Bílá Voda

Bílá Voda https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459542/bmid_bila-voda-JVk-459542.jpg 4 2505 549

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu. Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu...... celý text

Komentáře (549)


tanuki
tanuki
včera 4 z 5

Monumentální dílo překlenující desetiletí komunistické nadvlády v českých zemích. Ústava sice zaručovala svobodu vyznání, ale skutečnost vypadala úplně jinak. Řádové sestry internované v klášteře v Bílé Vodě o tom do jedné věděly své. Kniha svým stylem vyprávění připomíná literaturu faktu, ale čtenář se nesmí nechat zmást. Kateřina Tučková přiznává, že spousta událostí se stala jinak, někomu jinému a někde jinde, ale do příběhu jsou zasazeny tak, aby podporovaly vyprávění a aby si čtenář udělal ucelený obrázek o době, kdy se režim snažil náboženské cítění v zemi potlačovat veškerými možnými prostředky. Šikana, násilí, tresty, vězení, vydírání, odloučení, těžká práce, nedostatek jídla, sledování, špiclování. Praktiky státních úředníků byly nevyčerpatelné.
I v těchto těžkých dobách se však našli lidé, kteří se dokázali vzepřít. Nezalekli se perzekucí a stáli si za svými názory a svou pravdou. I když stáli proti všem. Bez ohledu na následky.
Naštěstí i staré časy jednoho dne skončily. Vítr změn přivál svobodu, ale některé kádry ukázaly nebývalou pružnost a přizpůsobivost a dávné křivdy nejde ukončit a odčinit ze dne na den. Vše pokračuje dál a musí přijít někdo nový a nezatížený, komu se podaří to klubko konečně rozmotat a vnést světlo do záležitostí, se kterými se řádové sestry stále nemohou vypořádat. Pak teprve je možné začít znovu. Budovat svou budoucnost, svobodně žít, modlit se, pracovat, pomáhat potřebným. Úradky Boží jsou nevyzpytatelné, ale každému se nakonec dostane, co jeho jest.

tulipi
tulipi
20.02.2024

(SPOILER) Úžasná, dech beroucí kniha.
Úplně mi nesedlo finální odhalení příbuzenského propojení, ale to je jen drobnost, která na mém nadšení nijak neubírá.
Díky autorce za další skvělé dílo!


nula87
nula87
12.02.2024 5 z 5

Neuvěřitelně silná a propracovaná kniha. Tučková prošla archívy, historické prameny, mluvila se svědky, a na tomto základě vystavěla příběh o totalitě, perzekuci, ponižování a bolesti. Ale taky o lásce, víře a naději.
Komunistická moc a ovládnutá komunistická církev - a v zapomenuté vesnici v horách skupina malých jednotlivců, kteří se v tom hrozném prostředí a době snaží dovolat Boha, spravedlnosti a svobody.

Maky78
Maky78
11.02.2024 5 z 5

Skvělá kniha. Zápal který autorka věnovala tématu je na knize znát.
Něco ze skutečnosti propojené s fikcí do sebe zapadlo. Není to kniha na rychlé čtení, odkládala jsem a přemýšlela. Vyvolává to spoustu témat k diskusím. Doporučuji

alkuluku_blog
alkuluku_blog
05.02.2024 5 z 5

Byla jsem plná očekávání, a očekávání se naplnila. Skvělá kniha. Kdybych chtěla rýpat, tak podotknu, že toho deus ex machina tam na mě bylo malinko přes čáru (nicméně tento princip nezavrhuju, mám ráda, když autor balancuje na hranici reality a nadpřirozena), ale na hodnocení to nic neubírá. Kateřina Tučková si pokaždé vybere téma, které na první pohled nezní jako něco, co vás chytne a nepustí víc než 600 stran, ani jako něco, co chytne půlku českých čtenářů... ale dokáže svůj zájem přenést na čtenáře. Bylo to tak z Žítkovských bohyní, je to tak u Bílé Vody. Mimochodem, rozsahu se netřeba obávat, běží to rychle a svižně.

Lokina
Lokina
05.02.2024 5 z 5

(SPOILER) Moc jsem nevěřila, že se mi bude kniha líbit. Měla jsem to tak i u Žítkovských bohyň a nakonec se mi to líbilo. Ze začátku jsem si říkala, co jsem to koupila, ale po pár stránkách mě příběh pohltil. Rozhodně jde o dílo, kde je na místě většího soustředění, protože je tam plno informací, které potom nakonec zapadnou do sebe.
Rozhodně to bylo čtivé, plné emocí a nejednoho překvapení. Oceňuji kapitoly, kde postavy vypráví, jak se dostaly do Bílé Vody.
Byly i pasáže, které tak čtivé nebyly a děj se zdál pomalejší.
Autorka je velmi nadaná a jsem ráda, že jsem se rozhodla Bílou Vodu přečíst.

