Smrt je mým řemeslem

od:

Smrt je mým řemeslem

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2087/smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg 4.62577
Originální název:

La mort est mon métier (1952)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (396)

Přidat komentář
Marekh
13. srpna

Hlavní postavou knihy je Rudolf Lang, inspirovaný skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. Kniha popisuje jeho dětství, účast na různých válečných operacích, popisuje jeho různá zaměstnání, kterými prošel, vstup do SS, seznámení se s jeho ženou Elsou až po nejnáročnější úkol v jeho životě - Konečné řešení židovské otázky!!! Od samotného počátku stál u zrodu koncentračního tábora v Osvětimi, měl za úkol navrhnout takové řešení, které by zabilo co nejvíce Židů!!!

V knize se dočteme o testech, návrzích a stavbě plynových komor a následně o různých způsobech odstraňování mrtvých těl. Tyto pasáže byly pro mě nejnáročnější na četbu, při četbě jsem pociťoval beznaděj a smutek, všechno se ve mně bouřilo.. V závěru se dočteme, jak se obhajoval u Norimberského procesu.

Kniha určitě stojí za přečtení, poněvadž nahlédneme do myšlení nejvyšších představitelů SS a také Rudolfa Hösse. Kniha je výborně napsaná.

Citáty z knihy, které mne oslovily, a které jsou zarážející!!!

Je nutné, aby pochopili, že příslušník SS musí být ochoten zlikvidovat i svou vlastní matku, když k tomu dostane rozkaz.

"Abyste rozuměl," pokračoval, "zabíjet, to je hračka. Ale pohřbívání si vyžaduje spoustu času."

Jsem obyčejné kolečko, nic víc. Když dá v armádě velitel rozkaz, je odpovědný on a jenom on. A když je ten rozkaz špatný, je potrestán velitel a nikdy ne ten, kdo jeho rozkaz provedl.

To se dá těžko vysvětlit. Zpočátku jsem měl nepříjemný pocit, ale ten se postupně docela ztratil. Myslím, že to bylo nutné. Jinak bych nemohl pokračovat. Pochopte mě, bral jsem Židy jenom jako jednotky, ale nikdy ne jako lidské bytosti. Soustředil jsem se na technickou stránku svého účelu.

Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu."

Affares
09. srpna

Neskutečně silná a intenzivní kniha. Právě tuto bych zařadil do povinné četby na střední školy. Člověk se najednou na celý systém vzniku a průběhu koncentračních táborů divá jinak aneb jak společnost dokáže postavit i tyto ohavnosti do pozice běžných a nutných, byť vykonavatelé jsou normální běžní lidé. Celé dílo je zpracováno na výbornou a mohu jen a jen doporučit.

Adell-ka
30. července

Výborná kniha, po jejímž přečtení jen kroutíte hlavou a říkáte si, jak je možné, že se z docela obyčejného člověka stane robot, který "jen plní rozkazy" bez špetky lidskosti a svědomí... Zhruba v poslední čtvrtině knihy, kdy je popisováno budování koncentračního tábora Osvětim a vyhlazování židů, mi přišlo neuvěřitelné hledání stále důmyslnějších a rychlejších způsobů, jak zabít a zlikvidovat stále víc a víc židů bez sebemenšímu přihlédnutí k tomu, že se jedná o lidské bytosti! Nad tím opravdu zůstává rozum stát, a to navzdory tomu, že tento "člověk" byl v soukromém životě poměrně starostlivý otec a manžel...

Tom121
19. července

Z počátku by jednomu bylo Rudolfa líto, jak má těžký život. Pak se však dostane do fáze, jak se zbavovat jednotek co nejefektivněji a je to pryč. Určitě výjimečný "člověk", jehož schopnosti a talent byly využity nejhůře jak mohly. Kdyby raději zůstal u obnovování farmy v močálu.

AliStejsy
13. července

Zpočátku jsem knihu chtěla asi po 40 stránkách zavřít, ale děj se postupně stává zajímavější a zajímavější, až jsem se nakonec nemohla od knihy odtrhnout. Hvězda dolů za ten začátek, který byl pro mne hodně zvláštní, zdlouhavý..

Barbora216
12. července

Smrt je mým řemeslem je opravdu zvláštní kniha. Ohledně této tématiky je spousta knih, ale tahle je naprosto specifická. Ani v nejmenším jsem nečekala takový příběh pro mě naprosto nepochopitelného muže. A ano, svým způsobem je to pro mě alespoň malé vysvětlení toho, jak se někdo může chovat takto hrůzně, protože to absolutně nedokážu pochopit, kdo je toho schopný. Tato kniha vykresluje povahu, myšlení a vývoj jednoho z nejhorších zločinců té doby, dokáži tedy alespoň zčásti pochopit jeho jednání. Stejně si ale myslím, že taková povaha je výjimkou, a tak si stále kladu otázku - to byli všichni nacisté takhle narušení nebo jak je možné, že se na takových hrůzách může někdo podílet?
Jedna hvězdička dolů za styl psaní, dlouho jsem si na něj nemohla zvyknout a ačkoliv je příběh neuvěřitelný, styl psaní mi moc nevyhovoval.

