Bible

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Český ekumenický překlad knihy knih - Bible. Tradice českého překladu biblického textu je velmi stará a v tomto ohledu se můžeme srovnávat s velkými kulturně vyspělými zeměmi. V době, kdy byla celá Bible přeložena do češtiny, mělo svůj překlad do mateřského jazyka jen pět zemí. První české překlady biblického textu vznikaly v klášterech a obsahovaly bohoslužebné texty – především žalmy a evangelia. K nejvýznamnějším českým překladům nepochybně patří Bible kralická (1579-1594) z protestantského prostředí a Bible svatováclavská (1677-1715) z prostředí katolického. Oba překlady byly velmi oblíbené a dlouho používané. Jejich jazyk však byl již pro čtenáře 20. století stále vzdálenější. Byly sice snahy o revizi kralického překladu, ale brzy se ukázalo, že tato cesta není možná. Počátky ekumenického překladu: V roce 1961 se shromáždila skupina 8 kazatelů ČCE kolem prof. M. Biče a začala s překladem Starého zákona. K této skupině brzy přistoupili zástupci dalších církví a tento tým byl pak opravdu ekumenický – 27 členů z šesti církví. Vedle této skupiny se kolem prof. J. B. Souška shromáždila ekumenická skupina překladatelů Nového zákona. Po jeho úmrtí (r. 1972) skupinu vedl prof. J. Mánek. Práci na překladu biblického textu předcházela práce na konkordanci, která vycházela tiskem v letech 1954-1967 a práce na slovníku. Práce překladatelských týmů: Obě skupiny překládaly z původních jazyků, ale překladatelé nepochybně přihlíželi i ke starým překladům, zvláště k Septuagintě a Vulgátě. Na začátku bylo nezbytné stanovit si pracovní zásady a zajistit potřebnou literaturu. Překladatelé se pravidelně scházeli a na tyto schůzky si připravovali překlad i výklad textu. Každý dostal na starost určitou kapitolu nebo část biblického textu. Tu pak přeložili, přepsali na stroji (pro každého) a ve společném zasedání se probíralo slovo za slovem a věta za větou. O sporných místech nehlasovali, ale s textem pracovali tak dlouho, až dosáhli jednomyslnosti. Starozákonní komise pracovala více konkordantněji, novozákonní komise převzala způsob překladu dynamické ekvivalence. Tzn. překládat podle smyslu, nikoliv slovo za slovem. Lze tedy do jistí míry říci, že sz komise vypracovala studijní překlad a nz komise překlad misijní. Určitým nedostatkem obou překladů je nejednotnost v překladu vlastních jmen. Pomoc překladatelům: Překladatelé se setkávali nejdříve jednou měsíčně v Praze, ale ukázalo se výhodnější setkávat se v některém sboru. V tomto ohledu byly sbory ČCE velmi vstřícné a překladatelé se tak mohli setkávat v Opatově, Libici, Lysé nad Labem, Poličce, Brně aj. Sbory poskytly prostředí i klid na práci. Potřebné výlohy si překladatelé nejdříve zajišťovali sami a dělili se rovným dílem. Později překladatele podporovala Synodní rada a Ekumenická rada církví. Velkou pomocí byla i podpora zahraničních církví. Zejména Porýnské evangelické církve a Skotské presbyterní církve. Pomocí byly i zkušenosti překladatelských poradců Spojených biblických společností. Vydávání jednotlivých svazků překladu: Prvním vydaným textem byla Genese, která vyšla v roce 1968. Ve stejném roce vyšel 14. svazek – dvanáct proroků. Postupně pak vycházely další svazky. Jednotlivé svazky s obsáhlým komentáře ke starozákonním knihám a poznámkami k novozákonním knihám vycházely v nakladatelství Kalich. Vycházely tak, jak byl překlad připravený k tisku, ne podle řazení v Bibli. Jako polední vyšel svazek 13. Ezechiel – Daniel v roce 1984. V roce 1985 byl pak ještě vydán svazek s deuterokanonickými knihami (Apokryfy). Tento svazek má úvody k jednotlivým knihám a poznámky. Komentář prof. M. Biče k těmto knihám vyšel v r. 1996. Samostatně byly znovu vydány výklady k překladu starozákonních knih. I. svazek (Genesis-Deuteronomium) vydal v r. 1991 Kalich; ostatní svazky postupně vydalo Karmelitánské nakladatelství: II. (Jozue-Ester) 1996; III. (Jób-Píseň písní) 1998; IV. (Izajáš-Malachiáš) 1998; V. (knihy deuterokanonické) 1996. Nový zákon s výkladovými poznámkami vydala ČBS v roce 1991. Vydání celého překladu v jednom svazku: V jednom svazku vyšel celý překlad bez komentářů (bez deuterokanonických knih) k 400. výročí vydání prvního svazku Bible kralické v roce 1979 (vydalo Biblické dílo Ekumenické rady církví v ČSR). Vydání s deuterokanonickými knihami vydala v roce 1987 Charita (s vročením 1985). Tomuto vydání předcházela velká revize překladu. Druhou revizi překladu připravili překladatelé v letech 1998-2000. Této úpravě předcházela výzva ČBS k připomínkám textu překladu. Na tuto výzvu přišla celá řada připomínek, a každé z nich překladatelé věnovali pozornost. V této úpravě vychází text od r. 2001. Nakonec slova prof. M. Biče: Stáli jsme pod ochranou Nejvyššího. Jemu budiž čest a chvála, že nepřestával chránit naše ekumenické společenství a žehnal mu. Bez jeho ochrany a požehnání bychom své dílo nebyli zdárně dokončili....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/25175/bible-25175.jpg 4.1788
Žánr
Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno, Česká biblická společnost
více informací...


