Dom95
komentáře u knih
První dámská detektivní kancelář
Alexander McCall Smith
Trochu mě mrzí, že ve spoustě případech bylo jasné, jak se celá záležitost bude vyvíjet a jaké bude vyústění.
Jinak se ale četlo úžasně a rád si přečtu další díly této série!
Listopád
Alena Mornštajnová
Podobnou knihu jsem ještě nečetl. A doufám že dlouho nebudu. Ne, že by se mi nelíbila, ale vzbudila ve mně takové emoce, jako třeba film Úsměvy smutných mužů - a o to tak úplně nestojím.
Napsané krásně, čtivě. Příběh úžasný.
Věřím, že podobné příběhy zažívají momentálně lidé v Bělorusku. Opravdu silné čtení. Takové české 1984.
Rosie
Jan Hlubek
Horor pro děti/mladistvé. Perfektně napsané. Dokázal jsem si představit, jak dokáží řádky působit bezpečný strach v dětské dušičce. Nelze nic vytknout.
Spíše bych upozornil na autorovu poetickou duši v nádherné větě: ,,...otřela si slzu z oka, kterou zčistajasna vyronila a která se chystala vydat se na pomalou pouť po tváři."
Na druhou stranu - délka od rozuzlení po konec knihy, včetně nějakého vysvětlení, je tedy opravdu pro nenáročné čtenáře :-D
Ten mizernej Bucky Dent!
David Duchovny
Velice pohodová kniha o znovubudování vztahu otec-syn.
V knize je ale až příliš mnoho odkazů na americkou kulturu (hráči baseballu, američtí spisovatelé, americké filmy/seriály/pořady a herci). Autor tak udává pomyslné hranice, kde bude kniha čtena a zcela pochopena.
Z počátku mi dělalo obrovský problém se začíst, ale kniha naštěstí od druhé třetiny dostane takový spát, že jsem přečetl zbytek na jeden zátah.
Byl bych moc rád, kdyby byl podle knihy natočen film (autor na konci knihy udává, že prvotně psal knihu jako scénář a nechybělo mnoho k jeho zfilmování).
Krysař
Viktor Dyk
Tuhle klasiku mám moc rád a rád se k ní vracím.
"Jsem na místě, kde cítím krysy. Domníváte se, že není už v Hameln krys. Klamete se. Jsou zde a tuším nedaleko."
...
"Řeka dává vše: rybáři ryby, tělu čistotu, duši klid."
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Krásná kniha, pobrečel jsem si.
Začátek skvělý, kdy se představuje potrhlá babička. Bohužel jsem se cca v polovině knihy přistihl, že již chci konec knihy. Poslední třetina knihy se ale opět krásně rozjela a hltal jsem ji plnými doušky. Určitě doporučuji a těším se, až si přečtu další Backmanovy knihy.
Muž, který chtěl být šťastný
Laurent Gounelle
Více mi seděla kniha Den, kdy jsem se naučil žít - v té rozdává moudra hrdinova teta. A hlavní děj má zápletku. Tato kniha "pouze" předává moudra Balijského léčitele a chybí příběh.
Tancuj, tancuj, tancuj
Haruki Murakami
Na této knize (6. autorův román) je krásně vidět, jak se Murakami jako spisovatel vyvíjí. Oproti knize HON NA OVCI (3. autorův román) je vidět posun kupředu. Není zde tolik hluchých míst a ačkoliv je zde stále mnoho pasáží, které knihu zásadním způsobem neovlivní, je těchto míst o dost méně, než právě v HnO. Tento román je označovaný jako uzavření tetralogie, ale nemohu si pomoci, hlavní hrdina se oproti tomu ze 3.dílu změnil. Nechci říci vyvinul. Pokud by zde nebyly shodná jména a poukázání na minulost, ani by mě nenapadlo že je tato kniha pokračováním HnO.
Obrovské dík patří panu Jurkovičovi, za dokonalý překlad! Doufám, že nás nenechá dlouho čekat a přeloží nám i první a druhý díl celé tetralogie.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Dokonalé, nelze nic vytknout. Poslouchal jsem jako audioknihu a pouze "za volantem". Věřím, že většina témat pana Ebena napadla opravdu při řízení. Sám mnohdy také v autě přemýšlím nad věcmi, které by mě za "běžného provozu" vůbec nenapadly.
