Anoell přečtené 163

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Ani nevím, jak tuhle knihu popsat... Měla bych začít na začátku. Tak fajn. Co se vzhledu týče, víc se mi líbí filmový obal, přesto mi však sedí ten původní (který je možné vidět výše), protože je stejně nenápadný jako Charlie. I tak však musím pronést věc dávno známou - nesuďte knihu podle obalu. Nejdříve jsem viděla film, mimochodem úžasný film, který samozřejmě nebyl nachlup stejný, ale velmi zdařilý a už ten mě chytil za srdce. A protože se mi velmi líbil, rozhodla jsem si přečíst i knížku. Většinou to bývá tak, že knížka je o mnoho lepší než film, ale já si v tomto případě cením obojího stejně, poněvadž obě díla ten příběh vypráví svým vlastním, kouzelným způsobem. Na začátku mi přišlo, že je Charlie opravdu idiot, a na konci nechápu, jak jsem si to o něm kdy mohla myslet. On je vlastně ve skutečnosti chytrý, jen to dává najevo svým výjimečným způsobem. Na to, že je to Chboského první román... No, prostě smekám. Věty byly velmi strohé a jednoduché a ne vše bylo popsané do detailu- na rozdíl od toho, kdyby se děj prostě děl a nebyl ve formě dopisů. Ovšem, vůbec mi to nevadilo a určitě to musí být výhoda pro ty, kteří Charlieho psaní přelouskali v angličtině. Protože, řekněme si to na rovinu, kdo všechno popisuje do detailu, když se baví s kamarádem, když někomu píše, když prostě něco vypráví, sdílí své zážitky...? Nikdo. A co bych o knize řekla jako o celku? No, tuhle knihu asi ani nejde nemilovat a já ani nedokážu popsat svůj celkový dojem, ne snad proto, že neumím vysvětlovat, nýbrž proto, že taková slova neexistují. Zatím na shledanou, Charlie, už teď se těším na naše příští setkání. ;) UPDATE: Rozhodně doporučuji přečíst v angličtině. Konečně jsem tak i já učinila a je to skvělé, není to nic těžkého a zážitek z knihy je ještě hlubší.... celý text

Střet králů 2011, George R. R. Martin

Pohledy některých postav jsou nudnější než pohledy jiných, autor možná všechno až trochu moc popisuje, což po chvíli začne unavovat... ale jinak dávám rozhodně palec nahoru.... celý text

Mluv 2016, Laurie Halse Anderson

Viděla jsem film a ten se mi líbil, proto jsem se rozhodla přečíst si i knihu. Co bych tak vytkla, je rozdělení do... no tomu se ani nedá říkat kapitoly. Vadilo mi to, ale dá se na to zvyknout... A pak se mi taky nelíbilo, že je to psané v přítomném čase, minulý mi vyhovuje mnohem víc. A co bych naopak pochválila? Rozhodně příběh. Na něm vlastně není nic špatného... Nepřijde mi nereálný, právě naopak, dost dobře si dokážu představit, že by se něco takového stalo. A je dobře, že jsou knihy jako je tahle. Jen kdyby byla napsaná jinou formou... Pak by to mohla být pecka! Tohle je také jedna z mála výjimek, kdy kniha není lepší než film - tady to je tak plus mínus nastejno. Ale koupě nelituju. P.S.: Ta obálka je skvělá. P.P.S.: Nejdřív jsem dala 3 hvězdy, ale pak mě něco donutilo přidat i tu čtvrtou. Co to bylo?... celý text

Potrhaná křídla 2014, Ruta Sepetys

Nemám potřebu tuhle knihu nějak zvlášť porovnávat s V šedých tónech, nepřipadala mi nějak horší, jak je tu již naznačeno... Byla moc pěkná, ale je jasné, že V šedých tónech na vás víc zapůsobí - však vy víte čím. Nicméně já jsem s tímhle dílem spokojená, ačkoliv jsem dle zdejších komentářů nic moc extra neočekávala. Kapitoly jsou krátké, takže čtení krásně ubíhá. Pořád se tam něco děje, asi jsem ani nenarazila na žádné nudné pasáže... Čekala jsem asi větší popis dob, ve kterých se to celé odehrává, no, moc jsem se nedočkala, ale na konci mi to vlastně ani nechybělo... Pokud si chcete přečíst něco nenáročného, rozhodně doporučuji.... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Moc krásná a moc smutná kniha, netřeba víc komentovat. Prostě si ji přečtěte.

