Harry Potter a princ dvojí krve

Tenhle díl byl akční a nebyl špatný, ale osobně ho mám na žebříčku oblíbenosti rozhodně na spodní hranici.

(SPOILER) Znovu jsem přečetla (podesáté) a znovu píšu hodnocení. Myslím si, že asi nehrozí, že bych strhávala hvězdičky, pro mne ta série je srdcovka, jen tam začínám čím dál tím více vidět určité nelogické věci. Můj komentář z roku 2024 řekl již spoustu :o) A opravdu - když se zamyslím nad knihami (i filmy), tak z použitých kouzel se jim na všechno hodí reducto, impedimenta - to jsou prostě kouzla, která dělají snad všechno (nemluvím teď o těch klasických, co se nepromíjí, a o odzbrojovacím - ovšem jehož schopností je mimo odzbrojení odhodit protivníka na druhou stranu čehokoli). A právě proto mi to docela ukazuje, jak ty kouzla jsou nedotažená a je nevyužitý potenciál. Já osobně třeba považuju za blbost, když jde o život, tak ta hůlka usměrňuje jen energii, nikoli že by kouzelník nebyl schopen ničeho, to by asi jinak i děti nic neuměly (Harrymu by nerostly v prvním díle vlasy, neskončil by na střeše atd. atd. - vše bez hůlky) (Vzpomeňte na Thora - jsi bůh hromu nebo bůh kladiv?). Obecně vnímám Harryho jako troubu - myslím, že autorka mu mohla dát aspoň trochu inteligence a ne za domácí úkol neustálé opakování kouzelných formulí. V tomto případě mi přijde Draco mnohem chytřejší. A co se týká náctiletých lásek, tak jsem nepochopila netvora v Harryho hrudi pokaždé, když je poblíž Ginny (mezi námi, jako chápu to, ale nikoli v kontextu slova muckání - to se mi fakt otvírá kudla v kapse) - tenhle překlad je katastrofa. Aaa sakra, oni to použili i ve filmu. No nic. Určitě jsem zapomněla na spoustu věcí, co se mi nelíbí, ale třeba při dalším přečtenu :o)

Jo a ještě jsem chtěla dodat, že by bylo fajn, kdyby se Voldemort narodil ne na konci roku, ale 31.10. na Halloween a jako Štír, myslím, že by to odráželo jeho posedlost ne-smrtí a obecně jeho vnímání nekouzelníků atd.

Tohle už není pohádka jako první díly. Harry už nedělá hlouposti a dospívá víc a víc a s tím kniha dostává na vážnosti. Šestý díl se ko líbil asi zatím ze všech nejvíc. Už jen poslední kniha a dokončím sérii :-)

Vstoupit do světa, kde se magie míchá s tajemstvím a každá stránka voní jako právě otevřený lektvar, je něco, co si zamilujete, i kdybyste normálně preferovali kafíčko místo kouzelného lektvaru. Tahle dávka temnější atmosféry a odhalených tajemství vás chytne tak, že i vaše oblíbená seriálová závislost bude závidět. Když máte pocit, že už jste viděli všechno, objeví se zvraty, které vás rozesmějí i vyděsí zároveň, což je přesně ta kombinace, kterou si žádáme, když nechceme jen obyčejný večer s knížkou v ruce. Je to jako kdyby někdo vzal klasické kouzelnické triky a přidal jim špetku ostřejší koření, které udrží pozornost i té největší skeptičky mezi námi. Víc než jen fascinující a napínavé, tahle dávka kouzel vás donutí přehodnotit, co všechno jste si mysleli, že víte, a hlavně, jak moc vás to může bavit. Pro ty, kdo milují, když se temnota mísí s humorem a nečekanými přátelstvími, je to přesně ten druh zážitku, který se nedá jen tak zapomenout. A věřte mi, tahle magická jízda si zaslouží místo v každé sbírce, kde nechybí odvaha, tajemství a kapka té pravé kouzelnické šťávy.

