Sněží, sněží...

Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/236038/snezi-snezi-zv5-236038.jpg 3.91238
Originální název:

Let it snow (2008)

Žánr:
Literatura světová, Povídky, Pro děti a mládež
Vydáno:, Yoli
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (332)

Přidat komentář
Tyrkysová
předevčírem

Sněží, sněží… zaujme už svou nádhernou třpytivou obálkou. Jedna sněhová bouře těsně před Vánoci a tři obyčejně neobyčejné romantické příběhy. Oddychové čtení jako dělané pro zimní zachumlané dny s hrnkem čaje. Co na tom, že jsou to příběhy spíše pro puberťáky, každý si občas může zavzpomínat na své mladé lásky a uvěřit v romantické konce :-)

wiix
17. dubna

Asi som prešvihla ten vek, kedy by mi tento štýl a dej priniesli potešenie. Bolo to avšak milé a pohodové čítanie.

Anna 13
07. dubna

Pro mě kouzelné, zázračné, sněhové, voňavé, vánoční, boží, americké, sladké, roztomilé, fascinující, úchvatné, dojemné, srdceryvné, dokonalé, zábavné, vtipné, romantické, chytlavé, návykové, famózní,...

Pro mě byla četba této knihy vánočním zázrakem, který jsem prožila na jaře...
Zbožňuju tuto knížku a chystám se do ní halit každé Vánoce po zbytek mého života...

Dancaa1
06. dubna

Moc pěkná oddechová kniha s vánočním nádechem.

HermionaKnihom
01. dubna

Možné spoilery!!!
Knížka se mi strašně moc líbila. Bylo to odpočinkové a prvoplánové, ale zároveň plné překvapení a super momentů.

Nejvíc se mi asi líbil Vánoční zázrak (vím, jsem asi jediná :-D), ale na tomto příběhu mě zaujal vztah Tobina a Vévody, který mi přišel skvělý a hezky jednoduchý, ale složitý zároveň.

Zasněžený express byl fajn. Líbil se mi asi jenom o trchu míň než Vánoční zázrak. John Green mi přišel trochu víc akční a praštěnější, což je pro mě plus. Navíc měl Vánoční zázrak t mého pohledu lepší ústřední pár.

Povídka Archanděl prasátek mě moc nebavila, a to z toho důvodu, že mi vůbec nesedla hlavní hrdinka, která skoro pořád jenom kňourala. Ale úplně jsem si zase zamilovala ten konec, kdy se všechny postavy sešly ve Starbucks a všechno to tak pohádkově skončilo.

Marekh
31. března

Zasněžený expres považuji za nejlepší romanci z celé knihy, moc se mi líbila a tuto romanci bych ohodnotil na 100 %. Romance Vánoční zázrak, kterou napsal John Green, byla bohužel slabší. Očekával jsem určitě mnohem propracovanější příběh, protože tento autor umí určitě psát poutavě a mnohem lépe, než předvedl v tomto příběhu. Archanděl prasátek byla bohužel také slabší. U těchto romancí by bylo hodnocení 50 - 60 %. U romance Archanděl prasátek mě rozesmála jedna událost, která se týkala jednoho telefonátu. Provázanost všech tří romancí bylo fajn.

Co jsem si odnesl z této knihy? Pokud je člověk svobodný a je zamilovaný do druhého pohlaví a časem zjistí, že už to není takové jako na počátku, lépe je ukončit vztah a najít si někoho, kdo nás bude doopravdy milovat, kdo nám bude věnovat čas, kdo se bude o nás zajímat za každých okolností. Další myšlenka je, že bychom neměli myslet jenom na sebe, ale i na jiné lidi, neměli bychom být zahleděni jenom do sebe, na své problémy, ale měli bychom si všímat i potřeb lidí, které máme rádi. Určitě bychom na to neměli zapomínat, ačkoliv jsem si vědom, že každý člověk v dnešní době má plno svých starostí, že mnohdy neví, co má udělat nejdříve, přesto by neměl zapomínat na své kamarády a známé.

Citáty, které mne oslovily:

Romance Zasněžený expres:

..., ale občas, když je někdo skutečný, když je součástí vašeho života, může se zdát ještě vzdálenější a nedosažitelnější než skutečná celebrita. Blízkost ještě neznamená důvěrnost.

