Růže pro Algernon

od:

Růže pro Algernon

Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/311693/ruze-pro-algernon-qyB-311693.jpg 4.71650
Originální název:

Flowers for Algernon (1966)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (263)

Přidat komentář
Polinka92
16. dubna

Není-li čtenář dost trpělivý a pozorný, ztratíse hned na prvních stranách textu. Ale když má výdrž a čte dál, pročte se k nádhernému příběhu, který zamává s nejedním srdcem.

Acamar
11. dubna

Nejprve jsem knihu léta ignorovala kvůli obalu. Po přečtení anotace a komentářů chvíli váhala, se strachem, že půjde o předvídatelnou "agitku", kterak jsou vědecké zásahy do lidského života nepřirozené a škodlivé. Zvědavost ale zvítězila.
Příběh se zajímavým námětem je velmi emocionálně zpracován. V krátké časové výseči, kdy inteligence Charlieho opíše prudký oblouk, formou deníkových záznamů popisuje především změny jeho vnímání a pocitů, proces rozpomínání a uvědomování, vše plasticky a představitelně.

Kniha, která navzdory některým svým nedostatkům a "dojímavosti" naštěstí nevnucuje čtenáři jednoznačné závěry a nabízí mnoho myšlenkových vrstev, pro různé čtenáře a různé časy přečtení. Mně, v tuto dobu při prvním čtení se nejvíc uhnízdila představa, jaký by asi byl Charlie, kdyby měl méně šílenou, vyrovnanější matku, jak by to ovlivnilo jeho nový život, vlastně zda by vůbec tak toužil po tom být chytřejší...

Lie
09. dubna

Stačí jedno slovo. Geniální.

Kitty
04. dubna

asi vše bylo řečeno, super.

Rihatama
18. března

Skvělá fantasy! Žádní mimozemšťané, žádné nestvůry s osmi nohama či třema ušima, žádní roboti... Jen člověk. Se všemi svými duhy i neduhy. Neotřelý a ve své době asi i zcela mimořádný nápad. A jakkoli příběhu dominuje krkolomný pohyb Charlyho na ose IQ zleva doprava a zase zpět, mnohem více než o chytrosti a zaostalosti se od Keese dozvídám o lidských slabostech, lidské ne-toleranci a především strachu. Strachu z jiných, lepších, chytřejších, vzdělanějších, bohatších aj. lidí vedoucí v reálu k celosvětovému tažení za politicky korektní rovnost. Equality. Zaklínadlo, které v posledních desetiletí pohřbívá odvahu a ambice jedněch, aby vítězila průměrnost těch druhých. Jak jinak by ale ti druzí mohli projevit svou lidskost? Příběh je ale také o štěstí, naději, očekáváních a iluzích. A deziluzích. Ano, a prozření. Charly to vše stihl v několika měsících života. My na to vše máme celý život. A ne nutně musí prozření přijít až v jeho závěru. I díky Charlymu.

Chesterton
05. března

Geniální. Poprvé jsem byla na divadle, poté po letech audiokniha . . . . nemá chybu:)

Banny_L
01. března

Povídka..nádherná..

vendysantos
28. února

Velmi zajímavá kniha, o jejíž obsahu jsem předem nevěděla a snad to bylo dobře. Ač opravdu neskutečný děj, chvílemi na mne působila realisticky a zkoušela jsem se vžít do pocitů hlavní postavy. Opravdu na mě udělala dojem.

slunicko1958
27. února

Nenapadá mě nic, co by v předchozích komentářích chybělo. I mě knížka zasáhla, je opravdu kvalitní.

Makropulos
21. února

Co lze ještě říci k tomuto literárnímu zázraku? Že to je geniální dílo? To už tady bylo mockrát řečeno. Že to čtenáře zasáhne tak, že na Charlieho příběh asi nikdy nezapomene? I to už tu bylo. A tak bych mohla asi dlouho pokračovat. Snad dodám jen to, že 8 měsíců života tohoto chlapce je popsáno s naprostou dokonalostí a že my všichni, sice za delší dobu, prožíváme něco obdobného, a že získání a poté opět postupná ztráta těžce nabytých vědomostí je vlastně údělem každého člověka. Nevím, jestli přesně tak to autor myslel, ale je to možné. V každém případě napsal příběh o tom, co je vlastně důležité pro to, aby byl člověk šťastný. Je to vysoké IQ, nebo jsou to přátelé, láska, vzpomínky, rodina......? Ale to všechno už tu taky bylo. Stačí tedy, když řeknu, že knihu všem doporučuji.

