Tady byla Britt-Marie

od:


KoupitKoupit eknihu

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a ukňouraná bába. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/27_/275172/tady-byla-britt-marie-T4L-275172.jpg 4.4680
Orig. název:

Britt-Marie var här (2014)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Romány
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (211)

Přidat komentář
Sanmark
04. prosince

Nesympatická osoba ve víru ničeho...
Nic nikdy neovlivní, proplouvá dějem, a jediná změna, ke které mírně nakročila, se stane někomu jinému. Není to její vina, ale na tom nesejde.
Plusy - pěkně napsáno, dobře se čte, poklidné čtení
Zápory - hlavní hrdinka je nudná, nezáživná a věčnou obětí někoho jiného - jako taková je popsaná skvěle, ale těžko se s ní sžívá.
Je to takové vyprávění okna, které vidí, co se děje venku, ale samo je průhledné a světu neviditelné. Jestli by nebylo lepší příběh vyprávět z pohledu jiné postavy z knihy, třeba té malé fotbalistky?

bubka
27. listopadu

teprve včera jsem dočetla Babička pozdravuje a omlouvá se, tam se s Britt- Marií seznámíme v době před jejími příhodami v této knize

Eva73
27. listopadu

Nádherná kniha!

Karimah
12. listopadu

S Britt-Marií (aneb Ove v sukni) se poprvé seznámíme v knize Babička pozdravuje a omlouvá se a zde se dozvíme, co dalšího ji potkalo. Kniha je krásná, vtipná a zároveň smutná ...

stafbul
10. listopadu

Strašně jsem trpěla. První půlku knihy jsem myslela, že to nepřežiji ve zdraví. Brit mne tak štvala, tak mne štvalo její "eh" a opakující se věty. Grrrrr. A pak se přestěhovala do domu Tutovky a z šíleného všepohlcujícího orkánu, který ničí vše, k čemu se přiblíží se najednou objevilo slunce....všechno ozářilo, mraky se rozestoupily, vzduch se provoněl a mé srdce zachvátil klid a radost.... Kdo knihu neodloží během první půlky, ten nakonec zjistí, že mu tahle kniha dost možná změní pohled na svět a život. K lepšímu....

Měňavka
06. listopadu

Rozhodně diamant v knižní tvorbě! Dotýká se srdce i duše!

martin7848
29. října

Musím přiznat, že fotbal mě vážně nebere. Ale s Britt Marie jsme si ho fakt užíval. Tahle knížka je prostě skvělá, vezme vás do života Britt Marie, které někteří říkají babizna... Ale ona sama se vidí úplně jinak - v průběhu knížky pochopíte proč se chová jak se chová a začne vám to dávat skvělý smysl. Pro mě skvělý čtenářský (posluchačský) zážitek a to obvykle tenhle typ literatury moc nevyhledávám. Doporučuji.

hapac
25. října

Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Ale nenechte se zmást. Kniha je to skvělá, příjemná, laskavá, dojemná a Britt-Marii jsem si zkrátka oblíbila - takový Ove v sukni. Závidím vzorně srovnané příbory, dostatek jedné sody a Faxin mi tedy rozhodně chybí. Obdivuji, co Britt-Marie dokázala - změnit život, udělat hodně dobrého i pro jiné a že se ukázalo, že za maskou nerudné báby je soucit, laskavost, poctivost a dobrota. Jak už tu bylo napsáno - po přečtení mi bylo dobře na duši.

bubka
23. října

je to krásná kniha, psychologická kniha, zajímavá kniha, ale ani omylem ne humoristická kniha, říká, že každý z nás, i ten nejdivnější nebo nejobyčejnější mlže být pro ostatní pokladem

Stoklaska
19. října

Kniha je skvělá, Britt-Marie je obtížně pochopitelná hrdinka, občas jsem nechápala, kam na ty nápady autor chodí....

MirkaProk
18. října

Naprosto dokonalá kniha. Miluji knihy od tohoto autora. Píše knihy, kterým říkám laskavé knihy. Na první pohled píše o lidech, kteří se mohou zdát protivní a divní, ale vždy se ukáže, že je tomu právě naopak. Britt Marie je skvělá ženská, které jsem přála, aby to dala dohromady se Svenem, ale nestalo se tak, ale nevadí i tak udělala správné rozhodnutí.

Adell-ka
30. září

Moje druhá kniha od tohoto autora a stejně jako Muž jménem Ove byla super. Backmanovy hlavní hrdinové mi přijdou vždycky tak trochu autisti, což ale není na škodu. Tenhle příběh v sobě kromě humoru a nadsázky, s jakou je psán, nese také problémové téma ztráty nejbližších, chudoby a hlubokého přátelství. Řekla bych, že tahle kniha opravdu stojí za přečtení a nezklame.