Majdule
01. července

Já samozřejmě nepopírám,že hlavní postava románu je nacistická zrůda, ale mě tenhle román zasáhl zejména pro svou morální nejednoznačnost. Pro to, že onen zločinec byl tragickým, pokřiveným způsobem taky obětí a to rozhodně nemyslím jako omluvu. Právě proto, že Merle geniálně předkládá morální dilema obětí a vrahů, je každé slovo tohoto příběhu ostnem, který nás drásá. Podobně na mě zapůsobil i film Pád třetí říše, který ukazoval, že Hitler byl člověk s rysy, které ve vás vyvolají záchvěv lítosti, abyste se vzápětí zhrozili sami nad sebou, co že to vlastně cítíte. Kniha, která vás donutí přemýšlet a cítit a co víc vám knihy mohou dát?

dancadragneel
28. června

Prostě ohromná kniha, která vás prostě překvapí. Věděla jsem do čeho jdu a stejně mě dílo svým příběhem překvapilo a dostalo. Rozhodně doporučuji pokud chcete vidět jak to kdysi vypadalo.

ElfkaEleanor
19. června

...A tak to dopada, kdyz psychicky slabi jedinci bez vlastni vule a nazoru pisi dejiny...

Bravurni romanove zpracovani zivota Rudolfa Hosse.

Ellen16
19. června

Není divu, že po dětství, jaké Lang měl, se z něj stala naprosto bezcitná bytost zvyklá jen plnit rozkazy a nepoužívat vlastní rozum. To ho ale v žádném případě neomlouvá, v některých chvílích jsem měla pocit, že nečtu příběh člověka, ale jen nějakého stroje. Děsivé.

Pazúzu96
18. června

Velmi skvěle udělaný pohled do hlavy kovaného nacisty, pro kterého bylo splnění rozkazů svaté. Hösse jakoby neměl svědomí ani výčitky, jeho psychika byla opravdu ojedinělá. Hrozné, když se takový "stroj" pustí do práce. Zároveň bral rozkazy velmi vážně, sám se snažil o co nejefektivnější způsoby, jak zabít co nejlevněji velké množství vězňů. Proč se tak choval popisuje kniha ve své první části, kde se seznamuje s Hössovým dětstvím.

Trustty
09. června

Příběh vyprávěný z pohledu velitele největšího vyhlazovacího tábora v Osvětimi R. Langa. Od dětství veden k poslušnosti a plnění nařízených úkolů. Nežil ničím jiným než plnit rozkazy. Za Německo by položil vlastní život. Čest vojáka byla pro něj vším. Takto zformovaný již od dětství se dostal až k zabití 2,5 milionům lidí. Po odsouzení oběšen ve svém světě, který stvořil. Vzhledem k tomu, že vypravěčem je sám Lang je kniha psaná bez emocí a citu. Doporučuji

Aleen
27. května

Četla jsem již dávno, ani si nepamatuji, jak dávno. Přesto si pamatuji, jak silné bylo, číst o koncentračním táboře z pohledu jeho velitele a jeho rodiny. Tahle kniha dodnes patří mezi mé nejoblíbenější a ráda ji doporučuji.

Alizon
22. května

K teto knize se mi tezko pise komentar. Robert Merle se mistrovsky zhostil nelehkeho ukolu a podival se na holokaust z "druhe strany". Z pohledu poslusneho nacisty Roberta Langa, ktery je pouze jakymsi strojem - strojem plnicim prikazy - strojem ktery se "z prikazu" i ozeni a cely svuj zivot zasveti tomu byt co nejvykonnejsi a nejposlusnejsi. Paradoxne me nejvic (pokud jde o zpracovani) oslovily prvni kapitoly knihy, kdy je popisovano jeho detstvi s despotickym otcem - tu atmosferu strachu a napeti v rodine Merle vykreslil naprosto bravurne. Pres popis Langovy kariery se az ke konci knihy dostavame do koncenracnich taboru - a jelikoz vse je stale popsano z pohledu Langa - pro emoce neni misto, ukoly je treba splnit, vezni jsou jen jednotkami, cisly, statistikami. Tomu odpovida i usecny styl vypraveni. Trochy lidskosti se dockame pouze v okamziku, kdy Langova manzelka zjisti podrobnosti "ukolu". Opet bravo pro meho oblibeneho spisovatele.

