Christiane F. – Můj druhý život

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Osud Christiane F. znají miliony čtenářů po celém světě. Vyrůstali s drásavou výpovědí třináctileté německé narkomanky o pekle závislosti na heroinu a prostituci. Kniha My děti ze stanice ZOO a stejnojmenný film z ní udělaly celebritu a změnily zásadně její život. Po pětatřiceti letech se Christiane Felscherinow nechala přesvědčit novinářkou Sonjou Vukovic, aby vyprávěla, co bylo potom. Procházíme spolu s Christiane jejím bojem se závislostí na drogách, pobytem ve vězení, ale také setkáními s legendami amerického rocku a evropské literatury, šťastnými roky v Řecku a největším darem – narozením syna Philippa. Jaký je dnes život Christiane F. Jakou cenu zaplatila za životní selhání i mediální slávu? Sama říká: „Třicet pět let, a ještě jsem neumřela. Koho by kdy napadlo, že se dožiju jednapadesáti let?“...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/20_/203465/christiane-f-muj-druhy-zivot-203465.jpg 3.5461
Série:

My děti ze stanice ZOO (2.)

Orig. název:

Christiane F. – Mein zweites Leben (2013)

Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry
Vydáno:, Oldag
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (123)

Kniha Christiane F. – Můj druhý život

Přidat komentář
Dresia
20. března

"Hrdinka" mi nebyla sympatická ani v první knize, ani teď. Jen jsem byla trochu zvědavá, jak se se vším vypořádala. No, nijak, za skutečnost, že ještě žije, může zřejmě poděkovat dobrým genům. Celý život zjevně nepracovala, přijde mi až trochu nefér, žít z takového příběhu. Ale rozhodně jí nezávidím, uf.

JenKateřina
18. března

Kniha mě docela zklamala. Vzhledem k tomu že je to pokračování Dětí ze stanice ZOO, čekala jsem víc. Není to tak čtivé jako právě Děti. Každopádně koho zaujal příběh Christiane určitě stojí za přečtení.

lucianah
04. února

Myslím si, že knížka je především pro ty, kteří se opravdu chtějí dozvědět, jak Christiane dopadla a jak žije nyní. Je to jen výčet událostí jejího života od napsání knihy My děti ze stanice ZOO. Není to taková pecka jako první kniha, ale rozhodně mě to bavilo a splnilo to mé očekávání. Paní novinářka si s tím poradila velmi dobře, chytlo mě to a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

Christiane mě opět utvrdila v tom, že opravdu není hloupý člověk, několik jejích názorů mi dává smysl. Rozhodně si je vědoma svého neuváženého jednání, ale nemá žádnou vůli s tím cokoliv dělat a vlastně už ani nikdy chtít nebude.

DraXitko
31. ledna

Po nadšení z knihy My děti ze stanice ZOO jsem čekala více. Některé kapitoly byly opravdu zajímavé, ale celkově mě kniha už tolik neoslovila.

bellinkabell
28. ledna

Doporučuji si knihu přečíst jako návaznost na její první díl, ale jen kvůli tomu, aby se čtenáři dozvěděli, jak se vlastně Christiane nezměnila. Chvilkami jsme ji litovala, protože nebyla natolik silná, aby ten svůj styl života ukončila a začala úspěšně za jiný konec. Spíše mě to rozčilovalo. Ale zkrátka tu cestu si vybrala sama a jak se říká, těmto lidem není snadné pomoci, když oni sami to nedokážou. Co se týče samotného psaní, bylo to až moc chaotické, ale dá se v tom orientovat.

Šárkaxx
27. ledna

Vypráví o tom, co se dělo poté, co vydala knihu – jak se stala slavnou, ale do drog padala zas a znovu. Chtělo mi by jí být líto, ale spoustu problémů si nadělala sama, hlavně když jí sebrali syna, tak místo toho, aby o něj bojovala, tak si šla slehnout.
Asi dobré poučení pro všechny, kdo si chtějí tuhle cestu vybrat.. jak můžou dopadnout.

medlovice
25. ledna

Až jednou bude ve Čtenářské výzvě téma Kniha s antihrdinou, tato kniha zažije raketový vzestup, protože Christiane F. je antihrdinkou a ani se nesnaží být nová, lepší .Dál si žije ve svém světě, občas pracuje, někdy se jen povaluje a žije ze svého filmového a knižního úspěchu . Zmizí si tu do Řecka tu zas jinam, chtěla by být volná, kam dojde , tam sbalí nějakého báječného chlapa, do kterého se zamiluje . porodí syna, unese ho , skrývá se a zase pije a fetuje. No knižka dává co slíbila, co se stalo s mladou narkomankou, tak nejde čekat že bude snaživá tvořivá hospodyňka i když se snaží a podle sebe sama je dobrá matka a má inteligentního syna.