Nahrávám...

Komentáře (169)

Kniha Bible

Přidat komentář
triatlet
20. února

Bible není blábol.
Bible je pestrá jako knihovna. Rád z ní vybírám ty skvostné části jako je třeba Píseň písní.

vlkodlaq
20. únoraodpad!

Pokud svým utkvělým představám věří jednotlivec, je to blázen. Pokud stejným představám věří masy, je to náboženství.
.
Bible je prastará příručka k ovládnutí negramotného davu, manipulace, zastrašování, tresty. Je tedy pochopitelné, že této různorodé sbírce příběhů se všeobecně věřilo dost dlouho. Pak přišla doba vědy a techniky, čemuž se samozřejmě církve snažily zuby nehty zabránit a když to už nešlo, tak se snažili přizpůsobit jak se jen dalo ale přesto moc církví naštěstí pomalu ale jistě upadá. Dle mého názoru příliš pomalu. Že v dnešní době mnoha vzdělaných a inteligentních lidí stále někdo může brát bilbli třeba jen na chvíli vážně, nazývat ji knihou knih nebo ji dokonce někomu doporučovat, to nechápu. Četl jsem, několikrát. Z dnešního pohledu je to blábol. Zkuste dnes napsat něco podobného a vydat, vydavatel se vám vysměje a ještě vás nechá vyvést ochrankou.