Dáma s hrnstjm
13. května

Tato kniha nepotřebuje k vyděšení čtenáře popisy nacistických zrůdností... bohatě stačí náhled do předválečné rodinky a sledování jednoho uvědomělého mladíka. Strohé vyprávění bez zbytečných příkras. Deutschland, Deutschland über alles...

los
12. května

většina čtenářů čte Langův příběh se znalostí historické předlohy a nálepkuje popisovaný charakter odsudkem magor, ale uvědomme si, že takový jako Lang je každý druhý z nás - i když ne každý dostaneme tu možnost, aby se naše genetické dispozice a vlivy prostředí, výchovy, kultury, vzdělání, náboženství atd. atd. projevily tak globálně
domnívám se, že téma viny pronásleduje téměř všechny - a považte, že celá židovská a křesťanská kultura neoperuje s ničím jiným (přeříkejte si Krédo, přečtěte bibli, korán - všechny nás deformuje náboženství a jeho výklad viny)

Sahir
12. května

Sugestivně popsaná hrůza

aginecka
25. dubna

Temné a drsné. Ale horší než "výrobní proces" v koncentračních tábor pro mě bylo dětství v rodině magora.

freddy18
23. dubna

Skvělá a čtivá kniha, s mrazivou atmosférou, která nám dává možnost " prožít " život s jedním z největších, a nejhorších vrahů historie. Je to silný příběh, přesto by knihu mohli dočíst i slabší povahy. Četl jsem daleko horší, a barvitější děje o zrůdnostech v Osvětimi. Doporučuju všem, ke knize se sám budu vracet.

Melodiel27
16. dubna

Zatim jsem vsechny knihy cetla z pohledu obeti...
Nyni z pohledu nacistickeho magora, kde jak slo videt, vse zacinalo od ranneho veku ditete, vlivu a mentality rodiny. Jednim slovem - sileny a velmi ctivy

kahuda01
16. dubna

Děsivé, dobře napsané. Tato kniha ve mně bude ještě dlouho doznívat.

Balónek
09. dubna

"Byl to rozkaz" ... takový zlý Forrest Gump.
Zajímavé, skvěle napsané, četla se sama.

Jana283
09. dubna

Tahle kniha má jednu velkou „nevýhodu“. Všichni tak trochu víme, do čeho „jdeme“. A kdo by to náhodou nevěděl, tak si to přečte na přebalu. A tak čteme s předsudkem, že nás čeká životní příběh plný krutosti a nelidskosti, protože jiný by přece život jednoho z hlavních inscenátorů „totálního řešení“ nemohl být.
Zkustete to tedy jinak, čtěte bez předjímání. Začne se před vámi odvíjet příběh z počátku 20 století, osud Roberta, německého chlapce, který vyrůstá v naprosto citově prázdné rodině. Neví, co je rodičovská láska, pohlazení… Zná jen řád a povinnost. Ač se mu podaří z rodiny vymanit, jeho život pokračuje zase jen plněním povinností a rozkazů. Jen tak zažívá uspokojení (štěstí se tomu určitě nedá říkat). Cítí se tedy dobře dokonce i ve vězení, protože tady má jeho život pevný řád a mantinely. Nepřemýšlí, necítí. Jen plní rozkazy. Nezná obsah slov solidarita, přátelství, láska… I jeho vzorné manželství je z rozkazu a funguje dobře, protože Robert plní všechny rozkazy na 100%. Zhruba dvě třetiny knihy tedy čteme příběh obyčejného plochého člověka bez vnitřního života, emocí, tužeb….
V roce 1934 je Robert odvelen do Osvětimy. Se stejnou zodpovědností s jakou bojoval v I.světové válce, pracoval v továrně, na stavbě , na statku, oženil se, zplodil děti…, přistoupí k dalšímu úkolu, který mu byl určen a který sám hodnotí jako „nudný“. Buduje koncentrační tábor ,realizuje hromadné likvidace židů, „vylepšuje“ metodiku likvidace velkého množství lidských těl… Bez pochybností, sebezpytování. Jako vždy PLNÍ ROZKAZ. Stejně pak v roce 1947 smířeně přijímá i trest. Jeho osud se uzavírá ve věznici, kde se cití bezpečně, protože jeho život zde má opět potřebný řád a pravidla.
Robert nebyl zrůda, byl to „jen“ člověk bez emocí a citu, vzorný úředník a člen strany… Možná bychom ho mohli dokonce i politovat, vždyť nepoznal skutečnou rodičovskou,sourozeneckou a partnerskou lásku, neměl přátele, nezažil vášeň mezi mužem a ženou, obyčejnou lidskou sounáležitost. Snad bychom mu mohli i závidět – nepochybuje, nelituje, neptá se, netrpí výčitkami svědomí. On pouze jako čestný člověk plní rozkazy bez výhrad, odmlouvání, pochybností. Možná mohl být dobrý farář (jak si přál jeho otec), vzorný voják, pracovník, předák, straník, doktor či architekt…. (dosaďte cokoli). A kdo by pak byl na jeho místě v Osvětimi?
A o tom kniha je. Kolik bylo, je a bude takových vzorných a čestných úředníků plnících zodpovědně zadané úkoly. Kde končí hranice loajality a začínají hranice lidskosti? A co je smyslem slova čest…?