Christiane F. – Můj druhý život 2014, Christiane Vera Felscherinow

Stejně jako u My děti ze stanice ZOO mám i u téhle knihy problém ji nějak řádně zhodnotit, nebo to jsou možná spíš jen zábrany... Protože mi přijde, že nehodnotím jen nějakou knihu, ale něčí život, což by se rozhodně dělat nemělo. Takže těmi pěti hvězdičkami neříkám, jak strašně se mi ten příběh líbil, jak jsem postavy v něm měla či neměla ráda... Abych právě nehodnotila její život, hodnotím čtivost. Knihu jsem měla přečtenou, dalo by se říct, za dva dny, nikde jsem se nezasekla, nenutila jsem se do čtení... Mohla jsem knihu jednoduše popadnout a kdykoliv se do ní bez problémů ponořit. Opět oceňuji přidané fotografie, činí to díle ještě víc osobnějším a zároveň otevřenějším. Co bych tak řekla k „příběhu"? Jistě, Christiane udělala ve svém životě spoustu špatných rozhodnutích, ale rozhodně nemám v plánu ji soudit. Jak byste se v její situaci zachovali vy? Opravdu si myslíte, že byste vše zvládli perfektně? Určitě se najdou lidé, kteří by si jistě v její situaci poradili mnohem lépe, ale zase by nasekali chyby někde jinde... Nikdo není dokonalý. I Christiane Felscherinow je jenom člověk, proto by ji nikdo, kdo si něčím takovým také neprošel, neměl soudit. Vám by se to také nelíbilo. Doufám (i když nejpravděpodobněji marně), že zbytek svého života prožije co nejvíc v klidu a míru bez ohledu na to, jestli si to po tom všem zaslouží, či nezaslouží.... celý text

Být nejlepší 1995, Zig Ziglar

České smoothie - Kuchařka s duší 2016, Kateřina Kuranova

Will Grayson, Will Grayson 2016, John Green

Miluju Greenovky, opravdu ano, takže tohle byla jasná volba pro vánoční dárek. A tahle volba se vyplatila. Za dva dny přečtené, skvěle jsem se pobavila. Od začátku je poznat, který Will je Johnův a který Davidův, to však vůbec nevadí a tahle spolupráce dobře funguje. Věcí k zasmání i zamyšlení spousta. Oblíbila jsem si oba dva Willy, nejdřív více Levithanova Willa, poté víc Greenova Willa. Ale jestli mi někdo vyloženě vadil, tak to byl Drobek. Drobek Cooper, dle mého názoru, je taková ta postava, která působí dojmem, že by ho měl mít každý rád, jenže... Ne, tohle u mě nezafungovalo. Ať říkal, co chtěl a jak chtěl, stejně mi přišel příliš sebestředný, otravný a přehnaný. Samozřejmě by to bez něj nešlo, to ne, ale nemusel být tolik... moc. Jinak dobré, zábavné... a muzikál bych chtěla vidět. :D... celý text

Nespavost 2014, R. Jenn Johansson

Kniha s potenciálem, který byl naplněn. Ovšem jen z části. Autorka dobře popisuje, co se s hlavním hrdinou děje, jak na něj nedostatek spánku působí psychicky i fyzicky. Co už se mi ale tolik nelíbilo, jaká pozornost byla věnována Mie. Přišlo mi, že z ní paní Johansson dělala tu největší chudinku a přímo čtenáře nutila, aby ji litoval - což se tím pádem u mě nestalo. Také jistý vztah mezi hlavním hrdinou a jednou ženskou postavou mi nepřišel vhodný. Tyhle věci bych vůbec do příběhu necpala, tady by stačilo zaměřit se ryze na Parkera... Ale jinak fajn. Čtivost příběhu byla celkem dobrá no a ty chyby... Na jednu knihu jich byla spousta, víc překlepů jsem v literatuře ještě neviděla, není to ovšem podle mě tak hrozné, jak někteří popisují. Pokud se po nich člověk přímo nepídil, dalo se to bez problémů přežít. To ale neznamená, že by si na to příště překladatel neměl dát pozor. Kdo to ovšem promítl do hodnocení, je pěkný pitomec, za tohle kniha rozhodně nemůže... Pochybuju, že by se tyhle chyby vyskytovaly i v originálu. Něco mi říká, že tahle série půjde z kopečka dolů a bude pěkně upadat... I tak jsem však zvědavá na pokračování a tenhle díl se mi líbil. :)... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Nejsem žádný historik a ani jsem nikdy opravdovou válku neviděla, a tak nedokážu určit, jestli to bylo tak, jak je to v knize popsáno - tak či onak, z mého úhlu pohledu to bylo popsáno opravdu neskutečně. V tom dobrém slova smyslu. Překvapila mě neskutečná čtivost knihy, ačkoliv to ani náhodou není novější kousek. Ani nevím, co bych o tom řekla, pořád si nedokážu v hlavě utřídit myšlenky. Snad jen stačí to, že je to naprosto geniální kniha, skvělá k zamyšlení, i když svou podstatou velmi smutná, a měl by si ji přečíst snad každý...! Otevírala jsem ji s tím, že to možná bude dobré, s přesvědčením, že mě válečná literatura bavit nebude, třebaže jsem nikdy předtím nic takového nečetla. A ejhle... Teď je mi jasné, že k tomuhle dílu se určitě nejednou vrátím.... celý text