Clea3112
15. února

Nadčasový příběh, který se vás musí dotknout. Kdo je vlastně šťastnější, ten kdo ví, nebo kdo neví ? Kdo je víc opuštěnější, ten který chápe, nebo nechápe ? Kdo je vnímavější, ten který rozumí, nebo nerozumí ? A jaká je úměra mezi emoční a rozumovou inteligencí ? Takhle si předstvuji kvalitní literaturu. Se zaklapnutím poslední stránky to vlastně teprve začíná.

zazvorka
07. února

Jedna z knih, na které se nedá zapomenout. A také kniha, kterou - ač mne nadchla - asi nikdy nebudu číst znovu - je mi smutno a úzko, jen na ni pomyslím... Ale vřele doporučuji k přečtení!

olcab
04. února

Kniha, která mě dojala k slzám, která mě donutila přemýšlet, kam až můžou šílené vědecké experimenty s lidskými bytostmi a zvířaty dospět. Knihu jsem četla asi před rokem a stále ji mám v mysli, v srdci. DOPORUČUJI k přečtení všem vnímavým čtenářům.

Lenka.Vílka
02. února

Příběh o ztrátách způsobených získáváním a získáních způsobených ztrátami. Jinak knihu popsat nezvládnu. Celá myšlenka je dokonalá a dává smysl a naprosto chápu čtenářskou fascinaci i po tolika letech (věděla jsem, o co tam zhruba jde, ale s příběhem mám v téhle formě premiéru). Chápu, proč to je tak čtená kniha, ale...přestože jsem v ruce nedržela žádný bichlový materiál, v určitých momentech se nudila. Dost věcí se mi tam zdálo zbytečných, a kam bych se ráda podívala, autor přeskočil. To mě pouze utvrdilo v myšlence, že jsem si nejdřív měla přečíst původní povídku. No co, tak nakonec až potom. Třeba se sem vrátím a přidám hvězdu. Zatím čtyři, protože pět s klidným svědomím dát nemohu.

Kopretina
26. ledna

Jelikož pracuji s lidmi s mentálním hendikepem, byla jsem na knihu zvědavá. Uvědomuji si, jak jsou tito lidé sobečtí, přitom dobrosrdeční, nezákeřní, přitom vychytralí směrem ke svým výhodám... A taky si uvědomuji, že každý z nás je do jisté míry v něčem postižený... Nemají spíš být tyto "nedostatky" obohacením? Abych se vrátila k hlavnímu hrdinovi, u něj mě překvapilo, že byl víc sobecký, když byl inteligentní, až mě mrazilo, jak myslel jen na svoje "bolínko", žil v hrůze, co ho čeká - vždyť každého z nás nečeká v životě jen dobré věci a navíc jej nikdo nepřežijeme! Jako nechytrý byl daleko srdečnější, tam byl spíše problém přístup společnosti. Ráda jsem se s touto knihou seznámila.

marlowe
23. ledna

Krásné, neskutečně silné, smutné.
Dám na doporučení "kamaráda z Databáze" a za čas si to střihnu ještě jednou s panem Mrkvičkou!

WugWugs
22. ledna

retardácia - vývin - trauma - psychológia - intelekt - genialita - šťastie - normalita

"Je lechkí mít přátelé gdyš človjek nechá lidi ať semu smňejou".
O retardovanom intelekte, o jeho vzostupe, páde a bolestnom uvedomení. Ale naozaj len o ňom? V inom zmysle, je to dráma o detstve, dospievaní a starnutí každého z nás. Každý z nás raz bol "hlúpe" dieťa vo svete dospelých, ktoré nevie správne písať, zakopáva a je zdrojom pre zábavu a smiech v každej svojej nevedomosti, zároveň je pýchou, či hanbou pre svojich rodičov a blízkych. Každý z nás mal niekedy pocit, že je hlúpy a tiež chcel, alebo chce byť múdrejší. Každý z nás raz bude, či bol na vrchole síl. Každému z nás je však jasné, že starnutie je nezastaviteľný proces, ktorý prináša fyzické a mentálne spomalenie a úbytok, nech sa snažíme ako chceme. A väčšina z nás si postupnú stratu schopností voči minulosti aj bolestivo uvedomuje.

Ruže pre Algernon je viacvrstvá vývinovo-psychologická dráma, ktorá využíva myšlienku liečby zaostalého intelektu ako sondu do abnormality a subnormality, podpriemeru a nadpriemeru vo svete priemerov. Zdôrazňujem, že drámou je v prvom rade. V zásade nie je dôvod hovoriť o science fiction, o to tu vôbec nejde.
Napísaná je pútavo, na môj vkus až príliš psychologizujúco, čo je mierna daň za rozšírenie pôvodne krátkej poviedky na dlhšiu novelu. Nakoniec však Algernon pobáda k zamysleniu rôznymi smermi, pretože má prirodzene viac interpretácií a nezostáva len dielkom s jednoduchou pointou. Kto pátra ďalej, napríklad zistí, že vynikajúca pamäť je zriedka spojená s vynikajúcim intelektom, schopným riešiť komplexné problémy, alebo že vedieť veľa údajov, neznamená rozumieť mnohému. Dnes už vieme o intelekte a šťastí v živote o niečo viac ako sme vedeli v roku 1966, ale Ruže pre Algernon stále pôsobia sviežo, ako každá z veľkých klasík literatúry.

