Duch domu Ashburnů

Pěkné napsané…ze začátku se mi do toho moc nechtělo ale od strany 80 sem zbytek přečetla za jeden den…dočetla sem v noci tak snad nebudu mít zle sny místy sem se i bála… četlo se to dobře…

Krásně vykreslená mrazivá atmosféra, kde člověk neví co za hrůzu se v domě stala, jenže překombinovaný konec všechno zkazil. Škoda

Výborný horor. Napínavý, strašidelný, čtivý s velmi temnou atmosférou. Takže, kdo se rád bojí, doporučuji k přečtení.

Jako audiokniha naprosto skvělé, doteď mi přebíhá mráz po zádech.

No musím říct, že tohle bylo vážně něco. A to jak v dobrém, tak ne úplně nejlepším slova smyslu. Protože kniha je přesně to, co od ní očekáváte. Horror, a i když někteří zmiňují, že tady by se vážně nikdo nemohl bát, já se utvrdil v tom, že tohle není žánr pro mě, protože i když jsem se po nocích nebudil zbrocen potem, nijak skvělý pocit jsem ze čtení neměl. Napětí je tu za mě tvořeno skvěle, kdy je to ze začátku ta neznámá hrozba, o které vlastně nic nevíte a ani nevíte, jestli existuje a později zase něco, o čem byste raději nic nevěděli. Problémem jsou pro mě jen jisté nelogičnosti v chování postav anebo střídání dne a noci, kdy se děj odehrává buď na zimní slunovrat nebo je hlavní hrdinka ještě horší prokrastinátor než někteří z nás.

26.05.2026

Poslechnuto jako audiokniha a mohu doporučit, hororové chvilky mi to opravdu přivodilo a dějová zápletka byla povedená, takže určitě vydržet až na konec knihy. Působivě načtené Annou Fixovou, ale stejně škoda, že nebylo trochu více prostoru pro Libuši Švormovou, coby postavu Edith…

Co kdyby vám někdo odkázal starý dům… ale spolu s ním i něco mnohem temnějšího?

Duch domu Ashburnů od Darcy Coates mě naprosto pohltil. Už od prvních stránek jsem cítila tu tíživou atmosféru starého domu plného tajemství, podivných zvuků a věcí, které jednoduše nedávají smysl. A přesně tohle na hororech miluju.

Tenhle příběh byl neuvěřitelně čtivý, napínavý a místy jsem se opravdu bála. Hlavně večer, když bylo kolem ticho a já četla jen při lampičce… to měly některé scény úplně jiný level. Autorka si skvěle pohrává s napětím a postupně vás nutí pochybovat úplně o všem.

Navíc jsem se dokázala skvěle vžít do Adrienne. Její nejistota, strach i zvědavost působily tak uvěřitelně, že jsem měla pocit, jako bych tím domem procházela spolu s ní. A čím víc odhalovala tajemství domu Ashburnů, tím víc jsem potřebovala vědět, jak to celé dopadne.

A ten závěr? WOW. Přesně takový konec od hororu očekávám — napětí až do posledních stran a pocit, kdy po dočtení ještě chvíli jen sedíte a vstřebáváte, co jste právě přečetli.

Pokud máte rádi horory s dusivou atmosférou, tajemným domem a příběhem, který vás nepustí, rozhodně doporučuju. A jestli horory běžně nečtete, tahle knížka může být skvělý začátek.

(SPOILER) Knížka vypráví příběh o dívce jménem Adrienne, která byl odkázán dům její pratety Edith Ashburnové.

Adrienne nechápe proč zrovna jí odkázala celý barák a jak je to možné, když její matka jí řekla, že žádné příbuzné nemá.

Jí to ale nedá, ale vybavuje si určitou vzpomínku z dětství kdy je její máma vystrašená a má na sobě cákance krve, je celá vyděšená a s Adrienne utíká a následně odjíždí jako o závod.

V příběhu se dozvíme co se v době stálo za strašnou tragickou událost a i na její nezodpovězené otázky.

Bohužel, protože Adrienne nezná důvod proč jsou všude vyryté vzkazy a ignoruje je, stane se něco nečekaného a ona se ocitá v nebezpečí krvelačné mrtvoly. Jen díky tomu, že se snaží zachránit najde zapadlý dopis a pochopí vše co má. Na to už je, ale pozdě protože jí jde už mrtvola po krku.

Musím říct, že knížka se četla krásně a měla jsem ji přečtenou velmi rychle. A i když některé pasáže byly úsměvné, tak mě dost často spíše mrazilo a měla jsem strach.

O tom, že knížka je dech beroucí svědčí i to, že pasáž co jsem si přečetla se mi v noci i zdála. A za bílého dne jsem se lekla otevření dveří.