„ Langu,“ řekl, „vy jste nebezpečný člověk.“
Vrchní dozorce se obrátil a přísně se na mne podíval.
„A víte, proč jste nebezpečný člověk?“
„Nein, Herr Direktor“.
„Protože jse čestný Všichni čestní lidé jsou nebezpeční. Jenom lumpové jsou neškodní. Protože lumpové jednají z osobního zájmu, tedy přízemně.“

Levandulle
05. dubna

Život nedospělého chlapce v rodině, kde je každý okamžik dne naprosto podřízen režii fanaticky věřícího otce, je zoufale jednotvárný a prostý pozitivních vzájemných emocí. Služka, která jediná projevuje chlapci náklonnost, odchází, a chlapec má pocit, že ho všichni zradili. Stává se z něj cizinec doma, ve škole, ztrácí víru v Boha. Náhradou a jediným smyslem života se pro něho postupně stává myšlenka o velikosti německého národa, kterému chce sloužit. Konečně někam patří, je uznávám stejně smýšlejícími lidmi a tomu podřizuje vše. Nezná pochybnosti, protože potřebuje něčemu a někomu věřit. Kdysi nenáviděl fanatickou víru svého otce, ale věří stejně neochvějně, vymazal stejně jako otec emoce ze svého života.
Některé části knihy, tam kde autor popisuje psychologii postav, jsou poměrně silné, ale převládá suchý popis děje, jako by šlo opravdu o popis práce továrny a ne o jednu z největších tragédií v novodobých dějinách.

rodak
31. března

Jak se z ušlápnutého kluka stane takový magor.Bez citu,bez výčitek,morálního svědomí jen plnit rozkazy.Je to dobře napsáno ale obsah je hnus.

danny_21
27. března

Zajímavý námět o zrození jednoho monstra, nicméně výsledná forma tady rozhodně převyšuje obsah. První polovina knihy popisující mládí a ranou dospělost Rudiho je k uzoufání zdlouhavá až nudná a nevyvažuje strojově nekompromisní popis praktik likvidace židovských jednotek v samotném koncentračním táboře v poslední třetině knihy. Musím říct, že je to docela zklamání, vzhledem k místnímu hodnocení, i když až zpětně jsem si uvědomil, že něco podobného jsem prožíval kdysi při čtení Malevilu - 60 %

Coolniczka12
20. března

Pribeh o malem chlapci ze ktereho se vyklubalo bezcitne, nelidske monstrum, ktere posilalo miliony nevinnych lidi na smrt.
Zajimava sonda do jeho duse, ze ktere se ukazalo, ze primarni je pro nej slouzit Nemecku a poslouchat rozkazy.
Jen by me zajimalo kdyby mu reichsfuhrer naridil zastrelit svoji rodinu, jestli by to bez mrknuti oka udelal?!

sovic
17. března

Kniha je to skvela....
ale fuj..az z toho jde mraz po zadech ...lide jsou jen jednotky...veci....jejich likvidace jen "normalni" ukol ktery vam zadal sef

Nomia
08. března

Odporná a fascinující kniha. Zbožňuji Merleho a stejně tak Smrt je mým řemeslem. Pro mě to byl, je a vždy bude nejlepší válečný román, i když jde spíš o sondu do duše jednoho fanatického nácka.
Autor vše podal neskutečně realisticky, jak jeho myšlenkové pochody, tak i celý přerod ve válečné monstrum. Hodně oceňuji i fakt, že nám nic nepodsouval a celé vyprávění vyznělo věcně. Nepředstavil nám Langa hned od začátku, jako zrůdu největšího kalibru, čtenář k tomu plynule došel sám.
Naprosto bravurně je popsaný celý složitý přerod z obyčejného člověka v naprosto necitelnou zrůdu, která je ochotná plnit jakékoliv rozkazy. O téhle knize se nedá vyprávět, musíte si ji přečíst, pak teprve pochopíte v čem je tak děsivá a zároveň skvělá. Tady snad ani těch pět hvězd nestačí.

Iv8
25. února

Vůbec jsem netušila, o čem jdu "číst" (audio)...čím dál tím víc ponurejší příběh...parádně stroze a úsečně čtené (Mein Got!) a tolik přechodníků v překladu jsem snad nikde jinde neobjevila (vůbec nepůsobí rušivě :-)..ještě nemám dočteno, tak jdu pokračovat...