Žítkovské bohyně

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/zitkovske-bohyne-vRs-84764.jpg 4.34967
Nahrávám...

Komentáře (1117)

Kniha Žítkovské bohyně

Asteroid
23. května

Tak tohle byl nářez. Tedy alespoň pro mě. Zhltnul jsem tuhle knihu za 3 dny, protože mě příběh doslova "dostal". A má nenávist ke komunistům, o které jsem si myslel, že je na svém maximu, se ještě zvětšila. Co se ani němcům za války nepodařilo zničit, stejně o pár let později pomalu začali ničit čeští "rudí" Kmérové. Nesnáším je.

Pavčule
23. května

Před pár lety jsem neměla o nějakých bohyních vůbec tušení . Knížku jsem přečetla jedním dechem a děkuju paní spisovatelce,že toto téma přenesla do podvědomí více lidí .


helenkan
21. května

Hodně zajímavé čtení ze kterého jsem se dozvěděla dost nových věcí. A zase se utvrdila v tom, jak hrozná byla totalitní doba. Brrr už nikdy víc.
Jen ten konec mě trochu překvapil, ale rozhodně doporučuji k přečtení.

sonkovaj
20. května

Skvělá knížka. Autorka zaslouží můj velký obdiv. Rešerše k této knize ji musely stát spoustu času a práce a je to na knize znát. Bylo to téměř historicko - vědecké dílo, což mě ale ani v nejmenším při čtení nerušilo. Příběhy v něm zasazené krásně ubíhaly, stránku po stránce a čtení jsem si moc užila, ikdyž to bylo chvílemi těžké a drsné. Jsem tak vděčná, že stále ještě existuje Ústav pro výzkum zločinů komunismu a že se stále lidé zabývají rozkrýváním jeho otřesných praktit. Praktik, které si vůbec nedokážeme představit a které si s ničím nezadala se středověkou inkvizicí. Jaký je rozdíl mezi tím, upálit ve středověku zaživa ženu na hranici a tím, že v době reálného socialismu násilím uvěznit ženu v doživotním blázinci?
Muka to zřejmě budou srovnatelná.
A proto jsem moc ráda, že se na tyto zločiny nezapomíná a snad ani zapomenout nelze.
Je to kniha nutící čtenáře přemýšlet, zjišťovat více informací, nebo třeba navštívit tento okouzlující kraj.
Měla jsem to štěstí vidět i nádherné divadelní představení divadla Pod Palmovkou, jejichž stvárnění bylo opravdu úžasné. A ikdyž představení trvalo 3 hodiny, byla jsem úplně přilepená k sedačce a klidně bych vydržela dívat se ještě další 3 hodiny.
Knihu doporučuji všem čtenářkám i čtenářům, byl to neobyčejný zážitek a nikdy jsem nic podobného nečetla.
Dávám nejvyšší ohodnocení.

hell8939
16. května

hej líbilo se mi to přišlo mi to docela čtivý, i když jsem to dočetla až napotřetí (jednou jsem měla problémy s e-knihou, podruhé jsem se místo toho učila na maturitu), je trochu otravný že se to nemůže brát jako legitimní zdroj informací a dost faktů je pozměněnejch, za což se na Tučkovou prej i na Žítkový naštvaly, a poslední kapitola mi přijde hodně ušitá horkou jehlou že jen potřebovala aby to nějak skončilo, ale cenim že praktiky a používání bylinek (často teda moravskejch endemitů) je popsaný celkem pravdivě a cenim že to ve mně zas probouzí zájem vo čarodějnictví a že to působí jako že autorka si o tématu vážně hodně hledala a objížděla archivy (jen aby si pak něco z toho přetvořila k obrazu svému no), a hrozněmoc v knihách miluju atmosféru prťavý zapadlý vesničky, tak to je další bonus

heczek
12. května

Tak toto.. byl čtenářský koncert. Příběh se odehrává na nádherné vesnické samotě, bohužel v komunistickém režimu, jenž nepřál lidem, kteří se něčím lišili. Krásné a smutné okénko do minulosti. Člověk se v příběhu nejednou zamyslí, jestli přeci jen není něco víc mezi nebem a zemí. Mockrát díky za tento skvěle propracovaný a prostudovaný příběh, Kateřino.

Petrush
11. května

Zpracování bylo zajímavé tím, že kniha obsahuje výpisy z archivů, diplomové práce, výstřižky z novin. Nicméně ani to moc nepomohlo a od cca třetiny se mi už ani nechtělo ji číst. Příběh je překombinovaný, nepřirozeně zamotaný. Dialogy místních obyvatel působily nerealisticky (nejen kvůli spisovné češtině). Taky jsem asi nepochopila žánr. Zkrátka kniha mi nesedla. Dávám dvě hvězdičky - že to muselo dát práci shromáždit podklady a že jsem ji dočetla.

Maciiik
05. května

Přečetla jsem si ji teď znovu, ale neuchvátila mně tak, jako prve. Příběh je skvěle napsaný, atmosféra je strhující... Ale asi mě prostě mrzí, že kopaničáři tu slouží jen jako pitoreskní kulisy pro kasovní trhák. Použít pravá jména do smyšleného příběhu, to se prostě nedělá :(

1 ...