Růže pro Algernon

od:

Růže pro Algernon

Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/311693/ruze-pro-algernon-qyB-311693.jpg 4.71599
Originální název:

Flowers for Algernon (1966)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (245)

Přidat komentář
Yaromil
14. ledna

Naprosto výjimečná kniha. Jsem rád, že vyšla v Argu v edici Fantastika, jinak bych se k příběhu Charlieho Gordona asi nikdy nedostal a to by byla velká škoda. Pro mě je to jedna z těch knih, které chcete nebo snad musíte mít v knihovně, protože si zaslouží vícero přečtení. A jedna z těch knih, které jen tak nedostanete z hlavy (nebo srdce?),...

Makus216
03. ledna

Úžasná kniha, která mě naprosto dojala. Doporučuji.

jiri2737
01. ledna

Jedna z nejkrásnějších a nejhodnotnější knih všech dob. Hluboce mne zasáhla.

janavan
30.12.2017

Před otočením první strany jsem o ději nevěděla nic. Netušila jsem, jak je román strhující a geniální. Zaujal mě jen název. A po přečtení si troufám říct, že Růže pro Algernon se vyhoupla mezi mých 5 nejoblíbenějších knih. Málokdy se mi stane, že bych ihned po přečtení chtěla knihu číst znova a znova a asi se jí nikdy nemohla nabažit. Ne, že by délka románu byla nedostačující, jen je to prostě tak strašně dobrý.

Příběh, jehož síla je ještě umocněná psaním v ich formě a deníkové podobě, vás pohltí od první strany. Charlie Gordon, který chtěl být chytřejší, aby měl více přátel, si mě podmanil svým uvažováním při nízké i nadprůměrně vysoké inteligenci. Jeho životní osud mi zlámal během čtení srdce na tolik kousků, že je ještě nyní hledám ve škvírách mé duše a snažím se je opět spojit. Pocity nespravedlnosti, křivdy a smutku cítím vůči společnosti, ve které Charlie žil (a ve které žijeme my všichni), ještě nyní. Tak moc se těšil, až ho lidé budou mít radši, až bude chytřejší. A stejnou měrou byl pak zklamaný z toho, že ho lidé kolem něj přestali mít rádi a přišel o vše, co jako mentálně zaostalý měl a s čím byl spokojený.

Díky této knize si člověk poměrně rychle uvědomí, jaký je to dar mít schopnost se učit, číst, psát, vzdělávat se a žít normální život. Nevzpomínám si, že by mi někdy bylo tak smutno z fiktivního příběhu, ale číst poslední stránky, kde si Charlie sám uvědomuje, že jeho IQ rapidně klesá, že přestává rozumět těm 20 jazykům, které se naučil, že nerozumí tomu, co jako génius napsal, že je z něj opět ten malý Charlie, pro kterého je Alice slečna Kynyjanová, to bolí. A myslím, že o Charliem Gordonovi budu přemýšlet dlouho. A pokaždé, když si na něj vzpomenu, si připomenu, jak je sakra důležité život nepromarnit.

Na závěr přikládám větu, která mluví za vše výše zmíněné. "Já řek brejden slečno Kynyjanová sem nachistanej na hodinu jenom sem stratil tu kňíšku cosem mňel."

Daniel Keyes mi zlomil srdce. A nechám si ho od něj zlomit klidně víckrát.

„Jedu teď dolů po pohyblivých schodech. Když budu jenom stát, dojedu až dolů, ale když začnu běžet, třeba aspoň vydržím na jednom místě. Důležité je pořád upalovat nahoru, ať se děje, co se děje.“

Jo a - prosim jesli to pude, dejte ňákí růže nahrop Algernon.

withoutchild
26.12.2017

K této knížce jsem se poprvé dostal asi v šesté třídě na ZŠ, kdy jsem do literatury dostal za úkol udělat o ní referát. Tehdy to bylo docela náročné čtení, ale od té doby jsem ji přečetl ještě několikrát. Silný příběh, který na konci nejednoho čtenáře dojme.

martinasudová
16.12.2017

Vše zde bylo již napsáno...doporučuji... krásná, smutná, nadčasová....dlouho o ní budete přemýšlet .

sleepydreamer09
15.12.2017

Kniha, která se Vám bezpochyby uschová do podvědomí, a na níž budete dlouho vzpomínat s nepříliš pozitivními pocity. Dokáže vyrazit dech, jak je úžasná a doslova geniální. Nedokázal jsem se od ní odtrhnout, pohltila mne. Pro knihu zpočátku nemáte ani vhodná slova, která byste použily, protože žádná slova, jak ji adekvátně popsat, nejsou stále dostačující. Nejlepším způsobem je poznat děj na vlastní kůži a ponořit se do zajímavého, byť velmi smutného a osamoceného života Charlieho Gordona, do něhož se skutečně snadno vcítíte, máte pocit, že některé jeho charakteristické rysy během jeho intelektuálního vývoje a změny vlasníte, a jste neustále po jeho boku.

