Arthur Charles Clarke

Clarke je u mňa vážnym kandidátom na najobľúbenejšieho sci-fi autora. Cením sa na ňom najmä to, že ako jeden z veľmi mála dokáže čerpať inšpiráciu z reálnej fyziky a astronómie a nepotrebuje sa opierať len o fantasmagórie. Dokonca i mnohé jeho staršie diela, v ktorých už niektoré veci boli poznaním prekonané, sú silnejšie a reálnejšie než nejedno sci-fi napísané v 21. storočí. Jeho vzdelanosť a z toho vyplývajúca vernosť je taká sugestívna, že som v minulosti pri čítaní mnohých jeho diel cítila silné napätie, priam také, ako keď som sledovala reálne kozmické misie. Intenzívne som dej prežívala s postavami aj bez toho, aby mi ich pocity boli dopodrobna približované. Čo ale neznamená, že by nebolo ešte lepšie, keby pocity postáv neboli dopodrobna priblížené. Málo „človečiny“ – to je vec, ktorá Clarkovi býva vyčítaná častejšie. A niektoré jeho diela zase žiaľ pôsobia tak, akoby sa silou-mocou snažil zavďačiť publiku a pchať do nich „človečinu“ spôsobom, ktorá im v mojich očiach sympatie naopak uberala. Ale každý autor má lepšie i slabšie práce.

A.C. Clarke předpověděl vznik internetu na rok 2001. O mnoho se nespletl, ale stejně byl vývoj rychlejší....

Četla jsem od něj všechno a opakovaně. Žádný jiný autor sci-fi mě tak neoslovil, jako Clarke.

Jeho sci-fi není vlastně ani sci-fi je to vizionářské využití již známých technologií nebo uvěřitelných technologií v budoucnosti. Třeba už jen vesmírný výtah, nano vlákna atd. ... V tom je jeho genialita

Pro mě osobně nejlepší spisovatel a nejenom sci-fi. Už od první knihy, kterou jsem od něho četl (již si nevzpomínám, která to byla) mě uchvátil a drží mě to dodnes. Vlastním cca 40 jeho děl včetně několika sbírek povídek a opravdu jen o minimu z nich můžu tvrdit, že jsou průměrné. Nejradši mám tetralogii o Rámovi. A jen doufám, že se dočkám kvalitního zfilmování prvního dílu. Prostě nadčasoví autor, kterých mnoho není a nebylo. Král !!!

Byla by škoda připravit čtenáře, který dotyčný text nezná, o to, co o Arthurovi C. Clarkovi napsal jeho velký přítel Isaac Asimov a co na to sir Arthur odpověděl.

Asimov: Musím vám na Arthura něco prozradit. Známe se už nějakých čtyřicet let a celou tu dobu jsme si ani na chvíli nepřestali vyměňovat láskyplné urážky. Je to určitá forma, kterou si muži dávají najevo náklonnost.
Například loni havarovalo v Iowě letadlo, asi polovina pasažérů se zabila a polovina přežila. Zjistilo se, že jeden z cestujících zůstal během katastrofálního pokusu o přistání klidný, protože si četl román Arthura C. Clarka. Tento fakt se objevil v novinářském článku. Arthur, jak je jeho zvykem, okamžitě článek miliónkrát oxeroxoval a poslal ho každému, koho znal nebo o kom kdy slyšel. Dostal jsem taky jeden a pod mou kopii Arthur rukou připsal: „Škoda, že nečetl některou tvou knížku. Byl by celé to děsné dobrodružství zaspal.“
Bylo jen dílem okamžiku poslat mu dopis tohoto znění: „Naopak, tvou knížku četl proto, že kdyby padlo, smrt by byla spásným vysvobozením“.

Clarke: Jedna drobná oprava: Nerozeslal jsem milion kopií toho článku v Time, o kterém se Isaac zmiňuje. Poslal jsem jen jednu — samotnému Isaacovi, protože jsem věděl, že zbytku světa už to dá k lepšímu sám.

Nadčasový král a génius sci-fi tvorby. Z jeho knih jsem nenašla jedinou,která by mě nechytla hned od první stránky.