Mlýn

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Fascinující příběh podle skutečné události. Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Bratři svůj závazek splnili. Ale za jakou cenu…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391225/mlyn-5BW-391225.jpg 4.6578
Nahrávám...

Komentáře (237)

Kniha Mlýn

drew95
včera

Předesílám, že nízké hodnocení se spíše snaží srazit průměr. Vážím si příběhu, avšak zpracování opravdu pokulhává. Opakování slov ve větách hned za sebou, vtipů, které již byly řečeny, a popravdě ani autorovo subjektivní podávání historických událostí mi nesedlo.

Kanylka
08. června

Dobře zpracované ohlédnutí se za minulostí. Mám velkou radost z toho, že "Mlýn" stále žije.


Pavlina50
26. května

„Drazí moji,“ pohlédl na ně, „nikdy nepodceňujte hloupost většího množství lidí…“

Velice silný příběh, který jsem po přečtení musela trochu rozdýchat.
Příběh dvou - pro někoho svérázných, pro jiné zas podivínských bratrů, kteří se v životě řídili pouze heslem: „Od nikoho nic nechceme a nikomu nic nedáme.“ Za hlavní poslání svého života přijali dodržení slibu daného svému otci, aby vždy chránili vlastní majetek a nedopustili, aby o něho přišli. Co ale dodržení takového slibu v kontextu dějinných událostí 20. stolení bude obnášet, to si asi ve chvíli slibu ani jeden z nich nedokázal představit.
Velice čtivým způsobem je zde ukázáno, jak zrůdné jsou jakékoliv totalitní režimy. Oba bratři jsou navzdory svému určitému podivínství dost sympatičtí, absurditu některých situací korunují svými až humornými slovními reakcemi, kdy se člověk navzdory mrazivé situaci kolikrát neubrání dokonce i smíchu. Například incident s potřísněnou holínkou hnojem a následná slovní přestřelka (vysvětlení orgánům) byla prostě skvělá! Nicméně to, co díky svému nezlomnému přesvědčení museli zažít, k smíchu rozhodně nebylo.
Musím se přiznat, že neméně mě zasáhl i osud faráře Hřiba, kdy mnou při jeho vyprávění „zážitků“ patnáct let následujících po jedné výstižné mši na jedné straně cloumal neskutečný vztek, na druhé straně mě deprimovala totální bezmoc a zároveň také fascinovala jeho neskutečná odvaha a síla.

„Když Bůh dopustí, aby dobří lidé byli vydáni napospas zrůdám, nemá jim co odpouštět.“

Navzdory těžkému a silnému tématu je kniha psána naopak velmi lehkým, jednoduchým stylem, kapitoly jsou většinou velice krátké a srozumitelné. Autor se vyhýbá podrobnějším popisům a detailům dané doby a prostředí a opravdu mě překvapilo, že i tak krátké a jednoduché kapitoly dokážou tak emotivně a přehledně zmapovat danou dobu a režim. Úryvky z Rudého práva atmosféru už jen krásně dokreslovaly. Většina kapitol má svoje pointy, a i když se někdy zdají zbytečné, každá svůj význam a zasáhne nějakým způsobem do dalšího děje.
Po přečtení poslední stránky s velice výstižným citátem Karla Čapka jsem si vzpomněla na úvodní myšlenku z knihy „Hlas kukačky“, kterou jsem četla nedávno a která mi připadá stejně výstižná i pro tuto knihu:

„Na některé věci se zapomenout nesmí už proto, aby se nemohly opakovat, protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je krátká.“

Pod tato slova se klidně podepíšu.

genduna
17. května

Velmi pěkně napsaná kniha, se smutným příběhem. Skvěle popsaná minulá doba. Každý kdo dnes říká "zlatý komunisti" by si ji měl přečíst !! Lidé mají tendenci na všechna ta zvěrstva páchaná komunisty zapomínat !!!!

Josh
17. května

Pan Vaněček píše dětské a odborné knihy, a je v tom dle oblíbenosti dobrý:o) To však nic neřekne o volbě jeho stylu pro knihu, jež čerpá ze skutečného života a ještě na více než sto let od r.1900 naší historie. Dobové titulky novin jsou sice překvapivé, ale zvyknete si a dokreslují co právě čtete. Strohý „ne-okecávací“ :o) styl je také zvláštní, ale má své kouzlo a zapadá do konceptu knihy.

