Na západní frontě klid

od:


KoupitKoupit eknihu

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/250/na-zapadni-fronte-klid-bWv-250.jpg 4.55863
Orig. název:

Im Westen nichts Neues (1928)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (543)

Přidat komentář
stepankoby1
11. listopadu

V první půlce jsem měl trošku problém se začíst, přišlo mi to jako prostý popis oné doby s postavami, se kterými se příliš neztotožním. Pak se to však zlomilo, já se do knížky pořádně dostal někde kolem padesáté stránky a zbytek se mi opravdu líbil. Jenom pak podle mě lehce haproval konec, kde by se toho popisování naopak hodilo trošku víc.

kilometr
08. listopadu

Je zbytečné psát komentář,protože tohle je prostě jedno z těch mistrovsky napsaných děl,které patří zaslouženě mezi literární klenoty!!
100%.

KristýnaMy
07. listopadu

Kniha je kvalitní, ale pro mě tento žánr není. Určitě se bude líbit milovníkům románů z bitevního pole.

tlllk
06. listopadu

.. temnoty vojny opísať takto vznešene!? Nie som veľký fanúšik vyumelkovaných diel, a pri takto preflaknutom románe som mal trochu strach, ale celkom ma zasýtilo. Nepísať že sa mi ľúbilo mi príde taký oxymoron, ako keď poviete zubárovi "Dovidenia".

katushah
06. listopadu

Úžasné a dechberoucí dílo.

Monika_cz
03. listopadu

Kniha z války, která ničila lidi už tak mladé...na konci myslíte, že už je konečně konec, že je skutečně na západní frontě klid...

mirkoczentovic
02. listopadu

Vojnové dielo, v ktorom sú "tiché" scény ďaleko od zákopov ešte silnejšie než rinčanie granátov a syčanie plynu.

železňák
31. října

Tato kniha/pribeh (a paralely lze nalezt prakticky u vetsiny jeho del) je nejsilnejsi v tom,ze nema casove omezeni a to v tom, ze pocity zhuseni z zivotnich realii a beznadeje najit z toho vychodisko existuji neustale kolem nas dnes a bude tomu tak i zitra a pozitri. Neustale pachteni se po necem (penize,kariera,spolecenska prestiz atd atd) jen ubiji ty,kteri tuto potrebu nemaji (aniz by byli nymandy,nihilisty,depresiky apod.). Samozrejme u EMR tim spoustecem byla sv.valka,protoze ma nejmasovejsi zasah,ale to je jen ten spoustec,kdy tato prozita hruza a jeji nasledky nastartovaly vse ostatni. A cim vic si to uvedomuji,tim min se mi o tom chce psat. Nic to nemeni na tom,ze pan EMR je genialni spisovatel,kdy je silny zejmena v pribehu (tim,ze je to dodnes zive a aktualni se svymi motivy smrti,kamaradstvi,vlastenectvi),uvahove pasaze jsou samozrejme uz vice poplatne dobe sveho vzniku).

1T0S_
31. října

Přečteno v rámci maturitní četby.

Jedna z mála maturitních knih, kterou si bezpochyby přečtu znovu. Silný příběh, který poukazuje na nesmyslnost a zbytečnost války, popisuje vztahy mezi vojáky...

Nemyslím si, že je potřeba k tomu psát něco více - tato kniha byla už tolikrát rozebrána a je tak známá, že nepotřebuje bližší specifikaci.

5/5.

Precim
27. října

Příběh je vyprávěn z pohledu Paula Bäumera v čase 1. světové války. Ten tráví svá mladá léta jako německý voják na západní frontě. Jeho prožitky na frontě jsou naturalisticky podávány a nejsou vůbec záviděníhodné. Paul zažívá dlouhé dny v zákopech, které jsou příznačné všelijak znetvořenými kupami mrtvol, mizerným stravováním, krysami a v neposlední řadě smrtelnou úzkostí, pramenící z toho, že může kdykoli umřít. Není divu, že po takto přežívaném životě, se z nadšeného mladého člověka stane "starý" cynik neschopen normálního života.

Román je pro mě přiblížením historické reality, kterou si dnes už nikdo nedokáže ani představit. Velmi mě zděsilo, když jsem zjistil, že při narukování má Paul jen o 2 roky více než já dnes. Nejvíce mě dojala poslední kapitola, kdy Remarque popisuje Paulovy myšlenky a pocity, vyjadřující beznaděj a zbytečnost. Následuje známé zakončení se symbolickou větou: "Na západní frontě klid", která vyjadřuje klid, jehož došel Paul ve své smrti. Takový klid by ve svém životě už jen těžko nacházel.

