Růže pro Algernon
kniha od: Daniel Keyes
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 2016 , Argo
Originální název:
Flowers for Algernon , 1966
více info...
Komentáře (547)
Komentáře 547 Recenze 7


Poslechnuto jako audiokniha. Doporučuji všem čtenářům a fanouškům knihy.
Neskutečný jak příběhu pomohlo, jak si z hlasem a přednesem dokázal Jan Potměšil pohrát a vynést ho do top 5 za letošní rok (četba+ audio).
Velice silný příběh, jak můžete číst v komentářích níže.
Nezapomenete, budete stále přemýšlet, vzpomínat. Vracet se pokládat růže...
“Aš budete mýt ňákí rúže navýc, dejte je nahrop Algernon na dvorku, prosym.
Menuju se Charlie Gordon a pracuju v Doneroví pekárně a pan Doner mi
dává 11 dolarú tejdňe a chleba a jiní pečivo gdyš chci. Je my
32let a za mněsýc budu mít naroseniny
Kdy vás naposledy kniha rozplakala? No ták, nestyďte se to přiznat.
Málokdy narazíte na fantasy dílo, které vyvolává tolik otázek o nejhlubších kořenech lidských popudů, ambicí a vnímání života vůbec. Na dílo, které výborně porozumělo svému motivu a podávaj jej s hřejivou pokorou, ale
i děsivým puntičkářstvím.
Námětem knihy by se zdála inteligence. Co na ní považujeme za hodnotné a proč. Já bych řekla, že je to zásadní kniha o lidské existenci, o touze po lásce a přijetí druhými. O touze žít normální život. Myslím, že každý, kdo knihu správně navnímá, neunikne bez nějakého šrámu na duši.
Súctou Váž Charlie Gordon.


Tak nádherná a zároveň smutná kniha...
Mám pocit, že v detstve sme všetci takými Charlie Gordonmi - sme naivní, chceme sa zavďačiť, chceme sa priateliť, chceme poznať lásku a byť len šťastnými. A potom narazíme na hrubé bariéry barbarského cynického sveta a sami emocionálne otupujeme, ba čo viac, častokrát ubližujeme slabším len preto, že bolo ublížené aj nám.
Forma denníkov Charlieho rozprávaniu ide len k duhu; môžeme na vlastné oči sledovať, ako sa učí gramatike, prehlbuje svoje myšlienky a predovšetkým, začína spomínať. A že sú to spomienky zväčša trpké...
Koniec bol možno tak nejak jasný už vopred, no napriek tomu zabolel... Predtým som nikdy nečítal nič podobné (no veľmi mi to pripomenulo hollywoodsky film Čas prebudenia) a tak nemôžem inak, než knihu všetkými desiatimi odporučiť.
"... inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic."


Vlastně taková variace na téma rozum a štěstí. Tahle kniha mě úplně pohltila. S něčím by se experimentovat fakt nemělo.


Přesně takovouhle knihu si představuji když se řekne kvalitní literatura. Bylo tam vše napětí, příběh i dojetí. Po přečtení ve mě víří emoce.
Doporučuji všemi 10
Audio


Silný a hluboký příběh, nevšední téma, výborný čtenářský zážitek, nadčasové poselství. Takhle vypadá kvalitní literatura, kterou by si měl přečíst každý, kdo se aspoň trochu považuje za knihomola.


Taťka mi to dal přečíst kdysi dávno (po poslechu Brichtova alba Růže pro Algernon), dokonce si říkám, jestli jsem tehdy nečetla spíš tu povídku než tu novelu. Každopádně slzičky. Skvělé využití ich formy, i když si říkám, jestli ten konec nebyl trochu uspěchaný. Respektive nevadilo by mi, kdyby se v tom autor ještě chvíli rochnil. (Anglicky.)