Romance Archanděl prasátek:

Prostě chci jenom říct, že když člověk někoho miluje, tak by měl být ochotný to dát najevo. Protože, Jebe, žijeme jenom jednou. Jenom jednou.

certik003
23. března

Líbila se mi provázanost třech příběhů, ale popravdě se mi kniha až tak moc nelíbila, i když neumím napsat proč. Možná, kdybych ji četla o Vánocích nebo byl za okny sníh...

avalonek
21. března

Tak příjemné splnění výzvy jsem nečekala.Bylo to milé, vtipné, svižné a velice příjemné čtení,které mi uteklo jak voda a já jsem se zase vracela do času Vánoc a užívala si tu pohodu.

daniela8978
05. března

Taková oddychovka přesně na ten vánoční čas. Podle mě nenadchne ani neurazí, taková teenagerovská romance občas neuškodí. Závidím ty jejich "problémy", kvůli kterým se jim bortí ten jejich svět. Vrátilo mě to do té doby a za to díky.

Kamčučák
04. března

Jako kniha pro děti a mládež si myslím, že je skvěle psaná. Jsou to 3 příběhy od různých autorů, které se v závěru propojují. Knihu jsem přečetla jedním dechem, je to takové pohodové čtení.

Makaja
03. března

Dlouho jsem váhala s napsáním komentáře, protože tak nějak nevím.......... z autorů jsem znala jen Greena, kterého jsem si zamilovala (Hvězdy nám nepřály) a postupně mě přestával bavit- no a nezklamal, už ho číst nebudu, přijde mi, že se opakuje. První povídka od Johnson se mi líbila asi nejvíc, třetí od Myracle se četla dobře, ale to téma , to mi nesedlo. Propojení povídek se mi sice líbilo, ale přece jen se zdálo trošku takové povinné..... nicméně mám chuť přečíst si něco od Maureen a vzhledem k tomu, že jsem se pustila do Cassandry Clare, zkusím asi deníčky Simona a Magnuse.

Nikcasmej
28. února

Z této knihy mám takové smíšené pocity... byla krásně propletená a myslím, že to byl opravdu dobrý námět na knihu. Je to taková oddechová romantika. Zároveň mě teochu tklamal John Green ... jinak pěkná knížka do zimy ideál :)

dancav28
27. února

Na knížku jsem se moc těšila, ale popravdě mé očekávání nesplnila. Moc mě nebavila a asi bych jí už znova nečetla :/. Nejvíce se mi líbil příběh od Johna Greena

bara5465
19. února

Geniální knížka. Příběhů o vánočních láskách není nikdy dost. Je mi fakt líto, že jsem to již dočetla. P.S.: díky téhle knize jsem si oblíbila bramboráky.

KaileyBlot
18. února

Milá a příjemná knížka. Nejvíc se mi líbila první povídka, ale celkově to bylo skvěle vymyšleno - děje všech tří povídek se proplétaly a navazovaly na sebe. Rozhodně je tohle knížka čtivá a na oddych ideální.

Orange8knihomol
13. února

Jako já a romantické knížky-to nejde k sobě. Ale když jsem se dozvěděla, že se to odehrává kolem Vánoc, zvolila jsem si tuto knihu. Mě se totálně nelíbila druhá romance od Johna Greena. Ostatní-dobrý. Nejvíce mě nadchl závěr u poslední povídky, kdy se všichni hrdinové z povídek sešli v kavárně a také to, jak každá postava vystupovala skoro ve všech romancích. Prostě to bylo mezi sebou propojené.

Kačkaknihomol
11. února

Sladká, sněhem zasněžená naivita, ano tohle vystihuje tuhle knihohubku.
Jelikož jsem na svoje rádoby velké bolístky potřebovala nějaký ten cukrkandl, vzala jsem do ruky tohle ktratičké dílko, a trefila jsem se do černého.
U hned první povídky, jsem byla jako v nějakém oparu, sladkém naivním oparu, oparu dvou teenagerů, kteří se do sebe za den zamilují (ale i tohle moje zdrogovaná nálada dokázala opustit, avšak při povídce druhé mě začala lehce opouštět, protože už tak sladká není, tedy alespoň na začátku).
Romanci s číslem dva napsal John Green, a přestože mě jeho knihy neuchvátily, tady mě jeho styl bavil. Pravda, trvalo mi chvilku, než jsem se začetla, ale takhle já to u Geena prostě mám, nedá se číst jako chleba, ale musí se číst jako dezert. Je to absurdní a děsně, děsně nereálné, hlavně co se romance týče, ale mě to kupodivu děsně bavilo a smála jsem se přesně tam, kde to úplně vybízelo. Jen ta romantika, ta romantika mi tam přišla příliš našponovaná a nereálná.
A pak romance třetí, na které jsem se prvních přibližně padesát stránek zasekla na mrtvém bodě. Tenhle povídkový experiment hraničí se scifi, hlavně v poslední kapitole, kvůli které mám v zubech kazy, tak moc sladké to bylo. Má sice rádoby poselství, ale mě tady přišlo umělý, hlavní postava se mentálně otočí alespoň o devadesát stupňů. Tohle mi přišlo asi nejslabší.
Celkově je ale kniha vhodná pro zimní večery a platí u ní heslo "neurazí, nenadchne". Ale jak jsem řekla, k čokoládě je vážně delikátní.