Tony52
18. října

Vynikající popis "válečných útrap" - tohle by si měli přečíst mladí lidé. doufám, že takové hrůzy je již nepotkají.

Sofós
14. října

Tak tato kniha mě nadchla! Silný příběh mladých chlapců, bojujících na frontě. Nešlo tu primárně o válku, ale vztahy mezi vojáky. Oni sami sebe brali jako velkou rodinu, pomáhali si, povzbuzovali se a byli ochotni jeden za druhého položit život. Autor navíc ukazuje, jak válka neúprosně odhalí negativní vlastnosti, zbabělost a neschopnost. Tuto krásnou knihu doporučuji i těm, kteří nečtou válečné romány.

Lucibuska
12. října

Klasika. Moc se mi líbila.

swon
07. října

Ac to bude v listopadu 100 let od konce prvni svetove valky, diky teto knize nam nedava zapomenout hruzy zakopu. Misty mi bylo az zle, Remarque je casto velmi popisny a cloveka jima des, kdyz se snazi jen si predstavit, co vojaci zazivali.
Na zapadni fronte klid je smutnym svedectvim nesmyslne zakopove valky, pri niz vojaci z obou taboru umirali denne po tisicich. Somma, Verdun, Amiens...netreba pokracovat dale.
O to smutnejsi a tragictejsi je nepoucitelnost vedouci k nejstrasnejsi valce o 20 let pozdeji.

vmatusko
07. října

Strhujúca kniha, ktorá zachytáva život siedmych chlapcov, ktorých ich učiteľ presviedča aby išli na front počas 1. svetovej vojny bojovať. Vo veku okolo 18 rokov odchádzajú, v čase kedy začínali milovať svet a bytie museli začať strieľať. Prvý granát, čo vybuchol, trafil ich srdcia.
V náročných bojových podmienkach zomierajú jeden po druhom. Aj keď vidina konca vojny je na dohľad, neveria že by sa vedeli zaradiť do bežného života, roky ktoré prežili vo vojne ich zmenili.
Napokon roku 1918 padol aj posledný Paul Bäumer, bol taký pokojný a tichý deň, že sa správa z bojiska obmedzila iba na vetu: Na západe nič nové...
GENIÁLNA KNIHA!

maja11231
02. října

Knihu tak jako Hanin kufřík jsem četla jako povinnou četbu. Takovou knihu s válečnou tématikou jsem četla poprvé a moc ne to nebavilo. Je to psané tak jak určitě probíhala válka což mě docela děsilo neumí si to vůbec přestavit. Bylo zajímavé že lidé kteří žili ve městech vůbec neměli ponětí se na východ frontě děje.

Luna7
02. října

Tak i já jsem se dostala k téhle klasice a to díky mému taťkovi, který mě přivedl k Remarquovi. Když jsme se o něm učili ve škole a četli ukázku, tak mě nezaujal. Teď ale vůbec nechápu proč. Stal se mým oblíbeným spisovatelem.
Ale zpěd ke knize. Na západní frontě klid je neznámější dílo od Remarqua a přijde mi, že je taky jediné známé (snad ještě Tři kamarádi), což je škoda protože jsem četla od EMR i stejně dobré knihy, ne-li lepší. :)

Fondis
13. září

Naprostá věc. Knihu mi doporučil otec. Děkuji tati. Berte všema dvaceti!

Peleus
11. září

Nejsem s to pochopit, proč, když se tak moc celosvětově cení a oceňuje protiválečná literatura (za všechny právě Cesta zpátky), tak se ve světě pořád, neustále a opakovaně válčí?

Nečtou snad politici klasiku?
x
Nečtou snad voliči klasiku?

Kacířská otázka tedy zní: "K čemu taková, a tím myslím prakticky vzato (tj. uplatnitelná v praxi s přesahem do života), klasika vůbec je?"

