Bílá Voda
Kateřina Tučková
Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu. Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu...... celý text
Přidat komentář
Kapající voda nevydlabává kámen silou, ale trpělivostí. A tahle voda vás za sedm set stran bílého šumu trpělivě ubije. Neumím si vybrat, co je horší: Vyumělkovaná angažovanost, na kterou mohou všichni jen kývat, nebo plytký příběh lacině stvořené hlavní postavy? Únavné pasáže psané v korespondencích či mdlých článcích, nebo nepřirozenost prostředí románu a vedlejších postav? Nebo jen fakt, že se tenhle brak skrývající se za tunou pozlátka donutíte přečíst až do úplného konce?
Sqělé! Za mě naprostá bomba! Báječná kniha! Od začátku do konce skvělé čtení, výborně dělené na různé formy vyprávění. Styl "doku-drama" se mi hrozně líbil už u "Bohyní" a tady to opět báječně zafungovalo. Za měj jedna z NEJ knih (nejen) pro rok 2022.
Velmi náročné čtení, na které jsem si musela vyhradit hodně času. Téma se samozřejmě nedá "vecpat" do tenké knížky, ale v dnešní době přečíst poctivě téměř 700 stránek, je těžké. Žítkovské bohyně tato kniha rozhodně nepřekonala.
Další perla z ruky skvělé české spisovatelky KT. Je pro mne obdivuhodné, že se knize věnovala 10 let, vše chtěla poznat, vyzkoušet na vlastní kůži, práce na knize byla sběratelskou a badatelskou prací a ještě navíc to usadit do románového děje a udělat ten příběh zajímavý pro běžné čtení, to je pro mne kunšt.
Téma je to těžké, osudy kruté, doba nemilostrdná, ale VÍRA HORY PŘENÁŠÍ ....
A i ve slově BEZNADĚJ - NADĚJE JE ....
Nejdřív jsem si četla recenze ke knize, a pak knihu samotnou.
Takže milí kritici.
S textu nevyplývá, že by Lena vždycky v pravý čas kápla na správný text.
Autorka se historií nechala inspirovat, jak, sama píše v závěru - nepovažuji za vhodné její slova opisovat a tvářit se, že jste objevili Ameriku.
Že se v různých dobách mluvilo a psalo odlišně je fakt, ale pokud vás toto trápí...
Že ale nikomu z vás nevadil pojem "děcko" místo "dítěte", to je mi záhadou.
To je totiž moje jediná výtka.
A všem budoucím čtenářům doporučuji počítat s tím, že historie je drsná, a když si o ní přečtete, může se stát, že se budete muset chvíli dívat do zdi a vydejchat to.
Bílá Voda od Kateřiny Tučkové mi přišla jako geniální dílo. Už jen fakt, že autorka knize věnovala deset let je pro mě fascinující. Dozvěděla jsem se zajímavá fakta a často jsem byla šokována novými a novými informacemi a situacemi v ději. Nikdy předtím jsem se vlastně nezamýšlela nad tím, jak vypadalo křesťanství u nás za dob komunismu a i proto knihu hodnotím kladně. Sice někoho může odradit skoro 700 stran, ale děj je zajímavý a čtení tak odsýpá. Stala se také výhercem Státní ceny za literaturu v roce 2022.
Uf, tak jsem to přečetla. Autorka každopádně skvěle píše. Některé pasáže ohledně církevních věcí pro mě byly trochu zdlouhavé. Ale ta kniha ve mě vyvolávala různé emoce a přemýšlela jsem o těch věcech. Nejsem věřící a tyhle věci jdou úplně mimo mě, přesto mě to hodně zajímalo.
(SPOILER) Velké díky patří paní Kateřině Tučkové, za to že, se chopila tohoto tématu. Je skvělá vypravěčka. Čas věnovaný tomuto dílu nebyl marný. Co mi vadilo, bylo napravení tolika postav. Pro mě je to těžko uvěřitelné, to naprosté polepšení všech hříšných ženských postav. Odpuštění chápu, ale v takové míře... Za přečtení rozhodně stojí. Těším se na další knihu od paní spisovatelky.
Přečetla jsem jedním dechem, přesto nakonec dávám jen 4/5. Osobně mi trochu vadilo prolínání fikce a historických reálií (častým společníkem mi byl při čtení google), ale strhávám hlavně za to, že dějová linka, zvraty, vývoj některých postav a vztahové propletence postupně ztrácely na uvěřitelnosti a (alespoň na mě) působily totálně překombinovaným dojmem. Nicméně téma je to neuvěřitelně silné a neprávem opomíjené, takže dílo považuji za záslužný počin a doporučuji k přečtení.
