Bílá Voda

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu. Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459542/big_bila-voda-JVk-459542.jpg 4.4652
Nahrávám...

Komentáře (199)

Kniha Bílá Voda

haro563
předevčírem

Těžká kniha - na obsah i váhu. Neuvěřitelné, jak autorka uchopila úřední jazyk a komunistický slovník. Silný příběh. Občas jsem musela přestat číst, abych se nadechla. Velmi poučné. Obdivuhodná síla ducha hlavních postav. Svíravý pocit v žaludku, co všechno bylo možné. Autorka je spisovatelka s velkým S. Obdivuhodná kniha.

katerina28349
14. srpna

Bílá Voda pro mě byla těžká kniha z tématem o kterém jsem neněla ani tušení a exkurze do doby socialismu a nakládání z církví. Stejně tak z řeholnicemi které se ani státu ani církvi nezamlouvali. Je neiběřitelné co si ve jménu komunisnu dovolili a co jim prošlo. Přesto jsem ráda že jsem si knížku přečetla.


amenta
14. srpna

přečteno...i když jsem se na knihu těšila (pár let), odkládala jsem...teď přečteno v pár dnech, nedalo se odtrhnout...těch témat, která by sama o sobě vydala na román...touha dozvědět se víc o reáliích, které stály za námětem...těch námětů na přemýšlení, těch otázek sama k sobě...jak moc se doba a poměry a lidé mění...K. Tučková je pro mě TOP...má obrovský dar psát, vykreslit postavy a jejich psychologii, skloubit fakta a fikci, neomylnou ruku při výběru námětů, které se dotknou mysli i srdce a obrovskou poctivost při zpracování historických faktů. Hluboce smekám!

marion111
14. srpna

Výborná,skvělá kniha! I po přečtení a odložení ji mám pořád v hlavě a přemýšlím nad osudy řeholnic a tehdejšími poměry.

Kory98
13. srpna

Nejdříve jsem měla z bezmála 700 stran trochu respekt, říkala jsem si, že budu číst strašně dlouho, ale týden to spravil. Příběh, jakkoli začíná nevýrazně, se mi dostal pod kůži a už jsem se těšila na další chvíle čtení. I když téma je závažné, dýchne na Vás mnohdy smutek a bezmoc nad osudy postav, když si uvědomíte, že spousta z toho byla i skutečností. Občas jsem si při čtení říkala, že je tam moc náhod najednou, hlavně v tom jak se nakonec životní příběhy hlavních hrdinů plíživě propojily, ale knize to na čivosti spíš přidá. Poslední kapitola mi přinesla pocit zadostiučinění, ale také mi kniha trochu otevřela oči v tom, že jsou věci kolem nás, které ani čas, ani změna politické situace nezmění. A možná je to na škodu, kdo ví... Také jsem si v souvislosti s knihou vzpomněla na svoji pratetičku Marii, která byla ročník 1921 a ve svých 18--ti letech vstoupila do kláštera. Shodou okolností přijala řádové jméno Evarista. Následně byla nucena kvůli zdravotnímu stavu (onemocněla TBC) z řádu vystoupit a celý život se pak věnovala nemocným, jako zdravotní sestra. Říkám si že kdyby nemoc nezasáhla, její osud také mohl dopadnout úplně jinak a možná podstatně hůř. Jinak jsem ráda, že se dnešní spisovatelé k těmto tématům vracejí, a i když se to místy nečte hezky, neměly by se tyto události zapomenout.

Terkishead
13. srpna

Tahle ženská vážně umí psát! Kdybych už nečetla její jiné knihy, asi by mě počet stran odradil. Takhle jsem si ale říkala, jestli to není málo, jestli mi to zase neuteče příliš rychle. Bylo to přesně tak akorát. O čem kniha je a jak je psána už se rozepisovali jiní, pro mě osobně opět otevřela nové obzory poznání naší neslavné minulosti a přinesla krásný a inspirativní příběh.

HonzaRoušavý
12. srpna

V průběhu čtení jsem měl rozličné pocity, ale po dočtení musím říct, že je to výborná kniha. Příběh jako takový je velmi zajímavý, samozřejmě zejména hlavní motiv týkající se sestry Evaristy.
Při čtení se mi průběžně střídaly pocity obrovského zájmu, "naštvanosti", nudy a tak stále dokola. Celkem přesně ty pocity kopírovaly pasáže, kde se rozvíjel příběh a pasáže, kde byly různé "vysvětlující" dokumenty. Tahle forma mi úplně nevyhovovala a zejména s blížícím se koncem už těch "dokumentů" bylo až přespříliš a měl jsem tendenci je jen přelétnout.
Nicméně po dočtení to jako celek dává smysl a chápu, proč je tahle forma zvolena. Každopádně čtenářsky nejsilnější pro mě byla část, týkající se vůbec samotného sestěhování sester do Bílé Vody a pak 50. a 60. léta. (nucené práce, věznění).

Marekh
09. srpna

Knihu jsem se pořídil v květnu v tomto roce a až nyní jsem se do knihy začetl. Dlouhý čas jsem měl knihu v celofánu. Možná jsem se obával obrovského rozsahu, který kniha má, ale celkově se kniha četla dobře. Od autorky jsem už v minulosti četl knihy VYHNÁNÍ GERTHY SCHNIRCH, ŽÍTKOVSKÉ BOHYNĚ a VITKA. Tyto knihy se mi líbily.

Autorka pracovala na knize BÍLÁ VODA 10 let, což je dlouhá doba. Celkově byl příběh zajímavý a dozvěděl jsem se hodně nových informací. Postupně se dočteme o osudech jednotlivých řeholních sester a také o tom, jak se jim žilo v Bílé vodě v období KSČ a také po revoluci. Dočteme se informace o církvi, o kněžích, kteří spolupracovali s KSČ, o postavení žen v církvi a dalších tématech s tím spojených. Líbily se mi deníkové záznamy řeholní sestry Tobie.

Autorka střídá časové roviny. Autorka do knihy vložila různé novinové články a dokumenty, které nám přibližují onu dobu včetně historie, avšak bylo jich velmi mnoho, a román se hodně natáhnul. Oceňuji, že si autorka nastudovala hodně informací, ale možná by knize prospělo, pokud by těchto částí bylo méně. Určitě by to z mého pohledu přispělo ještě k větší čtivosti této knihy.

V závěru knihy se nachází POZNÁMKA K HISTORICKÝM REÁLIÍM a PODĚKOVÁNÍ.

Celkově knihu hodnotím na 90 %.

1 ...