Blackout – Zítra bude pozdě

116 22.11.2022

(+ SPOILER) „Pane generále,
už více než pět hodin
je Paříž bez proudu.
Máte informace,
jak dlouho tenhle stav ještě potrvá?“

POZOR OBSAHUJE RADIOAKTIVNÍ SPOILERY!!!

Když jsem dočetl tento „katastrofický“ příběh, říkal jsem si „no to je paráda, takhle dopadnout“. Jenže, po několika dnech, kdy se to ve mně rozleželo, to zas tak strhující nevypadá. Kolaps elektrické sítě v této knize, vyžadoval dlouholetou přípravu. V řádu několika let docházelo k postupné infiltraci do celého toho úlu, kterému se říká elektřina a její rozvodné sítě. Pan spisovatel se asi bál, využít nějakého hackera, aby síť napadl během několika hodin. Tím by byl příběh víc strhující a mrazivý. Tímto stylem nemá čtenář to mrazení a je mu to vlastně jedno, protože se nemá čeho bát.

Citát: Víceméně celý výrobní a dodavatelský řetězec potravin se zastavil. Veškeré moderní systémy totiž fungují na elektronické bázi.

Vlastně i katastrofální následky, které se během těch 21 dní, kdy nejde proud, jsou ve své podstatě slabé. Opět mi připadá, že pan spisovatel Marc Elsberg prostě nechtěl strašit lidi tím (nebo se bál?), jak by to všechno bylo jednoduché a jaké by to mohlo mít následky. Mám pocit, že lidé, co „nedostanou svá tři jídla denně“ , by se chovali rozhodně tvrději, než je v této knize. Šílené tak akorát zůstávají situace kolem jaderných elektráren a některé důležité součásti každodenní potřeby lidí. Tím myslím, čerpací stanice, které vám bez proudu nedokážou natankovat, voda a odpady, které se vlastně bez elektřiny také nehnou, nefunguje topení a v neposlední řadě vaření jídla, které dnes už vlastně bez plynu a elektrických přístrojů, skoro neumíme. O telefonech ani nemluvím.

Malá ochutnávka:
Na cestě úzkými uličkami směrem ke katedrále ho doprovázela nekončící symfonie klaksonů. . . . Troubení bylo čím dál hlasitější. Tramvaje se během výpadku zastavily a blokovaly provoz . . . kráčel dál ucpanými ulicemi a v některých se sotva protáhl mezi stojícími auty a fasádami domů. Většina obchodů, které míjel, měla už zavřeno, přestože cedulky s otvíracími hodinami hlásaly něco jiného . . .

Ano, jsem na elektřině totálně závislí a její kolaps by nás určitě dovedl do doby kamenné. Ale tím se tento příběh nezaobírá. Tady je nám dáno tou lehčí formou na srozuměnou, že by se to mohlo stát a možná po pár dnech bez proudu ještě budeme žít. A tak mi nezbývá než konstatovat, že, co se týče dramatu, to zas tak dramatické není. Ale pro jistotu ještě koupím nějaké tuhé palivo, Pepo, pár svíček, balík balené vody a nějakou tu konzervu navíc, abych jako byl klidnější, protože pár dní bez proudu vydržím. Tedy pokud mi během vaření na dřevěném uhlí na podlaze v paneláku nechytne knihovna. Hasiči nemaj naftu, neteče voda a hlasitým voláním hóóóřřřííí si moc nepomůžu . . .
Dávám tři a půl hořících Hetešovo motýlků, na které pomalu dopadá radioaktivní prach. V reálu jen 50%, tedy tři plamenné hvězdy.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡ )

Citát: Nejdůležitějším cílem nejsou fungující dodávky energie do domácností a továren, ale generování zisku.