K Duchu domu Ashburnů jsem se dostal vlastně náhodou. Ač se na český trh kniha dostala již v roce 2019, vylosoval jsem si ji minulý rok na vánoční darovačce našeho Knižního klubu.

Nikdy jsem nebyl milovníkem hororových či obecně strašidelných příběhů. Můj názor se však začal měnit v okamžiku, kdy jsem se dostal do čtenářské krize. Abych si udržel čtecí maraton, začal jsem měnit žánry – a právě tehdy jsem narazil na Darcy Coates.

S autorkou jsem již měl tu čest s jejím thrillerem Kořist, takže jsem měl alespoň rámcovou představu, co mohu očekávat. Příběh začíná klasicky, přesně tak, jak jsem si představoval: staré vzpomínky, děsivý viktoriánský barák a záhadná předchozí majitelka. Darcy Coates však pomalu, ale jistě buduje atmosféru napětí a neklidu.

Přes hlavní hrdinku postupně odhalujeme tajemství domu a jeho minulost. Jako čtenář jsem měl určitá očekávání (ovlivněná klasickými horory), která se díky Bohu nenaplnila. Děj je svižný díky krátkým kapitolám, které často končí napínavým cliffhangerem. A světe div se – postavy se chovají racionálně, za což autorovi patří palec nahoru.

Ducha domu Ashburnů bych doporučil zejména jako vstupní knihu do žánru hororů. Nicméně si myslím, že něco přinese i zarytým fanouškům tohoto žánru.

Velmi povedená atmosféra příběhu. Nejsem fanoušek horroru, proto to pro mě bylo docela strašidelné čtení, celou dobu jsem měla znepokojivý pocit. Ačkoliv se v knize vyskytovalo hodně nelogických věcí, děj nebyl předvídatelný a rozuzlení překvapivé.

Knihu jsem poslouchala jako audio a zrovna u takové knihy to má úplně jiný rozměr . Na přednes jsem si musela chvíli zvykat , ale pak mě doslova pohltil . Od Darcy jsem zatím četla jinou sérii a ta byla teda oproti tomuto slabý odvar . Já se večer při poslechu v posteli regulérně bála Už chápu , proč je tato série tak oblíbená a výhledově si časem možná troufnu i na poslech dalších dílů

Nebylo to špatné. Noc převratného, děj je od začátku jasný, ale četlo se to dobře.

Zacnu pozitivne. Je to vlastne docela milej pribeh o holce co nikoho a nic nema co dostala barak a chtela by ziskat kamaradky. Navic dokaze vytvorit i pekne neprijemnou atmosferu. No a pak jsou tady veci ktery me rozcilujou hned ze dvou duvodu. Jednak jsou strasne otravny samy o sobe a jednak by stalo minimalni usili aby tam nebyly. Treba aby si tu knizku nekdo precet. Jiste to ze na zacatku skoro na kazdy strance neco kvili at uz pneumatiky na sterku (sic!) nebo kocka to muze byt dano prekladem ale to ze v dome zdroj svetla sviti max na metr ale venku sviti az k lesu na konci pozemku to by clovek umrel. A neni toho malo. Vybila se baterka u nastartovaneho auta..jak? Navic autorka naprosto neumi pracovat s casem. Rano vstane ale za par hodin se stmiva. Kdyby to bylo jednou ale tohle je tam porad. Proste clovek zjevne zvladne rano vstat udelat si instatni nudle a uz je tma. Neuveritelny. Kdyby to bylo jednou. A takhle otravny veci jsou tam celou knizku. I v konci. A jak jsem psal nejhorsi je ze by stacilo strasne malo - kdokoli pricetnej kdo si to precte - aby autorce rek ze to jsou uplny blbosti co se snadnodaj opravit. Hrozna skoda. Jinak by to bylo moc fajn.

Duch domu Ashburnů - Darcy Coates

Tato kniha na mě čekala příšerně dlouho na seznamu TBR a já po ni sáhla ze stestku po hororu. A jsem za to neskutečně ráda.

V knize se spolu s mladou dívkou Adriane a jejím kocourem nastěhujeme do sídla, zděděného po tetičce Edith, na kterou máme jednu jedinou starou vzpomínku.
Najdeme spoustu podivných nápisů, vyrytých do dřeva nábytku, stěn či dveří a dozvíme se o strašidelných příbězích, které se přílehlým městem o domě, třetice a podivné smrti její rodiny nesou.
V kapse si uvědomujeme posledních dvacet dolarů, nemáme kam jít nebo na koho se obrátit, skoro ani co jíst a je nám jasné, že budeme muset zůstat. A to ať v nás strach narůstá, jak jen chce.