Musí být příšerné chátrat, hloupnout, přicházet o svou vlastní vůli a být si toho každým okamžikem vědom, už jen z té představy mě jímá úzkost.
Na tomto příběhu je podle mého názoru nejpůsobivější především způsob psaní, kdy čtenáře nejprve téměř bolí oči ze všech těch pravopisných chyb a všímá si tak každého možného zlepšení, autor si tím získal můj upřímný obdiv - nasekat tam tolik hrubek jistě dalo víc práce, než se zdá.
Růže pro Algernon je velmi emotivní a smutné vyprávění, které vždy budu řadit mezi nejlepší knihy, jaké jsem kdy četla.


Krásný silný příběh a s ohledem na můj vlastní život, i silné dejavu. Myslím, že tahle poměrně útlá kniha by měla patřit do povinné četby. Z knihy bych určitě vypíchla začátek, kde si autor hraje s jazykovými prvky abychom mohli sledovat, jak se Charlie mění.
Kniha odpovídá době, jelikož co se týče proměny protagonisty, tak je zaměřena pouze na růst inteligenčního kvocientu měřeného klasickými testy. Zajímalo by mě, jak by Charlie jednal kdyby s klasickým logickým intelektem získal i emoční inteligenci a tudíž schopnost ovládat, chápat a mít kontrolu i nad svými emocemi.


Myslím, že nemá smysl ještě cokoliv dodávat k tomuto pozoruhodnému a smutnému příběhu o mezích inteligence, osamění a skutečném štěstí v životě, když už bylo přede mnou napsáno více než 530 komentářů.
Snad abych jen zmínil, že podle knihy vznikl roku 2000 ve spolupráci USA a Kanady hodně povedený film Kytička pro Algernona. Hlavní roli Charlieho Gordona v něm bravurně ztvárnil vynikající Matthew Modine.


Klepou se mi ruce. Jsem emočně vyždímaná. Přestože tušíc de facto od začátku, jaký bude výsledek, nechala jsem se vést nekompromisním tempem přímo úměrným rychlostí růstu Charlieho inteligence. Vlastně vůbec nevím, jak mám přiblížit stav své bolavé duše... autor předestřel tolik palčivých otázek, na něž ve společnosti prakticky neexistuje správná odpověď, tedy morálně spravedlivá ke všem zúčastněným. Nešetřil mě a nebál se použít pravdu jako smrtící zbraň všem citlivým záložkám. Nechci prozradit ani písmenko příběhu, pokud někdo zůstal stejně nepolíbený fouskem Algernon, jako jsem dosud byla já. Děkuji své milované spřízněné duši, že mi nenápadně vsunula tento literarní klenot "do váhající ruky", a navždy tím umožnila otisknout tvar labyrintu do mého srdce. Nádherné, obrovské, bolestné a důležité sdělení!


(SPOILER) Daniel Keyes nám přináší hluboký, silný a lidský příběh se zajímavou tématikou. Pojednává o mentálně retardovaném chlapci Charliem, kterému rozvoj vědeckého poznání dovolí mimořádně zvýšit jeho IQ a stát se na určitou dobu geniálním, aby posléze zjistil, že je to pro něj vlastně prokletím. I když knížka byla napsaná už před mnoha léty, její poselství je zcela nadčasové. Rozhodně doporučuji k přečtení.


Témata románu jsou stále aktuální a myslím si, že v dnešní době zní v jistém smyslu možná ještě naléhavěji než v roce vydání.
Nechápu, že jsem ji objevil až teď. Určitě stojí za přečtení.


Krásný čtenářský zážitek, má vše, co člověk od knihy očekává - hlubokou myšlenku, dojetí, nečernobílé postavy. Těžko uvěřit, že kniha už je tak stará, vyznívá nadčasově.


"Růže pro Algernon" je velmi komplexní knihou, která se zaobírá zajímavou, neotřelou tématikou. Román má velmi drastickou proměnu hlavního hrdiny, ale i jeho okolí. Některé kapitoly či pasáže jsou velmi smutné, jako ve výsledku celá kniha. Hloubka příběhu mě zaujala asi nejvíce. Jediné, za co strhávám hvězdičku, je předvídatelnost (která na druhou stranu zajímavosti a čtivosti vůbec neubírá).


