Kladivo na čarodějnice

od:

Kladivo na čarodějnice

Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32578/kladivo-na-carodejnice-32578.jpg 4.61821
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Český klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (272)

Přidat komentář
MinaHawke
včera

Když si to člověk představí, tak brrrr, úplně mi přeběhne mráz po zádech. Je vidět, že nezáleží v jaké člověk žije době, vždycky se najdou zlí lidé.

haki34
včera

uff..ta bezmoc...dočteno se slzami v očích...mašinérie, kterou (ne)lze zastavit...nevinní lidi umírající krutou smrtí...a to zklamání...největší asi u Kryštofa Lautnera, zrazeného všemi...přátelé obracející se přátelům zády, aby zjistili, že ani tak si život neuchrání...

memento pro všechny... a je jedno, za co se hamižnost a zloba převleče..jestli za náboženství, nebo za něco jiného...

BlackBlade
12. července

Je mi úplně úzko, když si vzpomenu na tento příběh, který je založen na reálných a historicky zdokumentovaných událostech, které se staly v okolí Šumperku. Skvělá kniha a skvělý film, to se musí nechat. Doporučuji, za mě rozhodně 5/5

Mirka2778
11. července

Inkvizice pořádá hon na čarodějnice. Jsou mučeni a zabíjeni nevinní lidé, kteří mají odvahu se postavit nespravedlnosti, nebo alespoň mají majetek k zabavení.
Opakuji se, ale žijeme v nádherné, pohodlné době a málo si toho vážíme.

mazlak
29. června

Tento příběh jsem vyděl snad již desetkrát ve filmové podobě, ale do samotného děje jsem se snad vcítil až při čtení této knihy. Jaká to musela být hrozná doba, kdy se člověk děsil čehokoli? Jak hrozně jednoduché bylo na sebe upoutat pozornost a jak kruté následky to pak přinášelo.

Zuziiik
19. června

Chtěla jsem napsat něco duchaplneho, ale stale se zmůžu jen na sousloví "hustodemonskykrutoprisnej mazec"......

jarin58
04. června

V této knize máme čarodějnické procesy jak na dlani.Při čtení není možné neprojevit soucit s tolika nevinnými oběťmi.Tahle kniha je dokonalé dílo.

gigi77
27. května

Kniha je skvěle podaným svědectvím mentální negramotnosti, privitimismu a prospěchářské zhýralosti té doby. Ke knize je třeba přistupovat s dávkou trpělivosti a chutí pochopit myšlenkové pochody, které jsou pro dílo stěžejní. Nečekejte strhující děj, ale zlehka popsané kruté reálie.

Pistácie
24. května

Tohle je neskutečně silné téma. O to hůř a emotivně se to čte, když si člověk uvědomí, že takové procesy a upalování "čarodějnic" existovalo. U mě to bylo o to emotivnější, protože jsem kraj Jeseníků a Petrových kamenů navštívila. V Jeseníku jsem dokonce navštívila expozici čarodějnických procesů, ze kterých šel docela mráz po zádech. A do toho, když si člověk přečte tuhle téměř autentickou knihu, tak je to opravdu zajímavé. Na film jsem zatím neměla nervy, ale věřím, že to zvládne málokdo. Mě už kolikrát stály vlasy hrůzou jen při čtení. Ale rozhodně je to těžké téma, které stojí za studování a přemýšlení.

