24 osobností Billyho Milligana

05.04.2024

Citlivě nabídnutá sonda do hlubin jedné rozervané duše. Autor znovu prokázal svůj geniální talent popsat nepopsatelné stránky lidského bytí s takovou lehkostí a samozřejmostí, s empatií namísto potřeby zviditelnit senzaci. Kéž by se takto podaný příběh dostal do širšího povědomí, aby si společnost konečně začala uvědomovat vliv zvrácených rodin a výchovy a stala se obecně vnímavější. Tenhle svět není jen černobílý a zloba i malost "mlčící" většiny dokáže zničit nejedno člověčí mládě. Velmi důležité poselství a podaný vzkaz Billyho Milligana nám všem.

10.02.2024

Rozhodně zajímavá kniha, která nemá za cíl někoho obhájit, ospravedlnit nebo jakkoli omluvit, ale snaží se podat jakž takž objektivní náhled na člověka, který je možná nejlepší herec na světě, chudák, nebo absolutně nepříčetný. Ani po přečtení nedostane čtenář jasnou odpověď, což je jedině dobře, protože něco takového ani neexistuje. Na jednu stranu se nechce věřit, že jeden člověk může mít uvnitř tolik dalších identit, které fungují samostatně a nezávisle na ostatních, na druhou stranu se zase nechce věřit tomu, že by dokázal obelhat několik psychiatrů a kontrolovat se i před příbuznými. Keyes všechno sestavuje dohromady v podobě strhujícího příběhu zneužívaného chlapce, kterého se nikdo nezastal, a v němž se rozvinula psychická nemoc, která měla za následky několik těžkých a neomluvitelných zločinů. Celé je to čtivé a velmi dobře napsané, skoro až autentické. Další rozměr pak poskytuje to, jak si na podobném případu dokážou nahánět body politici, kteří tak křehkou bytost vezmou jako rukojmí předvolebního boje a následky jsou jim jedno. Je trochu škoda, že tu chybí větší doslov o dalších osudech hlavního (anti)hrdiny, které se omezí na pár obecných vět. A asi by neuškodilo se tu trochu více zmínit o dalším pohledu psychiatrie na podobné případy, který se v průběhu let od napsání knihy určitě v mnohém posunul. I tak je ale The Minds of Billy Milligan strhující portrét nešťastné bytosti, která bohužel spáchala zločiny, za které možná nemohla, přesto jsou neomluvitelné. Navíc se dá říct, že Daniel Keyes předběhl dobu a už v osmdesátých letech přispěl do žánru true crime (ačkoli o zařazení bychom mohli spekulovat), který se stal populární až mnohem mnohem později. 80 %

14.01.2024

Komentáře od Tereza_T a Tano celkem dost výstižně zachycují i můj dojem z knihy.
Pokud hledáte knihu s opravdu silným lidským příběhem, tady ji máte. Příběh je fascinující o to víc, že hlavní hrdina není jednoznačně kladný nebo záporný. Vlastně je spíš záporný, jen je tady tolik ALE ...

Tato kniha ve vás otevře spoustu otázek a po jejím přečtení budete s největší pravděpodobností rozpolceni. Defůzováni.
Možná vás příběh nepřesvědčí o tom, že Billy v sobě skutečně skrýval 24 různých osobností, i když aktivních jen pár. Možná si budete i nadále myslet, že to byl prostě jen podvodník a lhář, který se snažil vykroutit z výkonu trestu.
Možná ale během čtení začnete váhat. Začnete si říkat, že tohle přece ten chlápek nemůže hrát. Nemůže přeci celý život hrát. Dokonce tak přesvědčivě, aby na svou stranu získal několik předních psychiatrů. Nemůže si pamatovat všechny ty věci, příběhy, drobnosti odlišující různé osobnosti v jednání.

Jenže pak začnete mít pocit, že v celém příběhu nacházíte spoustu malých logických nejasností, které vám nedávají smysl a zase přestanete Billymu věřit.

