Sněží, sněží...

Pro mě trochu utrpení... John Green mě tentokrát nijak nenadchl... nejlepší byla první povídka - sorryjako... Zasněžený express. Ale tak když je to na Výzvu, musí to být výzva, neee

Neurazí, nenadchne.
Nicméně k vánoční atmosféře se knížka rozhodně hodí. Já sám ji četl v tomto období (každý den jednu povídku) a vlastně to bylo příjemné.

Atmosféra se autorům podařila navodit velmi dobrá, ale to je v mnohých případech vše. Shlédl jsem i film, který se mi zrovna dvakrát nelíbil.

Tři povídky, první mě nezaujala (o čem vlastně měla být?), druhá byla vcelku vtipná (nevyužitý potenciál), třetí jsem málem nedočetla (ke konci se vcelku rozjela). Každopádně, pěkné bylo jejich propojení, jinak mi to přišlo slabé i pro dospívající, kterým je kniha určena. Ale třeba se pletu. Za mne podprůměr.

U nás bohužel na Vánoce nesněží a nesněží… A právě proto jsem sáhla po téhle knížce, která na mě už dlouhou dobu pokukovala z poličky.
Je to prosté, ale milé počtení. I přesto, že mě ze všech povídek zahřála nejvíc hned ta první, každá z nich v sobě měla své vlastní kouzlo. Tahle romance mě navíc příjemně naladila na vánoční období a nabídla přesně tu atmosféru, kterou venku tak marně hledám.

Kniha je určená především mladším čtenářům, což se občas odráží v lehce idealistických a klišé postavách. Upřímně ale musím říct, že pro mě jsou někdy právě takové příběhy tím, co potřebuji víc než komplexní dramata. Nehledám hluboké myšlenky ani existenciální přesahy, neboť mi stačí pocit klidu, pohody a drobné radosti.
Po dočtení sice nezůstane nic převratného, ale zůstane pocit zasněžených Vánoc, tepla, světýlek a chuť na vafle.

Rozhodně se mi nejvíc líbila první povídka. Byla tak správně vánoční a romantická, jak jsem od knihy čekala.
Druhá povídka byla v režii Johna Greena. Ze všech tří je jenom on, autor od kterého jsem něco četla. A četla jsem toho dost, i proto jsem nakonec zklamaná, protože tohle byla nejslabší povídka ze všech, nijak mě to nebavilo.
Třetí povídka byla takový průměr, neurazí nenadchne.

Ráda si klidně zase někdy přečtu první povídku, třeba za rok, abych se naladila na Vánoce. Ale k těm ostatním už nemám potřebu se vracet.

Kdybych věděla, že je to YA, tak do toho nejdu, protože to není už tak úplně pro mě, ale budiž. Dalo se to.

Knihu jsem měla dlouhou dobu v knihovničce a teprve letos v prosinci jsem se odhodlala ji přečíst. Mile překvapila. Ano, byl to trochu kýč, trochu naivní a ne moc reálné, ale moc se mi líbilo, jak byly příběhy propojené. Jasně, nebylo to nějak hluboké, ale to ve výsledku před Vánoci v tom shonu ani nechci, takže za mě fajn počtení ideální na vánoční čas.

Nejsem cílovka ani z ohledem na věk ani literárním zaměřením. Knížku mi doporučila dcera, protože jsem hledala inspiraci na vánoční příběh. Není to veledílo, ale není to ani hrůza. Líbí se i formát tří provázaných povídek od tří různých autorů.

Na tuhle knížku jsem se těšila dost dlouho, takže jsem měla vysoké očekávání, ale knížka mě nezklamala. Děj mě okamžitě pohltil a přečetla jsem ji za den. Jen ta poslední povídka mě trochu zklamala, kvůli těm andělům mi to přišlo až trochu jako magie, což se do takových knih nehodí. Dávám 5 hvězd, protože tak dobrou knížku jsem už dlouho nečetla.

Knihu jsem si brala do jedné ze čtenářských výzev zpětně, myslím, že mi ji doporučilo AI na základě nějakých parametrů, ale už si to moc nepamatuju, stejně jako obsah. Naštěstí mám čtenářský deník s poznámkami.

Všechny tři povídky jsou dobře zpracované, ale mají trochu problém, že se snaží o nějaký psychologický vývoj postav, na který v rámci rozsahu není moc místo a působí to všelijak. Hlavně u té poslední je to hodně znát.

Mě nejvíce oslovila první povídka, druhá mi nesedla tématem honičky v autě, to mi vůbec nic neříká a třetí mě zase nepřesvědčila tím vnitřním vývojem hlavní postavy. Ta byla asi nejslabší. Celkově bych ocenila méně romantického zaměření, ale jsou to romance, tak co čekat?

Za mě tedy neurazilo, ale ani nenadchlo. Přemýšlela jsem nad 4 hvězdičkami, ale nevím... nechám 3,5, možná si to později rozmyslím.

Kniha se četla sama. Líbilo se mi, jak skvěle byly příběhy propojené. U každé postavy bych dokázala vykreslit charakter, takže skvěle zvládnutá psychologie postav. Nejméně se mi kupodivu líbil prostřední příběh od Johna Greena. Táhnul se trochu více než dva zbylé, asi mi zkrátka tolik nesedl oproti prvnímu, ale ta propojenost příběhů navzájem byla super. Což je trochu paradox, protože Maureen Johnson a Lauren Miracle jsem nikdy před tím nečetla a chtěla jsem tu knihu hlavně proto, že mám ráda Johna Greena. Ale přečteno jedním dechem, kdybych teda neusla, takže vlastně dvěma.

