LadyCotton komentáře u knih

Na první pohled se může zdát, že půjde o krátké čtení (z počátku mi připomínalo Občanský průkaz od Šabacha). Ano je to krátké, ale velmi drsné - syrové. O věcech, které dělali Češi Čechům.
Abyste plně pochopili co vlastně čtete, vstřebali tu hrůzu, beznaděj a flustraci, doporučuji během četby dělat přestávky. Četba je značně emočně vyčerpávající. Není to čtení ke kávě - spíš k pořádnému panáku whisky.

17 25.06.2022

Velice krásná kniha o nepěkných věcech. Autorka píše velice dobře - krátké, výstižné kapitoly. Příběh ve vás něco určitě zanechá.
Je dobře, že se stále najdou autoři, kteří se nebojí psát o hrůzách co Sověti napáchali, protože je nutné na to nezapomenout. A my čtenáří, si díky tomu neustále připomínáme, jaké máme štěstí, že žijeme v míru a naše rádoby starosti jsou naprosto malicherné.

14 19.04.2021

Ačkoliv nejsem (jako spousta z vás co knihu četla) věřící, kniha mne bavila (autorky blog jsem nikdy nečetla). Je to pohodové čtení o zajímavých věcech. Udělejte si kávu a věnujte jí jedno odpoledne. Dozvěděla jsem se nové, zajímavé věci a hlavně: nasmála jsem se (autorka má neskutečné hlášky).

12 29.11.2021

Jelikož jsem doposud četla jen její "pozdější" díla (Hanu a Listopád), ihned jsem poznala, že se jedná o autorčinu prvotinu: příběhy jsou totiž místy značně dlouhé a táhlé (což u těch novějších knih není). Ale je vidět typický autorčin rukopis - styl psaní a prolínání více generací na pozadí českých dějin.

11 01.11.2021

Po velmi, velmi dlouhé době je toto kniha českého autora, kterou jsem doslova hltala a to nejen díky velmi čtivému stylu psaní autora.
Tuto knihu bych doporučovala jako povinnou četbu - nejen dětem v hodinách dějepisu. Měl by si jí přečíst každý občan naší republiky. Aby se nezapomnělo.
Knih o komunistické době moc není. Autorů jako je třeba pan Stránský také ne - je to prosté. Nikdo si nechce připomínat onu dobu. Jedni kvůli tomu, že v ní zažili hrůzy (jako farář Hřib či bratři Hadrbolcovi z této knihy) a ti druzí kvůli tomu, že by si mohl někdo vzpomenout jak se v minulém režimu měli dobře a proč.
Panu Vaněčkovi se podařilo sepsat poutavé dílo, které mapuje československý (potažmo český) lid během více než jednoho století. Češi mají spousty negativních vlastností na které nemohou být hrdí. Po přečtení knihy je vám jasné, že ani 30 let "svobody a demokracie" je máme pořád a nejen je.

11 13.01.2019

Z knihy jsem relativně rozpačitá. První polovina byla výborná - přesně to co jsem od této knihy očekávala (osudy řeholnic v 50. letech, čtivý, zajímavý příběh). Jenomže postupem času se četba stala velmi náročnou - spousta dokumentů, které se velmi zdlouhavě prolínají celou knihou. V té první polovině tak nějak k příběhu jdou, ale v té druhé (kdy už vám vlastně dochází, že to je většina fikce) tak nějak začnete mít pocit, proč mám číst vymyšlený, několikastránkový protokol od soudruha xy?
Knihu určitě dočtete - je zajímavá, má své poslání, ale věřím, že spousta z nás se už k ní nebude mít potřebu někdy vrátit.
Kdyby měla kniha o 100-150 stránek méně, vůbec by jí to neuškodilo. A určitě by to chtělo přepsat konec příběhu Leny - bylo to zbytečně moc přitažené za vlasy a komplikované.

10 07.08.2022

Příběh, který se v naší zemi naštěstí nemohl stát. Během četby mi často běhal mráz po zádech, protože jsem si plně uvědomovala, že kdyby listopad 89 dopadl jinak, tak by příběh Magdy/Lenky mohl být klidně i můj...
Kniha se čte příjemně svižně.