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Krásná kniha! Dává nám nahlédnout do mysli dětí, které si v sobě nesou nálepku "JINÝ". V dnešní době, kdy nám televize (převážně reklamy) ukazují jen to označované za "KRÁSNÉ", je důležité si připomenout, že svět není dokonalý. Že naprostá většina si v sobě nese něco "DIVNÉHO" a musí s tím bojovat. Soudružnost a dělání věcí SPOLU - díky těmto věcem děti na svou odlišnost nemyslí a tato kniha je krásným důkazem, že každý člověk (a děti převážně) potřebují nějakého parťáka, ačkoliv si mnohdy myslí, že jsou na celý svět sami.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Nádherná kniha. Velice silná. Četl jsem již k maturitě a dnes oprášil. Dvě věty se mě však dotkly:
1. V poschodí nad Petrovou hlavou chorobně vzrušené, stále sem tam přecházející kroky starého souseda, který již mnoho měsíců očekával návrat nezvěstného syna.
2. Radost snadno zapomíná na minulé hrůzy.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Od Nesba jsem četl jen několik knih, ale vždy mě dokázaly vtáhnout do děje takovým způsobem, že jsem knihu musel číst dál a dál. Tato kniha není výjimkou. V knize není snad jediné hluché místo. Krásně do sebe vše zapadá a nakonec i překvapí. Sice jsem v příběhu našel jednu nedokonalost, ale to můj celkový dojem z knížky nezměnilo. Plný počet!
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Krásně popsané úvahy a myšlenkové pochody mladíka, který má svůj názor. A to na všechno. Ve své práci se stýkám se spoustou takových. Knize v podstatě nic nechybělo, a přesto mi při čtení něco chybělo. Dle mnoha mnoha filmů se tato kniha řadí do povinné četby v USA. Za sebe ale mohu říci, že ačkoliv je kniha psána z pohledu mladíka (16 let), její pravé sdělení člověk pochopí až mnohem později.
Den, kdy jsem se naučil žít
Laurent Gounelle
Tak tahle kniha mě neskutečně bavila. Přečtena jedním dechem. Rozhovory s tetou Margie byly úžasné. Říká spoustu věcí, které jsou nad slunce jasné, ale nám se dnešní dobou tak odcizily, že nás nenapadnou. Několikrát se mi stalo, že jsem v těchto dialozích objevil narážky jak na sebe, tak na své nejbližší. Nemohu dát méně, než 5*. Těším se na další autorův počin (již zarezervován v knihkupectví :-) )
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Tak napodruhé již dočteno. První polovina knihy se četla úžasně, poté jsem se začal ztrácet v postavách (dost podobná i stejná jména). Z toho důvodu jsem napoprvé knihu nedočetl. Při druhém čtení jsem si udělal malý tahák, kdy jsem si na papír (papíry!) psal rodokmen a díky tomu i knihu dočetl. 1* ubírám právě za tento chaos, kdy jsem se nedokázal zorientovat, o kom právě čtu. Jinak je ale kniha úžasná s nádherným příběhem.
Hon na ovci
Haruki Murakami
Úžasné! Na to, že je to Murakamiho prvotina, tak je krásně vidět, že zůstal věrný svému "stylu", který je tak patrný již v této knize (tuto knihu jsem četl až v roce 2016, ostatní již dříve). Nelze opomenout úžasný překlad Tomáše Jurkoviče! Musím však 1* ubrat. Norské dřevo, Na jih od hranic,..., Komturova smrt - v těchto knihách je vidět, že je autor již ve svém živlu.
Žert
Milan Kundera
Čirou náhodou jsem sáhl po Kunderovi a jsem moc rád, že jsem tak udělal. Knížka mi přijde dost nadčasová (co se stalo hlavnímu hrdinovi na VŠ v roce +-1951 by se klidně mohlo stát i v roce 1989 (kniha byla napsaná v roce 1965). Kdo s čím zachází, tím také schází...
Duna
Frank Herbert
Perfektní. Jen se několikrát dost přeskočilo v ději. Přitom by se dalo krásně rozepsat. Jinak mě překvapil rychlý konec, kdy je spousta děje nahuštěna na posledních 100 stran. Těším se na film.
Když se zvěrolékař ožení
James Herriot (p)
Krásně, lidsky, vtipně, rozumně a bez obtížných vědeckých slov podán příběh začínajícího zvěrolékaře. Velmi oceňuji, že autor několikrát zmínil válku a své působení v ní, ale vždy odkázal na fakt, že toto je kniha o jeho počátcích práce veterináře a o válce bude psát jindy a jinde. Plný počet!