Příběh tak smutný, až se v člověku vše svírá lítostí. Tolik osamění, nejprve v blažené nevědomosti, kdy se můžeme utěšovat tím, že Charliemu vlastně ani moc nedochází, jak moc osamělý je. V průběhu děje mi ho bylo líto čím dál tím víc a konec, ten mi zlomil srdce. Jedna z knih, na které se asi nedá nikdy zapomenout.


(SPOILER)
Pohlcující příběh o mentálně zaostalém chlapci, který díky výzkumu a převratné operaci dostal šanci být chytrý. O člověku, jehož IQ rostlo závratným tempem, ale emoční inteligence ne a v jádru zůstával nesmělým a bezbranným klukem. O rodině, kterou rozložil příchod mentálně retardovaného syna a o matce, která si odmítala připustit realitu.
Kniha mnohokrát nutí k zamyšlení. Jsou chytří lidé šťastnější? Jací jsme pod venkovní fasádou?


Úžasné! Lidi, to si musíte poslechnout! Audioknihu čte naprosto geniálně Honza Potměšil, kterému věříte každičké slovo. Ten jeho hlas, vystihující všechny emoce i výšku té konkrétní inteligence. Řeklo by se, že je to jen takový obyčejný příběh, ale ta hloubka! Moje emoce se také zase vyřádily. Nedokážu knihu popsat, abych něco neprozradila, ale je to pohlazení. Dostává se do seznamu mých naprosto NEJ a tím pádem opravdu doporučuji.


Příběh si získal mou pozornost už kdysi dávno. Četla jsem povídku, viděla film. Námět rozebíral i jedn z dílů "Krajních mezí." K románu, který mi položil spíš více otázek, jsem se dostala až teď. Místy neuvěřitelný, když pominu fakt, že je taková operace možná... Zarazily mě jiné věci. Vracet se k němu nebudu, ale jsem ráda, že na něj došlo.
Na začátku Charlie asi musel pobírat invalidní důchod. Zajímalo by mě, jestli o něj pak přišel a musel žádat znovu, když se zdravotní stav opět změnil :). Pardon, deformace.
Přemýšlela jsem také o tom, do jaké míry si mentálně postižený uvědomuje, že je mentálně postižený (význam a souvislost s ním). A "že by chtěl být chytrý." Hlavně člověk s IQ kolem sedmdesáti, (jak je Charlie popisován).
Nikdy jsem se s tím nesetkala a to skupinu lidí s mentálním postižením znám. Nedostatek inteligence nikdy neřešili.


(SPOILER) Jak se magor stal géniem, aby se posléze stal opět magorem. Zjednodušeně, hnusně řečeno o čem knížka je. Chápu, že poselství téhle knihy je pocitech a pohledech dvou lidí v jednom člověku. Každý má naprosto odlišné vnímání světa, lidských emocí a vztahů. Ale ač jsou tyto rozdíly zjevné, autor si nedokázal pohrát více s hloubkou těchto "stavů" . Možná se to dá svést na styl jakým je knížka psaná ( deník), což uznávám mi úplně nesedlo.


(SPOILER) Nestává se mi to často, ale asi mi došla slova... Je to... zvláštní, zajímavé, originální, chvílemi znepokojivé... zrcadlo nastavené společnosti, když Charlie prozře, či je v blažené nevědomosti. Člověk je z knihy plný emocí. Určitě doporučuju přečíst, to jediné se k tomu asi dá říct :)


Velmi šikovně a chytře napsaná sonda do duše člověka, kterému se poštěstilo být chitrí. Líbí se mi propojení intelektuální a emocionální stránky, vytváří to skvělý konflikt mezi Charlieho srdcem a hlavou. Není to úplně běžné pro tyhle starší scífka, aby tě až takhle vzaly za srdce. Otázkou už tedy jenom zůstává kdy se měl Charlie líp, zda v pekárně kde s přáteli umýval záchody, nebo když seděl doma a osamocený skládal klavírní koncert. Donutilo mě to o tom přemýšlet a to dokážou jen ty nejlepší knihy.


