pismeno
přečtené 114
Jurský park
1993,
Michael Crichton
Crichton se nerozpakuje psát i sci-fi umístěnou do "současnosti". S technologickými rekvizitami vymazlenými do nádherného detailu. Je tu využití techniky, plus mínus dostupné v době psaní příbehu (s něčim navíc, v Kmeni Andromeda ten cizí organismus, zde zachráněná DNA v takovém rozsahu, že použitelná). Tak se samozřejmě vystavuje velkému riziku, vlastně jistotě, že ty velmi konkrétní reálie, s jejichž detailním vypracováním si dal takovou práci, zastarají. To se stalo Kmeni Andromeda i Jurskému parku. Po pár letech od napsání je potřeba je číst s tolerancí k tomu zastarání konkrétních technických vychytávek poplatných roku napsání. Laskavému čtenáři doporučuji tuto vstřícnost. Tolerujte zastaralost oněch technických hračiček. Představte si, jak snadno by se dal text upgradovat jejich přepsáním do aktuálních verzí těchto rekvizit. Prostě by se v telefonních linkách už neozývalo pištění signálů modemů, protože éra široce používaného digitálního přenosu naroubovaného na analogové telefonní linky trvala v technických dějinách naší civilizace jen po relativně krátké rozmezí let. Podstata příběhu by se nezměnila. Ten by zůstal. Co zůstává, je příběh, princip, a ten za to stojí. A pro mě je, vedle v jistém smyslu fundovaného základu, psán strhujícícm způsobem. Patřím k těm, kteří četli po filmu, kvůli filmu. Nelituji toho pořadí, vizualizace byla ve filmu strhující a bez ní to neni ono. Taky varující ... (mimo jiné) od filmu Jurský park neni možno bez otazníku sledovat televizní nebo filmové záběry jako doklad reality. Zemanova Cesta do pravěku, triḱově obdivuhodná ve své době, byla současně trikově úsměvná, i ve své době. Zde i při opakovaném shlédnutí běhaly jakési vlnky vzrušení po kůži. Vizuální podoba. Věrohodnost pohybů. Do určité míry tatáž síla výpočetní techniky, která v autorově podání umožnila fiktivně sestrojit zvířata a řídit fiktivní zábavní a vědecký park, umožnila vznik reálného filmu. Crichton je zajímavý tím, že neopomíná do technicky dokonalých řešení zakomponovávat chyby, jako podstatnou, neoddělitelnou součást. Neni to jen v této knize. K výtce, zda by tak chytří lidé dělali některé ty hloupé věci - nezbývá než podotknout, že slavný experiment v Černobylu nařídil provést na místě přítomný šéfinženýr, nebo co to měl za funkci. Můžeme mluvit o stranické zaslepenosti, ale on tomu technicky rozuměl a přesto riziko a výslovné upozornění na nebezpečnou chybu postupu ignoroval. Chování lidí v Jurském parku je mi z toho pohledu docela věrohodné. Do dokonalého systému zasahují kompromisy, sobeckost, hloupé chyby. Chyby kontrolních mechanismů sledujících počet zvířat jsou mrazivě realistické, kdo nedoceňuje, s jakým zápalem se snažili rozlousknout to, proč to počítalo špatně (kniha), nebo proč bylo pro všechny ty odborníky nečekané, ač to "muselo být každému jasné", že systému napájenému ze zálohy došla energie (čteno z logu - kniha), nemá dostatečnou zkušenost s hloupými chybami v dokonalých systémech, se snahou zvládnout chování dokonalých složitých systémů, sražených na kolena hloupými chybami, opomenutími, ignorací základních dobře známých pravidel a zkušeností při jejich vývoji a provozování. Dnes již dinosaury v lidovém podání tolik nepodceňujeme. To, že k této druhdy dominantní skupině (dnes již jen menšinové, přesto významné - bereme -li tak ptáky) nepřistupujeme v našem antropocentrickém (nebo savco-centrickém??) náhledu s takovým despektem (to víte, neohrabaní neinteligentní plazi), je částěčně zásluhou i Jurského parku.... celý text
Tachmasib letí k Saturnu
1965,
Arkadij Strugackij
odpad!
