Babička pozdravuje a omlouvá se

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/234566/babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-Jc5-234566.jpg 4.21077
Orig. název:

Min mormor hälsar och säger förlåt (2013)

Žánr:
Romány, Pro děti a mládež
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (336)

Kniha Babička pozdravuje a omlouvá se

Přidat komentář
david9690
včera

Frederik prostě umí. Mám rád všechny jeho knihy a tahle rozhodně nezklamala. Má neuvěřitelně dobrý styl psaní, je to takové krasosmutnění a moc se mi líbilo, jak babička nachystala pro Elsu to dobrodružství, aby sama pochopila souvislosti a vztahy s jednotlivými lidmi v okolí. Babička byla prostě borka a fakt ji obdivuji. Za mě top kniha, ale to jsou bohužel nebo spíš bohudík všechny autorovy knížky.

Malina169
10. února

Velmi zajímavě psáno. Moc se mi líbila a zhltla jsem ji dost rychle. Vystřídaly se při čtení emoce všeho druhu. Doporučuji :-)

HankaJóga
07. února

Velmi zajímavě napsaná knížka. Místy jsem si připadala jako malá holčička, která plní babičiny úkoly a rozplétá pohádkové příběhy a propojuje jejich postavy se skutečnými sousedy, tak mě pan Backman vtáhl do děje. Opravdu příjemné čtení a autor se zařadil mezi mé oblíbené.

OndřejMergl
03. února

Ani nevím, kolikrát jsem musel zastavit čtení a rozdýchávat, abych při čtení ve vlaku neronil slzy na celé kupé, každopádně pokud jste někdy měli svéráznou či střelenou babičku, bude se vám kniha líbit dvojnásob.

Mě ovšem zdržovala celá pohádková linka, ve které sice trefně babička popisovala skrze pohádky skutečný svět, ale pak jsme to měli obratem podruhé, když si to inteligentní vnučka převedla při svém pátrání v hlavě.

Ostatní knihy od Backmana mě sice zasáhly více, ovšem ani tahle nezavdá příležitost k tomu, abych přestal autora dospělejším čtenářům doporučovat, byť bylo tak nějak od začátku jasné, jak se to celé propojí.

vendula7992
26. ledna

Nečtěte pokud:
- čekáte 100% zábavnou knihu
- máte sklony k závislosti na dobrém příběhu
- jste měli babičku, kterou jste milovali

Určitě čtěte pokud:
- se rádi necháte unášet příběhem, který přináší dějové zvraty a překvapení
- během čtení rádi měníte názor na postavy v knize
- máte/měli jste babičku, kterou jste milovali

Borek9
25. ledna

Na jednu hvězdičku, odpad, to není. Vydržel jsem do třetí kapitoly, kdy bába řídí koleny auto s pi... na kapotě a volantu (Renault) bez papírů s vnučkou uvnitř....Snad se aspoň další knihy přiblíží prvotině Muž jménem Ove, jinak nevím...Posloucháno jako audiokniha, chvála za přednes paní Valerii Zawadské.

kamibe
23. ledna

Za tip na tuto knihu vděčím kamarádce z oslavy mých narozenin, když jsem zjišťovala, co kdo zrovna čte a jestli něco doporučí. Příběh jsem vnímala víc než jako odpočinkovou četbu. Pro mne to byla hloubková sonda do propletence mezilidských vztahů. Také o tom, jak ošidné je hodnotit něco nebo někoho podle povrchního zdání. Bylo to o životě, který umí být krásný i strašný zároveň, o těžkém smiřování se smrtí nejbližších bytostí a o jinakosti, s níž se možná potýká ledaskdo z nás čtenářů také. V průběhu čtení jsem o příběhu vyprávěla přátelům a od jednoho jsem se dozvěděla, že autor napsal i knihu o Brit-Marii a tu ať si teď určitě přečtu taky. Tak se mám na co těšit. A taky na Oveho se těším. Autorův styl mi výborně vyhovuje. Od začátku to byla napínavě podaná skládanka, na jejímž konci zúročil každý z dílků. Oceňuji také to, že jsem se při čtení mnohokrát nahlas smála. Někomu se možná může zdát tak malá holčička možná chytrá až příliš a také docela přidrzlá a někdy i vtíravá až neomalená, jenže ono zároveň lze dobře vnímat, že si jde rovně za svým, neuhýbá a nechce, aby uhýbal ani druhý. Měla jsem velké pochopení pro jejího tatínka a líbil se mi nápad s dózou na slova.
Až později jsem si všimla, že je tato kniha určena dětem a mládeži. Nad tím tedy hodně váhám. Nemyslím si totiž, že když je příběh o dítěti, musí být hned kniha takto zařazena.