Sklíčko
Sklíčko
04.02.2024 5 z 5

... prostě skvělé...

5holek
5holek
02.02.2024 4 z 5

Není to lehké čtení a nedokázala jsem je "zhltnout" na jeden zátah. Silný příběh a určitě odpovídá dobovým reáliím, jenom mi pořád něco chybělo, to něco, co chytlo za srdce u Žítkovských bohyní. Jakoby moc kalkul.

milan2310
milan2310
01.02.2024 5 z 5

Přes svůj rozsah a téma neuvěřitelně čtivá.

Janamed
Janamed
30.01.2024 4 z 5

Kniha Bílá voda vzbuzuje nespočet emocí. Zlovolnost, se kterou se totalitní režim zaměřil na řeholní řády, aby je zapojil do civilního života je obludná. Byly jim upírány úkony, které se s jejich rolí v církvi pojily. Vzepřít zlu se zdá být nadlidský úkol, natož pro řeholnice. A jako reakce na totalitní režim a jeho snaze vyhladit ženské řády došlo k prvnímu vysvěcení ženy na římskokatolického kněze pod záštitou tajné Organizace podzemní církve vedené otcem Felixem Davídkem, kterou tímto považuji za velmi pokrokovou. Dochází ke střetu tradice a postavení žen v církvi a společnosti.

Za mne to je kniha, která z řady jiných, které autorka napsala, rozhodně nevybočuje. Autorka tím dokazuje svůj zápal, s jakým umí pracovat s historickými prameny společně s uměním beletristického zpracování do románu, který určitě v české literatuře zanechává nesmazatelnou stopu. A protože o románu bylo řečeno už hodně, netřeba dalších slov.

sakro
sakro
22.01.2024 5 z 5

Obdivuhodná kniha a nad prací autorky nelze než smeknout. A to i přesto, že mám za sebe pár drobných výhrad. Poměrně velký počet málo uvěřitelných náhod beru jako autorskou literární licenci nutnou k posouvání děje potřebným směrem. K uvěřitelnosti děje však ne vždy přispěly. Osobně mi vadila i spouta retrospektiv a hustota časových posunů. Občas jsem se musel kouknout kousek zpět, abych se dostal do potřebné reality. Ale věřím, že to je pouze můj problém. A nakonec závěr byl podle mne vzhledem k obsažnosti a preciznosti knihy moc zkratkovitý a urychlený. Nicméně i přes těchto pár postřehů nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami. A kdybych dostal otázku, zda knihu doporučím, musel bych určitě říct, že jak komu. Spustu čtenářů nadchne, o čemž svědčí i mnoho předchozích recenzí, ale jsou čtenáři, kteří by se přes ni asi neprokousali.

katy211
katy211
21.01.2024 5 z 5

Skvělé jako vždy, ale kniha musela trochu dozrát, skoro 700 stran je skoro 700 stran. Rok čekala v knihovně na ten správný čas a stálo to za to. Kniha je velmi čtivá, dej pěkně ubíhá a neopustí vás i když zrovna nečtete, nutí vas k přemýšlení.

painthers
painthers
21.01.2024 4 z 5

Na knihách od Tučkové se mi líbí, že vezme reálnou část české historie a přetaví ji poutavým románem do popularizační podoby pro běžného čtenáře. Bílá voda je zejména o perzekucích církve za socialismu, vyobrazuje ke konci ale i “temnou stránku církve v podobě mocenského a často rigidního aparátu. Myslím, že snaha destrukce církve socialistickým státem a komunisty u nás byla silná, desítky let devastující a mající své stopy bohužel až do přítomnosti. Jsem moc ráda, že tohle téma autorka vytáhla na povrch. Náročné čtení, ale doporučuji!

hellllca
hellllca
19.01.2024 5 z 5

Nečekala jsem, že mě tak obsáhlá kniha vtáhne natolik do děje a přečtu ji tak rychle.
Seznámila jsem se nově s dalším kouskem naší historie, o které jsem měla jen povrchní znalosti.
Určitě doporučuji.

