnění normy - to zní skoro jak jejich fabriky a pobočky dnes (Hella). Hössův případ, ale, a to mě zaujalo nejvíc, dává spoustu rozpolcených otázek. Je možné ve válce mít kompromisy? (Rorschach zná odpověď) "Jednal jsem dle rozkazů." Chladný, prázdný a nezaujatý člověk, co plní rozkazy - genocidu v zájmu svého vedení a jak se snaží svoje činy ospravedlnit. Jeho chladná logika, kdy musíte zákonitě vidět obě stránky věci ve mě zanechala zvláštní dojem. Trochu mi to připomnělo 'Requiem for a Dream', odosobněné, chladné, nechající vás v tom vymáchat, takové, jaké to je, kde vítěz není na žádné straně. Bezvýchodné.

Ježevika
30. srpna

Naprosto souhlasím s pepa4081. Přečteno pomalu na jeden zátah. Literárně úžasné, ich forma dodává už tak děsivé faktické skutečnosti, osobní dimenzi. Opravdu doporučuji všem, kteří toto téma "ustojí".

pepa4081
27. srpna

Kniha má pro mne dva rozměry. 1. fakta o nacismu a koncentračních táborech jsou prostě šílená, ale bohužel pravdivá. 2. literární zpracování je naprosto skvostné. Knihu jsem otevřel a zavřel až po přečtení. Doporučuji všem. Vrcholně uspokojivé.

DuncanIdaho
23. srpna

Úděsný a drsný popis toho, co lidé dokáží. O zabíjení lidí a likvidaci jejich těl se spolu bavili, jako když se zemědělci baví o zvyšování výtěžku z polí. Pro ně byli lidé prostě jednotky. Když dostal Lang za úkol zlikvidovat půl milionu lidí za půl roku, tak jediný jeho problém bylo, že to nejde za tak krátkou dobu technicky zvládnout. Byl to prostě slepě poslušný fanatik, který by snad byl opravdu schopný na rozkaz zastřelit i svého tříletého syna.

prochajda
21. srpna

Otřesný příběh člověka, který vždy horlivě a svědomitě plnil všechny příkazy a rozkazy bez jakéhokoliv lidského svědomí a zaváhání.
Svůj pohled na vyhlazovací úkol vyjádřil slovy: "Byla to protivná práce."

Warty
18. srpna

Skvěle napsaná kniha, velice dobře se čte. Člověk nedokáže uvěřit, co jsou někteří lidé schopni udělat jiným a nemít žádné výčitky svědomí.

kilometr
18. srpna

To se musí přečíst,je zbytečné to hodnotit.

Eduarda
13. srpna

Myslíte na ní, když usínáte, když vstáváte, vetře se vám do denních myšlenek i do snů. Náladu dní, které člověk normálně žije, obrátí jakoby naruby. To je pro mě znak, že tahle kniha není jen jednou z dlouhé řady, ale tou, na kterou člověk nikdy nezapomene. Protože se zapomenout nedá. Za mě - kdo nečetl, o hodně přichází.

Evišťátko
08. srpna

Uff, možná je nás víc kdo jsme měli tendenci místy soucítit s hlavním protagonistou. Přesto jeho naprosto věcný a odosobněný přístup ke " své práci" a jakási vlastní morálka z něj pro mě dělá nebezpečnějšího jedince než kupa jasně čitelných psychopatů. Otázkou zůstává: byl by jiný kdyby vyrůstal v jiné výchově a v jiné době?

farajan
31. července

Dokonalý obraz postavy bez emocí , která slepě věří ve své rozkazy a ani se nezamýšlí nad jejich důsledky.

Whobey
27. července

Lang pro mě byl postavou naprosto sociopatickou, která naprosto nechápala emoce. Snad jen proto dokázal plnit všechny hrůzostrašné rozkazy s tak klidnou a technickou odevzdaností.
Co se týče literatury druhé světové války, mnohem děsivější pro mě byla kniha "Utekl jsem z Osvětimi", kde jsou hrůzy koncentračních táborů popsány mnohem více. V této knize můžeme pozorovat vznik těchto táborů z první ruky, postupy SS i jejich praktiky.

K přečtení doporučuji, i když to není na tak dobré úrovni (a upřímně to není ani natolik lákavé), abych se k tomu kdy vracela. Nicméně za přečtení stojí.