Veruci
09. ledna

Po knize Muž jménem Ove jsem sáhla po dalším titulu od tohoto autora a opět do byla dobrá volba. Dojemný příběh o ohromné lásce, lidských chybách a odpouštění. Vždycky se najde něco, zač bychom se měli omluvit. I když si myslíme opak.

flanky
04. ledna

První věc ke knize - je to Backman a tohohle autor mám strašně rád. Proto jsem se poměrně dlouho s touto knihou trápil, resp. hodně na Backmana kolísala v poměru - skvělý X usínám. Nicméně závěr vše převážil a já věděl, že se vyplatilo vydržet až do konce. Perfektní vrchol knihy, která tak z průměrného scénáře vystoupala hodně vysoko (nebojím se říct, že právě závěr knihy tuto knihu zachraňuje).

JEDEN TIP PRO ČTENÁŘE: Doporučuji si nejprve přečíst tuto knihu a až poté knihu Tady byla Britt-Marie. Jednak proto, že chronologicky by to tak mělo hodně mírně na sebe navazovat, jednak proto, že až v druhé knize pochopíte, co byla Britt-Marie skutečně zač. Já jsem z neznalosti volil opačné pořadí a neužil jsem si tuto knihu tolik, neboť tu "příšernou" Britt-Marii jsem znal už z úplně jiného pohledu.

Krchnaida
30.12.2018

Asi po 3 letech nečtení jsem tuto knihu zvolila jako první na "rozjezd". Moc se mi líbil vztah babičky s Elsou. Takové odpočinkové čtení.

Eva73
28.12.2018

Krásná ❤

ankaras
21.12.2018

Je to krásná procítěná knížka, nic takového jsem ještě nečetla, co se týká stylu. Jenom tedy jako pejskař jsem si chytala hlavu celou dobu. Chudák Wors :), takový jídelníček.... :)

takana
08.12.2018

Odpočinkové čtení

martin7848
28.11.2018

Knížka je jako křížovka. Ze začátku vnímáte sem tam nějaké to slovo (v tomto případě postavu v knize a její osud) a jak postupně začínáte doplňovat slova okolo (poznáváte je víc a víc) začíná se vám tvořit celkový obrázek i s tajenkou (a tou je to, jak to celé krásně do sebe zapadá). Za mě další skvělý počin pana Backmana. Přiznávám, že se z něj stal můj oblíbený autor. A pokud jste předtím četli Britt-Marrie jako já, tak už se i při čtení Babičky budete dívat na zde vystupující postavy trochu jinak (tedy dost jinak...:-))

tomik2132
24.11.2018

Velmi emotivní knížka. Nádherná knížka o vztazích v rodině, o vnučky a babičky, o dcery a matky.

Veva
23.11.2018

Docela příjemné čtení.

1v8na
20.11.2018

Čtení jsou prokládala poslechem audioknihy, kterou čte Valerie Zawadská. To mi čtení velmi zpříjemnilo.
Příběh je vtipný, emotivní, citlivý, zábavný, zároveň však smutný a s hlubokými myšlenkami. Elsa je sympatická, na svůj věk velmi zvědavá a sečtělá a znalá cizích slov. Hodně se mi líbilo propojení fantazie s realitou. Pohádky, které babička vymýšlela, jsou inspirovány skutečností. Kniha je velmi čtivá. Čtivost knihy podporují krátké kapitoly.
Rozhodně si od Fredrika přečtu nějakou z jeho dalších knih.
P.S. zajímal by mě příběh Britt-Marie, která z této knize byla jednou z postav.