Celý příběh je navzdory žánru velmi pohodový a vlastně bych řekla i milý. Adriane je sympatická holka, kocourek Wolf je úžasňák a člověk by nejraději nepřestával číst.
Co se mi ale líbilo nejvíc byl fakt, že jsem doopravdy netušila, co se v domě a jeho okolí děje.
Od začátku jsem měla několik teorií, postupně jsem sbírala pozorně všechny střípky informací a měnila ty své teorie podle toho, a dokud nedošlo na rozuzlení, doopravdy jsem nevěděla a ani neuhodla, jak to vlastně s Ashburnovými bylo. A to se cení...

Po další Darcy Coates sáhnu určitě ráda.

Cca do poloviny mě čtení moc nebavilo, pak se to zlomilo a už jsem se začetla. Strašení bylo tak akorát, abych neměla noční můry a přitom byla ráda za svůj světlý byt se zapnutým topením.

16.01.2026

Moje první plnohodnotná audiokniha. Jako neposluchač jsem měla opravdu velký strach, vím, že prostě neudržím pozornost, přestanu vnímat a pak nevím co se děje. Naštěstí mě tento můj hendikep postihnul jen párkrát a Darcy nemá zas tak složité příběhy, aby se posluchač znovu nechytil.
Od Darcy jsem zatím četla jen Blackwood a Carrow, a teda Ashburn, na to že je to prvotina, tak se mi líbil nejvíc. Možná to je formou a Anička Fixová mi jako vypravěčka seděla. Kromě sympatické hlavní dvojky jsem si oblíbila i ty "slípky z města", atmosféru Darcy popsat umí, opravdu jsem byla napnutá jak kšandy. Zažila jsem WOW i WTF momenty, ale pasovalo to do sebe. Navíc víme, že Darcyiny příběhy mají určitou šablonu, které se drží, jsou to prostě hororové pohádky. Jsem zvědavá, co nám odhalí další dům.

11.01.2026

Za mě velmi povedená duchařina. Poslouchala jsem ji v audio podobě a skvěle mě to vtáhlo do děje. Chvilkami to bylo napínavé jak kšandy, že jsem občas musela přerušit činnost a jen poslouchat, jak se bude děj vyvíjet dál.
Adriane se svým kocourem Wolfgangem se po smrti své pratety Edith přestěhuje do jejího domu, který jí odkázala v poslední vůli. Dům se nachází několik kilometrů od civilizace a po domě se nacházejí tajemné vzkazy, které napsala její prateta. Adriane na ně nebere moc zřetel a začnou se dít záhadné a děsivé věci.
Psaní autorky je skvělé a děj opravdu plyne svižným tempem. Konec není vůbec uspěchaný a rozuzlení je skvěle napsané. Poslední kapitola se mi také moc líbila, cítila jsem z ní trošku sentiment, ale já to mám ráda.
Určitě si přečtu zbytek knih ze série Strašidelné domy.

(SPOILER) Tuhle sérii mám celou doma a konečně došla i na ni řada. Nebylo to vůbec špatné, dějově se mi to líbilo. I když žádný strach jsem nepociťovala. Ani na konci, kdy došlo k tomu boji s duchem či zombiem, nebo co Eleanora byla vlastně zač po své smrti. Což se je škoda. Člověk by se u toho měl bát. Spíš bych toto hlavně zařadila do žánru oddechové s menší mírou duchařiny. I při čtení jsem se nejednou přistihla, jak mé myšlenky putují úplně jinam. Ale přesto nelituju, že tuto sérii mám kompletně celou a postupně, podle chuti a nálady si všechny knihy z této série přečtu. Tato kniha je pro mě takový průměr. Co sice nezklame, ale ani nenadchne.

07.01.2026

Poslechnuto v KD. Jsem rád, že jsem mohl zdarma jako dárek vyposlechnout tuto knihu. Kdybych jí nějakým nedopatřením pořídil v papírové podobě, velmi bych litoval vyhozených peněz neboť v papíru bych se na konec nikdy nedostal. Nerad plýtvám svým čtenářským časem. Ale díky poslechu, kdy jsem u toho dělal něco užitečného, vím čemu se vyhýbat. Poslech knihy jsem musel střídat s poslechem hudby, protože na jeden zátah to nešlo.
Chvílemi jsem se musel smát, jindy jen kroutit hlavou jak někoho tohle může "vyděsit" či v něm vyvolat napětí. Popisy příšery či obrazů naporcované rodiny či závěrečný "konflikt" ve mě vzbudilo jen znechucene "pane bože".
Za mě jediné pozitivum, že vím jaké sérii se zcela vyhnout.