JmenujiSeZuzla
20. května

Této knihy jsem se dost obávala, už z důvodu, že na film jsem se nikdy ani neodvážila podívat. Bohužel mi ale i mnohokrát odstartovala čtecí krizi a často jsem chtěla knihu zavřít a už nedočíst. Byli části, které mne naprosto uchvátily, začetla jsem se, byly krásně zpracované a stránky mi ubíhaly rychlostí blesku. Avšak byly i části, které mě vůbec nebavily, plné zdlouhavých popisů a dějově nezajímavé. Chvílemi se mi i ztrácel smysl děje, protože jeden člověk hází vinu na druhého a tak dále a tak dále a nic se nemění. Když se však zamyslím, že takovéto tvrdé inkviziční procesy probíhaly a byli upalování nevinní lidé, zabaven jejich majetek a mučení které tomuto předcházelo - to je neskutečná podlost ze strany vrchnosti, která bohužel tyto procesy podporovala. Vžijme se ale opravdu do kůže těch lidí. Ten strach musel být úděsný. K Boblingovi jsem si utvořila takovou šílenou nenávist, jakou snad už dlouho u žádné postavy. Nechápu, že takovíto lidé opravdu měli i takovouto moc. Úděsné však je, že lidí jeho druhu tady jsou, budou a byli.Je potřeba proti nic bojovat, protože jak víme dokud nejde o život, jde o nic. V tomto případě však o život šlo. Konec mě naprosto dojal. Moc milé zakončení. S ohledem na vývoj celé knihy musím ale říct, že knihu si už pravděpodobně nikdy nepřečtu znovu. Byla to zajímavá zkušenost, dostat se více pod kůži situaci ze 17.století, ale mrazí mě už z toho názvu. I když musím uznat nadčasovost knihy, což je zrovna vlastnost, která mě moc potěšila.

Enthu
10. května

Kniha, do které jsem se tak začetla, že mi čas velmi rychle utíkal, aniž bych si toho byla vědoma. Hrozné na ní je, že je podle skutečnosti. Ta má vzniklá nechuť s inkvizičními procesy, nenávist k vrchnosti. Ale chování tehdejších lidí lze na jednu stranu pochopit. Strach, že zrovna já jsem spolčen s černou magií, nedělat nic divného, nezprotivit se Bobligovi…

Rawen616
04. května

Hodně silná kniha o naprosté bezmoci obyčejných lidí a neochotě mocných zastavit zlo, dokud je čas. Mučení, teror, vynucená přiznání, likvidace přednostně vlivných a bohatých...Zlo přichází vždy stejně. Nejdříve se vznešenou myšlenkou o ochraně, očistě a bezpečnějším světě a končí to hromadou mrtvol. A je jen na nás jestli to dopustíme, viz citace z knihy:
"Tyranům a lotrům se vždycky dobře žije mezi hlupáky"

Melic
20. dubna

Neviděl jsem film a tak jsem se pustil do čtení bez větších znalostí děje. Věděl jsem, že to bude temné, tušil jsem, co se bude asi odehrávat, ale to nijak neubralo na intenzitě dojmu. Opravdu silné kafe, celou dobu jsem pociťoval tu nemohoucnost v tváří tvář člověku, co se neštítí ničeho a ať už pohodlní, nevzdělaní nebo vyděšení lidé jen přihlížejí.
Ještě dodám, že ač nevěřící, zcela bych to neházel na náboženství. Bobligové se hladově derou tam, kde se dá uchopit moc a získat majetek. Dnes by možná byl úspěšným politikem. Pro mě zatím nejnenáviděnější postava, na kterou jsem narazil, kniha ovšem výborná.

adelajonakova
18. dubna

Nikdy v životě bych nepomyslela, že se objeví nějaká literární postava, kterou budu nenávidět ještě víc, než Joffreyho z Game of thrones, ale pan Boblig ho naprosto převýšil. Odpor s jakým jsem četla řádky o něm byl neskutečný.
Velice rychle jsem si ovšem zamilovala zbytek vesnice a trávila s nimi čas od uběhlé neděle (Rychleji jsem snad žádnou knihu nepřečetla, nemohla jsem se odtrhnout!). Ani na chvilku jsem nepřestávala věřit, že přijde vysvobození pro všechny ty nešťastníky a prožívala jsem s nimi každou minutu, kterou strávili v arestě.
Snad každý by si měl knížku přečíst a zamyslet se, zda se historie neustále neopakuje...

zuzka894
15. dubna

Moc mě to nenadchlo. Čekala jsem pořádný drama a ono nic. Čtení se táhlo neskutečně dlouho. Přišlo mi že kniha je jen o tom jak jedna žena obviňuje druhou, nic jinýho.

druzickaster
03. dubna

Strašná doba, nějak se toho nemůžu zbavit. Ač jsme věděl o čem kniha je, ač jsem tušil jak skončí, stejně mě příběh rozbořil jako domek z karet. I když se mnou nemusí někdo souhlasit, o církvi jsme měl své mínění už celkem dlouho a kniha mi to jen potvrdila.
Absolutně děsivé je jak nenápadně se může spirála smrti roztočit a než se člověk rozkouká už ho to semele.
Po přečtení mě napadlo, že by to byl celkem dobrý distopický příběh, ovšem ona to byla krutá realita. Člověku se až nechce věřit jakou tradici u nás mají zinscenované "monstrprocesy" a s jakou lehkostí stačí jen zaměnit ideu a vše může fungovat opět a znovu. Musíme zůstat ve střehu a nedat se tak snadno.