Ilonidas
13.11.2018

Opravdu nádherná kniha. :)
Je tam vše, co od takové knihy očekávat. Humor, napětí, dobrodružství, láska, zvrat, tvrdá realita, smutek, bolest.
Přiznám se, že někdy jsem měla problémy vstřebat Elsinu náturu, nicméně po uvědomění si, že je to přece jenom dítě ( i když velmi inteligentní), to bylo lepší :).
Líbí se mi, jak se postupně odtajňují osoby žijící v jednom domě a zároveň, jak autor dokázal tuto realitu převézt do světa fantazie. Do světa pohádek.
Bylo to pro mě zas něco jiného a jsem fakt ráda, že jsem po knížce sáhla. Těším se na další autorova díla.

Kiki_
07.11.2018

Pozor spoiler! A teď už je to váš problém.


Zajímavý nápad, propojení světů a hlavně osobnost babičky, jen pro mě trochu nečtivé zpracování, trošku víc. Říkala jsem si, proč má kniha tak nízké hodnocení (měla v době, kdy jsem ji začala číst).
Několikrát jsem si připadala jako, kdybych četla Třeštíkovou a trochu jsem se ztrácela ve vztazích, v tom jak se všichni znají, kdo ke komu patří, jak se poznali, kdo co ví...
Ale s knížkou jsem to nevzdala a občas to něco zachránilo:
Dospělí jsou obecně vzato lidi a lidi jsou obecně vzato pitomci. A člověk by se měl snažit žít tak, aby se na téhle pomyslné stupnici co nejvíce přiblížil k pólu neblbců.

Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán.

A mohlo to skončit mnohem dřív.

Měňavka
06.11.2018

Nemám slov! Pro mne pan Backman = láska na celý život!
Netrpělivé čekání na další knihu!
Nadšení při nakupování!
Touha, aby nikdy nebyl konec poslední kapitoly :)

Aliii
05.11.2018

F.Backman mě opět nezklamal - i jeho druhá kniha mě dokázala vtáhnout do příběhu, rozesmát, rozesmutnit, dojmout, poučit, donutit k zamyšlení a čtení si stoprocentně užít. V knížce je plno krásných myšlenek a autora obdivuji i za jeho citlivý vhled do dětstkého světa.

zupri
02.11.2018

Po letech jsem sáhla opět po této knížce. Pro mě je to NEJVÍC! Velmi emotivní nádherná knížka.

Toffee
27.10.2018

Mile dojemné. Osmiletá "jiná" Elsa a její nádherně praštěná, přitom moudrá babička, úžasný pohádkový svět Miamas jehož prostřednictvím se Elsa učí zvládat ten reálný, v pohádkových příbězích a postavách postupně odhaluje lidi ve svém okolí, jejich traumata. Ne každý je takový, jak se může jevit při povrchním pohledu, a z nejděsivější Příšery se může vyklubat nejvěrnější přítel.

"Miamas i všechna ostatní království v pohádkové říši jsou opravdová, mnohem skutečnější než skutečný svět, "ve kterým je každej druhej ekonom, napájí se bezlaktózovým mlíkem a vůbec". Babičce život v opravdovém světě nevyhovuje. Má totiž moc pravidel - a ta jí nejdou. Podvádí při hraní monopolů, řídí Renaulta v pruhu pro autobusy, z Ikey odnáší domů žluté tašky, na letišti u zavazadlového pásu nikdy nestojí za bezpečnostním pruhem a dveře na záchod nechává dokořán. To jsou jasné důkazy, že babička nemá dostatek soudnosti."

"Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu."

"...stejně marné, jako přesvědčovat někoho, kdo si hladí zaječí pacičku, že kdyby opravdu nosila štěstí, rozhodně by se nikdy neoddělila od zajíce."

genie
25.10.2018

Backman zůstává mým oblíbeným spisovatelem, ale Babička, Elsa a jejich Miamas mě moc neoslovily ….

pavčape
19.10.2018

Tak tahle knížka mě vůbec neoslovila. Nevím, možná jsem ji jen nepochopila, ale nemohla jsem se do knížky začíst. Ke konci jsem už kapitoly přeskakovala, jen abych to měla za sebou. Možná snad v jiné době, teď ale nebyla tou pravou četbou pro mě. Ove super, naladil mě, ale Babičku jsem prostě nedala.

meluzena
19.10.2018

Vtipné a zároveň neskutečně moudré. Fredrik Backman nám naservíroval výbornou knihu a mistrně do ní propašoval dvě velikánská poselství:

1. To, jak vnímáme konkrétního člověka TEĎ, je jen zlomek pravdy.
Pokud poznáme cestu, která ho sem dovedla, náš pohled rázem může být (a bude!) výrazně jiný. Sedí to na Babiznu, Příšeru i Ochlastu.
(i na babičku).