Mrzela mě jen jedna věc, že kniha není další, tak ráda, bych s těmi postavami žila dál. Skvěle napsané.
Půl knížky bylo pro mne utrpení, skoro dva měsíce jsem se nemohla začíst. Literatura faktu pro mě nebude. Ale v druhé polovině jsem nevycházela z údivu. Ta mě bavila mnohem víc. Spisovatelka je jedna z mých velice oblíbených, jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce
Přes rok mi ležela v knihovně a pořád jsem čekala, až uzraje čas. Čas na to se do ní ponořit a užít si ji. A jsem ráda, za ty hodiny a dny, co jsem jí ze svého času věnovala. Přiznávám, byly těžkopádné pasáže, které mě nebavily a to vesměs vsuvky jako jsou zápisy a usnesení, ale přečetla jsem poctivě každou stránku. Kateřina Tučková má tak bohatý jazyk, že je bezpochyby jednou z nejtalentovanějších spisovatelek a umí se věnovat tématu, o kterém nikdo jiný nepíše. Přesto už to bylo moc zdlouhavé a určitě by knize neuškodilo, kdyby se některé věci nerozebíraly zbytečně pořád dokola. Občas jsem měla pocit, že víc než o román, už jde o badetelskou práci.
Autorka by se měla rozhodnout, jestli píše román nebo literaturu faktu.
Román bych zkrátila alespoň na polovinu...vše, co v této bichli bylo sděleno, lze popsat v románových zkratkách, mělo by to spád a dějové zvraty, které čtenáře neunudí.
A faktografická literatura je oproštěná od fikce, o kterou její čtenáři vůbec nestojí a mohl by to být velmi povedený a žádaný titul.
Knižní skvost, kterým jsem se prokousávala skoro tři týdny (na mé poměry je to dlouho). Bezmála 700 stran opravdu těžkého tématu. Já si však užívala každou větu, každé slovo. Tato knížka dostala četné místo v mé knihovně a myslím si, že si jí za deset let přečtu s chutí znovu. Kateřina Tučková je opravdu PANÍ spisovatelka.
Mohlo (mělo) by zaujmout ty, co nostalgicky se slzou v oku vzpomínají na rohlík za čtyřicet halířů ale před zvěrstvy komunistů u nás zavírají oči.
Rozum zůstává stát, co dokáže člověk člověku způsobit za bolest a bezpráví ve jménu totality.
Tučkovou mám rád za výběr témat, ženských témat.
Před lety jsem vzala do ruky Žítkovské bohyně, a nemohla se začíst. Zřejmě měla být mou první knihou od Kateřiny Tučkové Bílá voda. Čtivá, nesmírně zajímavá námětem i zpracováním, promyšlenou kompozicí. Pomohla mi mnohem lépe nahlédnout do osudu řádových sester, jejich rutiny, hodnot, pochroumaných osobních osudů, které je mnohdy přivedly na novou životní cestu. Chvílemi jsem četla, chvílemi poslouchala audioknihu. Upřímně doporučuji.
Zajímavý námět, kniha čtivá, postavy velmi dobře vykreslené. Někde az nerealistické náhody a příhody, které provazi hlavní hrdinky a ty trochu příběh degradují. Škoda, že kniha nesleduje osud skutečné osoby...
Po dlouhé rozvaze s knihou končím na straně 415. Asi nejsem "krevní skupina" autorky. Pro mě zdlouhavé a nezajímavé čtení. Dávala jsem tomu pořád šanci s nadějí nechat se vtáhnout do děje,bohužel se tak nestalo
Štítky knihy
historie, dějiny náboženství ženy pro ženy řeholníci jeptišky oběti komunismu
Autorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Kniha Bílá Voda je v
Právě čtených | 208x |
Přečtených | 3 398x |
Čtenářské výzvě | 1 219x |
Doporučených | 228x |
Knihotéce | 750x |
Chystám se číst | 1 424x |
Chci si koupit | 358x |
dalších seznamech | 22x |
Za mě perfektní kniha na tyto dlouhé večery, které si po podobném čtení přímo říkají. I když se nejedná o literaturu faktu, ale o román (což správně autorka zmiňuje hned na začátku), je příběh ve značné míře uvěřitelný. Prolínání nedávné minulosti s událostmi od padesátých let, doplněn dobovými texty a korespondencí, čtenáři nádherně dokreslí celou dobu a vývoj v Československu.
Během čtení ve mě kniha vyvolala mnoho různých emocí a stavů: smutek, beznaděj, vztek, ale i naději, úsměv a překvapení. Osobně si myslím, že je to spíše kniha pro ženy, nicméně svou zajímavostí může sednout komukoliv.