1. Domů
2. Autoři
3. Tomáš Garrigue Masaryk
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 105
• Bazar 15
• Životopis
• Citáty 85
• Diskuze 7

Populární knihy

/ všech 105 knih

Nové komentáře u knih Tomáše Garrigua Masaryka

Jak pracovat?

„Jedná se o krátké dílko, které vesměs apeluje na vnitřní rozvoj a sebevzdělání člověka. Práci manuální se věnuje minimálně (ale nemarginalizuje její význam), práci vědecké více. Téma práce je zde konfrontováno se zajímavými faktory z nichž nejvíce mě oslovilo mučednictví, čtení, zápisky, samota, cestování, nebo sebevzdělání. Kniha byla napsaná s cílem motivovat jednotlivce k posílení národní identity a konkurenceschopnosti skrze individuální vzdělanost, uvědomění si jednotlivcem svoji roli ve světě a důležitost pracovat na jakési duální úrovni - především pro sebe sama a ve druhé řadě pro kolektiv - oboje produktivním způsobem. Odvážím se tvrdit, že drtivá většina této knihy je tematicky nadčasová, včetně popisu určitých specifik v oblasti práce jednotlivých národů nebo kritiky diletantství. V podstatě je pro mě kniha potvrzením toho, co jsem si myslel už dávno - tedy že silný národ se vždy buduje od nejnižší úrovně a musí se pěstovat v každém jednotlivci zevnitř.“... celý text
— Dominion_1918

---

Světová revoluce: Za války a ve válce 1914-1918

„Masaryk rozhodně nepatří do sekce " pohodové čtení na neděli". A psát komentář k jeho knihám mně dokonce připadá jako troufalost. On píše spíš jako člověk, který si sám se sebou ujasňuje svět, než aby čtenáře vedl za ruku. Zprvu mě zarazilo, že máme vydáni z roku 1936 a jak je uvedeno na zadní straně, jedná se o 23 vydání. První vydání vyšlo roku 1925. Už to je samo o sobě k zamyšlení, jak za nim lidé v době první republiky stáli a jak mu rozumněli. Úžadná je přiloha Chronologický přehled hlavních výsledků naší zahraniční cesty revoluční, hned 1 cesta z 2.10.1914 z Francie-Rozhodnutí ministerstva vnitra, že spolehliví Češi mají totéž postavení jako občané spojeneckých národů. Jak a kdo rozhodoval o tom, kdo je spolehlivý Čech? Vždyť jsme ještě v té době patřili pod Rakousko-Uhersko ... Hodně mě dostalo jeho vnímáni tehdejšího Ruska...Tomáš Garrigue Masaryk psal Světovou revoluci nejen jako historik, ale hlavně jako člověk, který Rusko osobně poznal a dlouhodobě sledoval. Jeho věta o „radikálním anarchismu a nihilismu“ míří na konkrétní jevy v ruské společnosti 19. století. Sama pro sebe jsem si nějak odůvodnila že v jeho pojetí „nihilismus“ tehdy neznamenalo jen „nic nemá smysl“, jak ho chápeme dnes. V ruském prostředí to byla generace mladých intelektuálů, kteří: odmítali autority (car, církev, tradice), nevěřili „starému světu“,chtěli všechno radikálně přebudovat. Masaryk tím vlastně říká: v Rusku se zrodil extrémní odpor vůči starému řádu. Co uz v jeho pojeti "nihilský terorismus" považuji alespoň já za drsnějši a podstatně tvrdši je jeho vysvětlení, kdy část těchto radikálů přešla od myšlenek k činům: atentáty, vraždy státníků,násilí jako nástroj změny. Nejznámější je třeba zavraždění cara Alexandra II.. Masaryk to vidí jako důsledek beznaděje: společnost byla uzavřená, reformy pomalé,lidé neměli legální cestu změny a sahali po násilí. V Masarykově pojetí "Radikální anarchismus" není jen politickou teorii, ale spíš: sklon jít hned do krajností, místo postupných změn rovnou „zbořit vše“. Podle Masaryka byla ruská společnost dlouhodobě vychýlená: buď absolutní poslušnost, nebo absolutní vzpoura. On tím vlastně vysvětluje, proč byla ruská revoluce tak výbušná (1917): nebyla to klidná reforma jako někde na Západě, ale výbuch dlouho potlačovaných napětí. A zároveň tím trochu varuje: když se společnost nedá reformovat postupně, může sklouznout k extrémům. Důležité je nebrat to jako „odsudek Rusů jako národa“. Masaryk mluví o: historickém vývoji, politickém systému,psychologii společnosti té doby. A takoých rozborů je v této knize spoustu...ale chce to u čtení někoho,s kym to můžete hned rozebrat, protože ja třeba si spoustu věcí vysvětlila úplně jinak, než pravděpodobně Masaryk myslel...“... celý text
— Damatto

---

Sebevražda

„Zajímavé pohledy na svět před sto lety, v kapitolách o školství můžete najít několik paralel k dnešnímu světu. I tak mě kniha neoslovila a dočtení bylo na dlouho Pro budoucí čtenáře doporučuji začít Třetí částí knihy (v mém vydání strana 85) v prvních dvou částech autor mluví o efektech s nepřímým vlivem na sebevraždu. Pokud kniha osloví. Vraťte se k této části po dočtení“... celý text
— Spejb1

---

---

Sebevražda

„Tato kniha z druhé ruky mě stála skoro pětistovku a moc nechápu, co je na ní tak úžasného. Nic nového jsem se o sebevraždě nedozvěděla. Jen to že ve středověku skoro neexistovala díky církvi a že podle Masaryka potřebuje člověk náboženství k životu stejně jako vzduch potřebuje k dýchání. Píše o sebevraždě jako o omrzelosti životem. Celý text je napsaný suše a vědecky tak, že mě ani nedokázal zaujmout. Další věcí je to, že se sebevražda pojí se vzdělaností, protože u primitivů a divochů se prakticky nevyskytuje. Navíc Masaryk pořád opakuje, že hlavní příčinou sebevražd je nenábožnost lidstva a tzv. polovičaté vzdělání. Sama mám často myšlenky na vlastní smrt, ale kvůli tomu přece nezačnu v něco slepě věřit. Doufala jsem, že se kniha bude zabývat sebevraždou z psychologického hlediska než jen z toho sociologického a náboženského. Za mě je to zklamání. Respektuji ale Masaryka v tom, jak se v jeho mladých letech zabýval tímto nešťastným jevem. Tím mě první prezident celkem překvapil.“... celý text
— kamigava

---

Masarykova abeceda

„Velmi zajímavý vhled do myšlení našeho prvního prezidenta (a za mně jediného skutečně obdivuhodného v této pozici v naší zemi). Kniha je složena z různých vyjádření k různým tématům. Jak by se dnes lidé mohli poučit hlavně v tom, že když se k něčemu vyjadřoval, tak měl dané téma nastudované. Opět o kus větší respekt k tomuto člověku.“... celý text
— Nemo78