Ten, kdo stojí v koutě

od:

Ten, kdo stojí v koutě

Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskyho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Zdroj: slovart.cz...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/13_/136815/ten-kdo-stoji-v-koute-136815.peg 4.52004
Originální název:

The Perks of Being a Wallflower (1999)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro děti a mládež
Vydáno:, Brio, Slovart (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (371)

Přidat komentář
MortRainey
předevčírem

"Charlie, každý přijímá takovou lásku, jakou si podle svého názoru zaslouží."

Capkomi
12. června

Velmi příjemná a obohacující kniha, v nejbližších dnech se chystám na film.
Četla se rychle, má spád, skvěle úvahy a myšlenky.

LenJen
09. června

Zkoušela jsem ji číst asi ve čtrnácti, kdy jsem se vzdala, protože pro mě tehdy bylo paradoxně těžší Charlieho pochopit. Teď v osmnácti jsem přišla nazpět a vůbec toho nelituji, naopak. Tím, že mám více odžito, jsem se v knize často sama viděla a dokázala se spojit s příběhem, až se mi těžko odcházelo a přistihla jsem se, jak se v některých situacích chovám podobně jako Charlie. Trochu děsivé, nicméně to dokládá, kolik prostoru dává kniha k procítění příběhu. Vážně skvělé.

june.flower
30. května

Nemyslím si, že tato kniha bude sedět všem jenom proto, že ji všudu doporučují. Právě proto, že jí někteří tak hrozně moc vychvalují, mají potom ostatní až moc velké očekávání. Já osobně knihu zbožňuju. Asi půl roku jsem ji nosila v kabelce a vždy, když jsem měla volnou chvilku, tak sem ji otevřela na náhodné stránce a četla. Nemyslím, že vás kniha pohltí natolik, že by jste nedokázali odtrhnout oči, ale má naprosto neuvěřitelně silný příběh. Myslím, že všichni by jsme chtěli mít takové přátele jako měl Charlie. A asi by jsme taky chtěli za přítele Charlieho, který by vám skutečně naslouchal. Pamatuju si, že jsem si ji hrozně moc chtěla přečíst, ale zrovna v té době nebyla vůbec k dostání. Pak jsem jednou čekala na Hlavním nádraží a při procházení Luxorem jsem přemýšlela, že by to bylo skvělý, kdybych jí konečně našla. V další uličce byla! Úplně nové vydání. Pocit k nezaplacení.

Lelaqu
01. května

tím, že kniha byla psána v dopisech mi stylem jejího psaní sedla ještě víc. Příběh byl čtivý, citlivý a vtipný. Hlavní hrdina Charlie mi přirostl k srdci a velice rychle jsem se do něho vcítila. Kkdyž byl šťastný Charlie, byla jsem i já. Když byl na dně, já taky. I vedlejší postavy byly celkem fajn napsané a sympatické, kromě Sam. Sam mi nesedla vůbec. Byla mi tak nějak proti srsti. Co mi došlo až po shlédnutí filmového zpracování, bylo to, že jméno Charlieho sestry bylo rečeno jen ve filmu. Je to úžasná kniha, ale ne každý ji pochopí a každý ji pochopí úplně jinak...

An52imal
01. května

Ani skvělé, ani hrozné. I když příběh nebyl kdoví co extra, pořád mě něco nutilo číst dál a dál a nakonec jsem se u knihy nenudila. Plný počet nedávám protože jsem čekala něco víc a tahle kniha je spíš takový průměr.

HermionaKnihom
29. dubna

Spoilery!!!

Mně se to prostě nelíbilo. Vůbec jsem se nedokázala ztotožnit nejenom s Charliem, ale i s jakýmkoli z hrdinů. Očekávala jsem realistický popis dospívání, protože takhle je kniha popisována, ale realita mi přijde úplně jiná. Lidi jako Sam a Patrick by se s takovým podivínem a cvokem nebavili.
Konec mě taky příšerně zklamal. Smrt tety Helen a to, jak moc ji měl Charlie rád a ona jeho, se omílalo furt dokolečka, a to, že Charlieho zneužívala naprosto nedávalo smysl a bylo to bez jakéhokoli vysvětlení.

