TinaBookBlog
komentáře u knih
V bílém plášti
* antologie
Nemůžu říct, že by mě to nadchlo. Knihu přečtěte během chvíle, ale upřímně, ve mně to nic nezanechalo. Přečetla jsem si to, toť vše.
Nemyslím si, že je to náhled na povolání zdravotního personálu. Spíš se dle mě jedná o jednotlivé starosti a příběhy lidí, kteří ve zdravotnictví pracují.
Plusem je, že příběhy jsou napsány čtivě.
Útěk z tábora 14
Blaine Harden
Konečně jsem po 100 letech našla čas to dočíst. Přemýšlela jsem, proč mi to tak trvalo...
Příběh je ohromující, plný smutku, smrti, bojů o přežití. Avšak, je příšerně zpracovaný. Ačkoliv se autor snaží čtenáře vtáhnout, tak u mě se mu to nepovedlo. Knihu prolíná historií, doplňujícími informacemi a prostě to vše nějak dohromady nesedí.
Sin je chudák, kterému se podařilo zachránit, a který se užírá zevnitř. Zároveň je to ale takové velké rozmazlené dítě, které se stále hledá. Naštěstí se odhodlal promluvit o svém příběhu, snad tentokrát pravdivě.
Tichý dech
Jan Trachta
Rozhodně jiné a naprosto odlišné od toho, co jsem četla předtím. Ale, i přes tu odlišnost a zajímavost jsem knihu četla strašně dlouho. Nějak mě to k ní netáhlo, protože jsem nečekala na žádný zajímavý a nečekaný konec. Knihy o zkušenostech lidí mám v oblibě, ale asi ne takovýto typ knih.
Nicméně, je sice vidět, že knihu nenapsal spisovatel, určitě by to ale neměl být důvod proč nedočíst.
Během čtení jsem sice neobdivovala knihu jako takovou, ale obdivovala jsem doktorovo odhodlání, statečnost a vůli. Každá stránka knihy popisuje to, jak to bylo pro něho a ostatní lékaře náročné, co se jim povedlo, nepovedlo, a co se rovnou vzdalo.
Podle náhodného výběru
Max Eisen
Zajímavé, čtivé, trochu jiné. Takto bych jednoduše popsala tuto knihu.
Četla jsem hodně knih o holokaustu a myslím si, že si jich ještě hodně přečtu. Nicméně, toto bylo trochu jiné. Max (dříve Tibor) se zas až tolik nezabývá pobytem v táboře jako takovém, ale o životě po osvobození. Je zajímavé si přečíst, co musel zvládnout v táboře (i když se příběhy samozřejmě opakují), ale hlavně o tom, co si prožíval po táboře.
Kniha se dá přečíst během chvíle. Není to náročné čtení jak emočně tak literárně. I když samozřejmě smutné to je. Stojí za to si to jednou přečíst.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Musím říct, že knihu hodnotím velmi pozitivně! Zajímalo mě každé napsané slovo, každý napsaný příběh a pohled na zemi.
Autorka zpracovala 7 rozhovorů s naprosto odlišnými lidmi, kteří uprchli z KLDR. V jednotlivých rozhovorech se zaměřuje na opravdu zajímavá témata, o kterých si myslím, že veřejnost mnoho neví. Díky tomu je čtení ještě mnohem zajímavější.
V knize je vše přehledně zpracované. Dění v Severní Koreji jsem nikdy nějak extrémně nesledovala, ale i přesto mě tato kniha velmi zaujala. Přečtení rozhodně doporučuji.
Děti hněvu
Nela Rywiková
Dle hodnocení celkem opěvovaná kniha. Já osobně jsem z ní zas tak nadšená nebyla. Neříkám, že je špatná, to rozhodně ne. Prostě nenadchne ani neurazí.
Některé pasáže mi přišly naprosto zbytečné, např. návraty do válečné a poválečné minulosti. S aktuálním dějem to nemělo mnoho společného. Kniha je také kritizována kvůli nestandardní přímé řeči. Ano, ze začátku je to matoucí, ale nakonec to podle mě není velký problém.
Poslední třetina se nevleče, ale už vlastně tušíte kdo je vrah a spíše čekáte, až na to přijdou i kriminalisté.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Když byla možnost si tuto knížku vybrat k maturitě, neudělala jsem to a jsem za to ráda. Myslím si, že bych tomu asi neporozuměla na 100%.
Bajka o zlu a moci je napsána pozoruhodně. Proměna obyčejných zvířat v nadřazené vůdce je skvěle popsána. V jednotlivých krocích vidíte kroky lidí.
