Levandulová zahrada

od:


KoupitKoupit eknihu

Retrospektivní vyprávění příběhu z francouzské Provence začíná v roce 1998, kdy se Emilia stává posledním potomkem slavného šlechtického rodu de la Martinie`res. Dědictví majestátního zámku a vinice je ovšem zatíženo velkými dluhy a mnoha otázkami... Emilia se vzhledem ke svému rozporuplnému vztahu k rodinné historii rozhodne vypátrat, jak to skutečně bylo s jejími předky a co se přihodilo za druhé světové války… Rodinná sága slavného šlechtického rodu je psaná stejně citlivým, emfatickým stylem jako nejúspěšnější román Lucindy Riley Tajemství černé orchideje. Autorka věrohodně a poutavě proplétá příběhy jednotlivých hrdinů v různých časových úsecích, dokáže mistrně vystihnout atmosféru doby a udržuje čtenářskou pozornost od první do poslední stránky. Je jednou z mála současných spisovatelek, které dokáží podat román – kroniku skutečně moderním stylem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/263212/levandulova-zahrada-263212.jpg 4.4113

Orig. název:

The Lavender Garden (2015)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Víkend
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (43)

Přidat komentář
Rodaw
07. září

LEVANDULOVÁ ZAHRADA
Říkala jsem si, že bych své dojmy "hodila na papír" (nebo spíš na internet:-)) až zítra ráno, ale ne, toto nepočká, potřebuji to udělat hned teď!!!
Levandulovou zahradu jsem začala s číst s vědomím, že se mi to bude moc líbit. Proč? Doporučila mi ji moje maminka - což je VŽDYCKY záruka toho, že se mi daná knížka bude líbit.:-)
Mamka knížku četla v době, kdy já jásala ze Slavíka. Ona mně doporučovala Levandulovou zahradu, já jí zase Slavíka. No a v současnosti už obě dvě máme přečtené obě dvě knihy, takže ideální (a krásná) situace a ten nejlepší výsledek.:-)
Levandulová zahrada toho má se Slavíkem hodně společného. V podstatě jsou ty knížky "sestřičky", je mezi nimi zvláštní propojení a napojení. Pokud jste četli Levandulovou zahradu, 100% si přečtěte Slavíka (popř. naopak:)). Vážně jsem to již zmiňované propojení mezi knihami u čtení silně pociťovala. Francie, odboj. "Stejní hlavní hrdinové v knihách" - v tom smyslu, že by se klidně mohli potkat a byli by "na jedné lodi"... Slavík je asi trošku více "promakaný", dojemný, svým způsobem lepší, ale nerada bych tyto knihy srovnávala... Každá z nich je absolutně úžasná a každá z nich se mi dostala hluboko do srdce.
V Levandulové zahradě se střídá současná linka s minulostí (přičemž to funguje takhle: jeden dlouhý úsek knihy je ze současnosti, další dlouhý úsek z minulosti - nestřídá se to tak často, jak je v některých knhách zvykem... např: první návrat do budoucnosti nastává až na straně cca 61). Obě dvě linky se nakonec propojí a spojí. Linka z minulosti je samozřejmě více strhující, napínavá a máte pořád tendenci a potřebu ji číst, ale i linka ze současnosti (nebo spíš z roku 1999) je velmi zajímavá a bavila mě. Co mi tedy trochu vadilo hned na začátku (cca strana 40) je za mě úplně zbytečná smrt staré fenečky..:-( To tam fakt nemuselo být... ale když pominu toto, kniha byla dokonalá.. se vším všudy.
Hltala jsem každé slovo. Žila jsem ten příběh společně s hrdiny - přičemž to byli opravdu HRDINOVÉ. Fandila jsem jim, místy jsem tajila dech a místy zase popotahovala, protože jsem se nemohla smířit s tím, co se děje....
V té historické lince vlastně nemáme třeba 2 hlavní hrdiny, je tam daleko více hlavních postav... Já si nejvíce ze všeho oblíbila Frederika a Venetii....
Líbilo se mi, že autorka měla všechno vymyšlené do naprostých detailů. Na všechny otázky dostanete své odpovědi. Dokonce se Lucindě podařilo mě párkrát i "nachytat". Myslela jsem si, že vím (ještě jsem si říkala "No, tohle je možná trošku průhledné, ale i tak je to super), ale pak jsem zjistila, že jsem vedle, jak ta jedle!!!
Ke konci jsem byla nadšená z toho, že VÍM, ale mrzelo mě, že jedna jediná věc nebyla dořešená, spíše dána tak nějak do neznáma... To mi bylo líto. Litovala jsem tu postavu a opravdu mě mrzelo, že se to přešlo... Jak nadšená a dojatá jsem byla na posledních 2 stranách, kde se vyřešila ta moje poslední "záležitost", která chyběla.
Tleskám a nemůžu se dočkat, až si od Lucindy přečtu i další knihy....
Levandulová zahrada je úžasná knížka s velmi silným příběhem. DOPORUČUJI!!!!

