Jerome David Salinger

J. D. Salinger · pseudonym

americká, 1919 - 2010

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u autorových knih

Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod

Nahlédla jsem do téhle knížky před jedním antikvariátem, přečetla jsem si věnování a šla jsem ji zaplatit, aniž bych listovala dál. Protože i kdyby Salinger v životě nenapsal nic než dedikaci, pamatovala bych si ho asi už navždycky. – Nějakou dobu poté jsem si našla jeho fotku (jelikož mě zajímalo, jak vypadá člověk, který takhle píše) a nezbylo mi než konstatovat při pohledu na tu zvláštní citlivost rtů a očí, že věnování se dokonale hodí k jeho obličeji. – Načež jsem zjistila, co Salinger dělal za II. světové války a krátce po ní. – Ale stejně si myslím, že člověk tak subtilních nervů, že je schopen napsat „Seymoura“, nikomu neublížil, ani u výslechů. Byť to, samozřejmě, vzbouzí otázku, nakolik morální hodnota díla ručí za morální hodnotu umělce. Já si myslím, že ručí. *** V povídce „Vzhůru, tesaři“ se vypravěč ocitá ve voze sám s příbuzenstvem nevěsty, již právě opustil jeho bratr Seymour. Povídka „Seymour“ je zase mozaika jednotlivostí, které zdánlivě s titulním hrdinou nesouvisejí anebo se k němu vztahují jen banálně, dohromady však tvoří... biografii? Nejen biografii člověka (básníka a sebevraha, jak od začátku víme), ale hlavně jeho podstaty, toho, co se obráží v jeho poesii, toho, co ze Seymoura nejspíš přetrvává napříč inkarnacemi (v něž on i celá jeho rodina věří), čili jakýsi druh esenciální biografie v rámci jednotky větší než život. Asi. Salingerova povídková tvorba je podmanivá tématem i stylem. Jeho ich-forma dosahuje absolutní přesvědčivosti díky detailnosti a autobiografičnosti (irsko-židovský původ, dětství v New Yorku, II. světová válka, vliv orientálních literatur, filosofií a náboženství, autor i vypravěč je spisovatel ex professo). „Jeho“ šest sourozenců jsou lidé reální a živí (popravdě mám dojem, že bratři a sestry Glassovi jsou víc naživu než já, protože před touhle fikcí jaksi bledne každá skutečnost deficitní, neduživá a neautentická). Na rozdíl od vypravěče Buddyho si netroufám odhadovat, které vzpomínky a imprese se odehrály a za které vděčíme ingeniu spisovatelů, ale v případě tohoto díla se mohly stát všechny, a dokonce by od nich bylo velmi slušné, kdyby se staly. Salingerův styl vypadá jako designovaný tak, aby z něj Schopenhauer dostal infarkt. Ale – a v tom je jeho genialita – všechna ta orgiastická konkrétnost, rozkochané prodlévání na každém z myriády detailů, souvětí se vsuvkami ve vsuvkách, (reflektované!) výtrysky řečnosti zdánlivě odvádějící čtenáře od tématu, to všechno dohromady funguje, je to krásné, je to pravdivé a je to, světe div se, zábava. Jen nesmíme text brát jako vehikl k dosažení pointy. Takže: zaprvé je to napsané s nekonvenčností vcelku zvláštní i na poměry génia. A zadruhé mě toho „Seymour“ hodně naučil. O literatuře a o rodině. Je to jedna z těch knížek, které si vezmu s sebou, až se jednou budu stěhovat někam za oceán.... celý text
JulianaH.


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě

Frustrace, nuda, neukotvenost, náhlé záchvaty vzteku, nadšení, nebo naopak lhostejnost, touha po tělesném kontaktu a strach z intimity, vztek, pohrdání autoritami, hledání sebe sama... Všechen ten zmatek se odehrává v mysli i těle sedmnáctiletého Holdena během jeho putování předvánočním New Yorkem. Co na tom, že tahle kniha byla napsaná před víc než 70 léty a teenageři mají dnes trochu jiné záliby a cíle. Podstata zůstává stejná. A tahle je navíc hodně dobře napsaná. P. S. Jen by tomu slušel modernější překlad, protože krindapána (= ty vole), s těmi tajtrdlíky (= magory) se vážně nedá mluvit celý večer o pohlaví (= sexu) :-)... celý text
SSTknihy


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě

Kniha je taková úsměvná. Rozhodně to není žádné života měnící dílo, ale přesto vůbec nelituji přečtení. Zkrátka taková klasika, co by měla být odškrtnuta ze seznamu, ale upřímně vůbec netuším proč. Dle mého je trik v tom (napříč pověsti knihy a jejímu zařazení do světové literatury), nebrat ji vůbec vážně a nic neočekávat, pouze se nechat unášet docela i "nudným" dějem, který Vám nemá co říct... protože až v takovém smýšlení Vám vlastně něco řekne. :) Přestože jsem místo procítění do hlavní postavy spíš měla chuť mu někdy pár výchovných vrazit, tak ve Vás kniha zanechá něco úsměvného... Zřejmě to bude spíše zásluha autora a jeho kouzlu promítnuté ve specifickém stylu psaní.. První čtení bych hodnotila klidně i 1 hvězdičkou (kdy knihu opěvoval můj nikdy neopěvující bratr!), po druhém přečtení, kdy jsem pochopila co od knihy "nečekat", mi přišla jiná, tak autentická.... celý text
kovanna



Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě

Stopéro jsem si tuhle knihu užila, doslova mne umrtvila. Dlouho jsem se u knihy tak neřehtala jak houpací kůň...Dlouho jsem neměla takovou chuť podívat se na černobílý film, na nějakého toho tajtrlíka. Nasát atmošku. Štípnout tě do panímandy... Být prostopášná. Tancovat. Kniha plná života a zmatků jednoho bláznivého kluka s podivuhodnou silou a pravdou. Začínám chápat, proč bývá mezi čtenáři velmi oblíbená. Taky si ji ráda přečtu ještě minimálně jednou :).... celý text
bee88maja


Kdo chytá v žitě Kdo chytá v žitě

Čítala som to už dávno...ale spomínam si, že moje očakávania boli väčšie. Asi preto, že je veľa o knihe povedané, je to zaradené medzi povinnú Americkú literatúru. Na mňa to až taký silný dojem neurobilo. Príbeh chlapca svojej doby.... celý text
Anikkk