Asi jsem jenom očekávala něco jiného. Nevím.

KlariN
29. dubna

Krásná záležitost, v podstatě Kdo chytá v žitě pro století 21., číst to v pubertálním věku, rozloží mně to na prvočinitele, zasáhlo mně to silou býka i dnes. Doporučuji i film, který autor na motivy vlastní knihy stvořil. Jednoznačně jeden z nejsilnějších coming of age titulů vůbec.

Falquar
17. dubna

Špatně napsané: holé, opakující se věty záhy bolí víc jak facka. Slovní zásoba taky není kdovíjak oslnivá, bo všichni jsou buď "veselí", nebo "smutní" (respektive "happy", "sad", kdoví, třeba se překladatel vytáhl), což ovšem neumějí (Charlie především) dát najevo jinak než pláčem, a proto bylo po padesáti stranách do breku i mně. Úděsnost stylistiky ale naprosto bledne vedle té NEÚCTY - autor sype z rukávu jedno lidské neštěstí za druhým, aby je vzápětí několika málo větami smetl ze stolu a už se k nim nikdy nevrátil. Přitom při patřičném přístupu by každé z nich vystačilo na samostatnou knihu.
Dvě hvězdy za pěkný nápad s dopisy a čupr písničky (The Smiths!), které bych sama jen tak neobjevila.

ronnie_vrh
14. dubna

Neví, asi jsem z této knihy už odrostla. Když jsem porvé viděla film, byla jsem unesena a stejné pocity jsem měla i po prvním přečtení knihy. Teď, když jsem se k ní po pár letech vrátila, už mám názor trochu jiný. Charlieho naivita, někdy až hloupost, mě celou dobu štvala.
Musím ale uznat, že i když je hlavní téma obrovským klišé, o kterém je napsaných plno úspěšných i neúspěšných knih, jsou ostatní prvky a děj originální.
Pro mladší čtenáře (takových 13-16 let) bude mít kniha ale určitě velký význam.

TomTomis
12. dubna

Psát někomu dopisy, aniž by se dočkal odpovědi? Zajímavý nápad. Charlie vypráví o svém žití, trápeních a srovnává se s tím, že je jiný než ostatní. Hledání svého místa ve světě. Kniha se četla dobře. Vřele doporučuji (neurazí ani starší čtenáře).

Drhy
27. března

Jedna z nejlepších knih o mladých pro nejen mladé. Kniha je zvláštní především formátem psaní. Kniha se skládá z dopisů, které píše hlavní postava Charlie. Charlie je kluk, který nastupuje na střední školu a má z toho strach. Nebojí se, že to nebude zvládat se studiem, ale spíše, že se nedokáže zapojit do běžného života. To vše se začne měnit v momentě když potká nové kamarády z vyššího ročníku. Celý příběh je vyprávě pomocí dopisů, které anonymně zasílá neznámé osobě. To, v jakém je Charlie psychickém rozpoložení můžeme rozeznat dle toho jak často dopisy píše a jak jsou dlouhé. Knihu doporučiji snad každému. Kniha se dobře čte i v angličtině. Kniha je i výborně zfilmovaná, ale nese se v mnohem lepší atmosféře. Narozdíl od filmu se v knize kouří, pije a uživají drogy.

