Osvětimská knihovnice

od:


KoupitKoupit eknihu

Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/174557/osvetimska-knihovnice-ADM-174557.jpg 4.6754
Orig. název:

La bibliotecaria de Auschwitz (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:, Akropolis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (211)

Přidat komentář
nemeckovatereza
předevčírem

V sobotu 17.11.2018 jsem navštívila koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim a Osvětim - Březinka. Byl to velmi silný zážitek a musím po prohlídce říct, že tato knížka (četla jsem ji asi 1,5 měsíce před návštěvou) je nyní z mého pohledu napsaná velmi reálně a popisně. Při výkladu průvodkyně a po procházení se hrůzným "táborem" se mi v hlavě objevovaly úryvky z knížky.

AltaMari
14. listopadu

Četla jsem kvůli Čtenářské výzvě a jsem ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Příběh možná není tak syrový jako jiné knihy o Osvětimi, občas vysvitne paprsek naděje... aby byl o pár odstavců dál udušený tím peklem. Knižní Dita Adlerová byla nesmírně statečná dívka a věřím, že i její předloha paní Dita Krausová je úžasná žena. Nedokážu si představit přežít ani jeden z jejích osvětimských dní.

Kíťovec
05. listopadu

Právě jsem knihu dočetla. Bylo to těžké ji dočíst až do konce. Měla jsem chuť ji zavřít a dělat, že neexistuje. Ale historie existuje a nesmíme ji zapomenout. Nelze zavírat oči. Proto tuto knihu doporučuji ke čtení, ikdyž to není žádná oddychovka.... No a já si jdu půjčit Ferdu Mravence :)

hroneczek
04. listopadu

Úžasná kniha popisující drastické ale i nadějné příběhy lidí zažívajících hrůzy koncentračního tábora. Nejenže je vyprávění poutavé a úplně vás vtáhne do děje, navíc i postavy zde vyobrazené skutečně existovaly, z čehož vám bude běhat mráz po zádech, budete s nimi soucítit, budete jim držet palce, některé budete k smrti nenávidět.
Ano, kniha se úplně nevěnuje jen samotné malé knihovnici, ale o to je lepší a reálnější. Její knihovna by nepůsobila tak zázračně, pokud bychom neznali další okolnosti a souvislosti.

Jana512
04. listopadu

Příběh židovské dívky Edity - Dity Edlerové, které válka "vzala" dětství a který prožívá v koncentračních táborech, je velmi silným příběhem nejen o ní, ale o životě v nelidských podmínkách, kde odolává prostřednictvím knih, o které má péči a prostřednictvím lidí, ponejvíce v tajné škole a v utajované knihovně, kterou měla na starosti.V koncentračních táborech prožívá od 9 do 16 let života. Kéž by se takové příběhy už nikdy nemusely opakovat!

LynnGunn
26. října

Velice silný příběh. Všem ho doporučuji, dal mi mnoho nových informací.

Olous1
20. října

Moc hezká kniha(i vzhledem k smutnému tématu).Vůbec jsem se nenudila,ba naopak stránky jsem otáčela co nejrychleji. Tuto knihu doporučuji všem přečíst. A jsem velice ráda,že se mi dostala do ruky díky čtenářské výzvě.

Jordyz
15. října

Skvělá kniha. Musím říct, že mě nenudil ani kousek, ba naopak. Měla jsem celou dobu pocit, že mi příběh nějak samovolně běží před očima... Přečetla jsem na toto téma již spoustu knih a tato patří mezi me favority! Možná právě proto, že se zbytečně nepitvají zvěrstva a nepopisují se ty nejhorší věci, co se tam děly, do nejmenšího detailu. Není to potřeba. Z této knihy si odnáším velký obdiv k vnitřní síle člověka.

fayne
04. října

Jak už tady někteří psali, první třetina byla, dá se říct, pro mě utrpením, dokonce jsem chtěla knihu odložit a už se k ní nikdy nevracet. Ale to by byla hrozná škoda, protože děj mi nějak začal dávat smysl, vtáhl mě do sebe a už jsem se nemohla odtrhnout. Kniha je sice netradiční, od těch ostatních, co jsem na téma četla, ale věřte, že prokousat nudným začátkem se vyplatí a zanechá ve vás stopy napořád, hodně dojemný a silný konec :-)

Luucie
01. října

Na začátku jsem usínala po pár stránkách, zlomilo se to v polovině knihy, kdy jsem se nedokázala odtrhnout.
Abych to shrnula, kniha nebyla špatná, ale myslím, že jsem četla lepší.