Nene. jako sci-fi - nečíst. Opravdu ne. Pokud však máte za sebou nějaké mistrovské dílo pozdějších Strugackých, nebo více takových... pokud vás zajímá fenomén sci-fi včetně dějin žánru, pokud vás fascinuje vývoj myšlení lidského (v tomto případě autorů), tak tedy ... to bude skvělý zážitek. Hloupě přímočaře napsaná prokomunistická agitka, prvoplánově narativní dialogy osvíceného komisaře a dalších postav, řešení nepřijatelných problémů v posledních enklávách zahnívajícího kapitalismu, které nový osvícený řád nechává milostivě dožít, protože ti lidé si to musí uvědomit sami, vymoženosti nového řádu se přeci nedají vnucovat, to dá rozum. Musí se počkat, až to staré odejde zaslouženě na smetiště dějin samo. Jupí. Pokud jste na tohle připraveni, pak to bude jedinečný zážitek knihomolův.... celý text
Kult rozumu a nejvyšší bytosti
1934,
Tomáš Garrigue Masaryk
Přehlížená, až zcela neznámá, linka děje Velké francouzské krvavé revoluce .. hrátky mocných a posléze guillotinovaných s vírou a nevírou. Zajisté méně významné, než některé jiné momenty tehdejšího revolučního dění. Přesto, zdá se mi, jako bych na okamžik lépe chápal do současnosti přetrvávající, nad okolí důraznější, snahu francouzského státu nemluvit do víry, oddělit striktně víru od státního života. Dnes nikáb na veřejnosti či ve škole, to je jedno... Mají proč. I tahle část jejich dějinné zkušenosti asi mohla zabolet. Hvězdičkování ne, je to vpodstatě vědecký článek. Beletrie nikoliv. A vědecký člýnek jen zlehka, taková črta. Je to tak psáno i v doprovodných textech u vydání. Možná tehdy vydáno v povinné úctě k "tatíčkovi Masarykovi", když nakladatel na významnější titul nedosáhl? Zdá se. Pro mě dávalo smysl přečíst si to, když mi to přišlo do ruky. Když jsem přetl pár dalších jeho textů, z jakých psal autor stanovisek a tak dál. Že by bylo potřeba se po tomto útlém svazečku shánět, to zas asi ne.... celý text
Překvapení. Zase jednou docela dobrá sci-fi. A nová. A opravdu sci-fi ... ne jen obecně lidský příběh v kulisách sci-fi ... Ta technika tu hraje roli podstatnou. Vědecky se to drží víceméně asi v pořádku v rámci současné vědy, nepřichází to s nějakou významně novou ideou. Žádná technická nebo vědecká chyba, která by byla snadno chytitelná při běžném čtení, akorát přežití expozice vakuu, jak je tady, je mi otázkou, to je provokativní. Technicky základna a její vybavení - to je rozvoj toho, co by vpodstatě s vynaložením enormních prostředků v době ne tak vzdálené budoucnosti asi i mohlo jít. Příznačné pro moderní civilizaci a myšlení, jak už jsem někde poznamenal. Limitem a motorem toho, co se dosáhne, je hlavně ekonomika, ne idea, věda a technika. Jedna z mála hodnotných sci-fi (post?)moderní doby, která toto reflektuje. Nehledejte v tom velkolepé filosofické poselství, hlubokomyslné (Clarke Odysea, Lem Fiasko... ne, to zas přeci jen je jiná liga). Autor měl lehké pero a napsal podle mě slušně akční příběh s tím, že měl zcela jistě do mnohem větší hloubky promyšlenou technickou stránku věci, než použil... a je to cítit. Neni to postaveno na jedné věci, umožňuje mu to hrát si s tou bohatostí a ne vytahovat nový technický vynález