Vitka

od:


KoupitKoupit eknihu

Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima jiné brněnské rodačky, spisovatelky Kateřiny Tučkové. Vitka je příběh o závratném vzestupu mladé talentované ženy, která se dokázala prosadit v oblasti dodnes vyhrazené především mužům. Její život byl fascinující směsicí výjimečného nadání, píle a neústupnosti, ale také svobodomyslnosti, kterou šokovala své okolí. Zemřela v pouhých pětadvaceti letech, válkou odříznutá od domova v jihofrancouzském Montpellieru. V té chvíli však už měla za sebou studia v Brně, Praze a Paříži, složila na čtyřicet oceňovaných skladeb, dirigovala významné evropské orchestry a byla životní i tvůrčí partnerkou Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili proslulý milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli známí představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/370812/vitka-0P3-370812.jpg 4.4108
Žánr:
Divadelní hry, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Přidat komentář
ddkk
včera

Útlounká kniha - divadelní hra, která popisuje jen krátký poslední úsek života velmi mladé ženy, spíš dívky obdařené mimořádným hudebním talentem...Můj hlavní dojem z titulní hrdinky tak, jak ji Kateřina popisuje, je, že Vitka musela být neodolatelná ve své naprosté bezprostřednosti i lehkomyslnosti, že jen její přítomnost musela být občerstvující nejen pro muže, ale zřejmě pro všechny. Také mne napadalo, jak takový umělecký talent může být mnohdy sobecký a bezohledný a přitom sebedestruktivní. Jak díky své situaci, povaze a nezkušenosti byla Vitka vlastně bezbranná, vystavena na pospas doslova všem životním nástrahám...Začínám číst Podivné lásky Jiřího Muchy a jsem moc zvědavá na pohled na Vitku z druhé strany....Moc hezké i když smutné čtení, doporučuji.

alicen
22. listopadu

chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na to, že je to divadelní hra. Knížka se mi moc líbila, měla jsem ji přečtenou během pár hodin. Moc pěkný příběh o mladinké talentované ženě. Bohužel zemřela hodně mladá..

Boby17
16. listopadu

Přiznávám, Vitku jsem nečetl, ale viděl ztvárnění v brněnském Divadle Husa na provázku. Snad to pro ten komentář nevadí, jako žánr knihy je uvedeno "Divadelní hry". Na začátku představení jsem byl trochu rozpačitý, ale pak se to pěkně rozjelo a dostalo se mi uměleckého ztvárnění osudů progresivní mladé ženy, která svůj život jela na plný plyn. A jak jela, tak i dojela. Stěžejní byl vztah s ženatým Bohuslavem Martinů, který jeho manželka tolerovala. Tento manželský trojúhelník byl také zmíněn v knize Simona Mawera Pád. V dnešních časech by se Vitka zcela jistě dožila úplně jiného věku, ale tehdy neexistovala antikoncepce, lékařská péče měla jinou úroveň a válečné události probíhaly doslova za rohem. Takže svůj talent stihla vlastně pouze naznačit, a to je jistě škoda (byť moderní vážné hudbě příliš nerozumím).

Péťa1950
15. listopadu

Zajímavý hektický život nadané skladatelky. Žila i milovala vášnivě, plně, svou tvorbou se dokázala prosadit, i když v mužském světě to nebylo jednoduché. Jako by věděla, že má vyměřeno jen málo času. Ani jsem nevnímala, že čtu divadelní hru. Doporučuji k přečtení . Nevím, kde hru uvádějí.

charlizee
12. listopadu

Kdysi při procházce na Třech Studních padl můj zrak do zahrádky, v níž byl zatlučen kovový křížek. Na plotě byla připevněná cedulka s vysvětlením: Symbolický hrob Vítězslavy Kaprálové s kovovým křížem a schránkou s prstí z původního hrobu v Montpellier. Podivila jsem se, že vůbec netuším, o koho jde, ačkoliv tedy šlo evidentně o ženu významnou (v nedalekém lese je po ní pojmenována také studánka). Dohledala jsem si pár kusých informací a spokojila se s tím, že mi tehdejší procházka přinesla novou, byť povrchní, znalost. Když se letos kniha objevila v knihkupectvích na pultech novinek, okamžitě jsem po ní sáhla, protože bylo na první pohled zřejmé, čí osud zachycuje. A taky se díky Brnu hodila do letošní čtenářské výzvy :)
Kniha se četla velmi lehce, od prvních kapitol, v nichž Kateřina Tučková dokázala, že nedělá nic jen napůl a zkoumanou látku podložila důkladnými rešeršemi korespondence a dříve vydaných prací o VK, přes samotnou hru, ve které mi vadily snad jen občasné moderní výrazy (které ale zcela chápu jako přiblížení se současnému divákovi).
Poslední dobou mívám tendenci knihy posouvat dál, tuto jsem ale zasunula do knihovny. Knihu doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst něco odpočinkového, ale zároveň sofistikovaného.

