Babička pozdravuje a omlouvá se

Babička pozdravuje a omlouvá se https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234566/bmid_babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-23s-234566.jpg 4 1983 550

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Host
Originální název:

Min mormor hälsar och säger förlåt , 2013


více info...

Andulino
Andulino
11.03.2024 4 z 5

(SPOILER) Jak moc jsem se na dalšího Backmana těšila. A jaké bylo moje zklamání, když jsem zpočátku nebyla vůbec nadšená! Příběhy z Miamasu mě jaksi nudily, nedocházelo mi, jak souvisí s hlavním příběhem. Když jsem se dozvěděla, jak to je s názvy jednotlivých království, byla jsem dojatá. A při poznávání jednotlivých obyvatelů domu jakbysmet. Každý z nich má svůj životní příběh, svoje trápení, svoje důvody, proč je takový, jaký je. A ač někteří uživatelé psali, že postavy nejsou uvěřitelné (Ředitel školy tolerující šikanu? Terapeutka, která nedokáže vyhledat pomoc? Babička, která vnučku uvrhne do nebezpečí?), já věřím tomu, že právě tyhle paradoxy, přehlížení a nelogické chování jsou to, co mezi lidmi vždycky bylo, je a bude. Elsu jsem si oblíbila, k šikaně stačí málo, jedna jediná věc, na kterou někdo upozorní a která se obecně nelíbí, a stanete se kořistí, stejně jako Elsa. Její smutek po odchodu babičky byl tak bolestivý, obzvlášť když jsem si v takové situaci představila samu sebe, představa mě drásala dokonce i v mém dospělém věku, natož v sedmi letech. Dojalo mě i zlomené srdce Elsy kvůli worsovi, ač samozřejmě celá postava worse byla velmi tajemná a nebylo jasné, kde se vzal, kde bydlel, komu patřil a jak moc mystický/obyčejný byl. Ano, Ove byl pro mě silnějším příběhem. To však nic nemění na tom, že tak jako tak jsem v knize opět našla spoustu moudrosti a laskavosti a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.

Kaaacik
Kaaacik
02.03.2024 5 z 5

Tohle bylo krásný !!!! Oveho jsem si zamilovala - Britt Marii taky - oba krásné lidské příběhy a bála jsem se, ze už se Backman bude opakovat, ale není to tak - tohle bylo tak krásné podání života detskym světem a fantazii - těším se už teď na další jeho díla !!!


Gilnien
Gilnien
03.02.2024 4 z 5

Nejdřív mě to moc nebavilo, zbytečně velkou část knihy tvořily příběhy Miamasu, které sice mají v kontextu své velké místo, ale zestručnit je by ničemu nevadilo. Na konci moc smutné a moc hluboké.

tralaláček
tralaláček
24.01.2024 2 z 5

"V něco věřit musíš, jinak se můžeš rovnou na všechno vykvajznout."

borufka
borufka
05.01.2024 5 z 5

Nezbývá než uznale zatleskat, jak se dají velmi důležité věci v životě lidském podat vtipně, pochopitelně a tak nějak udržitelně. A body navíc za postupnou gradaci, jak Elsa postupně rozplétá a zase zaplétá, co že jsou jednotliví obyvatelé domu vlastně zač.

keselylenka
keselylenka
31.12.2023 3 z 5

Pro mě byla Babička po Brit-Marie a Ovem nejslabší. Bohužel. Tak nějak jsem se nemohla začíst a chytit. Možná už jsem prostě jen nudný dospělý a duše dětí mi uniká.

Tesset
Tesset
02.12.2023 3 z 5

Za mě spíše slabší, hlavně oproti Ovemu. Jak už je u Backmana zvykem, v knize se probírají hluboká témata, i když občas dost svéráznou formou - to chválím. Bohužel jsem si Elsu ani její babičku neoblíbila, i když to obě neměly lehké, soucítit mi s nimi nešlo a obě se chovaly dost na pováženou. Škoda, ani vážnější témata a vysvětlení to nespravily.