Květ
13.12.2017

Tohle mě dostalo a na konci jsem musela brečet. Málokdy sáhnu po scifi a nikdy bych neřekla, že mě může takhle zasáhnout. Román psaný deníkovou formou, kdy s hrdinou vše prožíváte tak, jak zrovna vypráví, soucítíte s ním, litujete ho, držíte mu pěsti a zároveň se bojíte toho, co ještě nevíte.... I když už je to čtvrt roku, co jsem knížku četla, pořád na ni musím myslet. Vynikající!!

Beatrisie
12.12.2017

Příběh se mi moc líbil. A myslím že charlie je spokojenejsi tak jak začal a skončil. I kdyz je to smutné.

Anne Leyyd
02.12.2017

Tedy... nečekala jsem, že mě toto dílo natolik zaujme. Velkou zásluhu na tom jistě má Ladislav Mrkvička, který příběh převyprávěl naprosto neskutečně!

Čekala jsem něco úplně jiného. A skutečně jsem byla překvapená sílou a hloubkou mnoha a mnoha myšlenek, kterých se zde autor dotknul. Nevím, zda si přečtu celý román, ale mám dojem, že k povídce se ještě určitě vrátím.

Knihu rozhodně doporučuji těm z vás, kteří u čtení / poslouchání rádi přemýšlíte a rádi si čtete skutečně dotažené příběhy.

Jen tak na okraj - vím, že celkové vyznění v mnoha ohledech působí smutně, ale mě nakonec přišlo, že to nebylo AŽ TAK smutné. Přece jen, Charlie byl nakonec aspoň o něco šťastnější...

Torgal
27.11.2017

Jeden z najintenzívnejších knižných zážitkov vôbec. Téma knihy je neuveriteľne silná a otvára dvere k takým otázkam, nad akými som do dnes neuvažoval. Akú hodnotu má život mentálne zaostalých ľudí? My, čo sme zdraví, sme naozaj lepší ľudia než oni? Táto kniha vo mne vyvolala veľkú pokoru. A odhliadnuc od nespochybniteľného myšlienkového bohatstva sa tiež čítala jedným dychom. Výnimočné dielo, na ktoré sa nezabúda. 10/10 PS: Musím vyzdvihnúť aj famózny preklad Richarda Podaného, takto dobrá práca sa často nevidí.

jarynek
23.11.2017

Silná kniha nabízejícíí velké množství interpretací
- jen ten, kdo je průměrný a nevybočuje z řady, není společností odstrkován
- inteligence a vědomosti automaticky neznamenají kvalitnějšího člověka
- i život mentálně slabších jedinců (či jinak hendikepovaných) může být z jejich pohledu plnohodnotný a šťastný
- i k hendikepovaným jedincům nutno přistupovat jako rovný s rovným
.....
Kniha, z níž po odložení budete mít hodně smutný pocit, ale na níž budete jen těžko zapomínat.

Butch-core
14.11.2017

Nevědět a mít naivní představu o světě plnou nenazřeného ponížení je možná mnohem snazší, než v průzračném ponížení vědět a uvědomovat si, že plné vědění a pochopení nikdy neobsáhneme. Mnohem lepší je pak možná naopak mít příležitost, dobýt svět a odrazit se s chutí dotknout se hvězd. A co když žár těch hvězd ničí? Co když se v nich skrývá to největší zlo našich životů? Ať už je v sázce mentální kapacita nebo je rukopisem magickým pouze vyřčený přirozený běh člověka od dětství přes zralost k postupnému odcházení v podobě stáří, čeká nás na konci návrat k našim kořenům, tedy k velkému spánku v podobě ničeho. Životem tepe vedle vědění taky láska. Stejně tak se rodí, zušlechťuje ze stavu nekvalitního přebarveného prášku do podoby co nejčistšího krystalu. Pak se opět zakalí a v neurčitých indíciích postupně mizí do ztracena. Je to krása, je to hnus!

Daenerys
05.11.2017

Nezapomenutelné.