AjkaHynkova
30. září

Jak už tu zaznělo..čekala jsem víc a jsem trochu zklamaná. Byla jsem ráda, že jsem to dočetla kvůli výzvě.

Edona
30. září

Slova nedokážou vyjádřit, co vše cítím...

Anie94
27. září

Kniha byla zvláštní. Na toto téma bylo napsáno spousta a spousta knih, ale tato nepatří mezi nejlepší. Sice to byl milý příběh, podaný náctiletou dívkou, která události vnímala trošku jinak a občas se tam dali najít milé myšlenky, ale velký dojem na mě kniha neudělala.

Jane100
24. září

Bohužel jsem poměrně zklamaná. Čekala jsem více, rozhodně podle recenzí a ostatních názorů. Na toto téma jsem četla spousty lepších knih. Kniha byla prostě divná.

Katka1991
24. září

Tuto historii bychom si měli neustále připomínat. Kniha je čtivá, velmi smutná. Avšak více než příběh takový, mě nejvíce u srdce zabolel až epilog...

tereza2627
23. září

knížka, která bere dech..v první půlce jsem se nemohla pořádně začíst, ale druhá půlka byla dechberoucí, "krásně" popsané, super popis postav i hrůz, které museli zažít...rozhodně doporučuji přečíst.

adrika20
22. září

Kniha je dechberoucí ,to ano ,jako všechny knihy o holocaustu,ale četla jsem i lepší.

VercaN.
18. září

Další z pohledů na život v koncentračním táboře. Čtivá, nemohla jsem se odtrhnout.

Landys
14. září

Dlouho jsem premyslela co k teto knize napsat. Nekolikrat jsem ji musela odlozit, protoze me to opravdu obcas nudilo. Knih o 2 sv. valce jsem precetla hodne a tahle za me bohuzel patri k tem slabsim.

Česneksmedem
14. září

Nějak nevím, co napsat. To si prostě musí každý sám za sebe přečíst, prožít a vnímat svoje pocity. Když si srovnáte tu myšlenku čistoty rasy (a co z toho vzniklo) a porovnáte to s tou dnešní (jak říkáme mi na Moravě) „míchanicó“, tak z těch našich západních sousedů máte v makovici bublaninu.
Je to silné, je to hutné, ale zároveň nutné a nekonečně poučné takové knihy číst.

efka.saf
13. září

Uf... Tak tohle bylo extrémně silné čtení... Vlastně jsem měla pocit, že jsem četla 2 různé knížky. Do poloviny to byla první knížka a od poloviny druhá. Na konci se ale vše spojilo v jeden neskutečný knižní počin.