IVANA0123
22. září

Pro mě je knížka skvělá, když se od ní při čtení nemůžu odtrhnout a když jsem na konci, tak nechci, aby skončila. Tahle knížka je skvělá.

A Britt-Marie? Na tu budu ještě dlouho s úsměvem vzpomínat. Třeba když otevřu šuplík s příbory, když se ke mně náhodou dokutálí fotbalový míč a nebo když někde nad dveřmi vesele cinkne zvonek, protože to prostě jinak neumí....

danipos
01. září

Třetí přečtená kniha od tohoto autora a opět jsem spokojená .... laskavý humor, dojemné chvilky i skvělá ironie, jako jsem si oblíbila Oweho, tak se mi pod kůži dostala i Britt-Marie...musím si koupit zásobu jedlé sody

P-puma-
30. srpna

Velice zajímavá kniha o životě napsaná s humorem. Moc jsem od knihy nečekala a dostala velice krásný příběh.

oskarka
22. srpna

Jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. Příběh s velkou dávkou humoru, ale i smutku. Knížku jsem si koupila i jako audioknihu, paní Zawadská skvělá, ale papír je papír.

PetraBery
01. srpna

Hlavní postava knihy Britt-Marie je svérázná šedesátnice, která nedá nikomu nic zadarmo. A jaký otisk po ní zůstal ve vesnici Borg, se můžete dočíst právě v této knize. A je to kniha lehce psaná, vtipná, smutná i laskavá. Zatím se mi nestalo, že bych byla z knihy od tohoto autora zklamaná.

Madluska
31. července

Román o vesnici u silnice, o paní, která miluje sodu a smetává neviditelná smítka, o dětech, které si nemají kde hrát, o naději i zklamání. Je to silné čtení, na kterém mě tedy upřímně udivil závěr. A je to další milá kniha od Backmana. Jen jednu potíž mám: u Oveho jsem nerozuměla autům, u Britt-Marie zase fotbalu. Ale i s tímto hendikepem se dá kniha příčíst bez větších potíží. :-) Na plný počet to tentokrát není - jednak se hrdinka trochu podobá Ovemu (asi jsem si měla dát větší pauzu), jednak mi bylo líto muže, který nabízel to, co Britt-Marie snad ani nikdy nechtěla. Jako vždy mi ale mimořádně sedl humor (nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice), Tutovka a osvědčený postup pomalého odkrývání detailů ze životních eskapád jednotlivých aktérů. Právě proto se už teď těším na dalšího Backmana.

tweed
18. července

Myslím, že Backmanovy knihy budou patřit mezi mé oblíbené. Jak už jsem psala u "Babička pozdravuje a omlouvá se." - dá se mu mnohé vytknout. Příběh, postavy, cokoliv. Ale když on to umí napsat tak hezky! Tak mile! Dokonce i já v sobě pro tyto nedostatky najdu laskavé pochopení (tak velké, že dobrovolně použiju slovo "laskavé"). Kdyby byly knihy nápoji, tak ty Backmanovy jsou s láskou připraveným horkým kakaem na nočním stolku.

allyce
02. července

Nádherná kniha. Nesrovnávám s Owem, první je vždy první, ale Britt-Marie si zaslouží rovněž plný počet. Hřejivý pocit mám po přečtení, bylo to lidské, milé, dojemné i vtipné.
Zajímalo by mě, jak by Britt-Marie a Owe spolu fungovali jako manželé :)))

eiramka
14. června

Máte to taky tak? Dostanete bomboniéru, rozbalíte ji, ochutnáváte jednotlivé kousky a velmi si je vychutnáváte a ten poslední, zabalený ve zlatě a slibující největší pochoutku, si necháváte nakonec. Pak to poslední cukrátko rozbalíte a zjistíte, že je to přeslazený fondán. A tak jsem to měla já s touhle knihou. Britt je přesně hrdinka podle mého gusta - milovala jsem její postřehy, Faxin a a vzorně uklizené šuplíky a pak přišel konec a já mám chuť tuhle báječnou knihu vrátit autorovi k přepracování, protože takový konec si příběh o této fantastické ženské nezasloužil.

Rihatama
07. června

Akutní hypoglykemický šok. To by byl pravděpodobně jediný případ, kdybych chtěla navštívit Britt-Marii a já urgentně potřebovat dávku cukru, obchody zavřené a ona jediná sousedka v širém okolí. Je to vážně příšerná ženská, i když "nemá žádné předsudky", a taky (mimo jině, je totiž děsná v mnoha ohledech) je neuvěřitelný pedant. Setřást se vám ji podaří jedině, když dostane ránu fotbalovým míčem do hlavy. A i to jen na určitou chvíli.