Příběh? Dva bratři, s rodiči a sourozenci jsou pevné charaktery, což je Čechům trnem v oku. Bylo–je–bude. Přesvědčí se o tom za svůj život od obyvatel vesnice, přes komunisty po podnikatele. Nejslušnější označení bratrů je podivíni.

Když si promítnu kolik znám zásadových a čestných lidí, kteří se tak chovají pro sebe (mohou se podívat každý den do zrcadla) i vůči lidem kolem bez ohledu na situaci – stačí mi jedna ruka. Smutné, ale díky Bohu existují!! Těch, co vás využijí, použijí, zahodí, nedodrží slib, lepí med kolem pusy a v náročné životní zkoušce vás potopí (často bez zaváhání či s radostí) tak těch je. Bohužel také ti, o nichž jste si mysleli, že je po letech znáte… Znáte to jinak?!?

Jsou zde věty i pasáže plné životní moudrosti, nejen kázání faráře Hřiba, resp. reálného faráře Toufara. Vybere si každý, nejen dle doby, jež si k svému věku pamatuje. Bratři víc mlčeli, avšak když něco řekli stálo to za to – bylo to přesné! Mne zaujala jejich hláška „my státu nic nedáme a taky od státu nic nechceme“. Nadčasové, ne?

Myslím, že by se kniha měla zařadit do četby každé generace. Možná i do povinné četby, nabízí reálnou představu o naší minulosti.... Češi dost rychle zapomínají (nemusí jít o desetiletí) a co hůř, omlouvají v lepším světle něco, co bylo spláceno bolestí a krví, a nelze omlouvat!! Pak se diví… Stačí jakékoliv zprávy dnes. Jak jsme nepoučitelní:o(( Výjimečně čtu knihu podruhé, tahle k nim bude patřit.

Arev122
16. dubna

Neobyčejný příběh obyčejných lidí , kteří chtěli jen splnit slib , že budou vždy pečovat o mlýn. Ale život se s nimi vůbec nemazlil. Nádherné , ale i smutné čtení. A nutí k zamyšlení.

Dela111
30. dubna

Podle vysokého hodnocení jsem očekávala, že se mi bude příběh líbit, ale i tak Mlýn má očekávání ještě předčil. Pro podobné příběhy mám slabost, takže jsem si četbu užila.
Je to fascinující příběh, jehož námět čerpá ze skutečné události. Pro dva bratry představovalo splnění slibu daného otci celoživotní závazek, jehož splnění podřídili vše. Nepohnulo s nimi ani narukování k PTP, věznění, mučení ani psychiatrická léčebna. Oba hlavní hrdinové byli svým způsobem podivíni, ale já jsem si je oblíbila, sledovala jejich většinou hodně těžký život a fandila jim, aby dokázali to, co bylo pro ně nejdůležitější.
Příběh je spíše smutný, přesto se tu najde dost humorných pasáži a já se několikrát rozesmála.
Oceňuji dobové citace z novin, jejich délka byla akorát a vhodně přiblížily atmosféru konkrétní doby.
Tento román si rozhodně zaslouží pozornost a já ho nadšeně doporučuji. Mimo zážitek z četby mám tip na výlet - Hoslovický mlýn. :-)

evelýny
16. dubna

Audiokniha: čte Pavel Soukup, procítěně, však s buketem pelyňku, empaticky s ironií v zádech

,,Nikdy nepodceňujte hloupost většího množství lidí a stejně tak lidskou závist.
To, že se lidé chovají jako svině, nesouvisí s žádnou ideologií."

Byli jednou dva bratři, kterým jeden mlýn patřil.
František a Karel, co osudný slib dali otci.
Bojovníci za svobodu a celý život ji měli v srdci.
Byl jednou jeden mlýn, jedné rodiny genius loci.
A možná genius loci nás všech...

Posloucháno fascinovaně, i když pro mě někdy zdlouhavé, se zatajeným dechem, s úctou a slzami v očích, však někdy i s úsměvem ve tváři, s několika otázkami na rtech.
Byla to tragédie nebo spíš komedie?
Stojí za to se nikdy nevzdat?
Je každý svého štěstí strůjce?
Jsou sliby chyby?
A co uděláme s ,,těma sviněma," co tu s námi žijí dál?

Je mnoho nevyřčených odpovědí.

Po epilogu nezbývá, než souhlasit:
,,Byli to hrdinové. Ti nejobyčejnější hrdinové."

P.S.: Však trochu hořká, ta pálenka z jablek...

1 ...