Ence
19. ledna

Z dítěte se stala dospělá žena a z dětského, ale niterného a upřímného byť temného příběhu se stal příliš promyšlený, opatrný a také povrchní popis života dospělé Christiany F. Bohužel je to popis velmi chaotický a tak nějak řídký. Děj nemá časovou linii, o mnoho událostech se čtenář dozvídá až v okamžiku, kdy je psáno o jejich následcích, osobnosti aktérů jsou skryty, motivace ke způsobu chování hlavní hrdinky je málokdy vysvětlena, atp. Dost možná to z rozhovorů s Christianou napsat ani jinak nejde, jak o tom svědčí doslov Sonji Vukovic.

Nicméně se mi zdá, že lidé, kteří tady píší něco ve stylu: "Feťák zůstane feťákem, obrat k lepšímu se nekoná, svých závislostí se nezbavila atp." ne úplně pochopili, že Felscherinow nikdy drogy přímo neodsuzovala (stejně jako její knihy). Spíše o nich píše ve stylu "něco daly, něco vzaly". Třeba i u nás známá Katka začala údajně s drogami pod vlivem jejich knih (její vlastní slova v rozhovoru pro extra.cz).

josska
14. ledna

První knížka se mě líbila o dost víc i lépe se četla,byla jsem zvědavá na pokračovaní jak to s ní dopadlo...

Ivet1990
12. ledna

nebylo to špatný, ale první díl byl lepší. Ale není to od věci si i tento díl přečíst

ohovnenychobot
27.12.2018

My deti..jsem cetl na zakladni skole. Stejne jako ostatni ctenare me zajimal dalsi osud hrdinky.
Kniha potvrdila muj nazor, ze fetak zustane furt fetakem. Dle meho nazoru, minimalne zcasti vykonfabulovany pribeh, drogami zdevastovaneho jedince. Konzumentka narkotik, jejiz spolecnost cely zivot tvori pouze dalsi drogove zavisli, se citi ukrivdene. Osoba, ktera zije cely zivot z autorskych prav, da se rici, ze nikdy nepracovala...Muze vubec citit krivdu? Myslim, ze by bylo vhodne v pribehu zminit, kolik stoji nemecky zdravotnicky system metadonova terapie, lecba hepatitidy, popr. HIV techto jedincu.

terijans
17.12.2018

Pokračování toho, jak to s Christiane bylo dál. Zajímavé, smutné, autentické. Přesto, jak je tady několikrát už napsáno, i mně nevyhoval styl, jakým byla kniha napsána.

PetiJelinkova
08.12.2018

Na pokračování My děti ze stanice ZOO jsem se těšila, protože jsem byla zvědavá, jak to s Christiane dopadlo. Ale popravdě mě knížka celkem zklamala a nezaujala.

Devil-Ivet
03.12.2018

Byla jsem hodně zvědavá, jaká je Christiane dnes. Jestli se změnila nebo jestli je pořád ta stejná feťačka. Četlo se to vcelku pěkně a rychle, přesto mě to nepřesvědčilo, jak bych čekala...

Crozz
11.11.2018

Dobře napsáno, foťácký život...

Ticiana
21.09.2018

Zajimal mne dalsi zivot Christiane. A ano, dalo se ocekavat, ze drogy se nezbavi. Ale kniha se mi libila.