Co k tomu říct? Je to prostě klasika, kterou by si každý měl aspoň 1x za život přečíst.
Nevítaný host
Shari Lapena
Hned na začátku vás autorka seznámí s množstvím postav, které jsou zajímavě popsány. Na začátku se možná zamotáte, ale vše je přeci jen přehledné. Postupně zjišťujete, že každá z postav má své temné tajemství, a proto jsou takoví jací jsou.
Příběh je jako takový zajímavý, ALE prostě mě to nenadchlo. Je to moje třetí kniha od této autorky a určitě si od ní přečtu ráda i další knihy, ale tato mě příliš neuchvátila. Kdo je vrahem není úplně lehké odhalit, což hodnotím velmi kladně. Stejně jako to, že identita je prozrazena až úplně na samém konci.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Psychologický thriller, ve kterém se budete nad něčím neustále pozastavovat. Autorka vám dopřeje náhled do hlavy maniaka a místy vás bude mrazit. Kniha se ale čte velmi lehce a rychle. Kapitoly jsou členěny na "minulost" a "přítomnost".
Velkým problémem je ale předvídatelnost. Bohužel, tomu se autorka vyhnout nedokázala a tak velmi rychle začněte předvídat, co se stane.
Hana
Alena Mornštajnová
Velmi opěvovaná kniha, takže jsem si ji musela přečíst i já (i když po delší době). Nejprve jsem si řekla, že je dílo čtivé a zajímavé, ale neřekla bych, že až neúnosně vynikající. Ani po přečtení si to nemyslím... ALE kniha je pozoruhodná, zanechala ve mně mnoho pocitů a podle mě je skvělé napsaná. Neměla jsem nutkání knihu odložit, chtěla jsem číst dál a dál a ty emoce, no prostě paráda!
Autorka pojednává o 3 různých dobách, ale jelikož je kniha členěna do části, tak to čtenáři není na obtíž.
Určitě doporučuji, pokud si chcete mimo jiné uvědomit, co může způsobit jedna (nevinná) lež a co vše může odstartovat.
Rodina v podkroví
Lisa Jewell
Zajímavé, nečekané a místy předvídatelné. To je kniha "Rodina v podkroví". Místy se mi tajil dech, jindy jsem si řekla, že to jsem přesně čekala nebo naopak.
Kniha se čte sama. Za mě je to spíše oddychové čtení, i když příběh oddychový není vůbec. Příběh vypráví 3 lidé. Jeden z toho je vyprávěn retrospektivně. Nicméně, vyprávění je členěno na kapitoly, takže to čtenáře nemate.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Tuto knihu jsem musela číst na etapy. Ne, že by mě nebavila, ale nějak jsem to potřebovala rozdýchat, i když jsem četla už spoustu knih o holocaustu. Toto mě prostě nějak zasáhlo. Závěr knihy mi vháněl slzy do očí...
Čekala jsem, že kniha bude popisovat hlavně Mengeleho a jeho pokusy, ale toto téma není stěžejní. Stěžejní je, jak autorka putovala z koncentráku do koncentráku a snažila se přežít. Ironií je, že autorka přežila nejen díky své vůli, ale i kvůli Mengelemu, který si ji vybral na své pokusy, místo toho, aby ji poslal rovnou do plynu.
Jeden z nás
Shari Lapena
Druhá kniha, kterou jsem od této autorky, přečetla. Můžu říct, že i přes necelých 500 stran, kniha nepostrádá napětí a čte se velmi příjemně.
Autorce se podařilo mě totálně zamotat. Byla jsem přesvědčená, že vím, kdo je hlavní padouch už od začátku. Pak jsem si řekla, "aha, takže takhle to je", pak zase "aha, takže jsem měla pravdu". Takto stále dokolečka. Tudíž za mě, velmi povedené a doporučuji.
Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Po dlouhé době jsem přečetla knihu za jeden jediný den, i když měla téměř 400 stran. Po každé kapitole jsem byla prostě zvědavá, co příjde dal.
Autorka si skvěle prohrála s atmosférou a díky tomu jsem byla tam, kde byla hlavní postava. Je pravda, že posledních 100 stran bylo asi trochu víc přitažených za vlasy, i tak ale se kniha četla skvěle. Byl to prostě zajímavý a napínavý příběh, který mě nenechal knihu odložit na další den. Nečekejte ale žádný horor.