jako králíka z klobouku, když to potřebuje pro zadrhnutý příběh. Tohle dobré. Někdo může mít problém s hlavní postavou nebo dalšími postavami, uznávám. Autor se nepouští do kdovíjak hluboké psychologie, postavu využívá přímočaře k tomu akčnímu ději. Ale mě jsou zvláštně myslící postavy s přerostlým iq sympatické (možná proto, že pár podobných znám), takže taky dobré. Jako slabší vidim společensko-ekonomické nebo politické zarámování děje. I svět "organizovaného zločinu" je takový nějak moc jednoduchý, podle mého. To vše podle mě neni hluboce promyšlené. Jen minimálně načrtnuté pozadí zdá se horkou jehlou, jen do té míry, co autor potřeboval jako záminku pro příběh. Odtud pro mě závěr trochu slabší, protože tam to vyběhne z akce a techniky právě do té slaběji promyšlené politiky nebo co to je... asi bych to viděl i trochu jinak, napadá mě důvěryhodnější tato zápletka (ano, zápletka - pro další potenciálně navazující děj) a to je ta hvězdička dolu. Dal bych tak 4 a 1/2, protože bez toho zbytečku je to podle mě dost slušné. Má naději, že se k tomu ještě někdy v budoucnu vrátim. Marťana jsem ani nečetl ani neviděl, takže bych asi měl.... celý text
58 minut
1995,
Walter Wager
Pěkné, proti filmu trochu jednoduché a přímočaré. Nebo úsporné? Možná... film byl prostě modernější (co se efektů, postav a gradace týče). Zajímavé je, jak i reálie leteckého provozu zastaraly, to ale neva. Zcela jsem nevěřil možnosti zcela zarušit všechny palubním přístrojům dostupné frekvence (myšleno v rámci tehdejší techniky samozřejmě) a letu vrtulníku s uraženým kusem listu rotoru... ale stejně jsem to po letech zhltl. Trochu nostalgie. Potřetí už k tomu asi nedojde.... celý text
Pozor, Toxo!
2011,
Jaroslav Flegr
Ta jedna hvězdička dolu za trochu moc sebestřednosti a amerického stylu úspěšné sebeprezentace ... což je prostě autorův styl ... jedna z nik sebeprezentace, kterou je možno v ekosystému vědy k úspěšnému přežití zaujmout (a nějaká forma sebeprezentace je pro úspěšného vědce nutná). To mě občas rušilo a občasná sebeironie odkazující na tento styl to nestačila kompenzovat. Jinak ovšem samá plus. Hodně zajímavého. Nejen o toxoplazmóze. Některé námitky proti autorovým postupům staví na tom, že používá moc statistiky. Ano, používá statistiku a umí. Pokud mohu posoudit. Kdo se někdy seznámil s trochou statistiky v technickém a vědeckém měření, ví jak je mocná, je -li správně použitá. Někdy to vypadá, že má vysvětlení na všechno. Ale je nutno rozlišovat hypotézu (doměnku) a teorii (něco, co už jde považovat za něco nějak potvrzeného, otestovaného) a příběh (třeba v oblasti evoluce se často vyprávějí příběhy, protože konkrétní průběhy známé mnohdy být nemohou, i když se dá dosti přesně vymezit, že něco tak nějak muselo být, ... ale nikdo tam nebyl, když se to stalo, žádný přímý záznam ... klasický vědecký test a predikce se na to dá udělat těžko). On na ty rozdíly mezi dohadem a něčim potvrzeným upozorňuje ... je to třeba číst, co je co. Navíc to neni úplně primárně vědecký text. Je populárně vědecký. Líbilo. Máme tu patrnou pozitivní deviaci, v biologii. Nejen p.Flégra.... celý text
To snad nemyslíte vážně!