Upřímně vyhledáno kvůli mému oblíbenci Johnovi, ale nakonec se přiznám, že mě úplně nejvíc uchvátila první povídka, jako asi všechny tady. To nebude náhoda, je to prostě skvělé praštěné vyprávění, nakonec zábavné i dojemné. Stylově mi to evokuje sérii Green valley a moc se mi líbí, jak jsou tam postavy provázané.

Pro autory muselo být vzrůšo tohle společně vytvořit a myslím, že se opravdu zadařilo. Skoro to vyšlo a nechala jsem si to na Vánoce, hups :D :)

Super vánoční knížka. Zamilovala jsem si Jubilee, Stuarta, Vévodu, Tobina, Jeda, pana Alobaláka, Keuna a všechny blbštajny ( kdo četl chápe). Nejlepší byla pro mě druhá povidka, a je vlastně úžasné jak se všechny spojí a prolínají jen vidíte Gracetown a waflehouse jinýma očima. Jak říkám kniha úžasná, ale pak jsem viděla film a najednou je ze Stuarta slavná černošská hvězda, Jubilee se jmenuje Julia, Vévoda má blond vlasy na místo černých kudrlin, JP ani není ve filmu, Dorii a
Tegan jsou jedna postava a Alobalák je žena. Doporučuji buď číst knihu nebo koukat na film rozhodně ne obojí, protože vás to pěkně naštve jak někdo může udělat takovou slataninu že tři krásných povídek?!

Tuhle knihu už jsem měla na wishlistu dlouho a až nedávno jsem se k ní teprve dostala. Očekávala jsem nějakou vánoční oddechovku o teenagerech, ale že bude tak naivní, místy nudný ( měla jsem pocit že čtu vlastně o ničem ). V knize byli 3 povídky Zasněžený expres, Vánoční zázrak a Archanděl prasátko. Když bych rozebrala všechny tři, tak první se mi líbila nejvíce i když si myslím, že by mohla nabídnout ještě více. Druhá mě dost zklamala, protože byla od autora, kterého mám ráda a vlastně byla i největším lákadlem pro mě na tuto knihu. Poslední mě bavila více než od Johna Greena, ale nic extra to taky nebylo. Sečteno, podtrženo, tato kniha je krásná svým obalem, ale uvnitř to za mě bylo nic moc.

Nádherná zimní oddechovka. Na téhle knížce se mi líbil specifický styl každého autora, který byl obsažen v každé povídce, takže byla každá jiná. Nejvíc jsem ale byla nadšená z toho, jak postupně všechny příběhy a postavy do sebe zapadaly. Nádherně se to četlo a volila jsem taktiku nejdřív kniha, a potom film (myslím že byla správná). Doporučuji.

Celkem pěkná vánoční oddechovka velmi rychle přečtená. Na každém příběhu bych našla chybičku, ale proč to dělat. Účel to splnilo - uklidnilo stresující období a stmelilo lidi různými příběhy.

Jsem ráda, že jsem knihu přečetla v době kdy ještě nebyl natočen film, jelikož ten mě velmi silně zklamal. Kniha je nádherná, naprosto oddechová četba, plná lásky, resp. zamilovaných příběhů, které se vzájemně prolínají. Ráda se ke knize vracím. Nevím proč, ale zvláštním kouzelným způsobem mě uklidňuje.

Nechala jsem se nalákat krásnou obálkou a nekoukla se, že se jedná o knihu pro mládež. První povídka byla fajn, líbilo se mi i propojení jednotlivých příběhů. Ale co fakt nedávám je takové to věčné americké blábolení o čemkoliv. A vadilo by mi to, i kdyby mi bylo o 20 let méně...

Knížka mě určitě nezklamala, ale překvapila , že je vlastně úplně jiná než film. Nemyslím tím však lepší nebo horší, spíš podobné příběhy, ale vlastně úplně jiné. To co jsem od knížky chtěla, jsem dostala a proto ty 3 , které ji dávám, rozhodně nejsou špatné 3 hvězdičky.

Knížka tedy obsahuje 3 povídky a na každé povídce se mi něco zalíbilo. Úplně nejvíce se mi asi líbila hned ta první Zasněžený express. Ta podle mě obsahovala tu správnou vánoční/zimní romantiku. A ano je to praštěné a cílené i zřejmě na mladší čtenáře, než jsem já a sem tam to bylo nereálné a až trapné, ale to podle mě podobné knížky mají být. Mě se hlavně stejně jak ve filmu, tak i tady líbilo, že příběhy jsou propojené a postupně se potkáváme i s postavami z jiných povídek.

Z autorů mám zkušenost pouze s Johnem Greenem, který stojí za Hvězdy nám nepřály, ale právě u jeho povídky jsem byla docela zklamaná, táhla se a nenašla jsem na ní nic zajímavého a hlavně mě přišlo, že ta chemie mezi Tobinem a Vévodou vznikla úplně najednou, z ničeho nic a skoro až na konci. Přitom ve filmu je zrovna tahle povídka krásně zpracovaná, myslím, že snad i lépe než je to v knížce.

Úplně si nemyslím, že se ke knížce ještě někdy dostanu, ale vím, že na film budu koukat každý rok znovu a znovu. Ten miluju

Kdo hledá obzvlášť v období vánoc nějakou vánoční romanťárnu, knížku určitě doporučuji.