Andi
25. června

Tohle je po Půlnoční růži druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. A JE rozhodně poslední !! Nevím, jak to dělá, že od poloviny knihy bulím jako malé děcko, pomalu až do konce.
Tak dojemný příběh jsem dlouho nečetla, nemám takové knihy ráda, vzhledem k celkem velkému počtu postav jsem se dočkala jakémus takémus happyendu (téma války, uff, je pro mě vždycky sousto).
Linie Emílie byla zpočátku velmi nudná, až moc. Doufala jsem, že v takovém duchu kniha pokračovat nebude.
- I tak byly tyhle části dost předvídatelné, jakoby se autorka nad touto linií moc neobtěžovala, spíše si dala záležet nad vyprávěním za války. -
A pak přišla na řadu Constance. Konečně to dostalo grády.
A pak přišla typická "Riley", co vám hraje na city.
Snad nikdy se mi u knihy nestalo, že bych během čtení hvězdy přidávala. Začalo to na průměru, s příchodem Constance jsem hvězdu přidala, a na pátou hvězdu kniha dosáhla díky zajímavému propojení se životem Emílie. Ale pak to hodnocení opět začalo padat dolů.
Něco bych vytkla, něco vymyslela jinak, něco se mi zdálo nedotažené, nebo přepísklé.

rusalka123
07. června

Příjemná knížka, docela oddechová, ale zároveň i trochu napínavá, trochu smutná... K reteospektivním příběhům jedné rodiny, kde se mísí minulost a současnost a kde děj stojí na odhalování tajemné minulosti, obvykle přistupuju trochu obezřetně, protože se mi zdá, že se s těmito knihami poněkud roztrhl pytel, a to ve mně vzbuzuje nedůvěru... Nicméně tato kniha se mi opravdu líbila, po dějové stránce byla velmi čtivá a celkem nápaditá a řekla bych, že jiné svého druhu předčila i zpracováním. Autorka píše příjemně, lehce a velmi přirozeně... Nejsem si jistá, že si kniha opravdu zaslouží plný počet hvězdiček, ale na mě zkrátka tak nějak zapůsobila, že jí je prostě dám... Alespoň zatím. :)

Bobina74
13. května

Tak tohle asi není pro mně. Po dlouhé době musím jít proti proudu. Rozvláčný příběh, natahující se jako žvýkačka a navíc už dopředu vím jakou bude mít ta žvejka chuť. Takové krásné téma si autorka vždy vybere a pak ho "zabije". Škoda mluvit...
P.s. : Myslím, že nová příchuť žvýkaček už nebude, takže další šance taky ne...:-(

josska
06. května

Knížka se mě moc líbila,prolínání minulosti a současnosti mám ráda,bylo to místy smutné a moc pěkn ý děj.Určitě se podívám i po dalších knihách

Astonius
21. dubna

Od knihy jsem čekala trochu víc. Styl autorky je příjemný, dobře se čte, ale děj jsem příliš neprožívala - ani lásku, ani válku. Nemám ráda srovnávání knih, ale nedá mi to, abych nezmínila Slavíka, kterého jsem četla nedávno a ve kterém byla obě témata vykreslena úplně jinak - byla tam soustava detailů, kvůli kterým se čtenář do příběhu dokonale vžil a prožíval ho - a týkalo se to obyčejných lidí, žádné společenské smetánky, tedy bylo to čtenáři bližší a uvěřitelnější. Tady jsem sice četla o válečné Francii a odboji, ale to všudypřítomné zlo jsem z toho necítila. Vše totiž bylo zmiňováno jen tak obecně a veškeré negativum prakticky směřovalo vůči jednomu gestapákovi. Možný spoiler:..................Další pro mne dost nelogická věc byla hlavní hrdinka ze současnosti, která ač vzdělaná žena, dědička velkého majetku a příslušnice šlechty se bezhlavě vdá za pochybného muže po krátké známosti a pak se diví problémům, které jí z toho vzejdou. Toto manželství je vlastně jádro celého příběhu, ale bylo vpraveno do příběhu hned na začátku na mne moc násilně. Další, co jsem postrádala, byla atmosféra Provence - spíš než tu jsem cítila při pobytu hrdinky v Anglii pošmournou a studenou atmosféru starého vymrzlého sídla tam - ale neříkám, že toto by bylo na závadu, to svoje kouzlo mělo :-) Celkově knihu hodnotím lepším průměrem, čte se dobře a stále se něco děje, ideální na prázdniny.

