Kladivo na čarodějnice

od:

Kladivo na čarodějnice

Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32578/kladivo-na-carodejnice-32578.jpg 4.61678
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Český klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (233)

Přidat komentář
ivanapraha
04. prosince

Děsivé...nadčasové až člověka při tom pomyšlení mrazí...už je to docela dlouho, kdy jsem tu knihu četla a zůstala mi v paměti...je tak silně napsaná, že jsem u ní kolikrát nedokázala potlačit slzy...

Phyl
03. prosince

Jak by si ten sympatický stařec Boblig asi užil, kdyby věděl, že existuje nějaký Harry Potter. To by byla nádhera.

Každé náboženství je postaveno na ctných základech, které jsou ovšem přejebány, aby vyhovovali pouze jejich nejvyšším představitelům a také nejvyšším představitelům světstké moci v daných destinacích. Proto po mnoho století mohlo několik vyvolených prznitelů malých chlapců ovládat celý kontinent nesmyslnými stanovisky, které mnohdy připomínaly výmysl vačice po lobotomii (vždy naprostá sračka, která měla stádo tupých, utlačovaných a neuvědomělých následovatelů udržet v řetězech moci, a toto stádo mělo tendenci ještě děkovat a zpytovat při každé příležitosti svědomí za jakoukoli drobnost vymykající se vzoru), mohlo se zbavovat pod záštitou toho hodného vousatého pána, který sedí na mráčku a je středem celého vesmíru, každého kdo se jim zenlíbil (neboť to vyžadoval ten hodný vousatý pán, jenž je v odvěkém boji se svým ztraceným synem Luciperem). Mohly se dít zvěrstva, která byla brána jako samozřejmé a jediné správné řešení daného problému (systematické vraždění, zabavování majetku... pod záštitou opět našeho milého šéfa nebeských končin). Každý kdo se znelíbil byl hned heretickou sračkou, největší spodinou a odpudivým neznabohem, jenž zasloužil trest nejvyšší, a přední představitelé tohoto sofistikovatého systému si mastili kapsy, stavěly na úkor bídy svých oveček honosná stavení, a dál prznili malé chlapce. Do toho všeho ještě mocný nástroj jenž posvětili i nejvyšší představitelé pohádkových končin, inkvizice, nikdo by nečekal inkvizici ( tu španělskou hlavně). Bezmezná moc inkvizitorská, posvěcená prznitely malých chlapců, jenž měla být vedena svědomitě a hlavně slepě si jít za jasným stanoviskem jakoukoli cestou (velmi dobře zde vyobrazené manipulace ať už slovního nebo velice bolestivě prováděného pomocí tortur), kdy člověk neměl šanci, pokud byl již označen, jakkoli uniknout z okovů Boží spravedlnosti. Stanovisko, že je již vinen musí pouze učinit přiznání, aby si tak mohli představitelé soudu mýt nade vším co dělali ruce, se tak z nešťastníků mnohdy tahalo (vskutku tahalo pomocí ruzných udělátek, jenž působí prý značnou bolest), tak dlouho až z něj vytáhli buď doznání, nebo doznání. Ano je to tak. Buď se člověk doznal tím že zemřel, nebo se doznal při nesnesitelných bolestech jichž musel podstupovat.

Nejlépe to vystihuje jedna z posledních vět epilogu:
"Tyranům a lotrům se vždycky žije dobře mezi hlupáky!"
Což vlastně vystihuje jakoukoli zvrácenou dobu až po dnešní dny, kdy opět hodně hlupáků se nechává ovlivňovat jednoduchou formou úplatků a výrobou líbivých hesel.

Na závěr ještě takový krásný dodatek, jenž se mi vybavil:
https://www.youtube.com/watch?v=X7R1MVsabLI

A to bude asi vše co jsem tady chtěl vyblít, teď jdu prznit malé chlapce, neboť se to prý může, pokud si pak odříkám pár otčenášů a různě podobná kouzelná slova.

dedliipf
30. listopadu

Podle anotace i komentářů se mi zdálo, že to má být příběh jen o čarodějnických procesech. No, je. Ale taky o lidských slabostech.