10 16.06.2021

Kniha je pěkně napsaná, četba svižně odsýpá.
ALE: i když je jasné, že to není literatura faktu, tak i běžnému čtenáři (co není zrovna velký expert na holocaust) musí být divné min. tyto věci:
1) jak je možné že 9ti letý syn vysokého příslušníka SS, bydlící v hlavním městě Berlíně, neví kdo je Hitler a neví kdo jsou Židé (v jeho letech by byl už dávno v Hitlerjugend a jeho sestra ve Svazu německých dívek - kde by moc dobře věděli kdo je vůdce a kdo jsou Židé, protože na to německá propaganda důkladně dbala).
2) jak je možné, že 9ti letý Šmuel, polský žid, se mohl volně pohybovat po táboře, navíc u plotu? (9ti letého kluka by s největší pravděpodobností hned po příchodu do KT poslali do plynové komory, a i kdyby si ho nechali na nucené práce, tak by rozhodně neměl čas, nebo spíš sílu, na to aby se mohl toulat odpoledne po KT. Navíc kdyby se jen k plotu přiblížil (natož aby si tam mohl hodiny povídat) tak by ho strážní pravděpodobně ihned zastřelili.
Nejasností (respektive nelogičností) je tam ale mnohem víc: např. jak je možné, že Bruno věděl kdo je Kryštof Kolombus a kde je Amerika, ale nevěděl kde je Polsko? V knize se mluví o příslušnících SS jako o poručíkovi, seržantovi apod. Přitom SS měla zcela jiné hodnosti než wehrmacht. Úsměvný byl také "poručík" Kotler - těžko by byl v 19ti letech už "poručíkem".
Za mě je kniha velké zklamání - naprosto nereálný příběh, který s Auschwitz/Osvětimí nemá nic společného. Stejně jako tituly tipu: Tatér z Osvětimi či Osvětimská knihovnice :-(

9 30.01.2021

Knížka se velice rychle čte, děj odsýpá.
Nicméně stejně jako několik komentářů níže, ani já jsem autorce nevěřila, že se "její příběh" odehrává v Osvětimi - v jednom z nejhorším koncentračních táborů. I když jsem byla ochotná uvěřit tomu, že Lale jako tatér měl jistá privilegia, nemohla jsem se při četbě zbavit dojmu, že se svým příběhem chce nějak ospravedlnit (aby jej čtenář neměl za kolaboranta).
Vrcholem zkoušky čtenáře (zda-li je skutečně tak naivní) byl odstavec kdy Gitu a její přítelkyně při útěku z KT odhalil ruský voják, který chtěl jednu z přítelkyň znásilnit - po chvilce se v chalupě objevili další ruští vojáci, kteří svého "kolegu" zabili a děvčatům se za jeho chování omluvili nejen oni ale druhý den i jejich velitel!
Ano, chápu, že někdo kdo nečte knihy o holocaustu již delší dobu (nepřečetl jich mnoho) může o knize napsat, že se jedná o silný příběh nebo že mu vzala dech...
Ano, chápu (chci věřit) že i na tak hrozném místě jako byla Osvětim mohlo vzniknout láskyplné pouto mezi ženou a mužem. Ale tato kniha spíš než historickou literaturou s tématem holocaustu zavání spíše červenou knihovnou :-(

9 30.12.2018

Pařížská švadlena se mi moc líbila, takže jsem si nemohla nechat ujít i druhou knihu. Skříň plná Diora má poněkud slabý začátek. Jenomže jakmile přečkáte příběh dětství Skye tak příběh utíká jako po másle. Už u předešlé knihy se mi osvědčilo, že jsem jako první četla (hlavní) příběh z minulosti a až po jeho dočtení jsem přečetla příběh ze současnosti. Vřele to doporučuji i u této knihy.
Je to velice romantické, tragické, veselé i smutné čtení. Pronikavé a dojemné. Velice oceňuji i autorčino závěrečné objasnění některých historických nepřesností.
Pokud byste si chtěli přečíst nějakou podobnou knihu, doporučuji Rose pod palbou.

