Den, kdy jsem se naučil žít

(SPOILER) Kniha se mi moc líbila. Jen jsem se musela prokousat před začátek. Byla to skvělá jízda, knihu moc doporučuji. Příběh je popisován z pohledů více postav, dá se v tom bezproblému vyznat. Do hlavního hrdniny jsem se vžila a jeho doprodružství mi do života vneslo naději, že nemusí být vše špatnén a že jde i o náš úhel pohledu...

Gounellův styl psaní mi velmi vyhovuje, spoustu užitečných myšlenek propojí se zajímavým příběhem, který je možná jednoduchý, ale o to víc se autor soustředí na ideje, které chce čtenáři sdělit. Lehkou a nenásilnou formou se dozvíte mnoho důležitých skutečností.

Příběh je jednoduchý, ale místy mi přišel trochu nenápadný a nezaujal mě tolik, jak jsem čekala. Oceňuji ale snahu autora ukázat, že i malé změny mohou mít význam. Celkově bylo čtení spíš průměrné a nijak mě moc nenadchlo.

Už je to pár let, co jsem tuhle netradiční seberozvojovku přečetla téměř na jeden zátah – a od té doby má čestné místo v mé knihovně. Všechny knihy od tohoto francouzského autora jsou mi velmi blízké, a tahle není výjimkou. Připomíná čtenářům základní myšlenky pozitivního myšlení, které jsou podle mě pro život opravdu moc důležité.

Hluboké životní pravdy jsou zde zmíněné skrze příběh Jonathana, který po setkání se záhadnou cikánkou začíná chápat, že ke skutečnému štěstí bude muset přehodnotit svůj pohled na svět i na vlastní život. Kniha jemně a srozumitelně ukazuje, že smyslem spokojeného života není neustálé hnaní se za materiálnem, nýbrž péče o sebe, své zdraví, duši a mezilidské vztahy.

Je to takové motivační poselství zabalené do příběhu, ke kterému se jednou za čas moc ráda vracím. Oblíbené pasáže mám zalepíkované a pravidelně si je připomínám – vždy mě potěší a utvrdí v tom, že jdu správným směrem.

Dostal jsem knihu jako dar od neznámého... a dnes jsem ji právě dočetl. Obsahuje spoustu věcí, které člověk ví nebo se s nimi setkal, ale takto napsané a osobně přečtené zarezonují. Člověk si je uvědomí, přidá jim váhu a třeba časem i narovnají jeho vnímání, pokřivené dnešní společností.

Knížku jsem dostala jako úplatek za službu řidiče. To jsem nečekala a už vůbec jsem nečekala, že ji zhltnu na jeden zátah.
Dlouho jsem neměla úsměv na tváři i po týdnech od přečtení a občasném vybavení si jednotlivých úryvků.
Přerod hrdiny, konverzace s již několikrát zmíněnou tetou v komentářích, na mě prostě udělali dojem.
Při návalu depresí všedního života doporučuji přečíst! Každý z nás je občas v koncích, je fajn uchlácholit se, že v tom nejsme sami, byť někteří z nás jsou jen smyšlený.

Od knihy jsem čekala na základě chvály asi mnohem víc. Nicméně i tak se mi líbila nakonec. Jednohubka. V knize bylo tak akorát myšlenek, že si je člověk mohl zapamatovat a osvojit. Člověk si mnohdy ani neuvědomuje, jak svým chováním může ovlivňovat své okolí, ať už v dobrém či zlém.

No, nejdřív mě kniha nebavila, hlavně při pobytu u tety. Následně mě mile překvapil děj, v tom, jak se hlavní hrdina začal chovat a jaký vliv to mělo na ostatní a na společnost jako takovou. Ano, všechno, co řekneme, co uděláme, má vždy větší dopad než si myslíme. A jakou mírou měříme...

Nebudu zřejmě úplně cílovka. Knihu jsem vylovila z tatínkovy knihovny, když jsem zrovna neměla co číst, ale dočetla jsem ji spíš silou vůle. Příběh lehce předvídatelný, jako z motivační příručky. Kromě toho mě rušil překlad, který až moc napovídal, že je to.... překlad. Jednou stačilo!

Kniha je velmi vážně čtivá, přečetla jsem za dva dny, je to takové víkendové čtení. Moc mě kniha upoutala svými myšlenkami a mělo to i příběh. Rozhodně doporučuji všem.

