Osvětimská knihovnice

6 24. února

Jaké je to se stát Židem, později nosit hvězdu jako symbol označení lidi jako nějakého dobytka a ještě k tomu bojovat dlouhé roky o život? Je to něco hrozného až by člověk řekl, že nevěří, že se to stalo. Toto ale není převyprávení nějaké hororové pohadky, ale pravdivá a krutá realita, kterou platilo hodně lidí svým životem.
Ke knize - silný příběh o naději, propagandě, lžech a pár knihách na místě , kde neměly, co dělat. Malá holka se stane každý den aspoň na pár minut někým důležitým, protože pomáhá malým dětem na pár minut zapomenout na to, co se tam venku děje... drsný příběh, ale stojí za to, aby jste si ho precetli. Doporučuji. The history should not be forgotten. ️

2 26.11.2022

No, nevim. Kniha me moc neuchvatila, docitala jsem spis z pocitu povinnosti, neb knihy neodkladam, plus ze zvedavosti, jestli se prece jen v druhe tretine/.../... neobjevi neco, co by zmenilo muj nazor. Bohuzel jsem se nedockala. Na muj vkus to bylo prilis... edukativni je asi to spravne slovo, pro nepouceneho ctenare? Jakoze "napisu knihu, aby vsichni videli, jak to chodilo od zacatku valky, v koncentracich, ... az na jeji konec". (Abychom se dobre pochopili - nezpochybnuji nezmerne utrpeni lidi, kteri si prosli holocaustem. Jen knih s touto tematikou bylo napsano uz tolik, ze jsem cekala vic.) Plus me rusily neverohodne reakce nekterych postav, jako by dnesni ctenar potreboval zdvizeny prst nad zalezitostmi typu: lide s ruzovym trojuhelnikem nepatri do normalni spolecnosti...

4 21.10.2022

Knih o Osvětimi a celkově o holokaustu mám za sebou už hodně, myslela jsem si, že mě už nemůže nic překvapit, nic vyvést z míry. Může.
Jako vždy bych řekla, povinná četba pro všechny. Nesmí se zapomenout.
Nemůžeme zavírat oči a říkat si, toto přečíst nezvládnu, na to nemám žaludek. Těm, kdo to říká , mám chuť zakřičet do obličeje, že oni také museli. Neměli na výběr a bojovali.

8 12.09.2022

Zase knížka o holokaustu, dostala jsem ji jako dárek a dlouho jsem se na ni připravovala. Moc příjemně mě potěšila, přišlo mi to vše velice citlivě podané. Vlastně i přes všechnu tu krutost ve mně vyvolávala naději. Odvaha hlavní hrdinky byla sice někdy až těžko uvěřitelná, ale na kvalitě to pro mě neubralo. Určitě zůstane v mé knihovně.

3 29.07.2022

Právě jsem dočetla. Můj dojem z této knihy je velmi velmi silný...

3 04.06.2022

Po tejto knihe som siahla, lebo ma zaujal príbeh o najmenšej knižnici na svete. Hrdinstvo a obetavosť mladučkej Dity v snahe ochrániť knihy a sprostredkovať ich deťom v nemilosdnom koncentračnom tábore je uchacujúce. Milo ma prekvapilo, že v knihe je pomerne presne popisovaných veľa reálnych faktov, ktoré sa v Osvienčime odohrali. Nezabúdať na túto nemilú časť našej histórie je našou povinnosťou, inak nás neminie jej opakovanie.
No musím povedať, že som sa s touto knihou nestotožnila pri výbere hrdinu Fredyho Hirsha. Slová chvály autora na jeho adresu sa z môjho pohľadu nestotožňujú s realitou skutkov. Myslím, že autor zašiel vo svojej fantázii priďaleko, ak hovorí o športových súťažiach v Auschwitzi, či o prodávkovaní liekmi... Kvôli týmto iracionálnym častiam, musím hodnotenie knihy znížiť. Mrzí ma to, lebo som dúfala, že ju budem môcť odporučiť mladým čitateľom.

9 05.05.2022

Těžko se mi hledají slova, protože příběh v Osvětimské knihovnici je nejenom smutný, ale hlavně strhující, strhující v tom, jaké peklo dokáže přežít sotva odrostlá dívka, které ničivá mašinérie druhé světové války vezme nejenom její blízké, ale i celé dětství. Knížka vám nedá na chvíli vydechnout a přestože by se dala přečíst jedním dechem, přiznávám, že já jsem si musel dávat pokaždé povinné pauzy, málokterý příběh na mě zapůsobil tolik, jako ten o knihovnici z bloku 31 osvětimského koncentračního tábora. A jak píše sám autor, nikdy jsem moc nevěřil na hrdiny, ale Dita Adler (jenž byla inspirována skutečnou postavou) takovým hrdinou je.