Babička pozdravuje a omlouvá se

od:

Babička pozdravuje a omlouvá se

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je... celý text

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyspělá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je čiperná, i když tím myslí, že jim připadá bláznivá. Elsa je jiná, než ostatní. Nemá jiné kamarády, než babičku, ale jí to nevadí. babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/234566/babicka-pozdravuje-a-omlouva-se-Jc5-234566.jpg 4.2690
Originální název:

Min mormor hälsar och säger förlåt (2013)

Žánr:
Pro děti a mládež
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (211)

Přidat komentář
Manyna
20. července

Přiznávám se bez mučení, že s knihou jsem si dávala na čas. Ze začátku mě ukrutně nebavila, nedokázala jsem se začíst, ani jsem v podstatě nechápala její děj. Když jsem se ale prokousala prvotními stránkami, otevřel se mi nádherný reálně-snový děj, u kterého jsem se dojímala. Také bych chtěla mít takhle úžasnou babičku a žít s ní v zemi Sedmi království. Miamas.

saez
17. července

Pohádka nepohádka o jiném děvčátku, její bláznivě rozumné babičce, o rodině, o hodnotě lidského života...a i když je to pohádka nepohádka, má vlastně dobrý konec.

miky103
17. července

Tak za mě opět palec nahoru. Lehké a čtivé, přesto plné emocí a nenápadné moudrosti. Perspektiva dítěte příběhu dodala šťávu a prolínání pohádkového světa s realitou tuto formu vyprávění skvěle dokresluje.

lavendy
16. července

Backman opravdu není mým autorem.

Romžiry
10. července

Ze začátku jsem byla trochu zmatená. Ale pak kniha měla spád. Čtivé, humorné a i na slzy došlo.

Morrisek
07. července

Jinak kniha měla krásné kouzlo, čtivé, vtipné, k zamyšlení, ani slzy nechyběly.
O hvězdičku méně dávám, protože jsem po Ovem čekala víc. Od začátku jsem porovnávala. Zásadní rozdíl je ten, že Ove nebyl pohádkový, upřímně, tu pohádkovost bych klidně vynechala, chvílemi nudila. Oveho to nenahradí, ale místo v srdíčku to dostalo.
Jak již někdo psal v komentářích níže- Milý příběh o tom, že k pochopení chování druhých je potřeba znát jejich příběh a minulost.

rielle
07. července

Stejně jako Ove - na začátku člověk neví, co si má myslet, ale ve finále je všechny prostě musí zbožňovat... jen otázka šikany ve škole mi přijde podivná, ale kdo ví, jak to tam na severu vlastně chodí?

bararich8
05. července

Knížka se ke mně dostala náhodou a po trochu rozpačitém začátku, kdy jsem se musela zorientovat ve všech postavách a faktech, mě příběh dokonale vtáhl. Celou dobu jsem Else moc fandila a obdivovala jsem autorovu (potažmo Elsinu) nekonečnou fantazii a všemožné hrátky se slovy, na kterých má zřejmě velký podíl i překladatel. Co jsem ocenila, bylo členění do krátkých kapitol, díky kterým text svižně plynul a dobře se "dávkoval". (Ačkoli někdy bylo vskutku těžké se odtrhnout.) No prostě výborné čtení, které kromě napětí a emocí skrývá i mnoho mouder k zamyšlení.

whiolet
04. července

Co bych vám o téhle knize mohla napsat?
Při jejím čtení jsem se smála i brečela zároveň.
Bylo to milé čtení, takovým tím nenásilným stylem psaní a já se při ní díky tomu neskutečně bavila.

si_mi
29. června

Pohádka pro větší děti/dospělé. Milý příběh o tom, že k pochopení chování druhých je potřeba znát jejich příběh a minulost.

tulipa
26. června

Po dlouhé době kniha, která mi svými pasážemi ježila chlupy na rukou, místy mě rozplakala a několikrát rozesmála. Myslím, že kniha má v sobě spoustu moudra. O to více,že hlavni postavou je skoro osmiletá Elsa, která ve mně vzbutovala obrovské pocity smutku, zároveň jsem jí ale celou dobu fandila, aby se necítila tak jiná a aby v sobě našla superhrdinu. Protože svět potřebuje superhrdiny.

Dani25
22. června

Na to, aký marketing sa rozbehol okolo tejto knihy, podla mna slabe...