Pak se dočtete, jak ho systém amerického soudnictví a péče o duševně nemocné semlel, jak si na jeho příběhu vyráběli voličské hlasy političtí supi a zase vám začne být Billyho líto. Bude vám líto že člověk, který mohl být vyléčen tak, aby se mohl zapojit do běžného života, byl systémem zcela zničen. Jenže mohl být skutečně zapojen do reálného života?

Budete přemýšlet nad tím jak může matka dopustit, aby někdo ubližoval jejímu dítěti tak, jak Billymu ubližoval Chalmer. Jak je možné, že Billy proplouval dětstvím s takovými problémy a jediná reakce okolí byla, že je "nějakej divnej". Jak by vypadal Billyho život, kdyby jeho matka nebyla slepá nána a kdyby mu někdo hodil záchranné lano včas?

Kniha, která vám dá víc otázek, než odpovědí.

25.12.2023

Do knihy jsem šla díky autorovi, protože Růže pro Algernon je skvělá. Samozřejmě, že oba texty nemají nic společného. Tedy kromě autora. Jedná se o dokument v románovém zpracování. A je to dlouhé a těžké čtení. Tak dlouhé, že posledních 100 stan bylo už fakt vysilujících. Politici jsou vážně ee. První část knihy se zabývá tím, jak se Billy dostal do rukou těm správným lidem a odhalili, že má mnohočetnou osobnost. Ačkoliv je příběh hlavně o tom, co kdo řekl, je to neuvěřitelně zajímavé i napínavé. Autor dokázal, že se cítíme jako většina lidí, která se s Billym setkala. Napřed nevěříme a pak věříme. A dost chápu, že v roce 1977 musel jeho případ vyvolat opravdu pozdvižení. Druhá část knihy se zabývá hlavně Billyho dětství a tím, co se mu stalo a jak se s tím vyrovnal. Tedy spíše nevyrovnal. Dost mě překvapilo, kdo všechno ho týral. Protože to bylo jasné od začátku, že byl Billy týrané dítě. Co mě hodně zaujalo, byly neuvěřitelné schopnosti jednotlivých osobností. Kdyby měl Billy běžné, podporující rodiče, pravděpodobně by byl též slavný. Ať už jako malíř, vynálezce či sportovec. Kniha rozhodně stojí za přečtení s otevřenou myslí.

18.10.2023

Jako chronický dočítač jsem měla trochu sevřenou záložku z uchopení takového osudu... přeci jen počet stran zdá se téměř nekonečno... jenže... Růže pro Algernon je moje srdcová záležitost, takže neotevřít chlopeň "novému" Keyesovo příběhu by byl neodpustitelný hřích!
A už od prvních stránek jsem věděla, že tohle vyprávění bude opět neobyčejný zážitek... ukrývá v sobě tolik témat k sáhodlouhým diskuzím... sám život ve svém neskonale bolestném zmaru... jak ničivý dopad na lidskou mysl dokáže mít surově pošlapané dětství... a lze vůbec vyváznout z Billyho hlavy nerozervaná na kusy? Lynč nebo soucit... to je totiž to, oč tu běží... mistrovsky odvyprávěno!
Každopádně úplně nejvíc z duše mi mluví komentář Terezy níže- díky za něj, protože snad poprvé někdo vyjádřil moje pocity do posledního rozpolceného písmenka.