šneki
19. března

Bohužel musím hodnotit vesměs záporně, protože kniha mě nijak neohromila. Nedokázala jsem pochopit Charlieho chování, možná kvůli nedostatečnému vysvětlení jeho možného postižení. Neztotožnila jsem se ani s jednou z postav a celý příběh mi připadal velmi nereálný, což by se podle mě nemělo v knihách zaměřených na dospívání stávat.

meluzena
16. března

Patnáctiletý Charlie se v dopisech svěřuje se svými nejniternějšími záležitostmi. Ví, že je přecitlivělý, mívá deprese, moc přemýšlí a zároveň nechápe.. prostě ví, že divný - že je s ním něco špatně, ale neví proč.

Ze všeho nejvíc je to kniha o hledání. A když člověk opravdu chce najít, kde je zakopaný pes, musí projít spoustou vrcholů a pádů a spoustou slepých uliček. Ale pokud toho zakopaného psa nakonec najde, ví, že to všechno stálo za to. Protože pak může vystoupit z kouta.
----
„Sam mi dokonce i poradila, jak se chovat k dívce na prvním rande, což bylo moc zajímavé. Řekla, že dívce jako Mary Elizabeth bych neměl říkat, že je hezká. Měl bych jí pochválit šaty, protože to, jak se oblékla, je její volba, zatímco obličej si nevybrala.“
„Kladl jsem Mary Elizabeth otázky a nechal jsem ji celou dobu mluvit. (...) Ona se mě za celou dobu zeptala akorát na to, jestli nechci pusu na dobrou noc. (...) Řekla, že to byl skvělý večer. Taky řekla, že jsem ten nejcitlivější kluk, jakého kdy potkala, což nechápu, protože jsem dělal akorát to, že jsem ji nepřerušoval. (...) Taky pořád mluvila o té kazetě Billie Holidayové, kterou mi koupila. Kdybych někomu dal kazetu, tak proto, aby z ní měl radost, a ne proto, aby už napořád věděl, že jsem mu ji dal.“

Mechtylda
27. února

No je pro mě trochu těžké si hlavního hrdinu zařadit. Je to popletený dospívající introvert, který má zajímavé kamarády (mimochodem, co to je sakra za lidi???) a snaží se být alespoň podobně zajímavý a sečtělý, nebo je to chudák kluk, který prožil trauma a snaží se s tím vyrovnat? Pokud to druhé, je to vážně taková sranda?

Zuzvil
24. února

Třetí kniha za sebou, které dávám 3,5 hvězdičky. Věřím, že kdybych četla knihu kolem plnoletosti, tak by mě oslovila hodně, ale v současnosti mě spíš nutila jen vzpomínat a vybavovat si moje středoškolské zážitky :-) Kniha mě oslovila vlastně jen tou otevřeností 15létého chlapce, který je občas outsiderem a občas má deprese, v knížce je vše jasně, zřetelně a přesně popsáno, jak by to podle mě opravdu člověk jeho věku vnímal a popisoval. Číst znovu určitě nebudu, ale můžu říct, že něco málo ve mně přece jen zanechala.

anna246
20. února

Ono je to vlastně takové pohodové čtení, které v člověku probudí hrozně moc emocí, a to mám ráda. Vždycky ji beru do ruky, když mi není do skoku, a je přečtená raz dva. Jedna z mých oblíbenkyň!

Amalberga
13. února

Kdybych byla teenager, určitě dám knize pět hvězdiček a brečím u ní jako želva. Takhle jsem si jen řekla, že je to moc hezké čtení, které je napsané s citem a porozuměním pro pošuky a outsidery. Upřímně totiž věřím tomu, že kdyby někdo z těch, kdo se tak nadšeně nad knihou rozplývají, znal Charlieho ve skutečném životě, ohrne nad ním nos a bude si o něm myslet, že je to debil.
Na knize se mi taky líbí, že obsahuje názvy slavných děl americké literatury. Nedokážu si moc představit, že bych ve svých šestnácti četla Na cestě nebo Nahý oběd, ale co už.