HollyGolightly
18. června

Po rozpačitém začátku se mi ani moc nechtělo pokračovat. Každopádně mám radost, že jsem knihu neodložila. Nakonec mě i přinutila ponocovat, vtáhla do děje i rozbrečela. Nelze než doporučit :)

Dukatka
08. června

Očekávala jsem uplně neco jinyho... ale i tak kniha velmi dobrá

Luciluc
03. června

Knížka mě zaujala názvem a je to první kniha od Backmana, kterou jsem četla. Ze začátku jsem z ní ale nijak nadšená nebyla. Na to, že mám ráda fantasy, Miamas a vše kolem něj mi nějak nesedělo a občas jsem se v tom i ztrácela. Pak ale nastal zlom, a když se do příběhů, které Else babička vyprávěla začínaly prolínat reálné příběhy, začalo mě čtení bavit. Co mě ale zarazilo bylo to, že Elsu ve škole šikanují a nikdo s tím nic nedělá.. Postava Elsy mi byla sympatická, byla to taková vševědka :) Babička mi přišla někdy až moc bláznivá, sprostá a lehkovážná, ale i tak jsem oceňovala, co všechno byla schopná pro Elsu udělat. Trpělivost Elsiny mamky bych chtěla mít. Vztah Elsy s worsem byl úžasný, stejně tak s Příšerou. Osudy všech postav byly zajímavé, ať už šlo o Alfa, Černou sukni, Kenta či Britt-Marii (ta mi tedy lezla na nervy, někdy jsem ji až nemohla vystát). Elsin biologický táta byl zvláštní tvor, George mi byl jako táta milejší. Postavy a jejich osudy byly zajímavé a dobře propracované. Překvapila mě také "současnost" příběhu - wikipedie, Harry Potter, X-meni atd., to jsem při čtení anotace nečekala. V knize najdete humor, ale i smutek, pohádky i realitu, ale hlavně lásku, tu rodinnou.

Eremites
26. května

Ač od přečtení knihy uběhl už měsíc, pořád si nejsem jistá, jak se k tomuto dílu vlastně postavit (či posadit) ... proto jsem ji ani nehodnotila hvězdičkami, k čemuž se uchyluji jen výjimečně.

Předně - nemyslím si, že je to primárně určeno pro děti a mládež.

Už od začátku ve mně autor vyvolával lehce schizofrenní pocity - chvíli jsem byla z příběhu nadšená, chvíli nevěřila vlastním očím, jedna kapitola mi přišla fakt dobrá, druhou jsem četla s přemáháním. Musím uznat, že tohle se zatím u mně povedlo málokteré knize.

Takže to i v komentáři vezmu protipólně:
+ nápad jako takový - jak se jednotlivé postavy propojují a ukazuje se jejich pravá tvář i s jejich minulostí. Tohle se autorovi skutečně povedlo.
- pasáže (hlavně v úvodu knihy) o bájné říši Miamasu byly nekonečné a úmorné, jenže až v polovině mi došlo, že když jsem jim nevěnovala pozornost, nedává mi následný děj úplně smysl.
+ hlavní postava Elsa - je fajn ukázat, že nejsou všechny děti jako přes kopírák a i ty "jiné" děti mohou být v něčem skvělé a zábavné
- hlavní postava Elsa - ano, chápu odlišnosti dětí s určitými diagnózami (jedno mám doma) ale začínat každou kapitolu o Else větou "Nenávidím.....!" je no....divné. V některých kapitolách nás autor přesvědčuje, jak je Elsa geniální (přečetla všechny Dickensovy romány a hledá si údaje o palestinském konfliktu na wikipedii ve svých sedmi letech) a v další kapitole není to samé dítě schopno pochopit, že někdo truchlí pro smrt svých dětí? Když zas jinde "chápe, jak tatínkovi bylo, když....". Navíc se Else skoro v každé kapitole někdo zajíkavě omlouvá za ....vlastně za cokoliv, že vůbec dýchá. Takové ciráty s "divnými" dětmi opravdu páchat netřeba. Má v tom autor poněkud nekonzistentní hokej a to já v knihách nemám úplně ráda....
+ přítomnost Obludy a vzájemné poznávání a vztah s Elsou
- pasáže ke konci knihy, kde je o osudu Obludy rozhodnuto (nebudu více prozrazovat) jsou dle mého zcela záměrně citově vyšponované jak struna na kytaře - takové autorovo vykalkulované citové vydírání a to já nemám ráda.

Tož tak. Líbilo i nelíbilo.

galadrielin
22. května

Nesmírně laskavá kniha, souhlasím s komentářem níže - pohladí po duši, zasmějete se u ní, možná budete muset zadržovat slzy, protože vás doopravdy dojme. Elsina babička je třída - lidská bytost z masa a kostí, která je dobrosrdečná, hodná, ale občas dělá chyby. A omlouvá se. Protože tak se to v Miamasu dělá.