Závist. Ješitnost. Nenasytnost. Pověrčivost. Alkoholismus. Perverze. Naivita. Zaslepenost. Lenost. Sobectví. Ustrašenost. Strnulost. Lakota. Kaplický je popisuje i tam, kde nejsou pro děj tolik důležité. Koho zajímá, že koně nedostanou jeden večer nažrat? Jde tu přeci o ty procesy!

Kraj byl slabostí plný. A když se kvůli nim a zároveň pod jejich vlivem rozhodli povolat Bobliga, člověka ztělesňující všechny tyto slabosti najednou (možná až na pověrčivost, doteď si nejsem jistá, nakolik vůbec něčemu věřil), začaly se násobit. Nakonec ale vlastně žilo těžce všude. Válku střídala další válka.

Kaplický skvěle popsal houstnoucí atmosféru, i když události jsou hrozné rovnou na počátku, kdy se objeví první oběť. Nepřipravuje čtenáře postupně, abychom se obrnili na stále horší a horší příběhy. Což je dobře. Také výborně používal kontrast. Ne, že by bylo mnoho chvil, které by vás naplnily nadějí. Já je ale při čtení pozorně vyhledávala. Chtěla jsem, aby bylo hezky... aby za postavami přišli jejich přátelé... aby se na chvíli radovaly... každý takový pozitivní moment byl vděčný. Možná jsem se jen chtěla chlácholit úplně stejně jako tamní hrdinové.

Po ve mně dočtení nezůstala hořkost. Bez ohledu na všechno zlo je tu vždy ještě příroda; po zimě přichází jaro, po bouři se nakonec mraky musí roztrhat a na nás zas dopadnout paprsky. Jedno zlo je pryč, další můžeme překonávat. (To není cynismus. Kaplického Kladivo na čarodějnice mi dává mnohem víc síly než všechny motivační knihy, o které jsem doposud zavadila. )

Co by byl člověk bez slabosti? Byl by to ještě vůbec člověk?

Olous1
05. listopadu

Hrůza co všechno inkvizice dokázala, z této knihy mám mrazivé pocity.Určitě zajímavá kniha,ale vracet se k ní už nebudu.

Tirisa
03. listopadu

Ani nevím, jestli je u této knihy možné dát míň než 5 hvězdiček. Je to klasika, kultovní kniha, člověku z ní až mrazí. U mě po přečtení došlo k tomu, že jsem se sbalila a vyrazila na výlet do Velkých Losin a nechala na sebe atmosféru dýchnout ještě o něco víc...a atmosféra to byla tíživá. Člověku je až fyzicky špatně, když si uvědomí, kolik zla dokáže napáchat jeden jediný člověk...navíc když za ně ani není dohnán před jakýkoliv soud (i když nejsem věřící, tak v tomto případě doufám, že něco jako boží soud existuje a že pan Boblig dostal, co si zasloužil alespoň po smrti).

leny.wood
29. října

Až si zase někdo bude stěžovat na život a dnešní svět, odkažte ho na Kaplického knihu...

Kapis
24. října

Nevyzpytatelné jsou cesty Boží, ale končit je na hranici kvůlivá lidské bestialitě a nenažranosti je špatný cíl. Stejně nevyzpytatelná byla moje cesta k této knize, kterou mám v knihovně už pár let. Začala “Historií trestu smrti“ a teď zcela nečekaně pokračovala u Strugackých a jejich “Je těžké být bohem“, kde se ke konci mile a přátelsky naráželo na kůl a pálilo na hranicích – a nevím, jestli Strugačtí neopisovali od Kaplického, protože stejně jako v Losinách, na jejich hradě ve věži také chybělo sklepení a cely se přistavovaly v přízemí, dokud stačily a úplně stejně nebohému panstvu vadil křik mučených. No, a když jsem si teď opět zajel do toho krásného kraje, kde mám jednu část kořenů (tata se shodou okolností narodil právě v Losinách) a který mě vábí více a více, dozrál čas na Malleus maleficarum!!