Sidonka3
15. února

K Bibli mám ambivalentní pocity, proto jí ani hvězdičkově neohodnotím. Bibli prý nepsali lidé, ale Bůh, který jim vedl ruku a diktoval, co mají konkrétního zapsat.
SPORNÉ, KONTROVERZNÍ ČÁSTI (i když podle mnohých věřících žádné nedostatky tato údajně dokonalá kniha nemá): Podle mého si v ní ovšem mnohé věci odporují a jsou tam velice sporné, kontroverzní pasáže. Bůh je prý milující, dobrosrdečný, odpouštějící, ale ve Starém zákoně vybízí i k brutálnímu zabití (například ukamenováním) i za z dnešního úhlu pohledu drobné prohřešky. Bible je prý nestárnoucí. No, neumím si představit, že by někdo v dnešní době druhého člověka zabil za cizoložství (podle Božího zákona to udělat má, navzdory desateru a přikázání nezabiješ. Ještě dohledám a doplním info, kde přesně tyto sporné pasáže v Bibli najít, momentálně alespoň odkaz na tresty za provinění TŘETÍ MOJŽÍŠOVA / 20. Některé pasáže jsou ovšem alespoň u některých církví upravovány či vynechávány ). Takže je skutečně Bible nestárnoucí, darem od milosrdného Boha a má se jí člověk bezhlavě řídit? Dále... lidé jsou si prý rovni, naopak chudákům se má prokazovat dobrodiní. Tak proč platí tvrdší zákony pro otroky a mnohem mírnější pro jejich pány? Ptala jsem se na to věřících i kněží, ale nikdo mi na to neuměl odpovědět a četné rozpory věrohodně, logicky vysvětlit.
Někdo dokonce tvrdí, že si krutých a sporných pasáží nemáme všímat nebo dokonce Starý zákon úplně vynechat. Opravdu pro nás Bůh vymyslel stále aktuální knihu, aby nám pak někdo tvrdil, že část už je zastaralá nebo nepochopitelná a máme jí tedy ignorovat? Podle mého máme knihu hodnotit jako celek a ne z ní půlku vynechat. Upřímně bych to chtěla pochopit, ale jsou místa, která se zjevně mají brát doslova (viz některé zákony ) a to tedy nevím.... Pochybuji, že je Bible darem od Boha, jak si mnozí myslí, podle mého názoru to jsou spíše legendy.

A NYNÍ NESPORNÁ POZITIVA: Na druhé straně některé pasáže jsou skutečně studnicí moudrosti, jsou tam například Přísloví, jsou tam krásná a poetická místa i slova pro útěchu. Některá poselství jsou ukrytá pod povrchem a musí se k nim člověk "probádat", takže při letmém čtení mohou podobenství, myšlenky zůstat skryté ve zdánlivě prostém příběhu. Nepopírám, že Bible již tisíce lidem pomohla a dodnes může v některých životních situacích pomoci, někdy je i posledním světlým místem v tmavém tunelu.

Hesonit
11. února

Židé, křesťané (a v zásadě i muslimové) čtou Bibli s vědomím, že jde o pilíř jejich víry. A tak ji i vnímají.
Pro mě Bible představuje úžasný soubor nejrůznějších starověkých literárních žánrů, zprostředkovávající nám prastarý myšlenkový svět, který ovlivnil i náš způsob myšlení a celou naši civilizaci. Bible je kronikou života, obsahuje mytologii, pověsti, legendy, proroctví, písně, přísloví, zákony atd. A v tomto smyslu je to vzácný a jedinečný pramen.

JulianaH.
03. února

(Můj komentář byl zlovolně smazán, takže znovu):

KE „STARÉMU ZÁKONU":
Jak hodnotit konvolut židovských spisů z doby bronzové, v němž jsou obsaženy tak různorodé žánry jako dějepisná vypravování a svatební písně?
Jako starověkou literaturu? Nu, v tom případě je „Píseň písní" divukrásná a řekněme dějepisné knihy nic moc ve srovnání s literaturou egyptskou, ale vesměs lepší než literatura sumerská. – Jako historický pramen? Pokud k němu smíme přistupovat kriticky, je to žírný zdroj přísloví, etiologických mýtů a informací o každodennosti doby bronzové.
Jako dílo náboženské, nebo dokonce moralistické? V tom případě je mi z něj zle. (Všimli jste si, že „Kniha Ester" je jednou velkou oslavou genocidy, kterou Židé spáchali na Peršanech?) – Jako fantasy? Má otřesně nesympatické postavy. Nejhorší je takové to cholerické strašidlo, které trestá děti za jejich otce, ženy za jejich chotě, národy za panovníky a zvířata za pány.
Jako text dodnes určující politiku a zákony mnohých abrahámovsko-monoteistických států, a často dokonce chápaný doslovně? No potěš pánbu. – Jako korpus obratů a obrazů, které byly pro předchozí pokolení našich národů tak teplé, živé a vlastní jako jejich krev? Jistě ano, nedocenitelný; ale je škoda, že se tím korpusem nestala třeba Plútarchova pojednání. Jsou mnohem osvícenější a lidštější.

