Noční let

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Za svého bohatého života dělal Antoine de Saint-Exupéry také ředitele malého letiště. A právě odtud zřejmě pochází inspirace k románu Noční let. Příběh o muži, který prosazuje létání v noci, často bez ohledu na bezpečí pilotů, má zvláštně smutnou atmosféru. Nechybí ani vyznání lásky k létání a obdiv k práci pilotů. Tragický příběh protknutý tesknou náladou není stejně jako Kurýr na jih nebo Citadela snadným a odpočinkovým čtením třeba do vlaku. Ale jsou večery, ve kterých Saint-Exupéryho humanismus rozhodně potěší. Obsahuje též: Válečný letec -- Dopis rukojmímu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71949/nocni-let.jpg 3.8153
Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Vol de nuit, 1939


více info...
Nahrávám...

Komentáře (16)

Kniha Noční let

000nugatovej
26. ledna

Ten rozpor mezi obyčejným na první pohled šťastným životem a strastiplným životem, který nás přesahuje tím, co po něm zůstane. Co je hodnotnější? A máme právo to tvrdě vyžadovat po jiných? Ta nejistota!!!
A odpověď (možná...) až v hymnickém konci Fabiena mezi hvězdami v tichu nad bouří.
"Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje." (str. 135 vydání čtyř autorových románů z roku 1973)

Domca1
25.10.2021

Po prečítaní Nočného letu vo mne veľmi silno rezonuje pocit, že som do seba vstrebala čosi ako "vizuálny román" (existuje voľačo také?). Tak ako Vám Rusi psychologicky rozorvú dušu na kúsky, tak vám do nej Francúzi vryjú obrazy, na ktoré nezabudnete.

Citujem Petra a Luciu: "Fialové lesy tvorili polkruh na zelenom nebi, posypanom svetlým zlatým popraškom." Koniec citátu. Citujem Nočný let: "... všetko tu svietilo, jeho ruky, šaty, krídla lietadla... Oblaky pred ním vracali všetok sneh, ktorý dostávali od mesiaca... Prúdilo tu svetelné mlieko, v ktorom sa lietadlo kúpalo." Koniec citátu. Už mnohými mnohokrát spomínaná scéna Fabianového finálneho vzostupu ku hviezdam je jednoducho vizuálne geniálna, či už príkrym kontrastom voči temnej noci a hroziacej smrti, alebo spôsobom, akým Vás skrz-naskrz presvetlí, ožiari, osvieti, ..ako symbolicky žiarou oslávi a vyzdvihne Fabianov heroizmus.

Nočný let však nie je len o tejto jednej ikonickej scéne. Je to román nasiaknutý filozofiou, trúchlivou melanchóliou, náznakovosťou a symbolickosťou. Je to román temný ako noc, no zároveň vzletný ako let.. Nemusíte byť pritom vôbec stotožnení s jeho hlavnou ideou, ktorú zosobňuje šéf letectva Riviere. Riviére, ktorý "cítil vyššiu povinnosť, než milovať. Ide o to, urobiť ich nesmrteľnými...Za čím idete, umiera s Vami." Priznám sa, že aj ja s tým bojujem - má sa jednotlivec vždy sebaobetovať v prospech "vyššieho ideálu"? Ako hovorí Čapkova Matka: "Vám připadá hrozně čestné za něco umřít: ale na to, že umřete někomu, na to už nemyslíte."A stále musím myslieť na Fabianovu ženu.

Na zamyslenie prikladám ešte myšlienku, ktorou knihu charakterizoval v úvode André Gide: " Šťastie človeka nie je v slobode, ale v prijatí povinnosti."