Vojpa
09. září

Co víc ještě napsat ke knize, která již patří ke klasice a byla mnohokrát rozebrána na atomy a znovu poskládána, sestavena a vysvětlena pro všechny, kdo ji četli, čtou a budou číst? Dodám jen, že Remarque je velkolepý tím, že dokáže přimět čtenáře, aby se vžil do kůže a mysli těch, kdo se ocitli v krutých, surových bojích, hladoví, vysílení a zavšivení se topili ve špíně a krvi a sledovali, jak v ukrutných bolestech umírají jejich kamarádi. Přinutí nás položit si otázky, které jistě alespoň jednou napadnou každého, kdo se ocitne ve válce: proč by nevinní lidé, kteří mají celý život před sebou, měli umírat kvůli sobeckým rozhodnutím někoho, koho vůbec neznají a jehož motivy jsou jim naprosto cizí. Proč by měli nasazovat svůj život za zájmy těch, kdo se skrývají v zákulisí? Proč my měli zabíjet muže, kteří by klidně mohli být jejich kamarády, kdyby někdo neznámý nerozhodl, že jsou nepřáteli?
Je to kniha plná bolesti, hladu, trápení a smutku, chladný a děsivě realistický popis toho, jaké to asi muselo být snažit se přežít z jednoho dne na druhý. Je to kniha o dvacetiletých chlapcích, kteří z života poznali jen válečné útrapy. A i kdyby nepadli na bojišti, stejně by svůj život ztratili, jak Remarque naznačuje, že už během několikadenní dovolené, kdy mohli odjet z fronty a navštívit své příbuzné, pochopili, že už si s nimi nerozumí, že už mezi ně nepatří, a vlastně si s nimi už nemají co říct.
Je smutné, že tento román ani po tolika letech od vydání ani trochu neztrácí na aktuálnosti, spíše naopak.

Delirium
05. září

Je to dobrý, není to dobrý, někdo umře, není to dobrý, je to dobrý a pak zase není. A opakovat. Pro mě stručný děj této knihy. Ke konci mi už kapitoly připadaly téměř stejné a samotný konec mě naštval. (Myslím poslední odstavec, jakože, co to má být?)
Dílo patří mezi klasiku, bylo pro mě čtivé, ale místy jsem si říkala, kdy už to budu mít dočtené.
Na druhou stranu si o to tématika říká.

dancadragneel
03. září

Myslím si, že tuhle knihu by si měl přečíst každý. Má v sobě mnoho zajímavých myšlenek a mě třeba velmi překvapila. Ač je to kniha velmi hubená tak je velmi bohatá. Nemluvě o tom, že jsem u některých pasáží měla na kahánku.

6839
02. září

Kluci, spolužáci dobrovolně napochodují do války. "Neboť tenkrát ani rodiče nešli daleko pro slovo zbabělec." Vyzvání byli svým učitelem. "Nejrozumnější byli chudí prostí lidé, kteří od začátku považovali válku za neštěstí, zatímco ti lépe situovaní byli nadšením bez sebe." Na bojišti postupně přicházejí o život. "Ztratili jsme smysl pro jinou realitu, protože je fiktivní."

Nesmyslná válka, nesmyslné umírání,.

esterkucerova
31. srpna

Díky bohu za povinnou četbu k maturitě, která mě přivedla k Remarquovi.
Máloco v životě mě zasáhlo tak, jako konec na bitevním poli mezi hlavním hrdinou a Stanislavem Katczinskim.

Booky84
30. srpna

Knihu jsem četla kdysi na střední škole a nyní opětovně v rámci čtenářské výzvy. Vzhledem k obsahu je čtivá až je člověku úzko...

frantisek8863
28. srpna

Skvělá kniha o dospívajících mladících a jejich umírání v 1. světové válce. Kdy je válečná realita , utrpení a zbytečná smrt v rozporu s celospolečenským německým nadšením k válčení. Pro autentický popis krutého válečného běsnění a pozdější Remarquevův pacifistický postoj se pro zfanatizované nacisty stal zakázaným spisovatelem. Podle mě je to nejlepší kniha od Remarqua.

olívoil
27. srpna

Jakmile jsem začala knihu číst, myslela jsem, že ji čtu podruhé. Omyl. Kdysi jsem však viděla film, téměř autentický s knihou. Je psána hrůzostrašně, asi tak, jaká byla válka

StephenKingje
25. srpna

Trochu se divím, že k takovéto klasice se dostávám teprve teď. Začal jsem to vlastně číst s nepříliš velkým očekáváním, ale hned mě to vtáhlo do děje a já žasl, jak dobře se to četlo. Příběh je výborný, Remarque píše zlehka, ale skvěle, čtivost je enormní (vzhledem k tomu, že to napsal Němec :)) a nikdy na tohle malé dílko nezapomenu. Vážně (a teď nepřeháním: Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl.

HODNOCENÍ:10/10

Mi-šu-le
21. srpna

Upřímně, jsem překvapená, jak dobře se kniha četla, prakticky jedním dechem, ale zároveň tak těžce, vzhledem k umění autora pohltit čtenáře. Je mi z toho úzko a smutno. Ráda si přečtu i ostatní autorovy knihy, musím je ale proložit něčím oddechovějším.. pozitivnějším.

JessieKKI
12. srpna

Všichni přečíst hned teď!
Tato kniha vám teprve ukáže v jakém luxusu si dnes hovíme. Naučí vás pokoře a vděčnosti za každou maličkost. Krásná kniha, úžasně napsaná.
Netřeba více komentovat, prostě si to přečtěte...