Danago
28. října

Vitka byla divoká a velmi talentovaná dívka, která se bohužel narodila do těžké doby.
Do knížky jsem se vžila tak, že jsem si ji představovala jako divadelní hru. Myslím , že by byla moc zajímavá a navštěvovaná, snad Brněnské městské divadlo ?

Marika Vanova
10. října

Že se Kateřina Tučková pustí mimo jiné i do divadelní hry, tak to by mě nenapadlo. A povedlo se jí to, do divadla bych se na to určitě přišla podívat.

Nočnípták
07. října

Vitka není první divadelní hra kterou jsem četla. Na rozdíl od ostatních jsem si však vůbec neuvědomovala, že čtu divadelní hru. Četla se jako román. Kateřina Tučková opět nezklamala. Každá její kniha je úplně jiná a pro mne vždy velký zážitek. U Vitky si cením i uvedení postav před dějem. Také obálka je moc pěkná.
Už se těším na Kateřininu další knihu.

Val
27. září

Přiznám se, že hlavní hrdinku jsem zaregistrovala až ve Skleněném pokoji. Tedy to, že vůbec někdo takový byl. Kateřině Tučkové se opět povedlo dostat do povědomí širší veřejnosti někoho , o kom se moc neví ... a je to škoda. Vítězslava Kaprálová by jistě světu ukázala mnohem víc, kdyby jí bylo dopřáno pár let navíc. Kniha opět skvělá... Díky , Kateřino ... :-)

Clea3112
08. září

Příběh zajímavé hlavní hrdinky uchopený zajímavou literární formou zajímavou autorkou :) Ne, vážně......divadelní hra Kateřiny Tučkové mě příjemně překvapila. Sama Vitka musela vyvolávat ve společnosti protichůdné emoce již v své době. A ani dnes pravděpodobně nezůstane hodnocení její osobnosti jednoznačné. Nicméně s takovým osudem se potýká každý význačnější umělec. U K. Tučkové oceňuji formu, kterou se rozhodla tuto mladou ženu českého uměleckého světa představit. Už jen vzhledem k tomu, že řada lidí do divadla spíše vyrazí, než by přímo sáhla po divadelní hře v knižní podobě. Zvolit správné jazykové prostředky a situace, aby se autorce podařilo vystihnout Vitčinu spontánnost, rebelantství, sebedůvěru i skryté frustrace a strachy, nebylo jistě jednoduché. Kniha stojí rozhodně za přečtení.

Alethea_k
26. srpna

Ani po dočtení si nejsem zcela jistá, jaký vlastně na Vítězslavu Kaprálovou mám názor. Jeví se mně jako kariéristka, která si šla za svým i přes mrtvoly, nebylo jí zatěžko využívat mužské slabosti a nedělalo jí problém spát s deseti muži najednou. Na druhou stranu - Tučková ji zároveň dokázala vykreslit jako obyčejnou dívku v maličko zvráceném slova smyslu.
Jsem šťastná, že mezi současnými českými autory vydává své knihy i ONA. Za mě nejlepší česká spisovatelka. Bez debat.
Snad jednoho dne uvidím Vitku i na divadelních prknech.

brabofka
24. srpna

Každou knihou mě Kateřina Tučková nepřestává udivovat a překvapovat. Mé první setkání bylo s Žítkovskými bohyněmi. Říkala jsem si, "no tak to už nepřebije". Pak přišla na řadu Gerta - a opět to samé. Co kniha, to unikát, to naprostá bomba. Když přišla s Fabrikou, říkala jsem si, to už nedám. Na bohyně ani Gertu to mít nebude a ono ejhle. Když jsem slyšela o Vitce a o tom, že je to divadelní hra, moc nadšená jsem nebyla. Nicméně i tak jsem byla zvědavá jak se k tomu autorka postavila, a i trochu už jsem čekala že mě nezklame. Nezklamala! Škoda jen, že příběh byl tak krátký, stejně jako život Vitky Kaprálové.
Klobouk dolů.

zlinissi
14. srpna

Už při čtení Mawerova Skleněného pokoje ve mně vyvolávala postava Vítězslavy Kaprálové zájem a zvědavost. Když jsem zjistila, že její příběh vyjde knižně a navíc od Kateřiny Tučkové, měla jsem radost - tu vystřídalo lehké zklamání při zjištění žánru - ovšem nakonec mi divadelní hra vůbec nevadila, postavy mi ožívaly před očima a celé to mělo plynulost a spád. Na konci mne jen mrzelo, že to bylo tak krátké. Moc povedené!