ZuzziŠ
25. července

ASi mám pocit, že jsem četla jinou knihu než většina profesionálních kritiků a recenzentů - třeba na obalu mé knihy je "na jedné straně milující otec a manžel". A to vyplývá z čeho, že u soudu řekl, že má své děti rád?
Kdybych já měla hodnotit (a teď mám k tomu jedinečnou příležitost, a tak tedy hodnotím) hlavní postavu knihy, nebudu používat výrazu zrůda, rozdvojená osobnost, cynik, budu se přidržovat svých vlastních (a teď se bojím, že když napíšu "zcela správných" názorů, zůstane má nadsázka a donebebijící ironie nepochopena) vývodů, a totiž, že to byl patrně autista, nesmírně inteligentní a skutečně organizačně schopný člověk, s potlačovaným (možná výchovou, možná v důsledku choroby, kterou jsem mu tak snadno a bez jakékoli odbornosti diagnostikovala) emočním vnímáním světa.
A byl člověkem, který právě ve zrůdnosti svého jednání, nám dal lekci, že spousta problémů je snadno řešitelných, když se na ně podíváme pouze a jen technicky. A současně nám dal lekci, jak pouhé technické vnímání světa je nebezpečné.
Nejde to ani bez jednoho.

tinkal
24. července

Silene,neni vic co dodat

OndřejMergl
15. července

Podrobná ukázka, co dokáže slepé plnění rozkazů. Nejprve způsobí něco drobného, později ovlivní události zásadních rozměrů. Je mi líto lidí, kteří jsou závislí na tom, aby jim druzí diktovali, co mají dělat. To mi paradoxně v knize vadilo více, než masivní vyvražďování a vůbec celá válka. Možná proto, že druhá světová skončila, zatímco lidi pod taktovkou druhých žijí stále.

aleza1
06. července

Další z knih povinné školní četby. Neuvěřitelné, surové, bezcitné a tak skutečné. Postava Langa se vyvíjí od dětství bez lásky, citu, dospívající ve strachu a lhostejnosti. To vše vedlo k plnění rozkazů, aby konečně dostál uznání. Neuvěřitelné, že takovou hrůzu dokázal plnit bez svědomí, lítosti jak kdyby se jednalo o neživé věci. A neuvěřitelné, že se najdou takoví, kteří jsou schopni holokaust popřít, i když existuje nespočet svědectví.

Lector
30. června

Merle se výborně zhostil literárního zpracování memoárů R. Hősse. Pokud člověk použije superlativy, riskuje to, že bude nařčen z toho, že ta zvěrstva schvaluje a obdivuje. Nikoliv, je nutno oddělit obsah a formu.
Merle měl nelehkou úlohu, ale zvládl ji obdivuhodně. Člověk má pocit, že čte autentické Hősseho záznamy. Racionalita a chladné úvahy stavějící smrt miliónů lidí na technický průmyslový problém jsou mrazivé, morbidní a nelidské. Je to nepředstavitelné pro každého normálního člověka.
Před lety jsem vzal svoje děti do Osvětimi, abych jim na torzu továrny na zabíjení lidí ukázal, čeho je člověk schopen. I přesto, že jsem je tam vedl jako „mentor“, odcházel jsem jako spráskaný pes. Při četbě Merleho knihy jsem si opět vybavil bezmocné postávání před vitrínami plnými různých propriet, které patřily desetitisícům „jednotek“ zpracovaných obersturmbannführerer Langem – Hőssem. Číst o tom v tomto technicistním pojetí se opravdu příčí zdravému rozumu.
Přesto vyzývám všechny, aby si to přečetli. Nehleďte na svoje pohodlí. Neřešte, zda vám to dělá dobře či nikoliv. Prostě si to přečtěte. Vy to budete jen číst. Milióny lidí to žili.
Pokud se budeme takovým knihám vyhýbat, protože jsou nechutné, budeme mít tendenci slepě věřit budoucím vůdcům, a pak není vyloučeno, že to budou žít další tisíce a milióny.
Při čtení jsem si vybavil "Laskavé bohyně"od Jonathana Littella. Podobné téma, stejně sugestivní, stejný dopad na psýchu čtenáře.

Kerberos
26. června

Výborně napsaná kniha,válka z pohledu R.Hesse,pro mě nejlepší od Merleho.

petra4080
20. června

Zajímavý pohled z druhé strany, podaný velmi čtivou formou.
Kniha je psána věcně, bez zbytečných popisů a s odstupem.
Zpočátku jsem Rudolfa litovala, jeho těžké dětství, vůbec mě nenapadlo kam to všechno povede.

PanTomina
11. června

Kniha plná bestialit a napsaná s takovým odstupem, že druhou takovou jsem ještě nečetl. Extrémní, nikoliv příjemný zážitek. Člověk je zvíře.

VénazPrlova
09. června

Výborná kniha. Přečetl jsem ji jedním dechem. Tady si člověk udělal tu správnou představu o "holokaustu".

Emmadriel
08. června

Tuto knihu jsem dokázala 100% ocenit, až když jsem si ji vytáhla u maturity a v té chvíli mi došlo, co je vlastně tato kniha zač a proč jsem se ji rozhodla přečíst a myslím, že si ji přečtu znovu.