Knihu jsem rozečítala s poměrně velkým očekáváním. Říkala jsem si, že pár stránek, max. pár kapitol a už poběžím jako Emil Zátopek v cílové rovince. Ale nebylo to tak. O rodinném táboře BIIb jsem nikdy neslyšela a celé to na mě působilo tak nějak "neosvětimsky". Škola, Sněhurka, knihy, děti, dospělí i staří na jednom místě. Opravdu to tak bylo? Příběh mě ze začátku tak nebavil, že jsem si říkala, že to budou max 3*, víc ani ranu a navíc se mi na knize v knihovně podařilo vyhandlovat 2 pokuty, protože jsem se nebyla schopná ke čtení donutit.
Pak jsem se ale přehoupla přes polovinu a dočetla jsem se k 7. a 8. březnu 1944. A tehdy mi spadla brada, naskočila husina a udělalo se mi mdlo. A to mi vydrželo až do konce. Druhá polovina knihy, kterou jsem zhltla do druhého dne, je neskutečná! Přesně jsem pochopila, proč byl začátek takový jaký byl a co nám chtěl autor říct. Chvilemi jsem nemohla ani dýchat a jakmile se Dita dostala do Bergen-Belsenu, uvědomila jsem si, že i když se brodíte v žumpě plné hoven a máte dojem, že hlouběji už klesnout nemůžete, najednou se s vámi proboří podlaha a vy klesáte ještě hlouběji, do míst, před kterými by snad i peklo mělo respekt. Neskutečné! Je neuvěřitelné, co vše jsou lidé schopní vydržet, nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Ditu a její rodinu hluboce obdivuji. Stejně tak obdivuji všechny, co si v tomto pekle dokázali zachovat nejen rozum, ale i odvahu, důstojnost a víru v lepší zítřky. A obdivuji i ty, kteří, ačkoliv bojovali, tolik štěstí neměli a z pekla se nedostali.
Chtěla bych pochopit, proč se to všechno muselo stát, ale asi nepochopím. Myslím, že něco takového prostě pochopit nejde.

Přesto, že vím, že dávat něco někomu jako povinnou četbu, je zcela kontraproduktivní, toto je další z knih, která by měla být čtena, protože mluví o věcech, které prostě nesmí být zapomenuty.

vojteska70
12. září

Byla jsem uchvácena a velmi tím příběhem zasažena.

kdu
04. září

Tyhle příběhy můžu číst pořád a ač se knihy s touto tématikou často v motivech opakují, nikdy nezevšední. Po dočtení mám však jednu otázku: Co se stalo s knihami?!
"Naše nenávist je jejich vítězství."

pestas
02. září

Velmi silny pribeh a skvele zpracovana kniha, nemohla jsem se od ni odtrhnout a zustalo ve me spousta pocitu

papajapa
27. srpna

Moje prvni kniha s podobnym temarem a urcite ne posledni. Nejdrive mi trvalo nez jsem se zacetla, ale pak uz jsem oci neodrthla. Strhujici pribeh.

Gooverka
24. srpna

Tématika knih s druhou světovou válkou je mi vlastní, ale musím i tak říct, že Osvětimská knihovnice je výjimečná. Vždy se snažím k podobným textům přistupovat jako k příběhům, které mají reálný základ, ale jsou hodně beletrizovány. V této knize se ale skrýval opravdový příběh, což mě na konci nadchlo snad ještě více. Nechápu, jak něco takového mohl napsat španělský autor, který k tématu nemá až tak blízko. Po polovině knihy, kdy už jsem si myslela, že se nemůže dít nic horšího, teprve přišla opravdu krutá část, ze které je mi smutno ještě teď. Výjimečná kniha.

DK197
20. srpna

Někteří knihu hodnotí jako slabší ve svém žánru. Já nerozumím tomu, jak se to dá u takových děl... Tato kniha je plná bolesti, špíny, hladu, smrti, ale taky naděje, lásky, vytrvalosti a víry... Nemám slov - 5 hvězd.

PetraChvílová
19. srpna

Opravdu špatná kniha na dovolenou a jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Tolikrát jsem ji chtěla odložit a proložit něčím odlehčeným, nešlo to, musela jsem ji přečíst do konce a po dlouhé době cítila knižní absťák a současně úlevu, že to mám za sebou.
Syrová, reálná, skutečná a jedním dechem přečtená. Doporučila bych všem jako povinnou četbu, abychom nezapomněli, jak dokáže víra a přesvědčení v nesmyslnosti.

joslin
18. srpna

Nebyl to špatně zpracovaný příběh podle skutečnosti, ale něco mi tam chybělo.

veruneckka
17. srpna

Jeden z nejsilnějších zážitků z četby. Něco tak strašného jsem si ani ve snu nedokázala představit. Nešlo nedočíst a nešlo číst. Je to hodně dobře napsaná kniha.