Přijde mi, že náboženství je zlo zmírněné dobrotou církví. Mezi dnešními abrahámovskými věřícími bychom našli řadu lidí lepších než jejich bůh, tak jako byla řada starých Řeků smířlivější a cudnější než Zeus. Vždyť člověk Elí své neřádné syny miluje, kdežto bůh-otec je z uražené pýchy a pomstychtivosti zabíjí.
Deus mortus, vivat homo.

Lencza
20.12.2019

Mám tenhle překlad ráda. Spousta odkazů, takže se začít jedním veršem, od něj se odrazit do jiných knih, hledat souvislosti mezi různým použitím téhož slova či fráze... Užitečné vysvětlivky (ne ale vyloženě výkladové, spíš uvádějící do kontextu), a hodně poznámek s jinými možnostmi překladu daného úseku, které jsou často i dost význam-měnící. Někdy méně čtivá a obtížně pochopitelná, protože se snaží o věrnost, doplňuji tedy sem tam jinými překlady (ekumenický, Slovo na cestu).

https://www.databazeknih.cz/knihy/bible-cesky-studijni-preklad-126848

Fidom
15.12.2019

K bibli samotné...

Nejde vstřevávat to jak je napsaná a co obsahuje dnešníma očima. Člověk musí přemýšlet jak obsah vnímali lidi před generacemi, lidi co byli negramotní, nebo pologramotní, kdy kniha byla drahou cenností, kdy hlavním interpretem bible byl kněz, člověk vzdělaný, který uměl číst, měl vzdělání a znal filozofii, a díky podobenstvím z bible znal "odpověď" na každou otázku.

Knihy vznikly v dobách kdy zázraky byly poměrně běžně popisovanou událostí, běžně se stávalo, že kráva porodila zajíce nebo ovci, běžně se stávalo, že bohové ovlivnili bitvy. Bylo běžné věřit výpovědím, protože proč by někdo něco přikrášloval?

Pro všechny kdo se chtějí rozhodnout bibli číst z pohledu ateisty, nejprve vězte že knihy vznikly dlouho poté, co k událostem mělo dojít a psali je tak, aby zaujali a otočili lidi k víře (nebyly psány jako moderní dějiny... ani jako kroniky). S tímto ve vědomí JE TŘEBA SI NEJPRVE PŘEČÍST Marek 4. ... až pochopíte to, můžete se pustit do dalších knih.... když bude problém s tím pochopit obsah jakékoliv knihy... vraťte se k Marek 4 a popřemýšlejte kdo bibli napsal a pro koho.

vlkodlaq
15.08.2019odpad!

Podařilo se mi získat (jako studijní materiál a investici) svatou bibli z roku cca 1850. Přes velice zastaralý sloh i pojmy rozumím obsahu, švabach je s trochou snahy taky čitelný, ale ta náplň, to je ten pravý masakr, s moderním vydáním bible se to nedá ani v nejmenším srovnávat, 170 let stará bible je teprve ten pravý metal! Poměrně detailně popisované masakry žen, mužů i nemluvňat, střeva sem, hlavy tam, do toho poněkud vyšší level incestu i zoofilie, exkrementy, mučení, popravy, svatá genocida a to jsem to jen zběžně pročetl.
Skutečně jsem čekal, že tak stará bible z prudérní a upjaté doby bude stejně prudérní a upjatá, skutečnost mě nepřestává udivovat. Tohle že četly naše praprababičky? Pak se není čemu divit, že měli z boha smrtelnou hrůzu a pro nedostatek jiného čtiva i informací všeobecně se z bible stala životní náplň. Že to někdo bral vážně tehdy, je pochopitelné, ale že to někdo ještě pořád bere vážně i dnes..

1 ...