PetraBery
11. února

Knížka, ze které dýchne zimní a vánoční atmosféra. Naivní, mírně jednoduché, ale lehce psané, vzájemně propojené tři povídky, kde je hlavním tématem láska teenagerů. Oddechové čtení, od kterého jsem zase tolik nečekala, a proto nejsem ani zklamaná.

Viktorkaviky
08. února

1. a2 povídky fajn

veronika4142
31. ledna

Za mě krásná kniha doporučuji:)

2509
29. ledna

Dočteno, a za mě palec nahoru. Zajímavé propletení příběhu, kéž bych ji četla jako náctiletá....

papajapa
26. ledna

Po Katerinach jsem rekla, ze Greena uz cist nebudu, ale v ramci vyzvy jsem se pustila do teto. Sice je psana pro nactilete, ale pro ostatni to muze byt prijemna oddechovka.
Prvni dve povidky hodnotim velmi kladne, posledni trochu pokulhava, ale konec byl tak "kouzelny", ze mi to ani nevadilo.

Ilithyia
22. ledna

No trochu pozdě jsem zjistila, že kniha je pro náctileté. Ale měla jsem ji vybranou do Knižní výzvy, tak jsem se do ní pustila. Příjemně mě překvapila. Takové pohodové čtení, které neurazí. Bylo milé sledovat jak se dějové linie navzájem prolínají

DracoMalfoy
21. ledna

Krásná, mým osobním favoritem byla třetí povídka, která mi v mnohém připomněla samu sebe.

Ildi
18. ledna

Príjemné zasnežené príbehy, nenadchnú, neurazia...

asperula
17. ledna

Moc hezke pribehy. Puvodne mi nejak uslo, ze maji byt propletene, tak u druheho pribehu to bylo prijemne prekvapeni. Vsechny tri mely zajimavy dej cetla jsem je jednim dechem.

Torino
17. ledna

Kniha je plná sněhu, romantiky, lásky a nereálnosti :-) ale možná i proto se mi líbila. Je to vlastně knižní ekvivalent amerických filmových slaďáků, kde v poslední minutě hlavní hrdina políbí poprvé hlavní hrdinku. Mám pocit, že to se v téhle knize dá doslovně přečíst hned několikrát. Ale ta romantika nás většinou k takovým příběhům táhne, i když víme, že to je dost nereálné... Líbila se mi myšlenka tří povídek od tří autorů, které ale budou do sebe zapletené, budou se odehrávat v ten samý čas a v tom samém městě a v poslední povídce se všichni hlavní hrdinové setkají. Je to lehčí oddychovka, ale není to vůbec špatné :-)

Efeméra
10. ledna

Nejlepší na celé knize je, že ačkoliv tu člověk najde tři povídky od odlišných autorů, všechny jsou propojené – odehrávají se ve stejnou dobu ve stejném městečku a hlavní hrdinové příběhů se navzájem v povídkách potkávají. Na konci, kde se všichni aktéři sejdou na jednom místě, mi téměř připadalo, že jsem celou dobu vlastně četla jeden příběh.

Zasněžený expres. Přiznám se, občas jsem se u první povídky chytala za hlavu, jak mi bylo za hlavní hrdinku trapně, když vypustila z úst nějaký nesmysl, do kterého se obvykle jen víc a víc zamotala. Hrdinové všech povídek byli typičtí teenageři se vším všudy – Jubilee nevyjímaje. Až na několik chvil, kdy se hlavní hrdinka chovala vážně divně nebo byla protivná, a pár nereálných situací (jaký blázen by si na Štědrý den zval do domu úplně cizí holku, která tvrdí, že její rodiče jsou ve vězení?) můžu označit Zasněžený expres jako opravdu milou povídku. Pěti hvězdičkami bych ji sice neohodnotila, ale i tak nelituju, že jsem si ji přečetla.