JFK117
JFK117
08.11.2023 3 z 5

Kdyby to byla první kniha od Backamana, asi bych se začátkem neprokousala. Ale po první třetině jsem byla ráda, že jsem to nevzdala. Svět v jednom domě a šance poznat lidi, kteří pomůžou až odejdou ti, kteří nás měli rádi. Zlaté babičky, pokud je člověk vnímavý jako Elsa a dá se jimi vést.
Až budu mít psa, bude se jmenovat Wors.
"všechno je složité, dokud ti to někdo nevysvetlí."
"kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal nestvůrou."

Martica
Martica
29.09.2023 2 z 5

(SPOILER) Jsem velice zklamaná. Celá Říše před procitnutím pro mě byla k uzoufání nudná a ke čtení oněch pasáží jsem se donutila jedině v naději, že pohádkové vyprávění bude mít nějaký stěžejní význam pro reálný příběh. Dlužno dodat, že nakonec ani moc nemělo. Celé to na sebe bylo našroubované tak uměle, až mi to kroutilo palci u nohou. A ten reálný příběh? Moc reálný vlastně ani nebyl, protože jediné uvěřitelně popsané postavy jsou Alf a chlapec se syndromem. Zbytek lidí jsou prostě karikatury. Příhody k neuvěření. Babička, jeden den schopná přelézt plot do ZOO, druhý den umírá na pokročilou rakovinu? Babička, která svou vnučku miluje nade vše, je schopná zaúkolovat ji po smrti tak, až ji ohrozí na životě? Babička superhrdinka, zachraňující životy a nemající strach říct na plnou pusu i nelichotivé pravdy, se nedokáže lidem omluvit do očí nebo poslat omluvné dopisy přes notáře? Děvče, které sežralo všechnu moudrost světa, neví, čím se krmí pes? Bývalý voják, který bez problémů vyslídí ve válce nepřítele a který má jistě spoustu konexí, několik let není schopný najít svou vlastní rodinu? Psycholožka, která si neumí zajít za odborníkem? Ředitel školy, který omlouvá šikanu? Jako by Backman zkoušel, co všechno mu po úspěchu s Ovem u jeho čtenářů projde.

Vendis
Vendis
23.09.2023

Mam rada Backmana čím dál víc. Jeho humor je skvělý. Vsechny knížky co jsem od nej četla (zatim asi 4) byly skvělé a hlavní hrdiny nešlo nemilovat, i kdyz to byli podivíni a morousové.
Babičku s takovou fantazií bych brala taky, treba budu jednou aspon trochu taková, i kdyz pochybuju ze bych byla až tak volnomyšlenkářská :D

Doubravka1975
Doubravka1975
13.08.2023 5 z 5

Je těžké být rozumný, když se jedná o smrt. Je těžké nechat své milované odejít...
Nakonec úplně SUPER, ale byl to tentokrát boj. Těžké čtení, celé pomotané. Začátek, no až hodně za půlku úplně nesmyslný, nemohla jsem se vůbec začíst, ztrácela se v ději a v té říši pohádek a fantazie. Ale nakonec to do sebe všechno zapadlo a vyklubal se z toho úžasný pohádkově - reálný nebo možná reálně - pohádkový příběh ze života sedmileté skoro osmileté Elsy a její babičky a ostatních.
Doporučuji!!!
Protože každý sedmiletý dítě si zaslouží superhrdiny. A komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu:):):)
PS: akorát ten Přítel, tam mi to pořád drhne ( žil v bytě sám ? a pak jak to dával, ve sklepě v kóji, v kufru auta, jídlo atd...

bumble
bumble
05.08.2023 4 z 5

Velice příjemné a uklidňující čtení z pohledu sedmileté holčičky. Její zvědavost, jinakost, radost i smutek. V knize se dostáváme do dětských let, kdy všechno vnímáme po svém a na všechno máme tisíc otázek.
Myslím, že určitě není špatné, jednou za čas vypnout a zavzpomínat, jaké to bylo, když nám bylo právě třeba sedm. Kdy pohádky byly víc, než později v dospělosti.
Moc hezky napsané a vřele doporučuji jako relax v dnešní uspěchané době.