Aniday
01. dubna

„Nikde není nic zbytečného, všechno má svůj účel a smysl. Jen lidé jako by se z toho pořádku vymykali, jako by se na ně nevztahovaly zákony, které ovládají přírodu... "

MMM3
29. března

Ačkoli jsem od téhle knihy nic moc nečekala. Po začteni se nedalo odtrhnout. Téměř dokonce jsem si myslela, ze alespoň děkan Lautner vyvazne. Ještě když ho vedli k hranici jsem doufala, ze ačkoli obviněn alespoň uteče. Dobro však vyhrává jen v pohádkách. Spoustě lidí nejvíc může vadit postava Bobliga, který je zlý, a myslím ze netřeba vypisovat všechny zrudne přívlastky, které by se k němu hodily. Me ovšem nejvíc vadil děkan Winkler. Není větší odbornosti, než podla zrada přítele. Ikdyž víckrát to číst asi nebudu. Za jedno přečtení tahle kniha rozhodně stojí!

Huvra
26. března

Tahle knížka by neměla rozdělovat lidi věřící a nevěřící. To není jejím účelem. Každý ať si věří v co chce, náboženství je velmi osobní věc, jen některá jsou zažitá víc a jiná nikoli, další - v tomhle případě čarodějnictví - byla odporným způsobem potlačována za účelem úplného vymazání jakékoli jiné víry než je víra pouze v jednoho křesťanského boha. Ať už se zajímáte o náboženství nebo ne, musí vám být jasné, že lidem, kteří páchali takové ohavnosti, nešlo o nic jiného než o vlastní blaho nebo o peníze. “Čarodějnictví” je staré jako lidstvo samo. Jde tu zejména o víru v přírodu a její sílu.
Kaplický zachytil dobu, kdy lidi ovládal strach a beznaděj. Dobu, kdy se lidé báli vypovědět pravdu, aby nezažili jestě větší bolest. A dobu fanatismu samozřejmě.
Rozhodně to není tak, že by tato knížka byla určena těm, kteří jsou fanatickými věřícími nebo lidem, kteří milují hnusné chování.
Jednak je to česká klasika a jednak je fajn vědět o tom.

nemer
25. března

Takřka povinná četba pro všechny pánbíčkáře, otázkou zůstává, co jsou schopni lidé s neurologickou poruchou z obsahu vůbec pobrat. Náboženství jakožto výplody chorých myslí bohužel vždy budou nejvíc přitahovat zase choré a psychopatické mozky. Máme štěstí, že aspoň tady už není rok 1680, ačkoli v mnoha částech světa podobné smýšlení stále trvá. Pro koho je četba náročná, téma není vskutku dobře stravitelné, vřele doporučuji přednes P. Rímského.

