Erich Paul Remark

Erich Maria Remarque · pseudonym

německá, 1898 - 1970

Populární knihy

/ všech 16 knih

Nové komentáře u knih Erich Paul Remark

Nebe nezná vyvolených Nebe nezná vyvolených

Já jsem byla mile překvapená. Od autora jsem zvyklá spíš na válečný díla a tohle bylo něco jiného. Zajímavé, důležité otázky a ten konec jsem upřímně čekala jiný... Doporučuji... celý text
dancadragneel


Nebe nezná vyvolených Nebe nezná vyvolených

Je mi líto, ale nadšení ostatních nesdílím. V každé knize by měla být jedna postava které je nutno fandit, ale tady jsem nenašel žádnou. Clerfayt byl jen povrchní floutek, který vše bral na lehkou váhu a Lillian egocentrická na dámičku si hrající nána. Když by nezemřela na TBC, stejně by zemřela na ztvrdlá játra z alkoholu. Toho nemělo absolutně nic společného s "užíváním si života" ale spíše s hyřením a rozmařilostí. Sorry, ale tato klasika se minula účinkem. Líto mi nebylo ani jednoho z nich. Slabé 45%... celý text
Timkim


Černý obelisk Černý obelisk

Můj první a zatím jediný Remarque. Knihu jsem vytáhla z kontejneru na papír (jak může někdo vyhodit knihu?), vydání z roku 1975. Škoda, že Němců po 1. světové válce, kteří měli dost rozumu a reflexe a nenaletěli vábení toho pána s knírkem, nebylo víc. Nebo lépe, asi jich bylo i dost, ale slušní lidé jsou vždycky méně slyšet, bohužel. V tom jsme se nepoučili dosud. Za mě super. Přečtu si i další Remarqueovy knihy, nechápu, proč jsem se mu doteď vyhýbala! Vřele doporučuji.... celý text
Rozari



Noc v Lisabonu Noc v Lisabonu

Remarque... jen vidím nebo slyším tohle jméno a vybaví se mi změť pocitů dospívající holky. Dychtivě jsem tehdy přečetla všechny knihy, ale Noc v Lisabonu? Prázdniny, kousavá deka u zatopeného lomu, horko, vůně Contraviolu, černobílé plavky a slzy, které jsem spláchla skokem do vody. Emoce, které bych přála prožít každému ( hlavně mladému) a proto: Čtěte Remargua, Hemingwaye a Čapka, teď je ta správná doba NEZAPOMENOUT!!! na to, jakým vlkem je člověk člověku.... celý text
uxor


Na západní frontě klid Na západní frontě klid

Koktejl hnusu a nádhery... Jaká zbytečnost a marnost.. Zoufalství nad zbytečnou ztrátou ideálů a naivního života.. Jako matka jsem prožívala ztrátu syna ještě před jeho smrtí. Jako člověk jsem žila několik dní v zákopech a s úlevou se vždycky vynořila do reality... Kolik jich tuto možnost nemělo.. Cítím velikou lítost nad touto slabinou "pána tvorstva"... Ovšem literární vyjádření Remarqua to je nádherný skvost zabalený v pytli sraček,..... celý text
Ferda43