Pengi
Pengi
05.07.2023 3 z 5

Velké zklamání. Muž jménem Ove byl super, látka nasazena velmi vysoko. Toto je neco úplně jiného a me to vůbec neoslovilo.

sgjoli
sgjoli
14.05.2023 4 z 5

Poté, co jsem velmi nedávno doposlouchala Oveho, jsem si do uší vzala dalšího Backmana, tentokrát Babičku. Byť hodnotím vcelku vysoko, musím říct, že v porovnání s dalšími Backmanovými knihami, které jsem četla/poslouchala, je tohle pro mne lehounce slabší. Ale pořád určitě hodné pozornosti.
Neuvěřitelně mne bavila postava babičky, která sice z určitého úhlu pohledu uměla vyvolávat v životě postav pěkný chaos, ale zároveň je to někdo, koho bych vlastně ve svém životě chtěla mít. Žena, která se ničeho nebojí, do všeho jde s vervou a naplno, nebojí se myslet nekonvenčně - ne jen v zavedených bezpečných mantinelech všedního světa. A hlavně - má obrovský smysl pro fantazii. Její život, byť plný překážek a nástrah, je plnohodnotný a barevný.
Co se mi na Backmanově tvorbě líbí, je to, jak postupně dokáže čtenářům zobrazovat jednu věci - a to, že každý člověk má nějaký příběh a že nelze knikoho soudit na první dobrou jen na základě prvního dojmu. Každý si v sobě něco nese, co ho formovalo a udělalo z něj to, čím ten člověk je dnes. A i když potkáte někoho, s kým si třeba úplně nesednete, nemusí to hned být špatný člověk. Nesuď knihu podle obalu.
Je to případ i této knihy. Na začátku potkáváte řadu postav, kdy některé vám jsou blízké hned, zatímco některé byste nejradši přetáhli pánvičkou po hlavě kvůli tomu, jak se chovají. Ale čím víc se blížíte konci, tím víc začínáte ty postavy postupně chápat a aspoň trochu víc být k nim soucitní. To se autorovi prostě daří hrozně dobře vykreslovat.
Proč hodnotím o hvězdu méně, než jsem hodnotila knihy "Muž jménem Ove" a "Úzkosti a jejich lidé"? Asi to pro mne nemělo tak velký přesah, jak jsem čekala. Nezasáhlo mne to tolik, jako ty dvě dříve zmíněné knihy. A taky mi tam trochu chybělo vysvětlení, v čem přesně je holčička Elsa tak moc jiná a zvláštní, než "jen" že je na svůj věk nadprůměrně inteligentní. Nevím, možná to bylo pro ostatní čtenáře pochopitelné z kontextu knihy, ale já to asi úplně nepochopila.
Jinak knihu jsem poslouchala jako audio, namluvila Valérie Zawadská, jejíž interpretace mne velmi bavila. Knihu samotnou pak určitě mohu doporučit.