Yarwen
01.11.2017

Kniha vycházející ze slavné povídky rozvádí původní příběh do větší šíře. Nedá se říct, že by kvalitu příběhu nějak měnila, milostný románek s Alicí považuji za celkem zbytečný, nicméně námět je stále velmi silný a nechává nahlédnout čtenáře hluboko do propasti, ze které se hlavní hrdina téměř vyškrábal.

noemus
21.10.2017

Tohle je snad jediná kniha u které se mi chtělo na konci plakat

Francesca14
19.10.2017

U knížky jsem moc nevěděla do čeho jdu a ze začátku jsem byla z příběhu (resp. hlavně z postavy) trochu nervózní, hrozně rychle mě ale četba pohltila. Přemýšlela jsem nad ní i ve chvílích, kdy jsem ji zrovna nedržela v ruce, byla jsem zvědavá, jak to dopadne (věděla jsem jen, že ne moc dobře)... Jednu hvězdičku strhávám jen za to, jak byla knížka smutná a depresivní, což není žádná racionální vada, jen to má vliv na to, jak jsem ji jakožto čtrnáctiletá čtenářka vnímala. Jinak mě moc bavila, jen tak na ni nezapomenu a určitě se k ní zase vrátím.

meluzena
13.10.2017

Být chytrý není totéž co být moudrý.
Mít nízké IQ neznamená být méně člověkem.
Jak spolu souvisí IQ, vědomosti, city, přátelství, láska?
Co vlastně přináší člověku klid a spokojenost?

Kniha nabízí pohled očima různých typů lidí: hlupáka, který neví, že je hloupý a že si z něj ostatní dělají šprťouchlata, hlupáka, který ví, že je hloupý, arogantního vzdělance bez špetky tolerance a pochopení, přeplněného vědomostmi a pohrdajícího vším lidským, člověka vzdělaného a vyrovnaného, který dosáhl jisté moudrosti...

Kniha o pochopení, toleranci a smíření.

R.E.M.
09.10.2017

Kniha, kterou stojí za to si přečíst. Nechala jsem si od dočtení čas než napíšu komentář. Nechala jsem rezonovat vzbuzené emoce, v klidu doznít příběh...

Částečné spoilery!
Nevím, jest-li mi bylo Charlieho víc líto na začátku nebo později. Sice byl zpočátku bezelstně šťastný, když si většinou neuvědomoval, že mu někteří lidé ubližují a posmívají se mu, milosrdně zapomínal na příkoří, ale byl na tom opravdu lépe? Vydán napospas zlobě a hloupé zášti. Po zvýšení IQ na něj padl pochopitelný smutek a rozčarování z lidí kolem.
SPOILER poslední odstavce!
Po extrémním zvýšení inteligence musel Charlie brzy pochopit, co ho čeká, jak krutě neúprosná bude jeho budoucnost. Co bylo pro něj horším okamžikem? Chvíle, kdy si uvědomil, že přišel o znalost cizího jazyka, chvíle prvních pravopisných chyb nebo poznání údělu Algernon, okamžik odchodu malé bezbranné myšky.

S paralelou se ztrácením schopností a znalostí u nemocných seniorů, jak si všimli mnozí čtenáři přede mnou, nelze nic jiného než souhlasit.


(Možná bylo zbytečné upozorňovat na spoiler, když konec příběhu a osud hlavní postavy je tu prozrazen bez varování nesčetněkrát. Ale nechť.)

Jm.bazar
08.10.2017

Skvělá a výjimečná kniha, při které Vám vznikne v hlavě tolik otázek. A o tom právě kvalitní knihy jsou.

h.mose
05.10.2017

Nádherná povídka. Perfektní námět. Jen mi po dočtení bylo dost smutno.

FofrNožka
02.10.2017

S povídkou jsem se setkala na základní škole a od té doby se mne drží a nepouští. Jedna z mála povídek/knih/ divadelních představení i filmů, ze kterého si doslova sednu na zadek a padá mi dolní čelist. Na základce příběh zaujal gramatickými chybami a roztomilou myškou, na gymnáziu milostným příběhem, který (ne)má dobrý konec a v dospělosti se člověku honí hlavou, jak snadno se dobrá myšlenka ( zde lék. zákrok na zvýšení inteligence) může změnit v danajský dar, který ve své podstatě více ublíží, než pomůže...

rodak
01.10.2017

Tak nevím v jaké části života byl Charly Gordon štastný asi v žádné.Bylo to teda neuvěřitelně napsáno.Po přečtení řeším spoustu otázek a více se kolem sebe dívám.Hlavně se snažím nesoudit na první pohled.K čemuž lidé občas směřují.