"Inteligence vrazila klín mezi mě a všechny lidi, které jsem znal a měl rád...Teď jsem osamělejší než kdy předtím. Rád bych vědel, co by se stalo, kdyby vrátili Algernon do velké klece k ostatním myším. Obrátili by se i ony proti ní?"
NÁVRH: Celkom neznáme, tematicky veľmi blízke dielko, ktoré vyšlo dva roky pred Ružami https://www.databazeknih.cz/knihy/telepat-28586

Karcoolka2210
21. ledna

Túto knihu som dostala od kamarátky na narodeniny s tým, že čítala recenzie a že je to vraj super kniha. A mala pravdu! Jedna z najlepších kníh aké som čítala. Asi sme všetci vedeli akým smerom tento príbeh pôjde a aký koniec je pred nami, ale v duchu som si hovorila, nech má tento príbeh happy end. No na druhej strane, zmena povahy a osobnosti akou Charlie prešiel po operácii, bola dosť výrazná, no nebola to úplne zmena k lepšiemu a ja som si kládla otázku či to stálo za to. No podľa Charlieho slov, bol šťastný a vďačný aspoň za ten čas, ktorý mal ako "normálny" človek a že mohol pomôcť ľuďom podobným jemu. Ozaj hlboký príbeh z ktorého sa môžeme veľa naučiť. Odporúčam.

Yaromil
14. ledna

Naprosto výjimečná kniha. Jsem rád, že vyšla v Argu v edici Fantastika, jinak bych se k příběhu Charlieho Gordona asi nikdy nedostal a to by byla velká škoda. Pro mě je to jedna z těch knih, které chcete nebo snad musíte mít v knihovně, protože si zaslouží vícero přečtení. A jedna z těch knih, které jen tak nedostanete z hlavy (nebo srdce?),...

Makus216
03. ledna

Úžasná kniha, která mě naprosto dojala. Doporučuji.

jiri2737
01. ledna

Jedna z nejkrásnějších a nejhodnotnější knih všech dob. Hluboce mne zasáhla.

janavan
30.12.2017

Před otočením první strany jsem o ději nevěděla nic. Netušila jsem, jak je román strhující a geniální. Zaujal mě jen název. A po přečtení si troufám říct, že Růže pro Algernon se vyhoupla mezi mých 5 nejoblíbenějších knih. Málokdy se mi stane, že bych ihned po přečtení chtěla knihu číst znova a znova a asi se jí nikdy nemohla nabažit. Ne, že by délka románu byla nedostačující, jen je to prostě tak strašně dobrý.

Příběh, jehož síla je ještě umocněná psaním v ich formě a deníkové podobě, vás pohltí od první strany. Charlie Gordon, který chtěl být chytřejší, aby měl více přátel, si mě podmanil svým uvažováním při nízké i nadprůměrně vysoké inteligenci. Jeho životní osud mi zlámal během čtení srdce na tolik kousků, že je ještě nyní hledám ve škvírách mé duše a snažím se je opět spojit. Pocity nespravedlnosti, křivdy a smutku cítím vůči společnosti, ve které Charlie žil (a ve které žijeme my všichni), ještě nyní. Tak moc se těšil, až ho lidé budou mít radši, až bude chytřejší. A stejnou měrou byl pak zklamaný z toho, že ho lidé kolem něj přestali mít rádi a přišel o vše, co jako mentálně zaostalý měl a s čím byl spokojený.

Díky této knize si člověk poměrně rychle uvědomí, jaký je to dar mít schopnost se učit, číst, psát, vzdělávat se a žít normální život. Nevzpomínám si, že by mi někdy bylo tak smutno z fiktivního příběhu, ale číst poslední stránky, kde si Charlie sám uvědomuje, že jeho IQ rapidně klesá, že přestává rozumět těm 20 jazykům, které se naučil, že nerozumí tomu, co jako génius napsal, že je z něj opět ten malý Charlie, pro kterého je Alice slečna Kynyjanová, to bolí. A myslím, že o Charliem Gordonovi budu přemýšlet dlouho. A pokaždé, když si na něj vzpomenu, si připomenu, jak je sakra důležité život nepromarnit.

Na závěr přikládám větu, která mluví za vše výše zmíněné. "Já řek brejden slečno Kynyjanová sem nachistanej na hodinu jenom sem stratil tu kňíšku cosem mňel."

