Potrhaná křídla

Od Ruty Sepetysové jsem toho ug četla víc a vždy se mi její romány hodně líbily. Tento považuji za její slabší dílo. Možná je to i vzdáleností tématu života v New Orleans pro nás Čechy, ale hlavní slabinu jsem viděla v tom nějakém a uspěchané závěru.
Hlavní hrdinka byla sympatická, i když si kladu otázku, jak mohla být tak slušná a hodná a zodpovědná, když vyrůstala v takovém prostředí a s takovými geny...

Nebudu chodit kolem horké kaše. Kniha byla jedním slovem průměrná, při čtení jsem měla pocit, jako bych to všechno už četla v jiných knihách. Tím rozhodně netvrdím, že autorka někoho vykradla, jen je to takový klasický příběh o dívce (řekněme takové Popelce), která hledá své místo pod sluncem. Má taky nevlastní matku, Willie, ale ta je na rozdíl od té její biologické, úplně zlatá, i když tvrdá jako žula. Bodejť by nebyla, když je prvotřídní bordelmamá. Ve výsledku mi přišla jako nejzajímavější postava ze všech. Mým hlavním problémem ale bylo to, že na tak krátkou knihu (co je dnes necelých tři sta stran), toho bylo nějak moc. Plácala jsem se v ději jak ryba na suchu a leckdy jsem nevěděla, co mi chce autorka sdělit. Ne že by to bylo špatně napsané, vlastně se mi to i docela líbilo, ale na zadek jsem si z toho nesedla. 60%

Příjemné oddechové čtení, i když je pravda, tomu něco v závěru chybělo...

Od autorky několikátá kniha - příběh nebyl špatný, ale za mě tomu něco chybělo. Četla se dobře, ovšem top kniha to není.

Včera jsem knihu dočetla. Bohužel až večer před spánkem. Celou noc jsem knihu zpracovávala. To co na vás autorka přenese je opravdu neuvěřitelné.
Rozhodně je to jedna z nejlepších knih roku 2025. Autorka umí psát i s vážnými tématy. A to tak aby vás to vtáhlo do děje. Ale zase toho není příliš. No prostě neskutečná kniha. A rozhodně si ji přečtěte.
Doporučuji !!!

Tvorbu Rut mám ráda, ale tady jsem šlápla vedle. Příběh sám o sobě docela fajn, ale mě knížka fakt nebavila a měla jsem opravdu problém ji vůbec dočíst.

Potrhanými křídly jsem se rozloučil (doufám, že pouze dočasně) s tvorbou Ruty Sepetys. Tento svazek jsem si původně ani nechtěl koupit, protože mi tématem neseděl mezi autorčiny ostatní tituly. Jenže už při četbě o úžasném životě v Rumunsku jsem stále častěji přemýšlel nad tím, jak asi bude vypadat její příběh nezamořený diktaturou. Takže jsem knihu zakoupil, přečetl, a teď mohu spokojeně konstatovat, že šlo o kvalitně investované finance i čas. Našel jsem si v příběhu celou řadu sympatických nebo zajímavých postav (většinou spadaly do obou kategorií) a děj mě opravdu bavil. Možná bych ve finále ocenil více temnoty, ale to je jen můj osobní problém. Napsáno to bylo opravdu skvěle a i okoralému mně se v jednom momentě opotily oči. I páté setkání s Rutou Sepetys mohu doporučit.

Úplně jiná kniha, než jsem doposud od autorky četla, ale milé překvapení. Moc pěkné oddechové čtení, které se čte samo.

Myslím si, že oproti ostatním knížkám Ruty Sepetys má tahle knížka nevýhodu, že nereflektuje žádnou významnou historickou dobu blízkou nám Evropanům. Krásně ale popisuje atmosféru poválečného New Orleansu. Je to tak trochu příběh novodobé Popelky, vystupují v něm gangsteři, hloupé zlé šlapky, svérázné milé šlapky, stydlivý knihkupec, zavražděný businessman a jedna úžasná charismatická bordelmamá. Líbilo se mi moc, i když to bylo jiné čtení než Sůl moře a V šedých tónech.