Prvních 100 2014, Kass Morgan

Ve většině případů je kniha lepší než film. Jenže se mi zatím snad pokaždé stalo, že co se seriálů týče, je to naopak. A v tomhle případě to platí obzvlášť. Líbil se mi seriál, a tak jsem se rozhodla přečíst i knihu. Ze začátku to bylo fajn, docela dobrej rozjezd... Jenže pak všechno šlo tak nějak do kytek. Nejméně se mi líbila dějová linka Glass (respektive nejvíc nelíbila), jak v přítomnosti, tak i v minulosti (tam obzvlášť). Námět je to opravdu dobrý, ale pro akci, ne pro tuhle rádoby romantiku, která na mě rozhodně nezabrala. Ačkoliv se mi tato verze nelíbila, zajímalo by mě, jak se spisovatelka popasovala s druhým dílem. Takže pokud vás tohle téma zaujalo, doporučuji raději seriálovou verzi. Jednu hvězdu dávám za rychlou čtivost.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

Občas se u sérií stává, že každý další díl je horší a horší, příběh upadá, autoři se už jen snaží rozpitvávat to dál a dál, protože prostě proto (jistě každý dokáže alespoň na jeden důvod přijít), a celkově kvalita díla značně upadá. To ale rozhodně není případ Harryho Pottera. Na filmech o mladém čaroději (nechce se mi používat slovo kouzelník, automaticky si představím králíka v klobouku) jsem vyrůstala a až teď jsem se dokopala i ke knížkám. Říkala jsem si, že to bude běh na dlouhou trať, přece jen 7 dílů je 7 dílů a některé z nich jsou všechno, jen ne tenké (dobře, většina). Nakonec to ale uteklo docela rychle a pocit, že už to mám všechno za sebou, je opravdu zvláštní... Zpátky ale ke kvalitě! Tenhle díl je jeden z nejlepších, když nad tím teď tak uvažuju, líbil se mi asi nejvíce. Jo. Co se samotného příběhu a zpracování týče, nevím, jestli je třeba k tomu něco dodávat... Kniha je dobrá, ale na těch filmech jsem prostě vyrůstala a viděla je už několikrát a některé věci se mi víc líbily ve filmovém zpracování (stanový tanec Harryho a Hermiony, to, co Harry udělal s bezovou hůlkou...), v jiných ale samozřejmě byla lepší kniha. Bylo zvláštní číst závěrečnou kapitolu, epilog, či jak to mám nazvat... Prostě časový posun o 19 let. Pořád jsem totiž hlavní hrdiny viděla jako ty náctileté a prostě a jednoduše jsem z toho měla zvláštní pocit. Navíc to byla asi jediná nepovedená část knihy... Byla jsem, jsem a budu fanoušek této série a myslím, že tohle úplně stačí, není nic víc třeba dodávat. ;) (Beztak už je tento komentář dlouhý ažaž.)... celý text

Harry Potter a princ dvojí krve 2005, J. K. Rowling (p)

Tady snad už ani není co dodávat. Pět zasloužených hvězdiček a hurá za viteály... ;)

Smrtná zima 2015, Kate A. Boorman

Jako první věc bych chtěla zmínit to, že mé hodnocení je spíš 2,5 *, ale ne dost silných, abych mohla dát tři. Nejdřív mě na knize zaujala obálka, která je fakt luxusní... Jenže pak jsem ji otevřela. Prvním problémem byl přítomný čas. Snesu ho a zvyknu si, ale minulý je prostě lepší. Za další samotná Emmeline... Bůhvíproč jsem si ji nedokázala představit s tmavou kšticí. Prostě pro mě byla blondýna. A tak hrozně nesympatická... Opravdu. Navíc způsob, jakým pohlížela na ostatní postavy. V jistých chvílích jsem chtěla mít bratra Stockhama ráda, jenže kvůli jejímu smýšlení to prostě nešlo. Taky nechápu, co na ni ti muži viděli, opravdu ne. Někdy v polovině mě to začalo fakt bavit, že jsem se na čtení vždy těšila, ale čím blíž konec byl, tím víc jsem se do toho musela nutit. A samozřejmě je tu vidět i inspirace v jiných dílech. Teď jsem ráda, že to mám za sebou, a další díl si zřejmě nepřečtu. P.S.: Obvykle miluju popisování krajiny, zde mě to ale vyloženě uspávalo.... celý text

Kdo chytá v žitě 2000, J. D. Salinger (p)