2. Vyprávění pohádkových příběhů je báječný způsob, jak bystrému člověku něco zásadního sdělit („chytrému napověz…“).

Možná už jsme díky své civilizovanosti zapomněli, že to, čemu říkáme pohádky, byly původně metaforické příběhy, na nichž se posluchači měli postupně učit, jak to na světě chodí. Nemyslím uhlazené pohádky B.Němcové, ale všechny ty drsné a syrové příběhy, které posbíral třeba K.J.Erben - kde vše bylo symbolické a bystrý čtenář měl rozklíčovat jednotlivé symboly a metafory a aplikovat je v reálných situacích.
Přesně jako to dělala Elsa.

Řeč totiž není jen o tzv. pohádkách. Nebo si snad nezkontrolujete svoje záležitosti když se dozvíte ve zprávách o nějakém podvodníkovi? Nebudete opatrnější na dovolené, když se dozvíte o konkrétních lidech, které napadl žralok, dostali úplavici ze závadné vody nebo se dostali do potíží, protože si vyfotili co neměli?
Ono totiž není zapotřebí, aby každý jedinec znovu objevoval trakař, ani aby udělal všechny myslitelné chyby proto, aby se poučil. A k tomu slouží příběhy. O reálných lidech, o princeznách, dracích a worsech. (Protože jak jinak připravit dítě (Elsu) na drsnou realitu? Babička v tom byla nepřekonatelná a Elsu připravila skvěle.)

Ano, Elsa často vystupuje nikoli jako skoro osmiletá. Jenže není to taky jen metafora o tom, jak Elsa opustí sladkou nevědomost dětství a „dospěje“, protože je odhodlaná postavit se stínům? Vždyť někteří lidé jsou malými Elsami i v dospělém věku, protože takovou odvahu nikdy nesebrali.
Asi nečetli ty správné příběhy.
--------------
„Pouze odlišný lidi maj schopnost změnit svět, nikdo normální ještě nezměnil ani prd,“ říkávala babička.
--------------
„Je to složité,“ řekne máma.
To dělá pořád. Mluví jako Facebook.
„Všechno je složité, dokud ti to někdo nevysvětlí,“ odsekne naštvaně Elsa.
--------------
„Táta je na tanec mimořádně nešikovný. Vypadá při tom jako medvěd vzpřímený na zadních, který právě zjistit, že od pasu dolů spí.“

Terisek99
17.10.2018

Kniha se mi moc nelíbila nebyl to můj šálek čaje.

vendy246
17.10.2018

Události popsané pohledem malého dítěte, kdyby mělo sdělovací schopnosti spisovatele. Krásná knížka o vztahu vnučky a babičky, dcery a matky, rozvedených rodičů a dítěte. O osudech lidí žijících v jednom domě. Dojatá k slzám, nejen proto, že jsem taky měla babičku...

SakuraLuci
16.10.2018

Nejsem zrovna milovník fantastických příběhů, ale nakonec se mi knížka moc líbila. Rukopis Fredrika se nezapře, příběh pohladil na duši i na srdci a také mi ukápla slza. Vlastně jako vždy u knih tohoto autora. Doporučuji

rebellda
10.10.2018

Stejně jako ostatním, i mě dělalo problém se začíst. Dlouho. Knížka je hodně protkaná pohádkovým světem, což mi moc nevyhovovalo, ale jakmile si člověk zvykne a přejde prvních cca 40 stran, polapí ho a nepustí. Něco jako Muž jménem Ove - rozpláče, pobaví, potěší, donutí k zamyšlení. Nádherné, dojemné (i když Cimrmanovský konec, kde je vidět, kdo všechno je se všema příbuzný... ale co, jak říkala Elsa, je to holt pohádka :)))