EvkaB7
25. března

Krásná kniha, mám ráda střídání časových rovin v příbězích, a tady se mně líbily obě stejně. Pátrání po starém tajemství, romantika i napětí. Moc ráda si od autorky ještě něco přečtu.

ajka91
28. února

Musím přiznat, že většinou, když čtu knihu, která je rozdělena na dva příběhy-z minulosti a ze současnosti, tak se mi více líbí právě první zmiňovaný. Ale tady se mi líbili oba příběhy stejně, byly stejně napínavé, tajuplné i krásné. Kniha si zaslouží rozhodně větší pozornost. I když je pravda, že první stránky mne odrazovaly, už kvůli malému písmu a hlavní postavě. Emilie se zachovala v určité chvíli dětinsky, ale pochopila jsem, že v té době byla nejzranitelnější, což ji omlouvá. Nicméně je to krásný příběh, který rozhodně stojí za přečtení a doufám, že se kniha vyšplhá na jednu z nejčtenějších...

IvcaIvet
27. února

Kniha která si zaslouží velkou chválu..příjemné, tajemné a dojemné čtení..

Danielka001
05. února

Velmi poutavé čtení. Pro mě osobně kniha od které jsem se těžko trhala - doslova. Autorka má mé velké sympatie a obdiv.

intelektuálka
26. ledna

Rodinná kronika francouzského šlechtického rodu. Děj se částečně odehrává v krásné Provenci, kde Emilie pátrá po rodinném tajemství. Staré šlechtické sídlo, historie rodu a samozřejmě láska.... Pěkné čtení.
Doporučím.

Jitaku
11. ledna

Poutavý příběh, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Rozhodně doporučuji přečíst!

Joyce24
26.11.2017

Další z příjemných knížek, kde se prolíná minulost s přítomností. Začal se mi poslední dobou tento styl psaní velmi líbit. Za mě doporučení k přečtení.

cukrovka
01.10.2017

Skvělá kniha. Více mě zaujal příběh z války než ze současnosti. Emilia mi byla zpočátku dost protivná, zahořklá, ale postupně se z ní stávala sebevědomá a samostatná žena. Doporučuji.

Šánka
08.09.2017

Když překonáte ten rozvláčnější začátek příběhu ze současnosti, tak se děj velmi pěkně rozvine v další dějové lince, minulosti, odehrávající se za 2. sv. války, a ta vás již určitě ke knize připoutá.
L.Riley umí napsat pestré romantické pŕíběhy, v nichž se nenásilně prolíná a doplňuje současnost s minulostí, střídá napětí s romantikou, zrada a chamtivost s láskou a v závěru i s dojemným překvapením.
Opravdu moc povedená oddechovka.

Babo
13.06.2017

začala jsem číst a jen kvůli jluky,která píše,že je dobré vydržet,tak to zkusím. Zatím mi tak trochu teče voda ze zubů , když mám věřit chování Emilie a Sebastiana.
To jsou lidé z konce 20. století ? Brrrr.
Knihu jsem dočetla , to nebyl problém,četla se dobře ,ale nedá mi to napsat ,že moc nechápu tu módu posledních let proplétat různá časová období .
Současnost a 2.světová válka , dvojčata jako Jekyl a Hyde . Vlastně opakující se schéma , pro mě hodně překombinované .