milan3144
24. března

Tak v prvé řadě musím napsat, že jsem nevěřící. Respektive pevně věřím, že bůh není.
To mi ovšem nebrání v tom být přesvědčen, že ďábel naopak ano. Nemám na mysli nějakou mýtickou bytost, ale čiré zlo, jakého je schopen právě jen člověk a nikdo jiný. Toto zlo v kombinaci se strachem na jedné a nějakou zastírací, pokud možno vzletnou ideou, na straně druhé, pak ovládá masy lidí. Na začátku je vždy nějaký původce. Ten se dostane do středu událostí a to buď náhodou, nebo cíleně. Ten (ti) vytvoří ideu a strach. Sami jí ani
věřit nemusí, ale ví, čeho chtějí dosáhnout a ví jak. Pak je třeba dostatečný počet těch, kteří tomu věří. Nelítostných fanatiků. Oddaných služebníků, kteří se ve strachu a v idey realizují.
A pak je tu masa. Vůbec z valné většiny vůbec nemusí tomu věřit, ale dobře ví, že i pochybovat je nebezpečné a kdo pochyboval, či snad dokonce odporoval, tak na to doplatil. Je jedno jestli onen původce drží v ruce krucifix a na sobě má ornát se štólou, nebo třímá v ruce rudý prapor.
Je jedno jestli vyzývá k boji za vyvolený národ, rasu, barvu pleti. Je jedno jestli prosazuje jiné to jedině pravé, správné náboženství, nebo kulturu. Vždy se ale páchá ve jménu něčeho velkého neskutečné zlo a to lidskou rukou a lidskými činy. Možná by se hodilo spíše napsat nelidskými činy, ale zlo je záležitost téměř výhradně lidská.
Jistě, každý známe nějakého toho zlého psa, ale i ten je většinou zlý až po náležité výchově člověkem.
A o tomto zlu je tato kniha. Několikrát jsem se přistihl, jak místo do knihy se dívám přes ni do stěny a uvnitř prožívám s těmi nešťastníky ten zoufalý pocit beznaděje a bezmoci, kdy vše dobré, čemu věřili se od nich odvrátilo a oni jsou jen loutkou v cizích rukou, která poslušně vypovídá po neskutečných mukách přesně to, co je od ní očekáváno. V tomto cynickém a zvrhlém divadle je pak smrt vlastně pro ně vysvobozením a jakousi zvrácenou odměnou.
Ovšem ne pro jejich rodiny. Ačkoliv je jim slibováno, že po "přiznání" a "usvědčení" dalších osob budou jejich blízcí v bezpečí, falešná obvinění se šíří dál a strachu je čím dál více.
Hodnocení jednou větou: Naprosto strhující kniha, která ve vás pravděpodobně zanechá hlubokou stopu plnou emocí.
Závěrem chci napsat, jak je dobře, že jsou tyto časy už dávno pryč. Jak je dobře, že my můžeme žít v době, kdy se nic takového neděje a případné zlo dokážeme po všech zkušenostech bezpečně rozeznat. Jak je dobře, že už jsme poučeni a nenecháme se nikým a ničím tak snadno zmanipulovat.
Opravdu?...

nikkitta201
22. března

Tahle klasika je pro mě už trochu nečitelná. Jazyk se mi nelíbí a nedokážu se na něj delší dobu soustředit. Když už se začtu, děsí mě hororové obrazy, které autor líčí. Určitě doporučuji všem, kteří se rádi bojí a milují husné chování.

Set123
21. března

Kladivo na čarodějnice.
Tato kniha se mi poprvé dostala do ruky poměrně nedávno a ohromila mne svým konceptem, zpracováním a prostředím, hned po té, co jsem si přečetl stručný děj.
Tento Kaplického opus magnum, jsem přečetl díky škole, nikoli však s odporem, jak to mnohdy bývalo, ale s nadšením a elánem, jaký jsem v poslední době u knih prožíval pouze zřídka.
Mistrovské používání jazyka, spolu s nes již částečně archaistickými slovy a názvy, lokalita Šumperka a jeho okolí, období 17. století a mnoho dalších faktorů vedlo k mému nadšení, nebyly však hlavním důvodem.
Nutno říci, že nejsem katolík, přes to, že jsem Bibli četl dvakrát a skoro si dovoluji tvrdit, že katolickou církev, řeknu-li to velmi jemně, nemám rád. Nu a v tomto díle se Václavu Kaplickému povedlo můj názor jenom upevnit.
Příběh na vás vrhá krutost, bolest, lidskou nenávist, zlobu a majetku chtivost tak ohromných rozměrů, že spolu ještě s liknavostí, pohodlností a leností některých postav, vám zapříčiní nevalný pocit kolem žaludku a hlavně pak srdce. Katolická církev se tu odhaluje v plném světle, za dob inkvizice, jednoho z nejhorších výtvorů, kterému kdy dala vzniknout.
Není možné, aby vám jeden z hlavních vypravěčů děje, jménem Kryštof Alois Lautner děkan Šumperský nepřirostl k srdci, stejně jako není možné, aby ve vás postava Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu, nevyvolávala hnus a odpor, za své činy a bezohlednost.
Co se týká historické pravdivosti, mohu tvrdit, mimo jiné taky díky rozhovoru s učiteli, že je neobvykle veliká. Většina událostí a čísel se plně shoduje s historickými záznamy a tak i z tohoto ohledu nemohu jinak, nežli hodnotit nejlépe možně.
Ke konci pouze dodávám, že vám z knihy bude místy běhat mráz po zádech, naskakovat husí kůže, ne-li se hrnouti slzy do očí, zvláště pak, když se dočtete o nemilosrdném využívání tortury…

