Dobrodruhům přehled
Tereza Ramba
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431044/bmid_dobrodruhum-3Ie-431044.jpg
4
619
619
Neplánujte cesty… prožijte je! Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky v kombinaci s autentickými fotografiemi a ilustracemi jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dobrodruhům. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (195)
Posloucháno v audio verzi. Sympaticky optimistické, vtipné, občas proložené nějakými moudrými postřehy o lásce,přátelství,odvaze a životě.Celkově vyprávění na pohodu a dobrou náladu.
pro fanoušky slavné herečky, kteří zaplatí za pocit, že jsou své hvězdě zase o trošku blíž
fotky moc pěkné, ale chybí mi faktické popisky lokace, místopis, nějaké tamní zajímavosti atd., pocity Rambové a její sluníčkové globální láskaření je mi vcelku ukradené
Související novinky (1)
Knižní novinky (9. týden)
23.02.2020
Citáty z knihy (80)
„Odjíždí se kvůli návratům. A sdílení je jediná forma života.“
„Někdy lidi zažijou rozdílný věci a pořád si chtěj stoprocentně rozumět.“
„Ve stromovejch domech. Svět je v pořádku.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Dobrodruhům v seznamech
| v Právě čtených | 38x |
| v Přečtených | 894x |
| ve Čtenářské výzvě | 305x |
| v Doporučených | 52x |
| v Mé knihovně | 198x |
| v Chystám se číst | 289x |
| v Chci si koupit | 110x |
| v dalších seznamech | 2x |
Dobrodruhům
Cestopis klasického střihu jsem nutně nečekala. Podle komentářů je knížka určitě krásná vizuálně, vč. fotek.
Tereza je mi sympatická, cíleně ji nesleduju, ale mám ráda její hlas a jako herečka je fajn.
Já jsem poslouchala. "Lívancová" kapitola mě dojala a deníková forma se mi zpočátku zdála schůdná, později výrazně míň; jak vyprávění pokračovalo, přišlo mi, že koukám klíčovou dírkou někam, kam nemám ani nechci (a tak jako tak to bylo bez efektu, protože, jak jsem už řekla: o Tereze Ramba nevím téměř nic).
Něco se mi líbilo celé, třeba kapitola o Sverním pólu. A pak jednotlivosti, zajímavé postřehy, vtip, dojmy... Ale od jistého bodu mi to líčení začalo připadat místy až nahodile útržkovité, emoce až příliš osobní na to, aby se daly sdílet a slovo láska umanutou frekventovaností až trochu zneužité.
Já se tomu všemu nějak úplně vzdálila v kapitole Camino de Santiago prošpikované vzkazy. Euforickými výkřiky v jazyce, kterým můj kmen nemluví :), lidem, které neznám. (LooneyCZ popisuje ve svém příspěvku ještě něco, co mi taky drobně zaskřípalo. Vášnivé zmínky o ekologii a stavu světa působí v kontextu jiných zmínek na jiném místě přinejmenším nesourodě).
Co nadělám... Tentokrát to pro mě prostě nebylo.