Christiane F. – Můj druhý život

včera

Mám pocit, že tohle pokračování bylo opravdu napsáno jen za účelem vyždímání peněz, které se z příběhu Christiane ještě vyždímat daly. Literární úroveň je mizerná a zajímavých informací se čtenář dozví opravdu pomálu.

2 17. září

První díl jsem četla už dávno. Přesto si ho pořád živě pamatuji. Také jsem byla zvědavá, co bylo dál. I takhle knížka je čtivá a stojí za to si ji přečíst. Chvílemi jsem se v ději a změti různých postav a jmen trochu ztrácela. Někdy jsem si říkala, jestli je to všechno pravda, jestli tohle všechno může zažít jeden člověk. A vydržet...

Tuto knihu jsem prostě musela přečíst a dozvědět se, co bylo dál. Čtu ji asi po 20 letech od knihy první. Ta ve mě v mých nácti zanechala stopy, byla to kniha plná drog - špíny byla čtivá a myslím, že ve mě tehdy zanechala ten správný dojem. Drogu bych díky ní a jim podobným knihám nezkusila, docela dobře jsem si díky této literatuře uvědomovala to dno, na které by se člověk mohl dostat.
Tato kniha je zajímavá, čtivá, napínavá přelouskala jsem ji během dvou večerů. Co k ní říct, snad jen to, ať si ji přečtou náctiletí hned po prvním titulu. Ať si uvědomí, že že spárů závislosti není cesty, pokud člověk nemá silnou vůli a nějakou oporu. Že dojde k absolutní degradaci osobnosti. Věřím, že knihu pozdvihla hlavně autorka, dala jí projev. Věřím, že Christiane už bude naprosto zdegradovaná osobnost s totálně zhuntovanym tělem. Ano měla těžký start v životě, ale když vezmu v potaz, že z první knihy byla živa celý život.... nikdy pořádně nepracovala.... nikdy doopravdy nestudovala... nikdy doopravdy nebyla zodpovědnou matkou.... a mohla bych pokračovat dál. Ano já osobně jsem bohužel poznamenána svým povoláním. Nesoudím, ale věřím, že vždy je nějaká cesta. A Christiane ukazuje, že tahle má proklatě špatný směr. Nicméně účel splnily zajisté obě knihy, určitě doporučuji přečíst. Teď by mě třeba zajímala taková autobiografie jejího syna....

3 10. července

Toto je druhé pokračovanie knihy My deti zo stanice ZOO, a aj táto ma veľmi bavila.
Takýto tip autobiografie ja osobne môžem, pretože to nie je len rozprávanie o svojom živote daného človeka, ale práve v tejto druhej knihe o Christiane F. sa naučíte a hlavne zistíte rôzne veci v živote, o ktorých ste možno aj vedeli, ale aj nevedeli. A nie je všetko len o drogách. Táto kniha mi prišla aby som to vyjadrila správnymi slovami taká náučná.
Až pri tejto knihe môžem povedať, že mi je Christiane F. veľmi ľúto, a pri knihe som mala až slzy v očiach. Niektorí si možno povedia, že je to len hlúpa narkomanka, ale ja vám zaručujem, že pri čítaní tejto knihy, zmeníte na ňu názor. Jasné, veľa veci bolo vysvetlené aj v jednotke. Ale toto je kniha vyrozprávaná/napísaná po 35 rokoch, a ten človek už má niečo v hlave a má aj dostatok rozumu, ako keď mal 12-14. Ja sa len Christiane čudujem, že pri takom množstve drog čo dokázala fetovať, dokázala tak inteligentne, milo a rozumne napísať knihu. A koľko vecí si pamätala ešte z pred roku 2000, že to nie je až možné. Písala to fakt od slova doslova, akoby to bolo včera. V tomto klobúk dole pre ňou.
No ale aby sme sa vrátili k pointe knihy, tak ten je taký, že každý vie, o čom kniha je. Je to o narkomanke, ktorá píše svoj život. Ja vám tentoraz nič bližšie k tomu nenapíšem, a nenapíšem ani to, či s tými drogami prestala alebo neprestala, proste nič. Jedine vám napíšem len to, že to naozaj odporúčam každému, aby si prečítal niečo o živote Christiane F. a vcítili sa do nej.
Posledné čo môžem dodať je naozaj to, čo je napísane v anotácii, a ani ja sama nemôžem tomu uveriť ako je to možné.
35 rokov, a ešte som neumrela. Koho by kedy napadlo, že sa dožijem 51 rokov?
áno, dožila sa v roku 2013, 51 rokov, teraz v roku 2021, sa dožila 59 rokov a stále žije! Nie, samozrejme jej neprajem smrť, dúfam že sa dožije ďalších 50 rokov, ale po prečítaní pokračovania My deti zo stanice ZOO tejto druhej knihy, sa aj ja naozaj pýtam, ako je to možné, že sa toľkého veku dožila. Pýtate sa prečo? Nepoviem. Poviem len toľko, že si to bežte prečítať a potom pochopíte, že prečo. Uvidíte, či sa to nebudete pýtať aj vy.

2 21. června

Pro mne dlouho očekávaná kniha, u knih tohoto žánru vždy přemýšlím, co bylo pak? My děti ze stanice zoo byla velmi silná knížka a očekávala jsem velký propad v kvalitě, což se také stalo. Christiane sice své „divoké“ období přežila, ale není o co stát. Z knihy jsme měla dojem, že má tendence se obhajovat a omlouvat. Nemyslím, že je to psané tak upřímně, jako předchozí titul. Některé scény, které byly popsány v knize, nezněli úplně reálně, spíš poněkud upravené, aby Christiane, vypadala lépe, než to je skutečně. Určitě štěstí, že první titul vyšel, jinak by neměla z čeho žít …

4 17. května

Ikdyž kniha není žádné velké literární dílo, jsem moc ráda, že byla napsaná, osud Christiane mě zajímal a často jsem přemýšlela, jak to s ní dopadlo... Splnilo účel.

5 16. února

Na pokračování My děti ze stanice ZOO jsem byl upřímně zvědavej. Samozřejmě slavnou knihu to ani zdaleka nepřekonalo, spíše se tady dozvídáme, jak dál žila Christiane F. Její vzlety a pády, a musim uznat, že to byl teda život, docela rock'n roll a holka se v životě nenudila. Je zde popisován její celoživotní boj se závislostí, vztahy, narození syna a trochu ještě dál. Kniha je psána z jejího pohledu, takže to beru trochu s rezervou, ale bavilo mě to a byl jsem rád, že jsem se dozvěděl, jak její život pokračoval dál. Neočekával jsem žádnou pecku, jen doplnění jejího příběhu, a to jsem dostal.