Daniel Keyes mi zlomil srdce. A nechám si ho od něj zlomit klidně víckrát.

„Jedu teď dolů po pohyblivých schodech. Když budu jenom stát, dojedu až dolů, ale když začnu běžet, třeba aspoň vydržím na jednom místě. Důležité je pořád upalovat nahoru, ať se děje, co se děje.“

Jo a - prosim jesli to pude, dejte ňákí růže nahrop Algernon.

withoutchild
26.12.2017

K této knížce jsem se poprvé dostal asi v šesté třídě na ZŠ, kdy jsem do literatury dostal za úkol udělat o ní referát. Tehdy to bylo docela náročné čtení, ale od té doby jsem ji přečetl ještě několikrát. Silný příběh, který na konci nejednoho čtenáře dojme.

martinasudová
16.12.2017

Vše zde bylo již napsáno...doporučuji... krásná, smutná, nadčasová....dlouho o ní budete přemýšlet .

sleepydreamer09
15.12.2017

Kniha, která se Vám bezpochyby uschová do podvědomí, a na níž budete dlouho vzpomínat s nepříliš pozitivními pocity. Dokáže vyrazit dech, jak je úžasná a doslova geniální. Nedokázal jsem se od ní odtrhnout, pohltila mne. Pro knihu zpočátku nemáte ani vhodná slova, která byste použily, protože žádná slova, jak ji adekvátně popsat, nejsou stále dostačující. Nejlepším způsobem je poznat děj na vlastní kůži a ponořit se do zajímavého, byť velmi smutného a osamoceného života Charlieho Gordona, do něhož se skutečně snadno vcítíte, máte pocit, že některé jeho charakteristické rysy během jeho intelektuálního vývoje a změny vlasníte, a jste neustále po jeho boku.

Květ
13.12.2017

Tohle mě dostalo a na konci jsem musela brečet. Málokdy sáhnu po scifi a nikdy bych neřekla, že mě může takhle zasáhnout. Román psaný deníkovou formou, kdy s hrdinou vše prožíváte tak, jak zrovna vypráví, soucítíte s ním, litujete ho, držíte mu pěsti a zároveň se bojíte toho, co ještě nevíte.... I když už je to čtvrt roku, co jsem knížku četla, pořád na ni musím myslet. Vynikající!!

Beatrisie
12.12.2017

Příběh se mi moc líbil. A myslím že charlie je spokojenejsi tak jak začal a skončil. I kdyz je to smutné.

Anne Leyyd
02.12.2017

Tedy... nečekala jsem, že mě toto dílo natolik zaujme. Velkou zásluhu na tom jistě má Ladislav Mrkvička, který příběh převyprávěl naprosto neskutečně!

Čekala jsem něco úplně jiného. A skutečně jsem byla překvapená sílou a hloubkou mnoha a mnoha myšlenek, kterých se zde autor dotknul. Nevím, zda si přečtu celý román, ale mám dojem, že k povídce se ještě určitě vrátím.

Knihu rozhodně doporučuji těm z vás, kteří u čtení / poslouchání rádi přemýšlíte a rádi si čtete skutečně dotažené příběhy.

Jen tak na okraj - vím, že celkové vyznění v mnoha ohledech působí smutně, ale mě nakonec přišlo, že to nebylo AŽ TAK smutné. Přece jen, Charlie byl nakonec aspoň o něco šťastnější...

Torgal
27.11.2017

Jeden z najintenzívnejších knižných zážitkov vôbec. Téma knihy je neuveriteľne silná a otvára dvere k takým otázkam, nad akými som do dnes neuvažoval. Akú hodnotu má život mentálne zaostalých ľudí? My, čo sme zdraví, sme naozaj lepší ľudia než oni? Táto kniha vo mne vyvolala veľkú pokoru. A odhliadnuc od nespochybniteľného myšlienkového bohatstva sa tiež čítala jedným dychom. Výnimočné dielo, na ktoré sa nezabúda. 10/10 PS: Musím vyzdvihnúť aj famózny preklad Richarda Podaného, takto dobrá práca sa často nevidí.

jarynek
23.11.2017

Silná kniha nabízejícíí velké množství interpretací
- jen ten, kdo je průměrný a nevybočuje z řady, není společností odstrkován
- inteligence a vědomosti automaticky neznamenají kvalitnějšího člověka
- i život mentálně slabších jedinců (či jinak hendikepovaných) může být z jejich pohledu plnohodnotný a šťastný
- i k hendikepovaným jedincům nutno přistupovat jako rovný s rovným
.....
Kniha, z níž po odložení budete mít hodně smutný pocit, ale na níž budete jen těžko zapomínat.