Terva
30.09.2017

Dnezka se mnou ďelaly tezt.
Mislím že sem to neuďelal
a mislím mňe teťka nepoušijou.

Pracovňý hlášeňi č.1 tř. břesen

Ríkal mně můj kňychkupec ať si to kupým že prí mňa to svíši íkvé a ja ani nevým co toto íkvé vobec je aň netušým estli vobec umym čisť A sem si říkal to skuzím a snad mňato opravdu to íkvé ňěgke v mozku najdě ihneď spočaťku mi to ďelalo obrovzkéj průblém sem si něpamatoval co štu to prí buďe lapší gkiž si budu psát ďěníček abich jako veďěl co štu bich to nesapomňěl

pracovňý hlášeňí č2 štvrt. břesen

malý ohuthnávki
Kdyš mně budou platit budu to dělat. Ale psát je velmi těškí.

Pracovňý hlášeňí 5 6ho břes

Předtím sem aspoň nevjeděl že sem hloupjejší neš miš. Asi uš nebudu psát pracovňí – pracovní – hlášení.

PRACOVNÍ HLÁŠENÍ ČÍSLO 10 - 22. DUBNA

Dnes mňe můj beta čtenář visvjětlil co to je interpukce a já vní našel oblíbeňí. ::,.!““a sem“, !si !řekl., Že je.... to,,,? Dobrá ?_!!věc/(/ tahle““ interpukce, ..,tak%% proč jí nezačít ˇ““poušívat....

24.dubna:
Pracovní hlášení, které jsem dříva psal jsou nějaké divné.
Snad jsem to ani nebyl já.
Říkali mi: s pravopisem si nedělej starosti nebudeme stoho dělat vědu.

30.dubna:
I to slovo „interpunkce“ jsem si musel najít ve slovníku. A našel jsem tam i další slova a teď už jim rozumím. A zjistil jsem, že mé IQ tam někde bylo a začíná pracovat na plné obrátky.

10. května – Je ironické, že veškeré mé IQ (teď už má hodnotu 180) nedokáže vyřešit takovou banalitu, jako je lidské chování. I Algernon je chytřejší než všichni ti vědci, které denně potkávám.

20. května - – Nejsem ten Terva, co kdysi. Jsem jiný. Dokonce nejsem ani ten, co tu začínal psát. Snad nějakej zázrak. Změnil jsem se, jsem chytřejší. A dělat na míchačce na těsto a chodit po roznáškách, to není práce pro chytrého člověka.

PRACOVNÍ HLÁŠENÍ 12

6. června – Psaní je pro mě už velmi pomalé. Musím přejít na diktafon. Se čtením je to už také horší. Čím víc tuhle knihu čtete, tím víc zjišťujete, že zas tak inteligentní a chytrá není. Pan spisovatel Daniel Keyes je omezen svou minulostí a do budoucnosti zas tak moc neviděl. Svého hlavního, tupého a následně inteligentního, hrdinu nedokázal dostat nějak moc daleko ani vysoko. Sice o něm tvrdí, že je inteligentní, ale z obsahu příběhu mi to moc nepřipadalo. A tak jsem dnes byl nakopat do prdele svého knihkupce a řekl jsem mu, ať si podobné příběhy prodává někomu méně inteligentnímu.

10. června - Toto je poslední pracovní hlášení, psaní je velmi pomalé. Několik odstavců jsem napsal v jiném jazyce. Už jich umím deset a ještě dva staré, dnes již nepoužívané. Dokonce jsem přišel i o přátele, už se nedokážu s nikým pořádně pobavit. Ve srovnání s idiotem se každý cítí jako inteligent a co mám pak říkat já o vás?

Pracovní hlášení: Diktafon - červenec

Suomen kielen varsinaiseen äännerakenteeseen ei kuulu sananalkuisia konsonanttiyhdistelmiä. Vanhoissa lainasanoissa sellaiset yhdistelmät ovat yksinkertaistuneet, joskin vanhassa kirjakielessä ja joskus muutoinkin on säilynyt joitakin jäänteitä.

Z příběhu jsem vybral několik citátů, ale musím vás varovat, některé jsou ještě s doby, kdy jsem mňěl íkvé 30 a přál jsem sy bít nejchitřějším človjěkem na celím zvjeťe......

PS – Přineste, prosím, někdo růži pro Algernon.

kní
25.09.2017

Váš komentář (text níže) byl přesunut do diskuze u knihy Růže pro Algernon. Buď nebyl vaším názorem na knihu, nebo obsahoval spoiler (prozrazení děje).