Baletky
Miřenka Čechová
Kniha z prostředí, ze kterého jsem ještě nic nečetla. Bylo to příjemná změna. Autorka v knize popisuje 8 let svého života na intru a v baletní škole. Když píšu 8 let, tak nečekejte nějaký hluboký duševní rozbor svého já, ne. 8 let je prováděno velmi krátkými kapitolami o kamarádech, alkoholu, drogové zkušenosti, utrpení a zlomeném dítěti.
Přeskakování z jednoho období do druhého je šílené. Jednou je jí 14, pak 16, pak zase 12, pak zase 10... No šílený. Vypadalo to, že autorka neměla žádný plán, co vlastně chce napsat, ale prostě psal vždy to, co ji napadlo.
Baletky jsou napsány v du formě, což přidává na vtáhnutí čtenáře do děje. Máte pocit, jako kdyby vám to vyprávěla kámoška u vína. Přesně tak jsem vnímala tuto knihu. Nebyla to pro mě kniha, ale pocit, že se mi někdo svěřuje. Můžu říct, že anotace teda hlásala o mnohem zajímavějším příběhu.
Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Nikdy jsem zatím nečetla příběh z Osvětimi z pohledu dítěte, a už vůbec ne z "rodinného tábora". Samozřejmě jako v každé knize s touto tématikou je všude smrt a smutek. Autor, ale odvedl skvělou práci, nejen stylem, kterým knihu napsal, ale naštěstí si dal i práci a dohledal, co se stalo s některými lidmi z příběhu.
Myslím si, že kdyby byla kniha tak o 100 stran kratší, určitě by to nevadilo. Věřím, že autor chtěl toho předat co nejvíce, ale některé pasáže a informace považuji za zbytečné. Určitě ale oceňuji závěr knihy.
I když jsou v díle pasáže, které, jak jsem psala, považuji za zbytečné, tak určitě si nemyslím, že čtení této dlouhé a smutné knihy bylo ztrátou času.
Cilčina cesta
Heather Morris
Cilčina cesta byla velmi trnitá. Mladá dívka, později žena si toho prožila velmi mnoho a byla nucena velmi brzy dospět, což se v této době dělo bohužel asi více ženám.
Děj se příliš nevleče, kniha je čtivá a místy napínavá. Něco je v příběhu pravdivé a něco fikce. Můžu ale říct, že na kvalitě to neubírá.
3⭐ dávám ze stejného důvodu jako u Tatéra. Četla jsem mnohem lépe zpracované příběhy o stejném tématu. Tím ale nikterak nechci znehodnocovat toto dílo. Doporučuji si to přečíst a udělat si názor. Těžko se hodnotí kniha, která je podle skutečné události (i když ne úplně).
Co na této knize chci vypíchnout je ale to, že autorka vlastně s Cilkou samotnou nikdy nemluvila. Veškeré informace, které v knize jsou, se dozvěděla od Tatéra, sousedů Cilky, kronikám, kterých probádala nespočet apod.
Hranice lesa
Vratislav Kadlec
Knihu jsem objevila díky Magnesia Litera - Objev roku a po přečtení anotace jsem si řekla: "No tak proč ne?".
V knize je x kratších/delších příběhů s nadpřirozenem, a to je důvod, proč je tato kniha zajímavá. Musím říct, že představivost autora je úchvatná, ale mně to prostě nějak moc nechytlo. Věřím, že jeho další knihy budou lepší a lepší.
Černočerná tma
Stephen King
Moje teprve druhá kniha od Kinga a můžu říct, že čtení to bylo teda zajímavé. O čem teda svědčí i to, že jsem si říkala, že musím příběh dočíst, abych věděla, jak to dopadne. ALE nebyla to kniha, u které mi bylo smutno, když jsem na ni neměla čas, takže asi tak.
Každopádně, příběhy jsou zajímavé, čtivé a strašidelné. Obzvlášť, když se člověk zamyslí nad tím, že třeba takový Velký řidič nebo BD nebo jiný záporák z knihy, by mohl být Pepa z vedlejšího vchodu, ulice, vesnice. V každém z nás se skrývá cizinec...
Colorado Kid
Stephen King
No, můžu říct, že na začátku mě kniha neskutečně nudila (chvílemi jsem se dokonce přistihla, že jsem nevnímala, co jsem četla). Když se ale dostanete k samotnému příběhu, začne být děj zajímavější.
Nakonec jsem tedy byla zvědavá, co a jak, ale nemůžu říct, že by tato kniha byla mým TOPem. Jsem ráda za doslov, protože se čtenář dozví, proč je vlastně kniha napsaná tak, jak je. A musím uznat, že záhada, která celý tento příběh provází, je opravdu záhadou.