Žítkovské bohyně

12 01. prosince

Tato knížka se mi četla velmi dobře, měla spád a neustále jsem se jako čtenář dozvídala nové a nové informace. V ději, který se odehrával v přítomnosti a jako vyprávění z minulosti, jsem se neztrácela. Autorka vše podávala srozumitelně. Popisy divoké přírody byly třešničkou na dortu - krása. Klidně bych dala 6 hvězdiček.

9 25. listopadu

Nezklamalo. O knize už bylo napsáno snad vše a ja ji mohu také jen doporučit.

9 22. listopadu

Audiokniha - skvělé načtené, příběh velmi zajímavý, překvapivý, místy hodně drsný a vcelku hodně smutný.

9 13. listopadu

Čtivé, mělo to spád . Četlo se mi to ještě lépe než Bílá voda. Bohyně byly i více autentičtěji popsány.

17 08. listopadu

Krásné,už mám něco přečteno,ale tady se přiznám,že i slzička ukápla jak smutné to bylo počtení a tak nějak zůstal i smutek na duši.Trvalo mi dost dlouhou dobu než jsem se k této knize dostala ,ale ani chvilku jsem se nenudila,úplně se tam v té drsné přírodě vidím.Těžký život v těžké době,,,dávám pět hvězdiček a jednu navrch.

23 06. listopadu

Vše bylo napsáno.
Nelze napsat již nic jiného.
Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se.
To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ?
Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :)
Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček.
V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů.
Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ?
Přeci Kačka a její bohyně.
Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ...
Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky.
S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům.
Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži..
Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších.
To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet.
Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci.
Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti.
Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná.
Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého.
O tom žádná !

14 25. října

Lidová moudrost potírána jako čarodějnictví - dříve ze strany církve a později ze strany komunistické StB, jako šarlatánství.Taktéž drobnohled příslušníků SS.Ničení poklidných lidských životů z pozice moci.Pověry, tradice, obyčeje a hledání pravdy ze strany Dory a rodinné prokletí.