Co napsat k nelidské vypočítavosti olomouckého advokáta Bobliga a jeho skřeta Nácka? Stejně jako děkan Alois Lautner ji nejsem schopen pochopit a při čtení se mi občas vařila krev bezmocí a křivdou. A vše bylo samosebou institucializovaně zaštítěno tou jedinou pravou církví chudoby, pokory a lásky k bližnímu, kde už jen v kousek vzdálené Olomouci dali krytí veškerým Bobligovým zločinům, o apelačním soudě v Praze nemluvě. Vždyť na prostý lid patří přísnost! Bližní - nebližní, vina - nevina, avšak kniha dává naději, že i v církvi jsou slušní a hodní lidé a neodsuzuje paušálně. Napsáno je to zcela strhujícím způsobem, podrobnosti o víně, pivu, jídlech a zvyklostech panstva i poddaných jsou zcela přirozeně zasazeny v textu a to já mám strašně rád. Dialogy, události místní, ale i celoevropské, následky inkvizičního řádění a vzrůstající strach se ani na chvíli nešmodrchají, vše dává smysl, mistrovsky se povedlo zrekonstruovat atmosféru i veškeré historické a zeměpisné reálie. Bobligova zvěrstva kontrastují s dobrotou Lautnerovou a jeho myšlenkovými pochody. Ty mi byly obzvlášť blízké, když říká, že kdo se nepotěší procházkou krásnou přírodou, není s to se zastavit u řeky a vychutnat si zpěv ptáků, potěšit zrak lány polí a vrcholky hor v mlze, tak jen takový člověk je schopen páchat zlo. Popisy děkanovy lásky k přírodě a moravskému kraji jsou velmi sugestivní, že má až jeden hned chuť se rozjet do Losin, Sobotína a Vikýřovic. Kniha je o to více podmanivá, že se odehrává na skutečných místech, která stále existují. Trochu mě udivilo, že ten proces od zatčení po hranici trval tak dlouho, myslel jsem, že to šlo více šlusem, ale stejně, jak se jednou člověk dostal do inkvizičních drápů, nepomohlo už nic, Vanitas vanitatum et omnia vanitas. Co dodat, buďme rádi, že je tato doba temné krvavé tmy za námi, i když i dnes jsou podobné stvůry schopny ničit životy pro své vlastní obohacení. Doufejme, že se všichni potkají v pekle, napíchávání na kůly po zbytek věčnosti!!!

P.S.: Jo a bez tortury se jako chlap přiznám, že jsem z toho měl dva dny špatné sny.

P.S.2: A když jsem se teď před pár lety chtěl podívat na Petráky, tak mě zastavil nějaký přiblb s pražským přízvukem, že tam jako dělá ochranáře a že se tam nesmí. Nic nepomohlo, když jsem mu vykládal, že jsem po nich jako děcko lítal (ve smyslu běhal a skákal pro případné budoucí inkvizitory). Ale jak to teď dělají ty čarodějnice o filipojakubské noci, to nevím, když ten jejich sabat může vyrušit kdejaký mamlas.

ddkk
23. října

Vynikající kniha. Co víc napsat...Doporučuji přečíst. Film podle ní natočený, je výborný, ale všechno se natočit nedá.

Vidlička
13. října

Mrazivé.

Pumpkin
08. října

Neskutečná kniha. Lidská hloupost, slabost a přezíravost. Hamižnost a čiré zlo. Zmar a beznaděj.

Allpa
27. září

Kniha již jsem několik dlouhých dní po dočtení nemohla pustit z hlavy a provázela mě v každém okamžiku. Hlavního hrdinu Kryštofa jsem si ihned oblíbila pro jeho inteligenci a jasnou mysl a je mi líto jak nešťastný konec mu osud za jeho dobrotu připravil. Stejně tak lituji všech utýraných a popravených nevinných obyčejných lidí. Sotva by je těšilo, že se na ně ani po takové době nezapomene a jejich jména přijdou nejednou na přetřes.