sirek
10. února

To, co mi zpočátku přišlo pouze jako klasický teenage příběh, který mě už nemá čím překvapit a připravil jsem se na zklamání jako v případě 13RW, se ve finále rozvinulo v něco... neuvěřitelně výjimečného.
Episturální forma zážitek nijak neomezuje, pouze dodává na uvěřitelnosti a reálnosti celého příběhu. Velký podíl na mém nadšení z knihy však nese její autor, který reálně a uvěřitelně vykresluje postavu a pocity Charlieho, díky čemuž dokáže člověka snadno vtáhnout do děje a ponořit jej do knihy. Autorův styl je jednoduchý, čte se to pěkně, skutečně to působí, jako byste četli dopisy 16letého kluka.
Postupně jsem zahodil svůj skepticismus a prostě se nechal unášet knihou. Postupně zjistíte, že je vám vlastně úplně jedno, že knížka nemá nějakou silnou zápletku, pevně daný příběh, jednoduše vás zajímá, jak se má Charlie a jak vyústí jeho aktuální životní miniepizodky.
Chbosky mě rozesmál i dojal, s jeho postavami jsem se dokázal sžít a čtení jsem si náramně užíval. Závěrečných 20 stran mě totálně zdevastovalo a já je celý probrečel, a to prosím u knih, filmů i seriálů bulím jen zcela výjimečně.
Knížku bych fakt doporučil všem, je jedno, jestli jste žena, muž, kluk, holka, prostě si ji přečtěte. Jestli jste teenager, dovedete se vcítit do pocitů a postavy buď Charlieho nebo jakékoliv jiné vedlejší postavy, které působí uvěřitelně a reálně. Jestli teenager nejste, stále si knížku užijete, nejspíš jinak, ale věřím, že Chbosky do knihy vtáhne prostě každého.
The Perks of Being a Wallflower nejde ani zařadit do pořádného žánru. Nejde o romantiku, nejde o klasickou young adult. Možná jako coming-of-age příběh, ale všeobecně jde o natolik výjimečnou a vyčnívající knihu mezi teen literaturou, že ji do ní zařazovat vlastně ani nelze.
Ten kdo stojí v koutě je vynikající kniha, kterou sice přečtete jako jednohubku za odpoledne, dva dny, ale dojem, který ve vás zanechá, bude mnohem hlubší a silnější.

Dovolím si přidat i dva citáty, které jsem si musel zapsat (ačkoliv to dělám minimálně) a zapamatovat: And in that moment, I swear we were infinite. (Přísahám, že v ten moment jsme byli nekoneční.)
We accept the love we think we deserve. (Přijímáme jen tolik lásky, kolik si myslíme, že si zasloužíme.)

invocation11
07. února

Taková moderní verze "Kdo chytá v žitě" (sám Charlie ji četl) pro dnešní mládež, ale funguje dobře.

Marekh
06. února

Ačkoliv je kniha určená spíše pro mladší čtenáře, tak se mi líbila.

Charlie si dává za vinu spoustu věcí a tím se trápí. V knize se vyskytují první lásky, drogy, alkohol, první sexuální zkušenosti. V knize se vyskytuje řada momentů, které byly pro mě úsměvné.

Oblíbené citáty:

Jenomže někdy se lidé uchylují do světa vlastních myšlenek, aby se nemuseli zapojit do skutečného života.

Přijímáme lásku, kterou si zasloužíme.

Cítím se nekonečný.

Také jsem viděl film, který se mi líbil. Moc se mi líbila scéna, kdy Charlie byl na tanečním parketu (včetně hudby).