1989,
Richard P. Feynman
Nebudu opakovat, co bylo v dobrých komentářích přede mnou (např: kap66). Pro mě z toho vyčnívá mezi jinými "mapa kočky". :-) Jak trefný poukaz na různé způsoby myšlení se za tim příběhem skrývá. Vyprávění o absurditách vojenské organizace okolo bomby mi přišly dost jako ze života (ne, na ničem takovém jako bombě jsem já nepracoval, ale ta organizace je asi stejná napříč věky, obory, bez ohledu na strany železné opony). Příběh o numerické simulaci reakce pomocí hromad stroječků na zpracování děrných štítků .. kouzelné pro někoho, jehož život je spojen s IT ... uff... a tak dál, a tak dál. Nad rámec knihy - servítky si nebral do posledních dnů s byl to on, kdo demonstroval všem pochopitelným způsobem jeden z výsledků vyšetřování po havárii Challangeru. Jestli mu někdo vyčítá teatrálnost a sebevyzvedávání? Nu ano ... to je zřejmě "americký způsob" úspěšné sebeprezentace .. shoduje se to s náznaky v textech jiných autorů o něm .. lev salónů ... v tomto případě bylo co vyzvedávat.... celý text
Feynmanovy přednášky z fyziky s řešenými příklady 1/3
2005,
Richard P. Feynman
Nejsem si jist, proč by se to nemohlo používat jako učebnice. Avšak na této úrovni se zpravidla nestuduje samostudiem ... a živé přednášky s návaznou možností něco řešit rozhodně mají svůj smysl. Nicméně... Dlouhou část života jsem měl dojem, že mechanika jako část fyziky je nudná a vždy bude nudná ... nějaká nakloněná rovina... Jak to ten pán uměl, že při četbě těchto kapitol jsem se často řehtal? Že je tato část nudná, neni vlastnost té fyziky ... je to tím, že o tom málokdo umí mluvt tak, aby to nudné nebylo. Jediná slabší část byla snad okolo elektřiny, pole .. a na to neni těžké přijít .. on to tam někde sám píše, že to asi tolik nevšlo. Výklad souvislostí okolo násobení vektorů se zvláštním zřetelem k těm ve třech rozměrech mi napříč časem čtení způsobil jakési blýskání myšlenek a zacvaknutí těch věcí do sebe, co k sobě patří, až když jsem byl uveden Vopěnkovými Rozpravami s geometrií do alternativních geometrických světů. Máte někdo podobný dojem souvislosti a náhledu na svět? ;-)... celý text
Bible
2001,
neznámý - neuveden
Hvězdičkovat by mi přišlo směšné. Chtěl bych však podotknout, že některé texty jsou prostě krásné a v jistém smyslu "dokonalé" bez ohledu na víru čtenáře. "přečteno" .. no, pořád je tam "pár" stránek, na které se nedostalo, ale na většinu jo .. ale kdo ví..... celý text
Noční let
1962,
Antoine de Saint-Exupéry
Četl jsem dvakrát a vím, že prvně v dětském věku mě spíš zaujala příběh letu .. později jsem v tom našel i tu společenskou vrstvu .. "těžký život inspektora", který zlý být musí a tak z toho má hroší kůži .. protože každý se nějak živíme ... inu .. dobrý pozorovatel.... celý text
Matyáš Sandorf - Nový hrabě Monte Christo
1988,
Jules Verne
Trefil jsem se do věku, kdy jsem to měl číst a tak mi místy jednoduchost a předvídatelnost naprosto nevadila. Bylo to prostě takové správné dobrodrůžo od začátku do konce, se správnou dávkou sci-fi (už když jsem to četl, možná trochu úsměvné) techniky (ale nějak to zapadlo do Zemanových rytinových filmů, takže bezva). Vlastně na jednom jediném místě jsem byl tehdy maličko zklamán, ten ostrov tim jak byl podminovaný a ještě na dálku odpálitelný .. to bylo vlastně překombinované.... celý text
