1. Domů
2. Autoři
3. Jaroslav Flegr
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 9
• Bazar 7
• Životopis
• Citáty 10
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Jaroslava Flegra

Zamrzlá evoluce

„Zamrzlost míchá objevy a názory jiných autorů s Flegrovými komentáři tak umně, že vzniká dojem, jako by Flegr přišel s přelomovou teorií sám. Zapomeňte (pozn. pro ty, kdo nemají v evolučce alespoň základní vzdělání). Ne že by J. Flegr nebyl autorem řady významných vědeckých studií (je), ale zamrzlá evoluce to skutečně není. "Pro laického čtenáře, který není v kontaktu s primární literaturou, tedy původními vědeckými články, se známá kniha Jaroslava Flegra Zamrzlá evoluce čte dobře. Mně také. Jenže záleží i na obsahu. Na tom, že nůžky mezi podloženým a spekulovaným nejsou roztažené k nepoznání. Na tom, že názory ze škatulky „nevíme a snad“ se během čtení ne-ná-pad-ně nepřesouvají do škatulky „víme a jistě“." Tak jsem psal v recenzi jiné evoluční pop-knihy, Jak se dělá evoluce (Zrzavý a spol. 2017, 2. vyd.), v Lidovkách na apríla 2017. A myslel jsem to zcela vážně. Zbytek podstatného se dočtete tam i v recenzi přímo na Zamrzlou evoluci („Potřebujeme skutečně nový model evoluce?“ v čas. Vesmír, link je v sekci recenze) a v rozsáhlé návazné debatě na stránkách Vesmíru. K tomu jen jinými slovy zopakuju, co jsem psal už v Lidovkách: že cenu Magnesia Litera dostala Zamrzlá evoluce a ne Jak se dělá evoluce, je česká národní literární ostuda.“... celý text
— TGC

---

Milí pokusní králíci

„Originální formát, zajímavá témata a názory (to neznamená, že bychom se vždy shodli - viz moje recenze Flegrovy "zamrzlosti"), občas jsem se bavil, docela často zas ne (i tam, kde to zjevně bylo autorovým úmyslem).“... celý text
— TGC

---

Zamrzlá evoluce

„Základní slabinou knihy je především nezodpovědné žonglování s fakty, uznávanými teoriemi, diskutabilními interpretacemi až ničím nepodpořenými fantaziemi, jako by šlo o stejné zboží. S odstupem dvou dekád teorie ZE dopadla jak měla, v zapomnění. Podrobnou recenzi jsem publikoval už dříve, odkaz na ni jsem vložil do sekce Recenze.“... celý text
— TGC

---

---

Charles Darwin: dvě stě let od narození

„Ježíši Kriste! Bože! Ten vůl s mražákem nedá Siru Darwinovi pokoj, přimrzlý hňup si asi neuvědomuje, že ve své době byl nadčasový. Jak si vůbec dovoluje, takový idiot brát takového velikána do své nevymáchané tlamy, patrně evolučně značne zdegenerované? Každé bla bla vylepšení, že jde o něco jiného než o prosté rozmnožení jedince, je hraní si na vědu, to raději zkoumejte stvoření, volové! Právě evoluce by měla být pojmem pouze pro živé organismy, jelikož nejde o jedince, ale o celý chaotický systém života, který je založen na schopnosti rozmnožení jedince, spožité zacyklení, viď Micíku. Kdo používá evoluci pro jiné účely je korunovaný blb, jelikož jde o s-prostý vývoj a nic víc. Tohle je přidaná hodnota závěrů Sira Darwina. Pro život musí být podmínky.“... celý text
— Lac

---

Úvod do evoluční biologie

„Proč samičky vrabců a strnadů preferují při „manželských nevěrách“ staré samce? Jaké máme důvody domnívat se, že by jíly mohly být živé? Jak to, že vítězství „našeho“ fotbalového týmu může zvýšit náš reprodukční úspěch? Čemu se v evoluční biologii říká „procházka mrtvého muže“? A proč jsou nositeli mutací, tj. zdrojem evolučních novinek na úrovni druhu, v drtivé většině samci? Málo vědeckých disciplín má to štěstí, že do nich existuje podobně čtivý, obsažný a kompetentní „úvod“. Na 530 stranách vlastního textu se autor zabývá genetickými fenomény pohánějícími evoluci (mutace, tahy, drift a draft...), vznikem a zánikem druhů, pohlavním rozmnožováním a výběrem, ale také genezí života a polemikou s kreacionisty. Pan profesor je prvořadě geniální vědec. Evoluce mnohdy funguje neskutečně kontraintuitivně, v autorově podání ale její principy nakonec vyznívají logicky. Kromě toho je ovšem i výborný vysokoškolský pedagog, spisovatel a popularizátor, jemuž nedělá obtíže vymýšlet kreativní názvy pro dosud nepojmenované jevy („model božích mlýnů“, například). Píše lehkým perem, takže všechny kapitoly, které nešly moc hluboko do genetiky, jsem četla s potěšením. Mnozí biologové, na rozdíl od humanitních vědců, používají pro zvířata zájmeno „kdo“, nikoli „co“, a prof. Flegr není výjimkou, což také oceňuji. :) Jediné, co beru jako zápor (ovšem v téhle bichli se to projevuje méně než v páně profesorových univerzitních přednáškách), je přístup k „překonaným“ paradigmatům. Jako by měl potřebu lysenkisty nebo (neo)lamarckisty ne jen vyvrátit, ale naprosto „potřít“, občas s použitím argumentů ad parsonam. Na druhou stranu se v knize objevují i jména jako Adolf Portmann nebo Pierre Teilhard de Chardin, a to v poměrně neutrálním kontextu, takže zcela nesnášenlivý vůči vědeckým alternativám neodarwinismu text není. A citace: „Část druhů se [po přírodní katastrofě] v biotopech znovu objeví až po velmi dlouhém období, během kterého po nich v paleontologickém záznamu nezbyly žádné stopy. Tyto druhy označujeme termínem lazarské. Na rozdíl od biblického Lazara v jejich případě nevíme, kdo a proč je povolal zpět k životu, výsledky radioizotopového datování však ukazují, že osobní intervenci Ježíše Krista je možné s velkou jistotou vyloučit.““... celý text
— JulianaH.