8 13.04.2021

Nesmrtelný příběh, který pohladí po duši, možná i sem tam nějaká ta slzička ukápne. A je fuk jestli je vám 12, 35 nebo 50. Lassie je prostě Lassie.
Milá knížka, kterou přečtete za jedno odpoledne či večer. I když víte jak to dopadne, stejně Lassie pokaždé fandíte během její trnité a bolestivé cesty ze Skotska zpět domů.

Kniha byla pro mě velkým zklamáním. Není to cestopis, jsou to myšlenky autorky (nebo snad pokus o filozofii?) které zachytila během svých cest. Nicméně o daném místě se nedozvíme vůbec nic. Kapitoly Láska jsou tam jako proč?

8 22.10.2020

Stejne jako od Zero, jsem se i od Blackoutu nemohla odtrhnout.
Dobre napsane, je to takovy zvlastni mix literatury faktu, fikce a thilleru. Stejne jako Zero, tak i tady vam pribeh utkvi v pameti, protoze i presto, ze je to fikce tak v hloubi duse porad budete vedet, ze se to kdykoliv muze stat nasi realitou :-)

8 02.10.2020

Mám moc ráda knihy ze série Romantické útěky. V tomto díle budete znát 2 postavy z předešlého dílu (Cukrárna v Paříži) a to Maddie a Nicka.
Stejně jako všechny předešlé díly, tak i tento má společné: hygge, cestování, romantiku a slabost pro jídlo.
Julie Caplin je skvělá vypravěčka a i když je příběh relativně snadno předvídatelný, tak stejně se nemůžete od něj odtrhnout. Autorka to totiž vyváží skvělým povídáním o hygge, skvělým popisem daného místa a jídle.
Skvělá oddechovka na letní dovolenou popř. na dlouhé zimní večery :-)
Moc se těším na další díl (Hotýlek na Islandu).

8 16.07.2020

Knihu bych doporučila přečíst všem, kteří neustále pochybují o tom, proč by si ČR měla platit profesionální armádu.
Kniha je o odvaze, cti, týmovém duchu, vysoké a pevné vůli ale hlavně o tom, že hrdinové ještě nevymřeli - jen prostě vypadají a dělají něco jiného.
Čtení je vhodné jak pro muže, tak i ženy. Kniha je psána velmi hovorovým jazykem a stylem, který je určený speciálně pro "momentálního" čtenáře. Kombinace zápisků a "vyprávění" je velice čtivá, některé hlášky si budete chtít i opsat :-)

Kniha DO TEMNOTY není jen exkurzí na vojenskou základnu v Afu. Je to cesta 19ti letého kluka z gymplu do kasáren, cesta do duše profesionálního vojáka, která pokračuje až do jeho 28ti let, kdy je z něj ostřílený veterán, který se popral i s těžkou nemocí...
Klobouk dolu a hluboký respekt...

Už po přečtení prologu a úvodu je vám jasné, že kniha bude ódou na Harryho a Meghan (ale nebojte, poslední kapitoly předčí veškerá očekávání).
Pár tuto knihu sice neautorizoval (nemohl), ale během četby je vám jasné, že jim určitě nevadí :-D
Kniha sleduje pár od jejich seznámení až po ukončení královských povinností na jaře 2020.
Bohužel prakticky celá kniha je o zcela dokonalé Meghan - bez jediné chybičky (Harry sem tam nějakou tu chybu má) ale zcela jí zdrtila královská rodina a britský tisk (stejně jako Dianu).
První část knihy je věnovaná seznámení a době před svatbou. Autoři se v ní na jednu stranu snaží čtenáře přesvědčit o tom, jak H+M jsou nenároční, skromní a zcela normální lidé ale vzápětí uvádí do jakých exkluzivních klubů chodí, v jakých luxusních hotelích se ubytovávají či jak moc zámožné přátele (kteří jim ochotně půjčují své rezidence) mají...
Kniha obsahuje i dost nelogických překlepů typu: že Harryho prarodiče jsou král Jiří VI a královna matka nebo že Archie je první královnino vnouče s rasově smíšeným původem.
Knihu jsem si chtěla přečíst hlavně proto abych tak nějak "pochopila" Megxit. A na to mi kniha odpověděla - pár dělal královské rodině velkou reklamu, tudíž od ní očekávali uznání, pochopení, více prostoru apod. Bohužel Koruna funguje jinak, takže vždy měli (a vždy budou mít) přednost výše postavení členové královské rodiny... To se H+M samozřejmě nelíbilo a rozhodli se to vyřešit po svém - přes média, stejně jako to dělala Harryho matka (na jednu stranu pláčou, že je bulvár obtěžuje a na druhou stranu ho využívají k tomu aby si mohly stěžovat jak jim královská rodina "nedává prostor").
Kniha je napsána čtivě, o tom žádná. Chtělo to ale alespoň více fotek. Stojí za přečtení? Vzhledem k tomu, že nic lepšího doposud stejně nevyšlo tak proč ne. Berte tu knihu ale s rezervou.