Hebrey
Hebrey
07.05.2023 4 z 5

Nedávno jsem od Backmana přečetla Úzkosti a jejich lidé a ty mě nadchly natolik, že jsem vlastně díky nim sáhla v knihkupectví po další autorově knize. Tady autor zabrousil trochu do fantasy, i když příběh fantasy vlastně vůbec není - no, asi typický Backman, kousek ode všeho, co se k sobě zdánlivě skoro nehodí, ale setkané dohromady tak, že to tvoří mistrovsou mozaiku.
Přeto mi přišlo, že se začátek přeci jen trochu víc táhnul, než se začalo opravdu něco dít. Konec byl zase naopak trochu moc dramatický až drastický. Zkrátka, krásná kniha, autor nezklamal, ale na pět hvězd to u mě není.

posvicmichal
posvicmichal
20.04.2023 5 z 5

Backmanův styl psaní nemusí sednout každému. Poměrně jednoduché charakteristiky a definování postav pomocí několika málo neustále zmiňovaných vlastností mi většinou vadí, ale u něj z nějakého důvodu ne. Babička je ve spoustě věcech podobná jako jeho další knihy - nikdo není černobílý, každý má své démony a každého nějak ovlivňují. A my bychom neměli lidi tak snadno odsuzovat, aniž bychom tyhle démony znali. O tom podle mě tahle kniha je, je o lidech, ne o tom trochu bláznivém příběhu, ale o tom, jak je snadné odsoudit člověka, když ho známe jen z jedné strany. A v tom je krása té knížky. V tom, jak často se vám mění názory na jednotlivé postavy, protože poznáváte jejich příběh z nových a nových úhlů.

sarkaditt
sarkaditt
11.04.2023 5 z 5

Moc hezká oddechovka, líbilo se mi. Pravda, že po Medvědíně jsem neměla moc očekávání a vyplatilo se :)

Marla
Marla
10.04.2023 5 z 5

Každý dítě/nejen sedmiletý/si zaslouží superhrdiny. A komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu.
Život je složitý i snadný zároveň.
Tohle je zvláštní knížka. Veselá i dojemná, drsná i něžná zároveň.
A ano, všechny pohádky by měly mít dobrý konec .

jitka3027
jitka3027
07.04.2023 3 z 5

Měla jsem velká očekávání, což byla asi chyba, přišlo zklamání. Zpočátku příliš rozvláčné, občas nesrozumitelné. Ke konci jsem se dopracovala jen z povinnosti a konec konečně začal dávat smysl.
Své čtenáře si knížka ale určitě najde...

bookfan
bookfan
25.03.2023 2 z 5

(SPOILER) Velké zklamání! Muž jménem Ove hrál na city, ale bylo to příjemné čtení, vtipné i smutné. Zde mi nesedlo skoro nic a na str. 305 jsem četbu vzdala a jen tu a tam nahlédla, jak autor příběh zakončil. Knížka působí jako snaha zúročit úspěch "Oveho" a jako "óda na všeobecný bordel". A co konkrétně mi vadilo nejvíc? Protivná babička co vytváří chaos, podobně protivná "výjimečná" vnučka Elsa, klišéovité a prvoplánovité ostatní postavy hrající na city, pro mě naprosto nepřehledný pohádkový svět mohutně prorůstající celý děj a opakující se obraty typu "dóza s dřímánky". Nejvíc mě naštvalo pojetí postavy psa, starého chudáka krmeného pro psy toxickou čokoládou, drženého v prázdném bytě/sklepní kóji/renaultu a nevenčeného, přičemž toto vše nebylo ani náznakem považováno za týrání, ale naopak za projevy přízně! Panebože... psa jsem nikdy sice neměla, ale toto mě fakt vytáčelo. A ve finále ho zabije magor kudlou. To fakt nechceš. Ještě že jsem měla knížku jen půjčenou z knihovny.

Štítky knihy

přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypy

Autorovy další knížky

Fredrik Backman
švédská, 1981
2014  92%Muž jménem Ove
2017  89%Medvědín
2020  87%Úzkosti a jejich lidé
2015  84%Babička pozdravuje a omlouvá se
2016  87%Tady byla Britt-Marie

Kniha Babička pozdravuje a omlouvá se je v

Právě čtených53x
Přečtených2 698x
Čtenářské výzvě571x
Doporučených233x
Knihotéce703x
Chystám se číst777x
Chci si koupit128x
dalších seznamech21x