Beatrisie
05. února

Úžasná knížka

Isew
29. ledna

Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Asi nejsem cílová skupina. Kniha mi přišla upovídaná, plochá, nudná. Postavy naprosto neživotné. Byla krátká, tak se to dalo snést, ale to téměř všeobecné nadšení sdílet nemohu.

lotofhs
23. ledna

Asi budu jediná, které se tahle knížka nelíbila. Popravdě, měla jsem od ní velké očekávání, protože film mě zaujal a každému okolo se líbila. V první polovině knihy jsem doufala, že ta neskutečná nuda přestane a začne se něco dít. Ne opravdu za polovinou knihy pořád mi děj přišel vleklý, nudný a vůbec mě nebavil. Nezajímaly mě postavy, jak samotný Charlie se, kterým jsem si myslela, že se ztotožním, ale nakonec nic. Žádná postava mi nepadla do oko a chvílemi jsem musela, některé stránky projíždět očima a doufat v konec. Možná si někdy tuto knížku přečtu znova a uvidím jí v jiném světle, ale za mě průměrná knížka.

Anastazie0810
12. ledna

Tahle kniha je naprosto úžasná. Je čtivá a rozhodně po jejím přečtení vám uvízne v hlavě na hodně dlouho. Postavy jsou propracované a sympatické, přesto naprosto originální. Přátelství, láska, a hrozné tajemství, které Vám dá odpověď na mnoho otázek.
Filmové zpracování se mi také velmi líbilo, herci byli vybráni dokonale. A vřele doporučuji jak film tak knihu.!

Vinnie2
12. ledna

Knihu jsem našla díky filmu. Film se mi moc líbil svým nevšedním příběhem. Četla jsem ji už dvakrát minulý rok a tenhle. Docela jsem se v ní našla. Téma jako tato jsou mi sympatická a mělo by se o nich mluvit víc , ale to neovlivním

Chralie je hodně , hodně ufnukaný , ale vzhledem k jeho situaci z dětství jsem se mu nedivila. Vedlejší postavy jako třeba Patrick nebo Sam mi byli hodně sympatické .
Vřele doporučuji

mary-jane6009
10. ledna

Knížka se mi velmi dobře četla, hlavní postava mi byla sympatická. Sama jsem celou dobu přemýšlela, co asi stojí za tím jeho "podivínstvím". Napadla mě jedna věc, vzhledem k jeho zvláštnímu vztahu k zesnulé tetě, a nakonec se mi moje domněnka potvrdila. Konec knihy tak vysvětluje, proč se Charlie chová tak, jak se chová. Knížku doporučuji.

Viky007
07. ledna

"Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat. A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení..."

Ten, kdo stojí v koutě, je asi nejzvláštnější kniha, jakou jsem kdy četla. Chápu čtenáře, kteří této knize dali odpad, zároveň chápu ty, kteří dali pět hvězdiček. Je to dost kontroverzní kniha, ale řekla bych, že každý si v ní najde to své. Charlie je inteligentní a uzavřený kluk, který teprve hledá své místo. Sice byl často na zabití s tou svou ufňukaností a pasivitou, ale stejně jsem mu držela palce.
Konec byl dost překvapivý. Osobně jsem tedy čekala, že se z toho jeho problému vyklube třeba Aspergerův syndrom (dle mého názory měl jisté autistické sklony), nakonec to však bylo o dost složitější. No... rozhodně mám o čem přemýšlet.

Rea1307
07. ledna

Nevšední kniha, kde vlastně až do konce nevíme to nejdůležitější. Charlie byl docela ufňukaný kluk, ale vzhledem k tomu co zažil, jsem to chápala. Není to kniha u které budete nedočkavostí trnout jak to bude dál. Ale je v ní spousty nádherných myšlenek..

sarka45
06. ledna

Úžasná kniha. O křehké duši chlapce na prahu dospívání, o pocitu osamělosti, o úžasném poutu přátelství, o lásce, o rodině. O vyrovnávání se se stigmaty z dětství, poznání vlastního já, nalezení své cesty, o odpuštění. O tom, že nestačí jen stát v koutě, že je potřeba "se zapojit", žít. Žít otevřeně a upřímně, se všemi riziky, co takový život přináší. Krásně napsaná otevřená výpověď psaná formou dopisů neznámému příteli. Doporučuji všem, co přemýšlejí nad svým životem.