Polajda
14. května

Nádherná knížka a Backman opět nezklamal. Bylo to pohlazení po duši.

Eleanor-ka
13. května

Nevím, zřejmě jsem knize neporozuměla tak, jak by si zasloužila.

Flower081
08. května

Úžasná. Ze začátku jsem měla trochu obavy, jestli to nebude jen Ove v bledě modrém, Babička ale předčila všechna moje očekávání. Byla milá, upřímná, vtipná i smutná zároveň.... Zkrátka nádherná. Určitě můžu doporučit i pokud hledáte hledáte cizojazyčnou knihu, která skutečně zaujme. Já jsem četla v angličtině a užila jsem si ji dokonce více než Oveho, kterého jsem četla před časem v češtině.

lenkaabooks
06. května

"Ove" byl skvělý. "Britt-Marie" perfektní. Obě knihy od první stránky. S "Babičkou" jsem měla na začátku problém, neseděl mi pohádkový svět, rušil mně. Ale pak. Začalo to dávat smysl. A z osudů mi šel mráz po zádech. Ráda jsem se znovu potkala s "hašteřivou babyznou" Britt-Marie, jejíž další příběh je v samostatné knize.
Byl to dojemný příběh malé Elsy, její báječné babičky, celé její rodiny a sousedů.

byyz
02. května

Hvězdička navíc za matku mluvící esperantsky. To je mateřský jazyk podle mého gusta!

Aktak1
29. dubna

První kniha od autora, četla jsem na základě hodnocení, nemohla jsem se jaksi začíst, knihu jsem přesto dočetla, asi to není můj žánr.

tinuschen
19. dubna

Veľmi pekná knižka, neverila som, že má chytí za srdce, ale stalo sa.

Dervish
12. dubna

Bohužel, zatím odloženo, začátek mi nějak nesedl, tak nějak se to mrská od dětské knížky k fantasy a pak zas zpět, jakoby autor sám nevěděl na jakého čtenáře vlastně cílí... tak jak se mi líbila kniha "Muž jménem Ove" a ještě více "Tady byla Britt_Marie", tak tady jsem se prostě nechytil a začátek mě nebavil. Ale určitě se ke knize vrátím, zůstává v knihovně připravená na jiné mentální rozpoložení. Snad to napodruhé vyjde.

zvěřinec
11. dubna

Tak ta byla!!! První kniha od tohoto autora a sedla mi úplně ve všem od začátku do konce. Jeho humor je i můj. Božínku jak já se bavila... Ne že by to byla komedie, bylo to milé, veselé, dojemné. Bylo by fajn potkat Elsu, babičku i worse a vplout do Říše před procitnutím. A komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu.

Petka82
08. dubna

Zpočátku jsem se do knížky ne a né začíst. Podle komentářů, jsem si říkala, že prostě musím vydržet, a že se to zlomí. Popravdě jsem nějaké vyprávění o miamasu přeskočila a až jsem se konečně začetla tak jsem se tam vrátila, abych chytila pointu.
Zajímavé vykreslení životních osudů, proč je kdo takový jaký je.
Kvality Oveho to nepřekonalo, tak uvidíme co jeho třetí kniha o Britt-Marii.

bajinecka
30. března

Zcela souhlasím s komentářem užitelky "lenkavildomcova" - Oveho jsem milovala, ale toto dílo jsem po pár kapitolách vrátila zpět do knihovny...

AnetV
29. března

Hodně zvláštní kniha. Zpočátku jsem z toho byla trochu v rozpacích, ale jak děj plynul a postupně se nám představují osudy všech obyvatel domu (když se objasní totožnost Ochlasty z toho mě mrazilo), tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. FB má zvláštní styl vyprávění, určitě si od něho ještě něco přečtu.

Kopretina
23. března

Co říct k tak opěvované knize?
- Měla děj, který se skládal jako puzzle: dílek po dílku. Až na konci byl zřejmý celý obraz.
- Nebyla tam ani jedna "normální" osoba, každá byla buď ujetá nebo psychopat.
- Život už i v dětství je podáván jako melancholický a smutný.
- Nelze člověka hodnotit jak se chová dnes, když nevíme, co má za sebou.



Štítky

babička rodina mezilidské vztahy přátelství

Autor a jeho další knihy

Fredrik Backman

Fredrik Backman
švédská, 1981

Uživatelé mají knihu

v Přečtených929x
v Právě čtených37x
v Knihotéce248x
v Doporučených85x
v Chystám se číst472x
v Chci si koupit83x