Bruklinka
05. srpna

Bez obav dávám pět hvězd. I přes malou plochu divadelní hry se Tučkové podařilo rozehrát silný příběh výjimečné talentované komponistky a dirigentky a přiblížit nám její mimořádný talent i otevřenou sebevědomou povahu. Velmi dobře propracované i další postavy, nejen Bohuslava Martinů, ale i další spolužáky, snoubence, rodiče... Ráda bych viděla na divadle :)

agatha2
29. července

Na tuto knihu jsem byla moc zvědavá a přiznám se, že jsem váhala, zda se do ní pustit. Ale nelituji. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavého o této pozoruhodné mladé ženě. Musela to být velmi silná osobnost a myslím si, že se na těch pár stránkách povedlo paní Tučkové krásně vylíčit její podstatu, tu mladistvou touhu a extrémní zaujatost hudbou a životem jako takovým. Škoda jen, že takový talent zmařila tak brzká smrt.

Blue
19. července

Kateřina Tučková tu nepochybně potvrdila svou zručnost, nicméně divadelní hra má oproti próze ten handicap, že její text je svým způsobem polotovarem, teprve jeho inscenace jej dotvoří. Buď ho pozvedne na velký zážitek, nebo pohřbí. Každopádně se pouhý text divadelní hry špatně hodnotí. Rád bych ten kus někdy viděl na prknech. Text je skutečně dobrý.

bgott
22. června

Osobu i osud Vitky Kaprálové jsem znala především ve spojení s Vysočinou. Tento přepis divadelní hry byl pěkným kouskem do mozaiky informací o této nevšední ženě a navnadil mě i k přečtení Podivných lásek od Jiřího Muchy.

Iki1
19. června

Autorka se v divadelní hře zaměřila především na pocity a vnitřní svět hlavní představitelky. Velmi oceňuji hodně netradiční zpracování, z mého pohledu ovšem dost rozvleklé, což mě občas svádělo k přeskočení pár odstavců.

VladkaBU
18. června

... pro mě dosud neznámá žena s velkým talentem. Trochu jsem googlila, abych se o ní dozvěděla víc. I bych představení ráda viděla.

JessieEx
13. června

Nemám ráda literaturu faktu a tak se o významných osobnostech ráda dozvídám z beletrizovaných děl. Dramata čtu ráda a proto jsem byla zvědavá, co a jak Kateřina Tučková napsala.
Ale Vitka mi moc nesedla. I když se dobře četla a já jsem se do děje úplně vžila, místy jsem měla problém, představit si dílo jako realizovanou divadelní hru (za podmínky dodržení scénáře), některé scény byly příliš krátké a úsečné. Ale byly tu i scény kouzelné a řekla bych přímo geniální, například ta, kdy se první zkouška filharmonie postupně přeměnila v samotný koncert.
Osobnost Vítězslavy Kaprálové je to, co mě na knize zklamalo nejvíc. Bohužel mi povahově nesedla a ač byla nesporně výjimečně talentovaná, její sobecké a promiskuitní chování značilo jakousi povahovou labilitu. O mrtvých však jenom dobře, ostatně odkaz, který po sobě zanechala mluví za vše...

Alma-Nacida
10. června

Jedna z her, kterou bych ráda viděla v divadle. Silný, tragický a vášnivý příběh. A také vhled do situace ženy v mužském světě a důkaz toho, že teprve diskutovaná i zatracovaná "pilulka" - antikoncepce ženu úplně osvobodila. Jsem ráda, že před samotnou hrou je aspoň něco málo o hlavních postavách, protože se přiznám, že jsem o Kaprálové v podstatě nic moc nevěděla.

Petass
13. května

Přečteno za odpoledne, rychlý a čtivý pohled do života talentované umělkyně. Oceňuji představení hlavních postav v úvodu a odkazy na použité zdroje, což je u K. Tučkové standard, ale jiní autoři často opomíjejí. Trošku mi neseděl jazyk jednotlivých postav, například při scéně Vitčiny zkoušky, ale nebylo to zas tak strašné, vyloženě "moderním" výrazům se autorce podařilo vyhnout. Celkově povedené, forma přepisu hry nesnižuje zážitek z četby. Naopak celou dobu jsem si představovala, jak to asi v divadle pojali. Ráda bych hru viděla. O V. Kaprálové si určitě časem přečtu něco dalšího. Velmi inspirativní, pro mě ale (vztahem k potratům) i komplikovaná osoba. Určitě by Vitka vystačila na román, otázka je zda by byl tak čtivý, jestli by nás spíš neustále přelétání mezi nápadníky neukolébalo a neotrávilo.