7 01.03.2021

Během četby jsem si několikrát kladla otázku: proč tuhle knihu musím číst, respektive proč autorka měla nutkání jí napsat. Ona totiž i věta na obalu knihy: Vítejte zpět ve světě Hunger Games, je paradox, protože Balada o ptácích a hadech se odehrává dávno předtím než děj trilogie Hunger Games (takže jakýpak návrat).
Kniha je zbytečně moc tlustá - kdyby měla o 100 stran méně, vůbec nic by se nestalo. Často jsem se přistihla, že přeskakuji celé odstavce. Děj je značně (a zbytečně) natahovaný.
Zpočátku mi mladý Snow nevadil, možná jsem i občas k němu cítila jisté sympatie. Postupem času ale má náklonost opadla, a během posledních dvou kapitol zcela zmizela.
Ano, je pravda, že po přečtení Balady ledacos v Hunger Games pochopíte, ale stálo těch skoro 500 stran za to? Asi ano - ale stačilo mi si knihu přečíst jednou. Podruhé se k ní už vracet určitě nebudu.

7 09.02.2021

Během četby se vám ani nechce věřit, že kniha byla napsána před 225 lety (v roce 1795/1796), tedy dávno před naší Boženou Němcovou nebo třeba před královnou Viktorií.
Pýcha a předsudek je idylicko-ironický, romantický román o penězích, lásce, hlubokých citech, společenském pokrytectví a falši. Vše, co je v knize, je i dnes aktuální.
JA dala svým dílem základ pro moderní romantickou literaturu: On - bohatý, nafoukaný krasavec s dobrým srdcem. Ona - cílevědomá a sebevědomá mladá žena.

Knihu jsem četla dvakrát. Před 16ti lety k maturitě a nyní. Během povinné četby, mi přišlo čtení hrozně táhlé (díky staršímu stylu psaní) a místy nudné. Ale příběh jako takový byl fajn. Při četbě dnes jsem si naopak pomalejší četbu této anglické klasiky vychutnávala plnými doušky - mohla jsem na každé stránce obdivovat elegantní mluvu starých časů, a hloubka citů hlavních hrdinů mne zasáhla mnohem více...
Prostě nejen do Chanelu No.5 se musí dozrát :-)

7 29.01.2021

Co napsat... vše tu již bylo zmíněno přede mnou. Je to velice silný příběh, od knihy (hlavně od té části co se odehrává během války) jsem se nemohla odtrhnout. Čte se to příjemně - svižně. Četla jsem to tak, že jsem si přečetla první kapitolu (ze součastnosti) ale následně mě pak příběh z války tak pohltil, že jsem přečetla nejdřív ten a pak jsem se vracela k příběhu "ze součastnosti". Nicméně mohu říct, že v této knize je to docela jedno jestli to přečtete takto na přeskáčku a nebo to budete číst přesně tak jak je to v knize...

7 08.01.2021

Velice povedená kniha, i když místy (hlavně zpočátku) jsem autorovi nevěřila, že píše příběh odehrávající se během 2.světové války. Nicméně jak děj odsýpá (zpočátku je lehce předvídatelný) tak se do příběhu zcela ponoříte a už žijete jen s Frankou a Johnem.
Oceňuji, že se vydal v Česku další příběh z tohoto období-z pohledu Němců. Franka na svém příběhu jasně dokazuje jak je důležité odlišovat slova Němec a nacista.

7 19.11.2019