TaLu
14.05.2017

Romantický příběh podaný v psychologickém zabalení.
A to zabalení je rozhodně plus. Přibližuje to postavy, které se stávají vícevrstevné, než by tomu bylo, pokud bychom je poznávali jen skrze romantickou stránku. Stránku za stránkou ubíhá tento román velmi příjemně, pro mne, asi jako pro mnohé další, byl silnější ten příběh z minulosti. Celá kniha připomínala Dívku, již jsi tu zanechal, ale nechci tato dvě díla srovnávat, protože tento román je opravdu více romancí.
Jak často se hrdinství lidí z válečného období stane pro budoucí generace tajemstvím - i když mi přišlo trošku divné, že ani děti neznaly příběh rodičů. Ovšem válka vždy rozbíjí nejen válečná pole venku, ale se stejnou silou ničí i nitro lidí. Někdy pak na dlouhou dobu vznikne poušť, na které se jen pozvolna uchytí nový život. Při čtení jsem si znovu připomněla cenu míru a to rozhodně není málo. Doporučuji.

Jára76
08.04.2017

Krásný romantický příběh.Hlavní hrdinka zdědí staré rodinné sídlo.Zamiluje se a vdá,ale časem zjistí,že manžel není ta pravá láska a že si ji vzal jen z vypočítavosti a najednou zjistí,že její pravou láskou je manželovo bratr.Objeví také co se dělo ve starém rodinném sklepení,kdo se tam ukrýval a jaký měla osud utajovaná láska z minulosti.Krásné a poutavé čtení.

knihomolka1979
13.03.2017

Díky této knize jsem si zakoupila od autorky i další knihy..Nádherný příběh a napínavý.

Damato
17.01.2017

Kniha na mě čekala pod stromečkem a celá rodina ví, že levandule je moje nejoblíbenější a její vůně je v mém šatníku a všude kam se doma vrtnu. Po návštěvě Provence jsem se do této části Země zamilovala. O to víc mě tahle kniha dostala a za mě rozhodně *****.

jluky
03.01.2017

Nedala som sa odradiť po počiatočných rozporuplných pocitoch z knihy tak, ako niektoré čitateľky predo mnou, a urobila som dobre. Akonáhle sa "objavila minulosť" kniha si ma doslova pripútala k sebe. Vydarený kúsok tento môj vianočný darček, ........... doporučujem.

cmelda87
31.12.2016

Moje první knížka od této autorky a naprosto mě uchvátila. Celá. Dlouho jsem nečetla něco tak pěkného, napínavého a čtivého. Kdyby na konci autorka neuvedla, že příběh je smyšlený, i bych byla schopna uvěřit tomu, že byl podle skutečnosti, jak dobře byl napsaný.
Těším se na další knihy této autorky :-)

ritz
28.11.2016

Moc hezké, střídání období mě v knihách baví.

ivulka15
04.11.2016

Pohlazení pro mou duši romantika.Děj odehrávající se za 2.světové války byl poutavější ale celkově se mi to moc líbilo.

Paja85
13.10.2016

Chtěla jsem knihu po prvních 60 stránkách odložit. Jen dobre recenze zde mě udržely ve čtení. A výsledek? Nelituji. Z počátku červena knihovna...prolínání minulosti z obdobi 2.světove války bylo asi nejlepší a pak už jen napětí jak to dopadne v přítomnosti. Paráda.

pet9
02.10.2016

Velmi hezká kniha, rozhodně doporučuji !

cérka
26.09.2016

Po knize Tajemství černé orchideje jsem váhala zda knihu vůbec číst. Byla ovšem doma a více kladných komentářů mě donutilo ji otevřít...
Kniha má dvě dějové linky a mě naprosto uchvátila ta válečná, ač vůbec nevyhledávám válečnou literaturu!
Emílie na mě byla až moc naivní (slušně řečeno), ale kdo ví, třeba je to u bohatých dědiček normální stav :-).

hanča34
04.09.2016

Náhodně vybraná kniha v knihovně mně zaujala. I když se část děje dala předvídat, bylo to čtivé, poutavé. Zkusím tu Černou orchidej.

mschmidtova
30.08.2016

Nejdřív jsem chtěla knihu odložit. Začátek vypadal jako červená knihovna a na mě kniha byla už moc "sladká". Všem, kdo má podobný pocit, doporučuji vydržet. Za tímto úvodem se totiž skrývá nádherný a velmi poučný příběh. Při čtení jsem se znovu utvrzovala v tom, jak krásně se nám dnes žije a že problémy, které prožíváme, jsou jen drobnosti oproti tomu, čemu museli lidé čelit za války. Pro mě je tato kniha velkým pokladem a jsem ráda, že jsem ji neodložila.

Selinute
30.08.2016

Příjemná, hodně předvídatelná oddechovka. Jako dovolenková četba se mi moc líbila i přesto, že cikády, které mi při ni dělaly společnost, nebyly francouzské.