Miluju, naprosto MI-LU-JU tuhle knihu. Doporučuji ji všem s kým se kdy bavím o knihách. Příběh Charlieho mě pokaždé dojme úplně k slzám. Jak jsou někteří lidé zlí, a že vlastně být hloupý je lepší. Miluju.


Nádherná kniha, naprosto vhodná pro každého. Myslím že nám byla v šesté třídě doporučena učitelem a od té doby jsem jí četl min. 3x a dvakrát viděl jako divadelní přestavení v Divadle v Celetné s geniálním Janem Potměšilem. Kniha klade skvělé otázky a předkládá hluboké myšlenky. Supr.


Četla jsem už před lety a teď se vracím, opět nadšená i zděšená mistrovstvím pana Keyese. Autor se odvážil vzít svého čtenáře na trip do myšlenek mladého uklízeče Charlieho, muže, který se stal pokusnou osobou ve vědeckém experimentu a jehož inteligence postupně roste od hlupáčka po maxigénia - aby Charlie prožíval trýznivou zkušenost ztráty všeho, kromě přátelství jemu neznámé Algernon...
Doporučuji tuto útlou knihu ze všech sil a to nejen nejnáročnějšímu čtenáři.
Děkuji redakci, že mi opět neoznačí text jako obsahující spoiler, když tam spoiler není, neboť jsem se mu obratně vyhnula.


Naprosto geniální kniha. Četl jsem ji už před lety, ale dodnes hluboko ve mě zůstal pocit, který jsem měl bezprostředně po přečtení. Fantastický příběh, krásně napsáno.


Příběh mentálně retardovaného mladého muže, který touží být chytřejší, aby ho ostatní měli rádi a měl víc přátel. Ale se zvýšením inteligence zjišťuje, že ne každý koho považoval za přítele, jím ve skutečnosti je. Dalším myšlenkou knihy je vztah vědců, kteří mu umožnili stát se součástí pokusu (operace na zvýšení inteligence), ale berou ho víceméně jako pokusné zvíře, nevidí v něm člověka s jeho vlastní duší. Kniha rozhodně stojí za přečtení, jako námět k zamyšlení nad přístupem k mentálně postiženým lidem.


Růže pro Algernon mají jednoznačně velmi zajímavý námět, který se v jádru dotýká každého lidského jedince, neboť téma osamění, šikany a pocitů méněcennosti není žádnému člověku úplně cizí. Charlieho příběh tudíž ve čtenářích vyvolává nejenom silné emoce, ale především pocit hlubokého souznění, který většině lidí stačí k tomu, aby je kniha oslovila a zanechala v nich vzpomínky. Pokud si je ovšem jedinec schopný tento princip uvědomit a nepodlehnout mu, pak ve svých rukou náhle nedrží nic jiného, než značně populistické čtivo, které cílí na širokou veřejnost, nikoli úzkou skupinu čtenářů.
Takto pozorný čtenář si po chvíli začne též všímat i hluchých míst v příběhu a zejména pak velmi zmatené identifikace Charlieho postavy, jeho myšlení a názorů, jimiž jako by se nejen svému okolí, ale i čtenáři snažil akorát zalíbit. Drzoun by toto mohl shrnout slovy, že autor při vylepšování původní povídky, ztratil postupně nit a dočista se do toho zamotal. Danielu Keyesovi zůstává nicméně ke cti, že se z Charlieho postavy nesnažil vytvořit Supermana, jak je naopak častým nešvarem dnešní spisovatelů.
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Kniha Růže pro Algernon je v
Právě čtených | 30x |
Přečtených | 4 096x |
Čtenářské výzvě | 735x |
Doporučených | 601x |
Knihotéce | 621x |
Chystám se číst | 1 681x |
Chci si koupit | 341x |
dalších seznamech | 37x |