Váš komentář (text níže) byl přesunut do diskuze u knihy Růže pro Algernon. Buď nebyl vaším názorem na knihu, nebo obsahoval spoiler (prozrazení děje).

Váš komentář (text níže) byl přesunut do diskuze u knihy Růže pro Algernon. Buď nebyl vaším názorem na knihu, nebo obsahoval spoiler (prozrazení děje).

POZOR - SPOILER!

"15. května
Moje studium pokračuje dobře. Univerzitní knihovna je teď mým druhým domovem. Museli mi zařídit oddělenou místnost, protože pojmout, co je na potištěné stránce, mi trvá jen chvilku, a když prolítávám knihami, nevyhnutelně se kolem mě vždycky začnou shlukovat studenti.
Teď právě mě nejvíce zaměstnává zájem o etymologii a staré jazyky, novější práce o počtu pravděpodobnosti a dějiny hinduismu. Je ohromující, jak zdánlivě nesouvisející věci zapadají jedna ke druhé. Dostal jsem se na další úroveň a teď mi připadá, že se proudy různých oborů přiblížily jeden ke druhému, jako by plynuly z jediného zdroje.
Je to zvláštní, ale když sedím v univerzitní kavárně a poslouchám, jak se studenti dohadují o dějinách a politice a náboženství, zdá se mi to všechno dětinské.

19. října
Dneska jsem zažil děsivou věc. Vzal jsem si výtisk článku, který jsem použil při svém výzkumu, bylo to Kruegerovo Über Psychische Ganzheit, chtěl jsem se podívat, jestli bych díky němu lépe nechápal vlastní zprávu a to, co jsem v ní dokázal. Nejdřív jsem si myslel, že mám něco s očima. Pak mi došlo, že už neumím číst v němčině. Zkoušel jsem to i s ostatními jazyky. Jsou všechny pryč." (dnes v 19:19) X (včera v 22:50) X

Váš komentář (text níže) byl přesunut do diskuze u knihy Růže pro Algernon. Buď nebyl vaším názorem na knihu, nebo obsahoval spoiler (prozrazení děje).

POZOR - SPOILER!

"15. května
Moje studium pokračuje dobře. Univerzitní knihovna je teď mým druhým domovem. Museli mi zařídit oddělenou místnost, protože pojmout, co je na potištěné stránce, mi trvá jen chvilku, a když prolítávám knihami, nevyhnutelně se kolem mě vždycky začnou shlukovat studenti.
Teď právě mě nejvíce zaměstnává zájem o etymologii a staré jazyky, novější práce o počtu pravděpodobnosti a dějiny hinduismu. Je ohromující, jak zdánlivě nesouvisející věci zapadají jedna ke druhé. Dostal jsem se na další úroveň a teď mi připadá, že se proudy různých oborů přiblížily jeden ke druhému, jako by plynuly z jediného zdroje.
Je to zvláštní, ale když sedím v univerzitní kavárně a poslouchám, jak se studenti dohadují o dějinách a politice a náboženství, zdá se mi to všechno dětinské.

19. října
Dneska jsem zažil děsivou věc. Vzal jsem si výtisk článku, který jsem použil při svém výzkumu, bylo to Kruegerovo Über Psychische Ganzheit, chtěl jsem se podívat, jestli bych díky němu lépe nechápal vlastní zprávu a to, co jsem v ní dokázal. Nejdřív jsem si myslel, že mám něco s očima. Pak mi došlo, že už neumím číst v němčině. Zkoušel jsem to i s ostatními jazyky. Jsou všechny pryč." (dnes v 13:50)

jockjock
21.09.2017

Když už po první stránce víte že vám bude chutnat jak zralá malina...

Marika Vanova
21.09.2017

Růži pro Algernon jsem si dovolila " přečíst" jako audioknihu, líbilo se mi to moc.

katka920
03.09.2017

Úžasný silný příběh, skvěle napsaný. Co více dodat.

Rade
01.09.2017

Neuvěřitelně silná, působivá kniha, která se přes nenápadný rozjezd naprosto zadře pod kůži.

(Můj komentář byl již dříve přesunut do diskuze, po dvou letech zpět do komentářů a po pár dnech zase zpět do diskuze, asi mají moderátoři odlišné názory... Tady na něj tedy jen odkazuji -13.9.2015).

-Endy-
17.08.2017

Krutá a rozporuplná kniha:
- kdo má pravdu?
- kdo má právo cítit se ublíženě?
- co je v životě opravdu důležité?

Po přečtení není v mých možnostech se rozhodnout...