05.10.2023

(SPOILER) Trpělivě jsem čekala, až se kniha vydá v ČR a za trpělivé čekání rozhodně stála. Zajímá mě obecně téma sériových vrahů a vyšinutých násilníků, ale rozhodně jsem s žádným nikdy nesympatizovala, ani když měli těžké dětství jako Billy, jen mě zajímá, co se jim asi tak honí v hlavě. V tomto ohledu pro mě byl případ Billyho určitě jediněčný, protože mě dostal na "svou stranu" poměrně rychle.
Ačkoli je kniha stavěná na objektivních podkladech, pořád se jedná o poutavý příběh a i když je případ již dlouho známý, člověk pořád trochu doufá, že to pro Billyho dobře dopadne. Líbilo se mi, jak nejeden člověk přistoupil poprvé k Billymu se skepticismem jako k podfukáři, ale i velké lékařské kapacity nakonec díky Billyho abnormálním proměnám přestoupili na jeho stranu.
Zajímavý byl taky náhled na soudní systém a "poskytování pomoci" duševně nemocným a potenciálně nebezpečným lidem v té době. Můžete mít odborných a relevantních posudků kolik chcete, ale stejně to nemusí nic znamenat a pomoci se duševně nemocnému člověku dostat prostě nemusí, i když se stát ohání výrokem na papíru, že se tak stalo. Můžeme jen doufat, že dnes už je lepší jak systém tak i pomoc v příslušných instutucích :)

Kniha trochu defúzovala i mě, o mnohačetných osobnostech se mi teď i zdá :) Knize nemůžu vytknout absolutně nic, pro mě je to 100% dílo a pana Keyese jako velkého autora uznávám už od Růží pro Algernon.

21.09.2023

Dvacet čtyři osobností Billyho Milligana je jedinečné čtení a po jeho dokončení bude tvoje duše pravděpodobně taky rozpolcená. Ta moje je určitě.

Daniel Keyes dal do vzniku téhle knihy naprosté maximum a kvalita zpracování je podle mě špičková. I přesto, že je příběh stavěn striktně jen na oficiálních zdrojích jako jsou soudní záznamy, lékařské posudky či nahrávané rozhovory nechybí knize umělecká strana, jakýsi čtenářský drive a Keyes dokázal i bez použití dramatičnosti fikce poskládat Billyho příběh do velmi čtivé a napínavé formy. Nutno dodat, že je to více méně one man show, akorát že není.

Příběh jako je ten Billyho nutí čtenáře vybrat si stranu a dělá se to o to hůř, když ten, s kým máš sympatizovat zároveň prokazatelně znásilnil tři studentky a jeho jediná obrana proti tomu je jeho vlastní tvrzení „já to nebyl“. Keyes v předmluvě ujišťuje, že nic nebylo přibarveno tak, aby z toho Billy či kdokoliv jiný vyšel v tom lepším světle, a tak jsem k tomu i přistupovala.

Billyho příběh je důkazem toho, kam až může zajít lidská psychika v důsledku vytváření obranných mechanismů proti traumatizujícím zážitkům v dětství. Vždyť ten kluk si vytvořil hluchou osobnost, aby neslyšel, jak mu nadávají. Nedokážu tu popsat, jak mě Billyho příběh rozložil a jak moc nad tím od přečtení bloumám. Prostřední část knihy popisující Billyho život od dětství až po zatčení bych zařadila mezi jednu z nejtěžších, a to hlavně díky tomu, že tohle není výplod fantazie, ale realita. Věřím tomu, že za trestné činy, jakkoliv hrozné, nenese vinu Billy, ale jeho nejbližší okolí a systém, který měl za ideálních leč neexistujících podmínek problém podchytit mnohem dříve, ty příležitosti tam byly. Nakonec na knížce bylo nejzajímavější právě to, pozorovat přístup společnosti k duševně nemocným tehdy, v 70. letech.

Rozpolcená kniha, co tvoří rozpolcené čtenáře.

03.08.2023

Wow ... tohle si budu pamatovat hodně dlouho. Pro mě (jakožto obyč "zdravého" čtenáře) to je poměrně scifi kniha. Chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že se to všechno (Billyho porucha i následné chování všech zúčastněných lidí a institucí) opravdu stalo. O to víc mi v hlavě rezonuje ten wow efekt, který jsem po dočtení měla. Lidský mozek je neuvěřitelná hříčka přírody.