Ještě dodatek... Zapomněla jsem pochválit obálku, za mě velmi povedená.

Marcela52
30. dubna

Výborně napsané! Divadelní hry raději shlédnu, než čtu, ale na tuto hru se asi hned tak nedostanu, proto jsem si chtěla alespoň přečíst něco dalšího o životě této nadějné mladé dirigentky a skladatelky. Vím, že je Kateřina Tučková dobrá spisovatelka zajímavých románů, ale že také umí napsat divadelní hru, při které se ani chvilku nenudíte, to mě příjemně překvapilo. Pokud bude příležitost, určitě se do divadla na "Vitku" vypravím. Doporučuji!

amenta
27. dubna

Bála jsem se formy divadelní hry, zbytečně. Četlo se jedním dechem, je škoda, že se o V. Kaprálové neví více, resp ani o hudebním světě té doby. Jména jako Martinů, Firkušný jsou sice známá, ale souvislosti, vztahy, zasazení do konkrétního času (mi) chybí. Moc tedy díky za vhled. A taky znovu uznání talentu K. Tučkové!!! A kde je ten slibovaný román o jeptiškách? Ráda bych si přečetla něco o víc stranách! Vyhnání a Bohyně byly a jsou pro mě TOP!

Marčullkas
25. dubna

Neměla jsem pocit, že bych četla divadelní hru, ale rovnou jsem se propadla do příběhu.

bosorka
16. dubna

Divadelní hra, která se čte jak román. Možná to byl ale až moc krátký text, uměla bych si představit číst si o té neskutečné ženě, Vitce Kaprálové, mnohem delší dílo. Každopádně díky moc Kateřině Tučkové, že mě s touto nekonvenční umělkyní seznámila. Jak ta mě bavila, svou prostořekostí, nespoutaností a přístupu k životu. Tady nelze říct než to, že byla obrovská škoda, že v tak mladém věku zemřela. Bylo by zajímavé vidět, kam by ji její úsilí a síla dovedly. Tuhle hru bych velice zhlédla i na prknech. Zatím 4 a půl, jestli uvidím v divadle, možná přidám.

Lenka4
15. dubna

Život Vítězslavy Kaprálové je opravdu námět na román. Ale i tento počin v podobě divadelní hry jistě přispěje k zájmu o pozapomenutou či pro mnohé zcela neznámou umělkyni a její tvorbu. Hra Kateřiny Tučkové je, jako ostatně i její další knihy, čtivá a barvitá. Snad jen trochu "tahá za uši" slovník mladé Vitky a šroubovaná mluva Františky Plamínkové a její asistentky.

V28
28. března

Další hodně silný, čtivý a skvěle napsaný příběh od Kateřiny Tučkové. Tentokrát nás seznámí se životem nesmírně talentované a sympatické Vítězslavy Kaprálové. Ta si v tehdejším ryze mužském světě šla tvrdě za svým cílem a velmi pravděpodobně by dosáhla světového věhlasu nebýt zákeřné nemoci a začátku války, která urychlila příchod její smrti. Přestože byl život této neřízené střely tak strašně krátký, svou skandálností i vlastní osobností, by určitě uživil i románové zpracování o několika stech stranách. To je asi to jediné, co lze divadelnímu přepisu vytknout, když už nás Kateřina seznámila.....chtěl bych číst víc stránek, číst víc ze života Vitky.

daza.dt
28. března

Úžasně čtivě napsané. Těšila jsem se na román, zmlsaná Žítkovskými bohyněmi, ale rozhodně jsem nebyla zklamána.

hs777
28. března

Kateřina Tučková má neuvěřitelný talent psát poutavé a zajímavé příběhy, které čerpají ze skutečných událostí, skutečných postav a nenásilně tak poučí o významných a talentovaných lidech naší historie. I když je psáno jako přepis divadelní hry, vůbec mi to nevadilo, a nadšeně jsem četla o osudech této mladé neznámé skladatelky a dirigentky. Představení v brněnské Huse na provázku s hudbou Bohuslava Martinů i Vítězslavy Kaprálové musí být mimořádný zážitek.