Vlastně to celé začalo hodně nevinně, banálně, až dost nudně. Jenže Backman je vážně dost potměšilý, hooodně sarkastický: "Společensky nekompetentní" Britt-Marie přisoudil nemožně komplikovanou povahu a nebýt holky s krátkou ofinou na pracáku a přesunu Britt Marie do malé vesničky před zánikem, plné sirotů, starých dědků, babek a osamělých lidí, její hluboko zasunutá dobrota by nejspíš neměla šanci vyplout na povrch. Stejně jako její sny. Takže když překonáte prvních cca 80 stránek, postupně Britt-Marii začnete chápat, rozumět jí, cítit s ní a nakonec i mít rád Fakt nelze jinak. Backman pečlivě tvoří charaktery. Ty, co se starají jen o sebe a ty, co se starají jen o druhé. Ani jedno nefunguje dobře. I tentokrát holt zase upekl pořádnej doják... Kapesníky? Ty mám. I když nikdy ne dost. Ale běžím si koupit trochu sody. Faxin asi neseženu. Jo, a Snickers pro krysy ;-).

flanky
31. května

Nádherná kniha o ženě, která je naprosto skeptická a předpojatá pomalu vůči všemu, a to do doby, než ji život postaví před něco, co nečekala. Miluju tyhle Backmanovy postavy morousů, kteří se vlivem okolností mění k lepšímu a čtenáři i sobě toho dají opravdu hodně.

e.s.e.t.
31. května

Asi se nikdy nepoučím!! Nedokážu si odpustit číst knihy Frederika Backmana v šalině, vlaku nebo na jiném místě, kde jsou i cizí lidi. Potom vždycky vypadám jako magor nebo žena procházející nejtěžším obdobím života... Prostě vždycky brečím! A ne jednou, na konci, jako každej normální člověk. U Backmana brečím snad podle počtu kapitol - nebo možná vlastně taky jednou - od začátku do konce. Určitě Vám před touto knihou doporučuji přečíst si i předchozí Backmanovo dílo - Babička pozdravuje a omlouvá se. Právě tam se objevuje poprvé Britt-Marie, ta babizna hašteřivá, kterou budete ze začátku nenávidět. Dejte jí ale šanci, nejspíš si ji vážně zaslouží.

Aqua-bella
30. května

Po úžasné, vtipné a dojemné knize Muž jménem Ove jsem plna očekávání koupila i Tady byla Britt-Marie. Nicméně přišlo velké zklamání a knihu jsem po chvíli odložila. Přijde mi napsaná dost těžkopádně a "na sílu". Z knihy čiší snaha být za každou cenu vtipný, což je dost na škodu. 1/5

ber
18. května

Opět jeden nádherný příběh u kterého jsem se od srdce zasmála až mi tekly slzy, ale zároveň dojemný, kdy mě to chytlo za srdíčko, až jsem ukápla slzu.Tak to v životě prostě chodí. Škoda, že na šrámy na duši nefunguje jedlá soda.....ale co by tomu řekli lidi.....

Sandalkar
12. května

Knížka má velmi pomalý rozjezd, ale nenechte se odradit. Z počátku hlavní hrdinku budete nesnášet, stejně jako jejího manžela Kenta, který se objevuje v každé druhé větě... Autor ovšem postupně vybrousí celý příběh téměř do dokonalosti a na konci je člověku líto, že se nedozví, jak to bylo dál. Po přečtení jsem s vybavila R.Fulghuma a jeho "Teplé koláčky a studené mléko Ti udělají dobře". Stejný pocit, jsem měla po přečtení této knížky. Bylo mi dobře na duši.

Bobina74
14. dubna

Tak tohle určitě ano. Bylo to mé první seznámení s Backmanem a do dneška to nejlepší. Já tu babču prostě miluju. Její hlášky je přesně můj styl humoru a i když vás chvílemi rozčiluje jí prostě všechno odpustíte. A hádky kdo je lepší zda Ove nebo Britt-Marie - myslím, že se to odvíjí od toho, kterou knihu jste četly dříve...ten první je vždycky lepší ;-)
P.s. : tak jsem se navnadila, že si ji jdu přečíst znova :-)

110022
01. dubna

Po Ovem jsem se na knížku těšila. Líbilo se mi to, ale nebylo to takové, jako byl Ove. Čtení o nerudném, mrzoutském dědkovi mě bavilo daleko víc. Britt-Marie měla také své pro a proti, ale nebylo to zkrátka ono, ale i tak je to za čtyři hvězdy. Pro porovnání si určitě ještě nějakou autorovu knížku půjčím.

Misi78
26. března

Poslouchám jako audioknihu, ale asi to vzdám, fakt mě to nebaví. Čekala jsem něco jako Medvědín, takže těžké zklamání.