Paja.12
18.09.2018

Pokračování jsem četla víceméně z "povinnosti", protože mě samozřejmě také zajímalo, jak se životní příběh Christiane F. vyvíjel dál. V knize nelze hledat nějakou vyšší uměleckou hodnotu a ani samotné vyprávění není příliš konzistentní, takže se nečte nejlépe. Co mě osobně na osudu Christiane nejvíc zklamalo byl neměnící se vývoj jejího života. Naivně jsem věřila, že celý příběh skončí happyendem a že autobiografie bude popisovat Christianino prozření a obrat k lepšímu. Ostatně, tuto naději lehce naznačoval už konec knihy My děti ze stanice ZOO. Bohužel jsem se ale přesvědčila, že kdo jednou do drogového kolotoče spadne, už z něj do konce života nevystoupí. Smutná realita.

kiskuska
21.08.2018

Kniha mě naprosto chytla stějně jako první díl. Doporučuji.

Shannon
08.08.2018

Kniha se mi moc nelíbila, důvod proč jsem jí začala číst a proč jsem ji také dočetla, byl ten, že mě zajímalo jak dopadla hrdinka knihy My děti ze stanice zoo, kterou jsem četla v mládí.

Přišlo mi alespoň ze začátku, že tam je spoustu úplně zbytečných jmén a zmiňování lidí, o kterých se už dále nehovoří. Občas mi také přišlo, že některé myšlenky či historky nejsou dokončené. Časté odbočování a přeskakování od jedné věci k druhé a další nesrovnalosti se mi také moc nelíbili.

Ale příběh byl zajímavý jen by mohl být sepsán lépe.

julie8829
03.07.2018

Určitě doporučuji přečíst všem, které zajímá co se dělo po knize My děti ze stanice ZOO. Kniha vám odpoví na spoustu otázek, které jste si mohli klást po přečtení první knihy.

mirka0357
11.05.2018

Pokračování knihy My děti ze stanice ZOO mi udělo rodost... Tolik otázek jsem si kladla... Tahle knížka mi na ně měla odpovědět, což se taky stalo... Nicméně kvalita obsahu opravdu nic moc...

lidunka1
20.04.2018

Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Uvědomila jsem si, jak krásný obyčejný život žiju.

invocation11
24.03.2018

Knihu jsem kupovala kamarádce, která je velkou fanynkou původního My děti ze stanice ZOO a po přečtení byla prý trochu zklamaná. Život Christiane "po" zajímal i mě, takže jsem se pustila do čtení.

No... co dodat? Že Christiane dospěla? (zvažovala jsem, jestli dát slovo "dospěla" to uvozovek, ale chyby děláme všichni i v dospělosti, takže...), spíše než nutně fyzicky mám na mysli dospělost názorovou/myšlenkovou (hlavně zvrat ve fázi mateřství a posun od sebestředného "já" k "my" a Phillipovi).

Svých závislostí (nejen drogy, ale i muži, bezstarostný free život) se nezbavila, ale vzhledem k tomu, že si za ně může sama, až moc dětinsky fňuká a kope kolem sebe s tím, že to není fér. Měla spoustu příležitostí a podporu nejrůznějších lidí (partneři, rodina Keelova), ale přesto si dál tvrdohlavě vedle tu "svou". Nutno dodat, že to však na mnoha místech v knize sama uznává.

Na mě kniha působila spíše než "můj druhý život" nebo "život po stanici ZOO" jako "rekapitulace mého života". Jako by Christiane spíše vzpomínala, hodnotila, loučila se... Již v úvodu zazněla zmínka, že je nemocná, její tělo nefunguje, jak má - a není se samozřejmě čemu divit, naopak - je až s podivem, že se se svou minulostí dožila tak vysokého věku. My děti ze stanice ZOO byl zkrátka kult, o tom beze sporu žádná. A Christiane F. bude mít do konce života nálepku jedné z nejmladších, zmedializovaných "obětí" (tady si uvozovky dovolím) drogového světa. Těžko říct, jestli je to dobře nebo špatně...

postrach
28.01.2018

CHristana si nedá říct.Nejsnáž se vlastní problémy svádí na druhé.Dnes,je normální,že rodiče na děti nemají čas a tak jim všechno dovolí.Stejně,jako jsou sídliště...Děti i dospěláci se nudí.Neumí žít vlastní život,musí dělat a mít,co druzí předepíšou.Je spousta ukázkových fetáků a alkáčů a pořád o tom nemluví a nepíšou.KDO NEMÁ VLASTNÍ VŮLI A NÁZOR,JE NEPOUČITELNÝ....NEZMĚNÍ SE!!!