Tahle knížka se četla ostopéro, jestli chcete co vědět. Málem mě to umrtvilo. Vážně. Očekávala jsem, že tenhle příběh bude bomba, ze které se posadím na zadek. Očekávala jsem, že ona cesta bude něco... něco víc než jen bloudění po NY. Nic z toho se ale nestalo, takže jsem byla krapet zklamaná. Na druhou stranu ale byl styl psaní velmi čtivý, i když jsem ze začátku koukala, co to má, sakra, být. Rychle jsem si však zvykla a vždycky se těšila na okamžik, kdy opět vezmu knihu do rukou. Mladý Holden mě chvílemi štval, jak ho stále něco umrtvovalo (ať už v dobrém, či špatném smyslu slova) a jak každého na chvíli nenáviděl. Jestli mě ale opravdu něco dostalo, tak to byla chvíle, kdy své sestře říkal, čím by chtěl být, a ke konci všeho jsem ho takovým svým způsobem pochopila.... celý text

Sněží, sněží... 2015, Lauren Myracle

Co se lásky týče, přišly mi všechny povídky předvídatelné, obzvlášť ta první. Té druhé nemám snad co vytknout. Zato ta třetí... Hlavní postava byla přesně taková, jak jí bylo říkáno, a její nápravě prostě nemůžu uvěřit. Dost bylo ale kritiky. Příběhy byly zajímavé, bavily mě a nejednou i rozesmály. Líbilo se mi, jak to na sebe vše navazovalo, a nejraději mám asi z těch 3 Vánoční zázrak (Green asi hodně rád píše o cestách autem :D).... celý text

Harry Potter a Fénixův řád 2004, J. K. Rowling (p)

Tak tenhle díl byl pro mě zatím asi nejlepší, což dokazuje už jen to, že jsem to četla až do tří do rána. Ta dětinskost se vytratila snad už úplně, nic mi v čtení nepřekáží... A filmy mi kniha zatím také nezošklivila. Jsem spokojená. Jen snad to Harryho chování... To bylo samé já, já, já. Být Hermionou, jen bych před ním vyděšeně neustupovala a nemírnila své výroky, ale jednu mu vrazila, aby se vzpamatoval. :D (P.S.: Strýc Vernon je sice příšerná postava, některé jeho hlášky mě ovšem opravdu dostaly. P.P.S.: Oproti Umbridgeové se Voldemort zdá být téměř k pomilování.)... celý text

Smrtelné 2015, Sara Shepard

Jak jsem již zmiňovala v předchozích komentářích, osmý díl se stal mým nejoblíbenějším, avšak Smrtelné s ním stojí na stejné příčce. Skvělé. Přišlo mi, že tenhle díl víc zahrál na city. Sara Shepard to má skvěle vymyšlené a opět v jistém ohledu překvapila. Je jasné, že se to celé blíží ke konci, za což jsem na jednu stranu ráda, přeci jen tohle je už 14. díl, na druhou stranu bude divné rozloučit se s knižními lhářkami... (Ještěže tu jsou ještě ty seriálové.)... celý text

Eleanor & Park 2014, Rainbow Rowell

Ani jsem nějak zvlášť nestudovala, jestli je ta kniha dobrá nebo ne, podle toho, kde jsem tak co zahlédla, jsem očekávala, že je. Což byla chyba, protože mě to celé pak zklamalo. Začátek byl dobrý, moc dobrý, dokud byli jen přátelé. Dost jsem se nasmála, a pokud tam zrovna nebyl Richie, úsměv nechtěl moji tvář opustit. Jenže se pak ti dva dali dohromady (což samozřejmě každý čekal), ale od té chvíle mi přišlo, že se to celé začalo bortit. Vtipné věci tu stále byly, ale rozhodně jich ubylo. Tam, kde by měl čtenář tajit dech nad tou romantikou a jejich láskou, jsem jen s poker facem čekala, co bude dál. Když to celé odlehčím, přijde mi ta kniha něco na způsob: Vzhled nic neznamená aneb I tlustý holky a malí poloviční Asiati mají šanci. Ten konec to završil úplně. Já být na jejich místě, zavolám sociálku nebo tak něco. Nechápu, jak to mohl Parkerův táta dovolit, ale budiž... Ještě bych neměla opomenout, že mě Eleanor svým chováním docela štvala. Měla by být ráda za to, že má takového kluka, jakým je Park, ne si furt na něco stěžovat a fňukat (samozřejmě mám na mysli, co se jejich vztahu týče, kvůli ostatním věcem fňukala právem). Tak jeho první pusa byla s Tinou, ó bože... Teď byste se mohli divit, proč dávám 3 hvězdičky, když to vlastně kritizuju, ale fakt, že jsem se u toho opravdu nasmála, nepopřu, a k dobru přispívá i to, že mi nevadilo příběh číst ve formě e-knihy (což obvykle nesnáším a dělá mi to potíže) a za dva dny jsem byla na konci.... celý text