Překvapilo mě zjištění, že to je jedna z prvních knih autorky, podobně mě překvapilo i téma, resp. historické usazení příběhu. Další komplikovaný vztah matky a dcery, v němž otec nefiguruje, vylíčila autorka natolik přesvědčivě, že jsem místy zatínala zuby a nevěřícně kroutila hlavou. Naopak Willie je úžasný člověk a bordelmamá v tom nejlepším smyslu slova.
New Orleans 50.let se všemi jeho plusy a mínusy, přičemž Josie patří k těm obyvatelům města, jichž se (do)týkají především ty zápory. O to více dokáže ocenit své přátele a souputníky – skvělé jsou její tipovačky s kolegou Patrickem, němá souhra se Sadie, kolegialita s Cokiem a především chladné vedení Willie. Zajímavý a čtivý příběh, určitě nabídnu našim náctiletým, protože příběh nabízí úžasnou a inspirativní hrdinku.

New Orleans roku 1950. Sedmnáctiletá Josie , dcera nechvalně známé prostitutky nechce prožít život ve špíně podsvětí a všemožně se snaží postavit na vlastní nohy .
Tak trochu jiná Ruta Sepetys , ale každopádně moc hezký příběh plný barevných postaviček, které si zamilujete .

V pořadí druhá knížky autorky, kterou jsem ale já zatím četla jako poslední. Můžu tedy porovnávat autorčin vývoj, který je hodně znát. Ne, že by mě knížka nebavila, ale jak už tady psali mnozí jiní, nechytla mě tak moc do hloubky jako ostatní knížky.
Nicméně co fungovalo skvěle, tak zase přesný popis prostředí New Orleans v 50. letech, kde se děj odehrává. Jako bych tam při čtení byla s Josie. I tak jsem knížku zhltla za jeden víkend a doufám, že nebudu dlouho čekat na další knihu.

Zo začiatku som sa trochu trápila, ale prišiel zlom a nevedela som sa od knihy odtrhnúť.

Příběh dcery prostitutky z poloviny minulého století. Román pro ženy popisující život tamější spodiny na jihu Spojených států a cesty hlavní hrdinky - jak se prokousává životem poté, co její matka není schopna jí pomáhat nastartovat řádný život.

Co je to za matku, která okrade své vlastní dítě? Josie roztáhni ta svá potrhaná křídla a letˇ! Fandila jsem Ti do poslední stránky...

Tak trochu jiná Sepetys. Tato kniha je oproti ostatním jejím knihám klasický román pro ženy. A moc povedený, já si ho užila, trošku mi to připomínalo knihy od Eleny Ferrante, které se mi taky moc líbí.

Kniha nebyla špatná, ani neříkám, že by mě vůbec nebavila. Ale bylo to takové nemastné, neslané. Asi jsem čekala víc, vzhledem k jiným knihám. Ale vyloženě špatné to nebylo

Je to asi čtvrtá knížka, kterou jsem od autorky četla, její knížky se mi líbí. Příběh za mě nebyl tak silný jako jsem u ní zvyklá. Ale vlastně mi to vyhovovalo. Někomu vadí, že autorčiny knížky mají dobrý konec (aspoň ty co jsem zatím četla), ale já mám ráda, když příběhy dobře dopadnou.
Nic méně knížka se četla dobře od začátku do konce. Zajímavé prostředí New Orleans. Jak už tu někdo psal, trošku jsem čekala že ten zastřelený bude její otec.

Tentokrát něco trochu jiného, než na co jsme u autorky zvyklí. Zajímavé prostředí mafie v New Orleans, nevěstinec a mezi tím velmi chytrá, cílevědomá dívka, která miluje knihy. Kniha na první pohled působí jako romantický příběh, ale zároveň je plná nebezpečí a napětí. Rozuzlení mi ale přišlo slabší. Vše se vyřešilo až příliš snadno a chyběla tomu hloubka, kterou jinak autorčiny knihy mívají. Přesto se příběh četl výborně a stránky mi mizely pod rukama.