karolina0346
27.01.2018

Stylisticky hrozné, na každé stránce jsem měla chuť něco přepsat nebo dokonce překopat celý odstavec.
Bylo to zajímavé čtení, každý by ale určitě měl nejdřív přečíst My děti ze stanice ZOO.
Často se setkávám s názory, že je Christiane nesympatická, antihrdinka atd. Já s ní docela soucítím. Neměla a nemá to vůbec jednoduché. Vždyť na své problémy byla více méně sama.
Snad se z jejího příběhu každý poučí. Nejen v tom, aby sám nebral drogy, ale především v tom, že si má všímat druhých a BÝT JIM OPOROU.
Tak.

Zelvinka
26.01.2018

Kdo nečetl My děti ze stanice ZOO nemá cenu aby četl tuto knihu. Kniha mě moc nezaujala, přeskoky v ději mi přišli divné. Několikaleté pokusy o konec s drogami, kdy Christiana obviňuje všechny okolo, že to nejde. Kniha na mě moc nezapůsobila.

VladkaBU
22.01.2018

... zvláštní příběh. Pořád hlavní postavu obíhaly drogy, byť už v malé míře, ale stále to tu bylo. Setkávala se s narmomany, něco i vzala... Nudily mě stránky z Řecka a s cizími jmény. První díl rozhodně lepší

LadyCharlene
16.01.2018

Kdyby tomuto příběhu nepředcházela kniha My děti ze stanice Zoo, brala bych celý koncept knihy v pohodě. Divoká osmdesátá léta ve společnosti muzikantů a herců se bez drog zajisté neobejdou, ale Christiane evidentně celý svůj život prožila v této představě. Její opakované pokusy o "léčbu" mě po čtvrtém pokusu už opravdu nepřesvědčily. Člověk by řekl, že narkoman zoufale toužící po svobodě se upne k něčemu, co mu tu svobodu může dát. V jejím případě dostala tolik šancí, že by chudáci na Václaváku nevěřícně kroutili hlavou. Nevděčná holka, která je "stále nad věcí" a když už se nedokázala osvobodit od drog, alespoň se jí to podařilo u antikoncepce.
U prvního dílu jsem s Christiane soucítila, nyní je to pro mě jen hloupá nesympatická ženská, která se nechá opečovávat jako malé dítě a svou "touhou" po normálním životě už nikoho nepřesvědčí.
Nepřísluší mi soudit závislé, ale mohla jsem alespoň porovnat Jamese Bowena a Christiane, James svůj lék našel v Bobovi, Christiane ho nenašla ani ve svém vlastním synovi...

Kristyna95
15.01.2018

Po precteni cca prvnich 60 stran jsem knizku nekolikrat zavrela s tim, ze ji ani nedoctu. Kapitoly o tom, s kolika slavnymi lidmi se poznala, jak spolu parili a opijeli se, mi neprisla zrovna dvakrat zajimava a spis to na me vrhalo dojem nejake vychloubacnosti. Prilis me vsak zajimala kapitola o jejim synovi, tak jsem pokracovala. Po precteni nezazivne prvni casti se mi vsak dostalo pestreho a poutaveho cteni, od ktereho jsem se nedokazala odtrhnout. Casti o Platzspitzu, rocnimu zivotu ve vezeni, pobytu v Recku a lasce k synovi jsem precetla jednim dechem. Zaujala me i cast tykajici se te nechutne paranoie ze sledovani neznamymi lidmi, kteri Christiane lezli do bytu. Mozna to byla pravda, mozna se jednalo o jeden z psychickych nasledku jeji dlouholete zavislosti. V kazdem pripade z teto casti byl patrny nepredstirany Christianin strach, ktery zazitek z cetby umocnoval.

mack12
14.01.2018

Když opomenu, jakou formou byla napsána kniha (přeskakování v ději sem tam, divné a pro mě kolikrát nepochopitelné souvětí), nejvíce mi vadila samotná hlavní "hrdinka". Sympatie k její osobě mě opustily tak po první čtvrtině knihy. Přijde mi ufňukaná, vinu házející na všechny kolem, chvastajici se a hlavně strašné asociální. Dosud si nedovedu vysvětlit, kam se vždy poděli ti její psi!! Chtěla jsem si to dát časově do souvislosti, ale marně.