Denisa153
26. září

Podle mě, se tato kniha nedá zhodnotit. Nemohu posoudit, zda je dobrá či špatná, ale popisuje opravdu hrozné činy. Musím říct, že jen málo co na mě zapůsobilo takovým způsobej jako dílo p. Kaplického. Kniha je plná bolesti, utpení a bezpráví, které jsou téměř hmatatelné. Při čtení jsem měla sevřený žaludek strachy a kroutila jsem hlavou nad hloupostí a krutostí lidí. Nejhorší na tom je, že se takové věci skutečně děli.

Jana283
25. září

Výborný historický román, skvělý film. Oboje jsem byla schopna "zkonzumovat" pouze jednou. Té bolesti a násilí je na mne moc.

katerina9455
24. září

Výborná kniha zabývající se procesy na Šumpersku. Jsem ráda, že jsem po ní konečně vztáhla ruku! Kniha se čte jedním dechem a vtáhne vás do děje i doby. Nemohu hodnotit jinak, než 5 hvězdami!

kirinka52
09. září

Přesto, že hodnotím 5 hvězdami, musím říct že je to nejodpornější knížka...

Bonnet
06. září

Tak zrovna tahle kniha pro mne symbolizuje akt, kdy námět (nebo dejme tomu obsah) překonává formu. I zde v komentářích se objevují poznámky o tom, jak to bylo hrozné, že se děla taková zvěrstva atd. To já nepopírám, ale když odhlédnu od faktu, že se něco takového skutečně dělo, kniha mě nenadchla - mírně mi připomíná Umberta Ecca, akorát autor nemá potřebu se blýsknout svými znalostmi tak intenzivně, díky bohu.

Blafoun
03. září

Osobně jsem tuto knihu velmi těžce nesl, ten pocit bezmoci a bezpráví byl během čtení přímo hmatatelný. O to hůře, že je kniha psaná podle skutečných událostí, uplynula spousta let od doby kdy jsem knihu četl a kdykoli si na to vzpomenu, sevře se mi žaludek. Nepamatuji si, že by na mě kdy kniha takhle až fyzicky zapůsobila. Nikdy nepochopím, čeho je člověk schopen při touze po moci a bohatství... a když se při tom ještě opře o náboženství tak.... však víte.

PeterSmith
22. srpna

Impozantní kniha. Nejhorší na ní je, že je dle skutečných událostí.

piroušek
12. srpna

emotivně silná kniha a film O.Vávry, na kterém jsem byla před lety v kině, mrazil. Knihu jsem od té doby nečetla, nenašla jsem sílu a film na DVD mám, ale mučící scény a upalování jsem překlikala, herci výteční, hlavní představitel ztělesnění zla,demagogie a lačnosti po bohatství. Kniha i film vyvolává odpor . Jinak silná kniha V.Kaplického.

Chmur
10. srpna

Kniha je velmi dobrá. Pochmurná a strašně smutná. Jak hloupost, omezenost a krutost mohou zničit životy stovek lidí. Boblig z Edelstadtu je zosobněním zla. Sadista a sexuální deviant s touhou hromadit majetek na úkor životů nevinných lidí. Když si uvědomím, že se dožil na tu dobu neuvěřitelně vysokého věku 86 let a nijak hmotně netrpěl, tak musím pochybovat o těch známých božích mlýnech, co melou pomalu ale jistě. Snad ta kreatura prožívala aspoň uvnitř své hlavy peklo. Kniha je čtivá a velmi silná, ale je to jeden z mála případu, kdy filmové zpracování překonává svou knižní předlohu.

Markéta137
07. srpna

Silný tragický příběh o to tragičtější, že je podle skutečné události. Nutí k zamyšlení, jak dřív lidé žili a čemu byli schopni uvěřit. Ale nemůžu se zbavit paralely s dnešním honem na "čarodějnice" v důsledku nevzdělanosti, strachu a manipulovatelnosti...

jelad
28. července

Zlomoc, nenávist, závist, fanatismus a především touha po moci byly pomyslným kladivem, jenž k hořící hranici přibilo takzvané šumperské čarodějnice, čaroděje a kouzelníky v nemilosrdném sedmnáctém století. Stejně jako komunističtí "inženýři" monsterprocesů padesátých let, k jejichž průběhům je příběh knihy mocnou a šílenou paralelou, tak i démonický inkvizitor Boblig je postavou novověku. Absurdní konstrukce lidského ponížení a vyhlazení, jak mezi řádky demonstruje Kaplický, (i po skoku o tři sta let) nemizí, nejspíš dokonce dosahuje své dokonalosti.

