Babička pozdravuje a omlouvá se

Je to krásná kniha. Rozhodně doporučuji

Jak může být někdo, koho byste v reálném životě považovali za blázna, skvělou knižní postavou? A vzpomínáte na to, jaké to bylo koukat se na svět dětskýma očima? Jak krásné někdy je, uchýlit se do světa fantazie a pohádek, i když ani tam není vždy všechno růžové? Babička pozdravuje a omlouvá se má v sobě odpovědi na všechny tyhle otázky. Má cenu dát Backmanovi šanci vás ohromit? Rozhodně.
Moji kompletní recenzi lze nalézt v záložkách Recenze :)

26.07.2015

Knihu jsem dočetla do poloviny a s každou přečtenou stránkou jsem nabývala většího přesvědčení, že knihu se zklamáním odložím. Dala jsem si asi 14 dnů pauzu, mezitím přečetla jiný kousek a vrátila se k babičce. Musím říct, že to bylo něco jiného jak první půlka, byla plná smutku, zklamání, lidskosti a na konci jsem byla dojatá. Možná ji časem vezmu ještě jednou, možná jsem se v první půlce špatně soustředila a z toho vzešlo mé prvotní zklamání. Ale opravdu to chce vydržet, jak to velmi často při čtení knih bývá. Ale Ove je Ove....

25.07.2015

Nevzdávejte to hned na začátku, neboť nic není, jak se zdá, totiž babička potrhlá bláznivá babka a Elsa protivná přemoudřelá školačka... Kniha je to krásná, plná lidskosti, smutku i humoru, fantazie a voňavých dřímánků : ) Moc se těším na další autorovy díla.

22.07.2015

Na knihu mám prozatím stejný názor jako magnolia z předchozího komentáře, jsem tak trochu zklamaná. Kniha Muž jménem Ove pro mě byla úplně nádherná, dodnes ji mám v sobě. Snad ve druhé polovině budu stejně nadšená, jako většina čtenářů, kteří knihu ohodnotili.

Nevím, nevím, začala jsem a nejsem nadšená. Ove byl na začátku bručoun a nesnesitelný protiva, ale co je to proti bláznivé, sprostě mluvící kuřačce a rozjívené holce (vadí mi obě, ale dám jim šanci v průběhu léta - možná).

19.07.2015

Za mě spokojenost. Taková oddechovka na víkend, moc hezky napsaná. Možná trochu moc pohádkového světa, ale jako celek krásný, i slzička ukápla na závěr.

16.07.2015

"Neskutečná neštěstí v lidech vyvolávají neskutečné vlastnosti. Z někoho se zrodí superhrdina."

Abych pravdu řekla, kniha mi dala docela zabrat. Je skvěle napsaná a příběh je hezký - to je jasná věc, ale.. na mě tam té snovosti a pohádkovosti bylo přece jen nějak moc.
Začátek mě bavil hodně, ale pak má nadšenost nějak upadala, bohužel. Kdyby byla kniha poloviční, užila bych si ji mnohem více.

08.07.2015

Hořkosladká pohádka, knížka, která zahřeje u srdce a zároveň rozpláče.

01.07.2015

Vlastně taková pohádka, plná fantazie, trochu trpká, taky smutná, ale přitom tak moc hezká.
Elsa je možná pro někoho až moc přechytralá, ale kupodivu mi sedla, svojí bezelstností, odvahou, láskou. Připomínala Oveho. A když o tom tak přemýšlím, mohla bych zopakovat větu, kterou jsem napsala ke knížce Muž jménem Ove. "Frederick Bachman má nesporný talent k vykreslení nejednoznačných postav a vystavení obyčejných příběhů hodně neobyčejně." Sedí to i tady a jsem ráda, že mě druhou knihou nezklamal. I Elsa mi stejně jako Ove přirostla k srdci. A nejen proto, že sviští na HP jako já. PS: Takovou babičku bych brala všema deseti.

30.06.2015

Naprosto skvělá kniha, která pobaví, ale i rozesmutní. Rozhodně se chystám i na další knihy tohoto autora.

28.06.2015

Backman umí psát, o tom žádná. Jeho lidskost hřeje, jeho humor hladí. Ale po brilantním a naprosto neředěném Muži jménem Ove je Babička přeci jen mnohem pomalejší, utahanější a rozředěnější, díky čemuž působí jako méně vtipný a emocionální sourozenec, který opsal nápad z P.S. Miluji tě. Což je škoda.

25.06.2015

Když se vám hodně moc líbí jedna kniha autora a pak přijde druhá, máte zcela logicky velká očekávání. To jsem u Backmana po předchozím Muži jménem Ove měla - a kupodivu mě nezklamal. Babička je skvělá, v něčem stejně dobrá jako Ove, v něčem úplně jiná. Ale dobře jiná. U Oveho jsem se s dojímáním držela, u Babičky už jsem slzy potlačovala hůř. Přestože jsou v ní úžasné fórky, vyznívá dle mého smutněji, než Ove, zároveň mi přišla propracovanější. Nebudu se ale rýpat v drobnostech, obě jsou to skvělé knihy, které stojí za to si přečíst.

12.06.2015

smutna, ale mila knizka o pohadkove ceste za "pokladem", kterou pripravila babicka pro svoji vnucku, seznamime se s osudy obyvatel jednoho cinzaku, zjistime, ze zivotni cesty jsou nevyzpytatelne a zivot neni jednoduchy

07.06.2015

Backman je takový velmistr hřejivého lidského příbě-... kýče, že z toho zkrátka trochu chytám růžové osypky a raději bych dala 2**. Zvládá to výborně, ale kdo by měl rád manipulaci, ač celkem šikovně provedenou. Humor střídaný dojetím a světoborným ponaučením, že i ten největší protiva či pablb je lidská bytost, jen poněkud pohřbená pod nánosem komplexů a traumat. You just got to dig deep. Plus donekonečna proklamovaná oslava jinakosti coby výjimečnosti a srdíčka se tetelí... Díky fokalizaci se vševědoucí vypravěč často dívá pohledem (samozřejmě předčasně vyspělé a výrazně inteligentní) malé holky, takže text je vlastně nezávadný i pro odrostlejší děcka, budou ho zbožňovat věční young adults a k tomu sentimentální starší ročníky. Takhle se holt klohní bestseller. Jako pohádka celkem dobrý, ale na tu Lindgrenovou (jejímž skvělým Bratrům Lví srdce autor vzdává hold, ovšem stejně tak i dalším výdobytkům literární a převážně zfilmované popkultury) to stejně nemá.