Pablo70
03.04.2021

Čím by byl Saint-Exupéry bez letadla? Možná „jen“ spisovatelem. Ovšem když vylíčil v knize Noční let svůj boj s cyklónem v Patagonii, napsal mu básník Léon-Paul Fargue: „Necháváte nám padat hvězdy do polévky.“ Tak sugestivní jsou zde popisy bouře, kterou letec musí zdolat. A už to ví, když odhadne své šance: „Jsem ztracen!“ Ovšemže bojuje. Zoufalý a odhodlaný.
I šéf leteckého provozu bojoval, ač vzdálený a na zemi – minutu co minutu, jak docházely telegramy, mu připadalo, že cosi rve z rukou osudu, že omezuje podíl neznáma a že vyvádí své posádky z hlubin noci...
Jeho vlastní bolest ho naučila mnohému: „Otvírá to jistá okna.“
Máte to také tak?
A další část poznání: Cítil se osamělý jako dnes večer, ale velmi brzy odhalil bohatství takové samoty.
Je pro vás samota obohacením?
Zkušenosti: Deset let zkušeností a práce… Ten člověk tu někde pracuje, aby život pokračoval… „Ten člověk netuší svou velikost.“
A zatím… kdesi zápasila poštovní letadla. Noční let se vlekl jako nemoc: bylo nutno bdít. Bylo nutno stát při těch lidech…
Dokážete podpořit své bližní?
Exupéry byl několik let i ředitelem malého letiště. A jeho Noční let by mohl být i příručkou pro naše managery a vládce:
„Jsem spravedlivý nebo nespravedlivý? Nevím. Budu-li trestat, ubude poruch. Odpovědný není člověk, odpovědnost je jako nějaká temná síla, s níž se vyrovnáváme, jen když postihujeme všechny bez rozdílu. Kdybych byl úzkostlivě spravedlivý, byl by každý noční let vyhlídkou na smrt.“
A v dnešní době nesmírně aktuální:
„Když si člověk chce získat oblibu, stačí trochu politovat. Já nikdy nikoho nelituji, anebo to skrývám. A přece bych se rád obklopil přátelstvím a lidským pochopením… Ale já sloužím událostem. A musím zocelit lidi, aby jim sloužili taky… Když si povolím, když nechám události běžet jejich cestou, začnou se záhadně rojit poruchy...“
Někteří čtenáři neodpoví na mé otázky, protože k nim ještě nedospěli. Exupéry je prožil. Na palubě letadla také zemřel. Hledejte odpovědi na otázku, co je život, v jeho knihách!

kilometr
21.11.2020

" I zásvit z hospody by byl nyní pro něho bohatstvím a byl by až do smrti kroužil kolem takového znamení,po němž toužil.A tady zatím stoupal k lánům světla." 75%.

Dvoja
16.05.2020

NOČNÍ LET, VÁLEČNÝ PILOT, DOPIS RUKOJMÍMU
Nejvíce se mi líbil román Noční let, který je z nich nejvíce založený na hlavní dějové lince a autorovy úvahy do ní zapadají jen namátkou.
Na druhou stranu Válečný pilot je úvah a vnitřních názorů plný a u nejedné z nich se čtenář musí s ním nad lidským životem zamyslet sám. Což je krásné. Plno z nich mi zůstane v hlavě delší dobu.
Dopis rukojmímu pak byl jen příjemnou krátkou tečkou za oběma předchozími.

Mám ráda doslovy knih, které jsou plné faktů a skutečně čtenáři úcelí právě přečtené dílo v kontextu nálady autorovy doby a jeho lidského života. A i zde od Marie Veselé splnil dobře svůj účel.

Pips
03.08.2019

Exupéry byl celkem složitý člověk a proniknout skrze tuto knihu do jeho duše nebylo jednoduché. Ale nakonec to stálo za to.

SSTknihy
16.01.2019

Exupéry má prostě talent napsat obyčejný příběh tak, že se vám zadře hluboko pod kůži, zmocní se vašich myšlenek a i po dočtení knihy se vám ještě dlouho vrací v záblescích, jako vlastní divné, smutné a osamělé vzpomínky. Málokdo si dnes uvědomuje, jak nebezpečné byly počátky nočních letů, kolik obětí, trpělivosti a vytrvalosti stálo prosazení dnes tak samozřejmé záležitosti.

KubaHanzelin
09.10.2019

Bylo mi doporučeno, že bych si přece jen měl přečíst nějakou tu klasiku, tak jsem se na to vrhnul, sice ze začátku lehce neochotně, ale jsem spokojený. Exupéry uměl neuvěřitelně barvitě popsat i ty nejobyčejnější věci jako by byly z jiného světa a to se mi na něm líbí. Přece jen toto byl spíš soubor próz než jedna kniha a tak bych tedy měl vybrat svou nejoblíbenější část a tou bude Oáza ze Země Lidí, proč? Sami si ji přečtěte, má jen pár stran..
Bohužel, nemůžu dát plný počet kvůli Kurýrovi na Jih, ten mi nesedl tolik jako Noční let a Země Lidí, přesto, velmi povedené a krásné..
"Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje.."

1