E_Lan
20. března

Vynikající dílo. Napínavé a děsivé od začátku do konce. Navíc s přednesem pana Rímského, to byla skutečně lahůdka, která knize dodává ještě další dimenzi, kterou bych vlastním čtením nedokázal dosáhnout. Díky za to, není zas tolik skvělých poslechových požitků.

zimela
19. března

Úf, dosud se mi žádná knížka nečetla tak krásně špatně. Krásně ve smyslu hltavě hnusných svinstev (kvůli nim jsem si taky Kladivo půjčoval, že) vůči lidskosti a špatně ve smyslu zoufale svíravé křivdy ubezmocněné nemožností Bobliga ze stránek za vlasy povytáhnout, uříznout mu hlavu, a tu jakožto, dámy sklopí zrak, živý pisoár s mýdlíčkem ve vykloubené sanici přibít do pekla na zeď a věčnost amen.
5 hrozných *****

PS: Ano, je to černobílé, vydírá to city a Kaplický byl, jako každý tklivý spisovatel, úchyl, a šlape neuvěřitelně.

wena
17. března

Bezpráví , beznaděj ale i chamtivost po majetku cizích taková byla temná doba inkvizice. Jak se někdo dostal do spárů inkvizitora už si kat posílal pro dřevo na hranici.
Kniha poutavě popisuje řádění inkvizitora Bobliga v okolí Šumperku. Kde i kněží mu nebyl překážkou. Přihlížení mocných jen podtrhuje těžkou dobu kde byl jen zmar a nemožnost odvolání kamkoliv.
Po přečtení knihy se chci podívat na ty Petrovi kameny už jen pro to co na nich tak mocného Boblig viděl , leč půjdu pěšky kozla ani vydle nemíním kupovat .

Sabinaski
12. března

Na jedné straně úchylný, slizký a odporný inkvizitor Boblig a jeho spojenci, na druhé hodný, spravedlivý a statečný děkan Lautner čelící zlu, nespravedlnosti, stojící si za svým a bojující za dobro… Takových, jako byl Boblig, bylo a je bohužel na světě mnoho. Když si na místo odporných čarodějnických procesů domyslíme cokoliv jiného z dějin, ať už za starověku, války nebo moderních dějin, vždycky se najdou tyto dva typy kandidátů, jeden dobrý, jeden zlý. Nemohu se ubránit té myšlence, ale knihu jsem četla těsně po poslední prezidentské volbě a v nadneseném smyslu se v ní dá i ta kandidatura vidět. Aneb smutná pohádka o tom, kdy si jde zlo za svým a nevysvětlíš jim to. Bohužel.

Richie1
08. března

Byl jsem varován, že kniha není vhodná pro mě. Varování bylo správné - nesnáším nespravedlnost a v této knize, v příběhu inkvizitora Bobliga z Edelstadtu, bylo té nespravedlnosti příliš. Bylo pro mě velmi obtížné číst o bezmoci všech obětí, o bezvýchodnosti jejich situace, když upadli do spárů inkvizice řízené sadistickým a zvráceným Bobligem. Autor vykreslil atmosféru té doby velmi přesvědčivě a dnešní člověk jen žasne, jak tenkrát mohli v takových poměrech poddaní žít. Losinské a šumperské inkviziční procesy patří ale k naší historii stejně, jako třeba husitství nebo národní obrození. Je dobré se umět poučit a k tomu podobné knihy výborně slouží. 85%

Back
05. března

Skvěle napsaná kniha, bohužel podle skutečných událostí, což mne během čtení dostávalo opravdu do varu a pana Bobliga jsem začal upřímně nenávidět.. :D

luckomar
03. března

Kniha je psaná hezky. Je to úplně jiný styl ale mě prostě přišlo, že se v ději nic moc neděje. Stále dokola zajimali ženy a soudili. Měla jsem problém knihu dočíst.