Vánoční zázrak. Začátek Greenovy povídky mě bavil, povídka byla opravdu hodně ztřeštěná. Ale když mi hlavní hrdinové pořád opakovali, jak moc se chtějí do Waffle House dostat kvůli ROZTLESKÁVAČKÁM a BRAMBORÁČKŮM, nakonec mi to už pilo krev. Ke konci to už nepůsobilo vtipně, ale spíš jsem je měla za pořádné blázny a maniaky. Jak mi Green nesedl knihou Hvězdy nám nepřály, tak tato povídka mě jen utvrdila v názoru, že tento autor jednoduše není pro mě.

Archanděl prasátek. Třetí příběh pro mě byl opravdová chuťovka. Při čtení mi totiž připadalo, že se autorka rozhodla hlavní hrdinku vylíčit tak protivně, jak jen dokázala. Důkazem toho byly nejen její vnitřní pocity, ale i jednání s kamarádkami a vůbec se všemi lidmi, kteří se v povídce vlastně byť jen mihli. Celý příběh byl o tom, jak se hlavní hrdinka musí změnit a dosáhnout tak svého šťastného konce. Což o to, šťastného konce opravdu dosáhla, ale zda se změnila – o tom vážně pochybuji. Jen děj tak krátké povídky k tomu podle mě opravdu nestačí.

Celkově knížku hodnotím 3 hvězdičkami. Může za to hlavně zimní atmosféra, která na mě při čtení příjemně dýchla. Myslím, že by to vánočních knih chtělo rozhodně víc!

TerraNova
06. ledna

Knížka mě dokázala celkem slušně rozesmát, což jsem od ní opravdu neočekávala. Velké plus dávám obálce. Je fakt povedená, laděná do zimy, kterou já osobně fakt miluju. Příběhy jsou tak akorát dlouhé a rozhodně se při nich nenudíte, protože každý má něco. Jeden je méně náročný, miloučký, nenáročný, v druhém máte trochu toho adrenalinu a třetí je ze začátku možná trošku depresivnější, ale ke konci už nemáte chuť nakopat hlavní postavu někam. A přišlo mi pěkné, že se povídky tak nějak propojovaly mezi sebou, minimálně těmi postavami, protože tak to v životě je.

První povídka od autorky Maureen Johnsonové byla naprosto parádní. Takový ten klasicky miloučký, možná lehce naivní příběh o tom, že nikdy nevíte o člověku 100% všechno. Nikdy nevíte, co si myslí a jestli říká pravdu. O poznávání nových lidí. O kouzlu Vánoc doplněného spoustou sněhu, mrazu, holce a klukovi, kteří se hledali, až se našli.
Dobře, možná je to více méně nereálné, ale přece jenom, tyhle povídky mají být, jak jsem výše zmínila, o kouzlu Vánoc, ne? Takže proč prostě jednou nepřijmout to, že se to může stát? A pokud jo, tak u které jiné knihy? :)

Druhou povídku napsal John Green. Byla jsem k tomu trochu skeptická, jelikož jsem se lekla, že je psaná z pohledu kluka (poprvé, co jsem četla knížku z pohledu kluka :D), ale nelitovala jsem toho, že jsem to začala číst. Opět, četlo se to samo. Konec se sice dal čekat (minimálně já teda od začátku věděla, že náš hlavní hrdina skončí na konci s jistou osobou), ale to ostatně i u všech zbylých povídek.

Lauren Myracelová - autorka, která napsala třetí povídku s názvem Archanděl prasátek. Nejdřív jsem si myslela, že název absolutně nesedí k dané povídce, ale to jsem se hodně pletla. Povídka vlastně zakončuje celou knihu naprosto skvěle (opět trochu naivně a předvídatelně, ale kdo to řeší - já jsem tuhle knihu četla právě s tím vědomím a za tím účelem).

Za mě osobně byly všechny povídky stejně úžasné a kouzelné. Jak jsem řekla, každá měla něco, takže nemůžu říct, která byla lepší.

michaela3483
05. ledna

První příběh se mi moc nelíbil.
Druhý už byl lepší, hlavně cesta na bramboráčky.
Třetí příběh se mi líbil nejvíc. Jen mi z počátku Addie neseděla a určitě by potřebovala víc času na změnu.
Nejlepší na celé knize byla představa sněhové vánice, kterou jsem všem záviděla.
Bylo to takové oddychové čtení, ale pro mladší ročníky.