Já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem nahoře. BOBLIG

Karketa.von.st
27. července

Asi za to budu ukamenována, ale kniha bohužel nesplnila má očekávání. Konec byl výborný. Nejspíš jsem podle níže uvedených komentářů čekala něco s drsnějším, naturalističtějším popisem děje... a na to jsem se i těšila. Ale nedostavilo se. Tak snad příště.

Mr.Nakata
27. července

"Jednou však slunce musí prorazit tmou. Musí! Musí!

Nádherná kniha, která plyne lehce a díky které se ocitnete přímo v tísnivé atmosféře, kterou nevyvolal jen ztělesněný ďábel J. F. Boblig z Edelstadtu, ale i lidé šumperští, kteří jen přihlíželi a nechali svůj rozum zakalit emocemi, nebo snad dokonce se nezajímali o osudy lidí kolem sebe.
Kaplickému se nepovedlo napsat jen opis historických událostí, ale i knihu se silným myšlenkovým přesahem. Kaplický je prostě pán.

Veroba
26. července

Jedním slovem strhující.

konicekbily
11. července

Kniha má co dát i současnosti. Kolik je malých "inkvizičních soudců", kteří pro vlastní prospěch potopí jiné! Pokud někdy navštívíte Velké Losiny, potom Vám pamětní kříže připomenou skutečnosti, jež byly předlohou.

Danka1975
10. července

Kniha, kdy jednou a dost . ,..stejně tak i u skvěle zpracovaného filmu. .I když je to už hodně let, co jsem ji četla a pak viděla film, tak stále při jejich připomenutí cítím bezmoc, lítost, zlobu, nespravedlnost a pořád si pokládám otázku: "Je to možné, taková zvěrstva?!.. Čeho jsme lidé schopni. ."

intelektuálka
09. července

Je to hrůza - zneužití moci, touha po majetku a hysterie. Jak tomu mohli uniknout nevinní?

Karcoolka2210
02. července

Nemôžem dať menej ako 5 hviezd. Toto bolo pútavé čítanie, aj keď téma veľmi náročná. Nuž, všetci vieme, že inkvizícia v minulosti poriadne "žádila", ale pre mňa to bolo niečo dosť abstraktné a dávno za nami, ďaleká minulosť. Nuž, ale táto kniha vo mne vzbudila mnoho emócií- od nechápania, hnevu, súcitu k ďalšiemu nechápaniu ... nuž bola to sila, hlavne ak si človek uvedomí, koľko nevinných ľudí naozaj prišlo o život kvôli "horlivosti" niektorých. Ach :( Už dávno vo mne kniha nevzbudila takú vlnu emócií. Ale vrelo odporúčam prečítať!

Paulus.1987
30. června

Stejnojmenný film mám na DVD již několik let, ale dosud jsem nenašel odvahu se na něj podívat. Udělal jsem tedy kompromis a v Levných knihách jsem si za 89,- Kč koupil Kaplického román (tímto děkuji Levným knihám, že se u nich dá nakoupit také kvalitní literatura, v mém případě také např. Orwellovo 1984). Knihu jsem četl zhruba týden vesměs po večerech a zcela poprávu se zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem kdy četl. Dá se říct, že vše bylo již napsáno ostatními uživateli. Podobnost s politickými procesy v 50. letech 20. století je víc než patrná. Pouze by mě zajímalo, jestli to byl autorův záměr, nebo náhoda... Nicméně problematika manipulovatelného stáda, které je schopné věřit naprostým nesmyslům odporujícím zdravému rozumu, je podle mého názoru bohužel stále aktuální.