Báječná léta pod psa

kniha od:


Koupit

Satirický a humorně laděný román, který je rodinnou kronikou zachycující období od roku 1962 do gorbačovské perestrojky. Děj se odehrává v Praze a v městečku Sázava. V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti s psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu. Aby obstaral pro rodinu byt, začne otec přistupovat na politické i morální ústupky, k nimž je nucen všemocným stranickým tajemníkem. Po rodinné návštěvě u matčina dávného přítele, nyní čerstvého chartisty Pavla Kohouta, přichází otec o místo zástupce vedoucího obchodní skupiny ve sklárnách, které mu umožňovalo výjezdy do jinak těžko dostupné ciziny. Z kolotoče neustálých ústupků se však nedokáže radikálně vymanit ani po sestupu na post člena závodní stráže. Lidsky se hroutí a začíná se stranit i vlastní rodiny. Zavírá se do kůlny, kde si podomácku vyrábí dokonce svou rakev. K tomu všemu přispívá také Kvido, který zanechává studií na VŠE a rozhodne se plně věnovat literatuře a své osudové lásce Jarušce, se kterou má ve svých dvaceti letech dceru. Otcova úzkost ze života se den ode dne prohlubuje. Sílu, kterou potřebuje, mu dává pouze sovětská perestrojka. Získává víru v lepší budoucnost. Další normalizační linii románu tvoří krátké vstupy, ve kterých je Kvido nakladatelským redaktorem poučován, co je na jeho literárních pokusech přijatelné z hlediska dobové vydavatelské praxe a co nikoliv. Další část knihy pak tvoří epizody o babičce, ortodoxní turistce a vegetariánce. Vkládány jsou i humorné příhody, které lící sexuální dospívání Kvida....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/1220/bajecna-leta-pod-psa-7DL-1220.jpg 42389
Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno · Petrov
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (273)

Kniha Báječná léta pod psa

Přidat komentář
kachnat
22. září

Hezky napsané, dobře se četlo.

Lily101
19. září

Úžasné i napodruhé (poprvéčteno před lety), ovšem odečetla bych půl hvězdičky za “vieweghovost” (=narážky se sexuálním kontextem), leč kniha je hodně vtipná a velice čtivá nejspíš bez ohledu na věk a z tohoto důvodu jí plný počet hvězd udělím.

Moncele
04. září

Pecka! V 90. letech mi některé věci unikly, tak to teď doháním, a tohle se fakt povedlo. Nejsem žádný velký autorův příznivec, s výjimkou Vybíjené jsem četla snad jen nějaké povídky, ale toto dílko se mi moc líbilo. Ve chvíli, kdy to píšu, mám puštěný film a je mi fajn...

niknikita
04. září

Nic lepšího už Michal Viewegh nenapsal a asi ani nenapíše, ale to není podstatné. Báječná léta pod psa je kniha, kterou nejde překonat ani tématicky, ani literárně, takže autorovi patří velký dík.

Taralcielle
28. srpna

Ano, ano, ano. Tohle je typický Viewegh. Spolu s Účastníky zájezdu a Báječnými lety s Klausem patří k mým nejoblíbenějším dílům od něj. Kvido a Paco jsou jména, na která se nezapomíná :) Klasika české literatury. Filmové zpracování se mi taky velmi líbilo.

Delirium
27. srpnaodpad!

Povinná četba k maturitě mi dohodila tuhle knihu. Jediné, co mohu říct je, že jsem skončila po prvních 50 stránkách, protože mě kniha neskonale nudila.
Pravděpodobně neumím ocenit styl autorova humoru, už mi to přijde až příliš vynucené.
(Ne, není to tak, že bych neoceňovala klasiky, právě naopak, každopádně tohle mě vůbec nechytlo, děkuji pěkně.)

Xendrra
15. srpna

Pokracovani se mi libilo o neco vic, autor tak moc netlacil na pilu. Nadruhou stranu, v prvnim dile jeste nebyl tak slizkej.

EvaFialova
11. srpna

Většinou knihy tohohle typu humoru nečtu, avšak tady mi to vůbec nevadilo, bylo ho tak akorát a příjemně to odlehčilo náladu.

„Paco,“ opakoval zkoumavě dědeček Jiří. „Paco nezní to zase tak špatně. Paco.“
„Pacovi. S Pacem,“ řekla Kvidova matka. „Rozhodně se to bude dobře skloňovat.“
„Skloňuje se to stejně jako Kvido,“ řekl dědeček. „To je dobré.“
„Jestli mu vybíráte jméno podle snadnýho skloňování, mohl by se jmenovat třeba Filé,“ řekl Kvido. „To je úplně nesklonné.“

Kniha dobře popisuje komunistickou dobu a problémy v životě normálních lidí s lehkostí a trochou nadhledu. Avšak místy rozhodně neubírá nijak na vážnosti a člověk si moc dobře uvědomuje vliv a sílu komunismu.

Dotkl se zřejmě čehosi citlivého, neboť Kvidova matka zareagovala velmi podrážděně: „Zato ty bojuješ za pravdu v truhlářský dílně!“
„Nebojuju,“ řekl Kvidův otec s povzdechem. „Nikdy jsem nic takového neříkal. Léčím si tam nervy. Nevěřila bys, jak to báječně uklidňuje! Než udělám jednu poličku, nevím o světe.“
„Poličku!“ zvolala Kvidova matka pohrdavě. „Sežeň si LSD. Na svět zapomeneš mnohem rychleji a aspoň to bude mít nějakou formu.“

Přesto, že má autor svůj osobitý styl psaní, četba není nijak náročná, text je humorný, čte se snadno a rychle.

„Když to stihneme ještě tenhle měsíc, může tatínek dostat děťátko k narozeninám,“ usmívala se Jaruška.
„Jenom mě nehoň,“ řekl Kvido. „V nejhorším mu popřejeme dodatečně.“