Já miluju Harryho Pottera a celkově všechny díly tohohle úžasného fantasy světa. Jelikož jsem viděla dřív filmy, tak vím co mě v knížkách čeká. Nebyla jsem čtenář když jsem koukala na filmy ale už i ty filmy mě navedli ke knížkám a postupně si je čtu prave takhle na podzim.
Kniha nám ukazuje více Toma než Voldemorta a to mi přijde na tom to skvělé. I když vidíte první filmy, kniha vás i tak překvapí a musím říct, že tenhle díl jak z knížek tak i z filmů, je můj nejoblíbenější.
Moc všem doporučuji a tohle je must have!

V tomto díle je atmosféra opět temnější a temnější. Stejně jako předchozí díly i tento si mě získal a baví mě, jak jsou knihy o mnoho obsáhlejší než filmy. Není třeba psát, jak výborně i tato kniha napsaná je. Čtenář si přijde, jako kdyby byl přímo na místě, kde se děj odehrává. Princ dvojí krve je výborný díl.

Příběh se pomalu chýlí ke konci a na obrátkách je to hodně znát. Konec radovánek na kouzelnické škole a vzhůru do bitvy proti zlu. Nahlédnutí do minulosti pána zla a sběr dalších střípků jeho duše.
Příjemné tempo, atmosféra, sice už to nejsou oblíbené první díly, které člověka vrátí do dětství, ale holt se už musíme popasovat i problémy běžných dní.
Jen pro pomalejšího čtenáře je to zase kousek na 2-3 měsíce :§

Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik detailů J. K. Rowling do Harryho Pottera ukryla.
1. Remus Lupin – jeho příjmení pochází z latinského „lupus“, tedy vlk.
2. Sirius Black – jeho jméno je stejné jako nejjasnější hvězdy na obloze, přezdívané Psí hvězda.
3. Tom Marvolo Riddle – přeházením písmen vzniká „I am Lord Voldemort“.
4. Harry, Ron a Hermiona – jejich znamení zvěrokruhu přesně odpovídají jejich charakterům.
5. Rowling měla poslední větu sedmého dílu napsanou už při psaní první kapitoly Kamene mudrců.

(SPOILER) Skvělý a hodně temný díl. Atmosféra je tíživá od začátku do konce, ale i tak člověk knihu zkrátka přečte jedním dechem. Zkrátka to nijak nejde. Poslední díky HP jsem nečetla tolikrát jako ty první čtyři, ale až do teď si pamatuju, jak v moc v šoku jsem byla, když Brumbál - moje oblíbená postava - zemřel. Tu scénu jsem četla několikrát a jednoduše tomu nemohla uvěřit. Myslím, že pokaždé, když knihu budu číst, budu muset zamáčknout slzu, ale i tak samozřejmě skvělé čtení a příprava na velké finále. :)

Předposlední díl o Harrym Poterovi, který je skvěle napsaný. Atmosféra stále více temnější, děj je hutnější a napětí s každou další stránkou houstne. Bavilo mě jak se nejen stále více ponořujeme do minulosti, ale také jak hlavní hrdinové rostou a mají své vlastní názory. V průběhu celé knihy se mi rodili věci s filmy a spoustu věcí ve filmu ani není. Rozhodně doporučuji.

Opět skvělé a čtivé - kniha mi vždy přišla jako taková předehra k velkému finále, protože pokud se určité věci stanou v předposlením díle, tak ten poslední bude teprve pořádná jízda jako na horské dráze. Nejde se odtrhnout, ale tentokrát jsem si čtení spíše vychutnávala a zároveň trochu vnitřně bojovala sama se sebou a nechtěla číst dál, když už jsem věděla co bude následovat... :-(

Velmi zajímavý a na informace hutný díl! Příběh se trochu vlekl a autorka se to snažila rozptýlit "milostnými eskapádami" hlavních hrdinů. Ginny vyznívá v knize zcela jinak než ve filmu, také je zde větší role Tonksové. Vše do sebe zapadá (např. proč Harry a Ron neměli knihy na lektvary, příběhy z minulosti lorda Voldemorta). Zajímavé je to, jak se Harry snaží zjistit, co dělá Draco. Závěr je temný a dechberoucí a je předzvěstí věci budoucích.