Knížku jsem si sehnala, na základě recenzí, domnívala jsem se, že to bude zajímavý příběh s hlubší myšlenkou, ale nečekala jsem a dost mě to překvapilo, že to bude z 50% příručka o seberozvoji a 50% příběh samotný, velmi jednoduchý.
Prvních 60 stran byl pro mne boj, protože mě hrozně rozčilovalo, že se příběh nějak rozvíjel a pak kapitola z "příručky pro seberozvoj" ... mě to hrozně ten průběh příběhu narušovalo.
Když si čtu román, tak bych ráda aby to román byl a ne kříženec "encyklopedie citátů" a část románu.

Příběh samotný mi také přišel hodně slabý nebo třeba vedlejší postava voyeura Ryana, u kterého jeho "linka příběhu" tak nějak vyšumí...
Já jsem si přečetla už pár sebe rozvojových knížek, tak možná proto mi toto dílko nepřijde nijak úchvatné.

Moc hezky napsaná kniha, která určitě vede k zamyšlení, jak v dnešní uspěchané době většina lidí myslí jen na sebe. Čas je zastavit se, myslet pozitivně a udělat občas radost i ostatním a najít si své štěstí v životě. Určitě doporučuji k přečtení.

Jsem stará konzerva, která se osobnostně rozvinula bez příruček a žádnou takovou nikdy nečetla, fakt. ROMÁN s tímto tématem? Proč ne?
Ne, protože to není román. Je to naivní příběh, trochu těžkopádně vyprávěný, prokládaný proklamacemi a poučeními, natvrdo řečenými; není prostor na vlastní vyvozování, všechno to dostanete z metru přímo do hlavy:

„Jistě, povolání to bylo náročné a Jonathan občas ztrácel veškerou naději a odhodlání. Přesto nadále věřil, že nic není nemožné a jediná omezení jsou ta, která si vytváříme sami.“
„O kus dál ho u nosu pošimrala podmanivá vůně teplých koláčků vycházející z ventilačních otvorů rakouské pekárny, které byly velmi záludně umístěny na fasádě budovy. Málem se jí nechal zlákat, ale pak přidal do kroku. Příliš mnoho cholesterolu. Není snad věčný boj s nesčetnými touhami, které se v nás po celý den probouzejí, tou nejtěžší z bitev, jimž dennodenně čelíme?“

Pak se mi nějak podařilo přistoupit na postavu tetičky Margie. Je to oslnivá renesanční bytost, sypající z hlavy citáty a fakta z několika vědeckých odvětví, tedy člověk nikde se nevyskytující, ale její rozhovory s hlavním hrdinou tomu dodaly trochu spád. Jenom mám jak s ní, tak s ním jeden problém, a to u knihy takového charakteru zásadní. Ona je na té správné straně stále, on se na ni díky prozření dostane taky; jejich činy jsou ale morálně pochybené a dosah těchto činů mohl způsobit v lepším případě nedorozumění, v horším tragédii. Tak mi to s četbou návodu, jak dobře žít, až tak nevyšlo.

Musím říci, že se mi kniha velmi líbila.
Od začátku jsem byla ponořená do příběhu, který mi s další a další stránkou předával víc a víc mouder a pravd , které se někdy snažíme nevidět . Myslím si, že by si tuto knihu měl přečíst opravdu každý. Doporučuji!

Hledal jsem odpočinkovější duchovní román a narazil na tento. Splnil naprosto mé očekávání, měl spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení a přiznám se, že v půlce románu jsem si i přál, aby nikdy neskončil :-). Určitě doporučuji.

Moc mi nesedla tetička Margie, která zřejmě zná odpověď na všechny otázky lidského bytí. Třikrát rozvedená žena dokáže krásně popsat chyby svých bývalých manželů, ale sama zřejmě žádným povahovým nedostatkem nikdy netrpěla. Ve výsledku kniha nutí k zamyšlení, ale někdy mi to moc nesedlo. Například scéna s indiánem a hovězím burgrem nebo odklon hlavního hrdiny k BIO výrobkům. Jako letní čtení u vody to bylo fajn.

Lehké, jednoduché, motivační čtení, které připomíná základní myšlenky pozitivního myšlení a to jak dokáže ovlivnit nejen nás, ale i lidi kolem nás.

Pěkné čtení. Knihu by si měl přečíst každý.
V práci jsem hnedle udělala někomu velkou radost si myslím.:-)

Pěkný čtení.
Takové motivační poselství zabalené do příběhu.