Sixao
Sixao
06.01.2024 5 z 5

Audiokniha v nezkrácené verzi.
Jedna z knih, která přinutí k zamyšlení. Je to rozhodně pozoruhodné dílo a pečlivě zpracované a pro mě nové téma. Řádové sestry byly uklizeny do kláštera v pohraničí a celkově byla minulým režimem činnost církve potírána a démonizována. Při čtení resp. poslechu jsem si často uvědomovala, že desítky let byly generace Čechů a Slováků od malička vedeny k nenávisti k církevním představitelům, a velký podíl ateistů v naší zemi je toho důkazem. Přestože mí prarodiče byli věřící, rodiče pro mě kolikrát nepochopitelně "pánbíčkáře" zcela odsuzovali. Ano, i moc církve byla a je zneužívána, to je ale jiná kapitola. Kniha zase zaplnila střípky z poměrně nedávné historie a pomohla mi pochopit jisté souvislosti. Je těžké se vymanit z vlivu výchovy a o tom nakonec vypovídá i tato kniha v příběhu novinářky Leny. Rozsáhlost knihy a množství dokumentů odrazuje ale stojí za to přečíst si ji.

Avila
Avila
31.12.2023 4 z 5

Když jsem měla tuto knihu rozečtenou a přišla kamarádka na kávu a uviděla ji tak mi říká proboha to čteš tohle... vždyť je to čistá deprese...
Ano není to odpočinkové čtení a rozhodně se to nečte ani s lehkostí....
Ale jsem ráda že jsem knihu četla, občas mi dělalo při čtení problém přelouskat zprávy a dokumenty vložené do příběhu ale bez nich by to nebyl příběh úplný.....
Opět mě zaráží jaká brutalita a nenávist se v lidech skrývá a co je člověk člověku schopný provádět.... Ale historii nezměníme jen se z ní můžeme poučit.....

Honey0105
Honey0105
31.12.2023 4 z 5

Moje první seznámení s autorkou. Ke knize jsem byla ze začátku dost skeptická a trochu mě vyděsil i počet stran. Nakonec ale musím přiznat, že se mi kniha opravdu líbila. Lena člověka při čtení trochu rozčilovala, ale bylo zajímavé sledovat jak bylo vše propojené. Navíc oceňuji, že paní Tučková dokázala tímto způsobem popsat veškeré šílenosti jednotlivých období našich dějin. Nejsem si jistá, zda se ještě k autorce někdy vrátím, ale jsem ráda, že mi prošla Bílá voda rukama.

Gimli
Gimli
29.12.2023 5 z 5

Tučková se vrátila k polodokumentárnímu stylu Žítkovských bohyní, což kvituji s povděkem, jelikož mi tento její přístup mimořádně dobře sedí. Můžu jen spekulovat, zda je to mnou nebo tím, že je Tučková nejen spisovatelka nýbrž také vedkyně, jejíž upozadění ve výsledném díle (jako např. u Gerty Schnirch) je spíše ke škodě.

Ísačop
Ísačop
28.12.2023 4 z 5

Nevím, vážně nevím, co mám říct resp napsat...
Kniha měla našlápnuto do výšin, ale cestou nahoru se někde něco pokazilo..
Moc "omáčky" okolo? Nevím..
Úplná ztráta času to nebyla, ale deset let psát román, který místy nudí??

Ovšem co pobavilo, a fakt jsem se smála od sdrce, bylo hlášení o Gagarinovi a Bohu, to byla třešnička:-)))

lynxir
lynxir
09.12.2023 2 z 5

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Autorka se o to ovšem pokouší, a to opakovaně. Bohužel si nevšimla, že ta její řeka s postupem času změnila ve stojatou, ne příliš vábně páchnoucí stoku plnou kalu a zetlelého listí. Zajisté v souladu se svým nakladatelstvím usoudila, že by stálo za to vytěžit ze stávajícího modelu ještě nějaký ten peníz, což se jí (jim) zjevně podařilo. Marketingová propagace, ne nepodobná případu její souputnice Lednické, se osvědčila i v tomto případě. Je nějaký rozdíl mezi inzerovaným tisícem hodin rešerší a deseti léty práce a pátrání v archivech? Omluva autorky vlastním dětem, že kvůli této knize nepřišli na svět o několik let dříve, je pak až neskutečně bizarní.

Ale dobře, chápu, že na něčem je opravdu třeba pracovat velmi dlouho. A že každý má jiné metody práce a někomu jde vše mnohem snadněji. Připomíná mi to rozhovor (parafrázuji):
Dylan: Jak dlouho jsi pracoval na té písni?
Cohen: Asi rok (nechce přiznat, že ve skutečnosti mu to trvalo téměř pět let). A jak dlouho jsi pracoval ty na té své?
Dylan: Tak patnáct minut.

Finální výsledek propagovanému úsilí bohužel naprosto neodpovídá. Kniha mi připomíná reklamu na dnešní novostavby: základní konstrukce sice není nic moc, ale ty výplňové materiály a izolace vyhovují všem zákonným předpisům, ba dokonce jsou mnohonásobně předimenzovány! No nekupte to!!!

Naskýtá se pouze základní otázka: Jedná se ještě o román? A dobrý román?