(SPOILER) K této knize již bylo vše řečeno, takže doplním jen pár soukromých postřehů. Propojení kouzelnického světa se světem mudlů v prvních kapitolách se mi líbilo, tento úhel pohledu těžce scházel ve filmech. Je to napsáno ohromně čtivě, ale dějová linie se až do strhujícího finále hodně vleče a dlouho mi nebylo jasné, o co vlastně kráčí. Autorka už zcela propadla své vášni pro okecávání. Hezky se to čte, ale mnohé scény jsou zbytečně podrobné.
Pán zla není zdaleka tak hrozný jako Dolores Umbridgeová.
Školní prostředí je přehnaně paternalistické a nezralé (ve srovnání např. se Scholomancií). Rowlingová je Paní spisovatelka, ovšem romantická linie mezi Ronem a Hermionou je naprosto děsná, obecně jí milostné vztahy vůbec nejdou. Ve vzpomínce skřítky Hokey na Voldemorta je scéna, v níž skřítka není v místnosti – chyba. Pak si taky neumím představit, jak může čaroděj seslat kouzlo (sectumsempra), o kterém neví, co způsobuje? Není k magii obecně zapotřebí soustředit mysl na cíl, kterého chce čaroděj dosáhnout? A další – nápoj lásky je jedna z nejhorších záležitostí černé magie, protože ovlivňuje svobodnou vůli. Magické záležitosti si autorka cucala z prstu.
Ale taky je text ohromně vtipný. Závěr je epický a dechberoucí.

Tak tohle opravdu nikdo nečekal! Pamatuju si tu šeptandu, která se šířila mezi "potterovci", zatímco jsme čekali na české vydání tohoto dílu (jo, jo, byly časy, kdy se muselo čekalo).
Princ dvojí krve přináší svět plný bolesti, zloby, zákeřných skutků, strachu, nadvlády temné moci a bohužel i smrti. Naštěstí přátelství, statečnost, lásku, věrnost i soucit nedokážou ze světa vymazat ani Smrtijedi s Mozkomory dohromady. I když naděje tentokrát zbývá opravdu málo...
Na příběhu Harryho Pottera mě vždycky bavila propracovanost děje, jak do sebe postupně všechno zapadá, nic není vyřčeno jen tak, i úplně nenápadná zmínka může mít o dva díly dál zásadní význam. Jednoduše geniální, co víc dodat.

Harry Potter a princ dvojí krve je skvěle napsaný předposlední díl, který hodně přitvrzuje. Atmosféra je temnější, děj hutnější a napětí cítíte skoro na každé stránce. Bavilo mě, jak se víc ponořujeme do minulosti a jak postavy dospívají – je to znát ve všem, co dělají i jak přemýšlí. Skvělá příprava na velké finále. 5 hvězd!

Je to trochu výplňový díl, ve kterém se hodně mluvilo o minulosti, ještě více se vysvětlovalo a nakonec se plánovalo. Zbytek děje zabralo párování postav. Ron a Hermiona jsou občas na pár facek, Ron sem tam i na vyliskání mokrou hadrou. Harry a Giny jsou spolu v knize mnohem přirozenější než ve filmu. Jestli J. K. Rowling mytologii vymýšlela za pochodu, tak před ní musím smeknout, protože do sebe krásně zapadá. Jestli ji měla promyšlenou už při psaní Kamene mudrců, tak si obdiv zaslouží taky. V takovém případě by ovšem měla její děj roztrousit do ostatních knížek.

Tak jsme dočetli a to podotknu, dočetli z velkým jásotem obou vnuků. Další příběh se opět postaral o perfektní čtení, mladší vnuk se už nebál takže super. Když budu knihu hodnotit za sebe tak znovu musím uznat že autorka tyto příběhy psát umí. Četl jsem i její detektivku a tam to moc slavné nebylo, ale příběhy Harry Pottera jsou opravdu hodně dobré.

Přečteno kdysi v mládí, nyní jsem se k Harrymu Potterovi vrátil a prostě pořád baví. i filmy jsem viděl několikrát :)

Všechny díly jsou daleko obsáhlejší, než filmové zpracování. Kdybyste nevěděli, jak se vrátit do dětství, znovu prožívat dobrodružství, tak tyhle knihy to dokáží spolehlivě.